Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 28/2003 - 5Usnesení NSS ze dne 10.07.2003Řízení před soudem: podjatost soudce

Způsob rozhodnutíjiný výsledek
VěcOstatní (nekasační agenda)
Publikováno49/2004 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek

Nao 28/2003-5

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce T. P., proti žalovanému Českému statistickému úřadu, Sokolovská 142, 186 04 Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2001, čj. 1878/2001-1000, o námitce podjatosti vznesené vůči soudkyni Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigitě Chrastilové

takto:

Soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigita Chrastilová není vyloučena z projednávání a rozhodování této právní věci.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 6. 1. 2002, která byla Vrchnímu soudu doručena dne 9. 1. 2002, se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 12. 2001, čj. 1878/2001-1000, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Českého statistického úřadu ze dne 4. 12. 2001, čj. IP 3210/9-106/2001 o částečném nevyhovění žádosti žalobce o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V souvislosti s reformou správního soudnictví věc k dokončení řízení převzal Nejvyšší správní soud.

Ve vyjádření ze dne 20. 5. 2003, které bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno dne 23. 5. 2003, žalobce vznesl námitku podjatosti soudkyně Nejvyššího správního soudu JUDr. Brigity Chrastilové. Námitku odůvodnil tím, že v době působení dr. Chrastilové v Kanceláři prezidenta republiky s ní byl žalobce několikrát přímo nebo nepřímo v kontaktu.

Spis shora označený byl proto předán jinému senátu Nejvyššího správního soudu, jehož není jmenovaná soudkyně členkou a který je podle rozvrhu práce příslušný rozhodnout o takové námitce podjatosti (§ 8 odst. 5 s. ř. s.).

Soudkyně JUDr. Brigita Chrastilová ve svém vyjádření k věci uvedla, že žalobce ze svého předchozího působení v Kanceláři prezidenta republiky zná, a to z běžného úředního styku při poskytování informací o působení prezidenta republiky v legislativním procesu. Nemá však za to, že tato skutečnost zakládala důvod k pochybám o její podjatosti.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Pochybnosti o podjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů zjištěn nebyl a žalobce to ostatně ani netvrdí. Pouhé pracovní kontakty při dřívějším pracovním zařazení soudce jej z projednání věci vyloučit nemohou.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 10. července 2003

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru