Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 27/2007 - 39Usnesení NSS ze dne 17.05.2007

Způsob rozhodnutíjiný výsledek
Účastníci řízeníMagistrát hlavního města Prahy, odbor stavební
VěcOstatní (nekasační agenda)

přidejte vlastní popisek

Nao 27/2007 - 39

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobců: a) Agora Flora, a. s., se sídlem Chrudimská 2526/2a, Praha 3, b) MS development, s. r. o., se sídlem Donská 275/9, Praha 10, c) J. H., d) Ing. J. K., e) Z. K., f) K. M., g) JUDr. M. Š., všichni zastoupeni Norbertem Hinkem, advokátem, se sídlem Jáchymova 2, Praha 1, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2007, č. j. S - MHMP 481261/2006/OST/Kš, vedeném u Městského soudu v Praze, sp. zn. 8 Ca 98/2007, o námitce podjatosti vznesené žalobci vůči předsedovi senátu Městského soudu v Praze JUDr. Slavomíru Novákovi,

takto:

Předseda senátu Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 98/2007.

Odůvodnění:

Ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 98/2007 týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2007, č. j. S - MHMP 481261/2006/OST/Kš, o zastavení řízení o povolení stavby vznesli žalobci námitku podjatosti předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka. Námitku podjatosti odůvodnili tím, že JUDr. Slavomír Novák jako člen senátu Městského soudu v Praze projednával žalobu společnosti COMIMPEX, spol. s r. o., se sídlem Praha 3, Chrudimská 2364/4, proti rozhodnutí Obvodního úřadu pro Prahu 3, stavebního odboru, č. j. Výst/415/97/Li ze dne 3. 3. 1997 o povolení stavby, vedenou pod sp. zn. 38 Ca 129/2000. Řízení o žalobě bylo zastaveno, neboť Městský soud dospěl k názoru, že napadené rozhodnutí nebylo řádně doručeno a nenabylo právní moci. Žalobci uvedli, že řízení vedené pod sp. zn. 38 Ca 129/2000 se sice formálně týkalo jiné věci a jiných účastníků, byla v něm však posuzována totožná otázka, která je dle žalobců zásadní pro rozhodnutí o jejich žalobě, a sice otázka řádného doručení a právní moci rozhodnutí Obvodního úřadu pro Prahu 3, stavebního odboru, č. j. Výst/415/97/Li ze dne 3. 3. 1997 o povolení stavby. Žalobci se domnívají, že JUDr. Slavomír Novák by žalobu mohl rozhodovat pod vlivem stanoviska, které zaujal senát, jehož byl JUDr. Slavomír Novák členem, což by mohlo být překážkou k vytvoření jeho objektivního a nezaujatého právního názoru.

č. j. Nao 27/2007 - 40

O námitce podjatosti vznesené vůči soudci přísluší rozhodovat Nejvyššímu správnímu soudu (§ 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), a to po vyjádření námitkou dotčeného soudce.

JUDr. Slavomír Novák k vznesené námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný poměr k projednávané věci, ani k účastníkům či k jejich zástupcům, a že se nepodílel na rozhodování věci u správního orgánu. Dále uvedl, že byl členem senátu, který rozhodoval o žalobě společnosti COMIMPEX, spol. s r. o. proti rozhodnutí Obvodního úřadu pro Prahu 3, stavebního odboru, č. j. Výst/415/97/Li ze dne 3. 3. 1997 o povolení stavby. JUDr. Slavomír Novák dále konstatoval, že argumentem pro výrok o zastavení řízení byly zjištěné závady při doručování výše uvedeného rozhodnutí a že totožný právní problém je předmětem žalobní námitky v projednávané žalobě.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Obsahem citovaného ustanovení jsou tedy dva na sobě zcela nezávislé důvody vyloučení soudce. Soudce je jednak ipso facto vyloučen z projednávání a rozhodování věci, na níž měl podíl již v předchozím řízení správním či soudním. Vedle toho je pak důvodem vyloučení natolik objektivizovatelná míra osobního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či k jejich zástupcům, že míra a povaha tohoto vztahu zavdává důvod k pochybnostem o nepodjatosti soudce.

V případě předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka první důvod vyloučení z projednávání a rozhodování věci žalobců dán není. Ze soudního spisu, jakož i z námitky podjatosti či z vyjádření JUDr. Slavomíra Nováka nikterak nevyplývá, že by se kdy vůbec mohl podílet na řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí žalovaného. Ve shodě s ustálenou judikaturou (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003. č. j. Nao 2/2003 - 18, www.nssoud.cz) Nejvyšší správní soud konstatuje, že podíl soudce na rozhodování v „předchozím soudním řízení“, který by mohl založit důvod pro jeho vyloučení, se týká rozhodování ve stejné věci u soudu nižšího stupně. Projednávaná věc se však týká řízení u soudu stejného stupně v nikoli stejné věci. Zbývá tedy posoudit, zda se v případě JUDr. Slavomíra Nováka nejedná s ohledem na skutečnosti, které žalobce v námitce uvedl, o podjatost způsobenou osobním vztahem k věci či účastníkům.

Podjatostí je podle Nejvyššího správního soudu potřeba rozumět absenci nezávislosti a nestrannosti jakožto ústavních atributů soudnictví. Vodítkem k nalezení míry nezávislosti a nestrannosti soudce v míře, která naplňuje požadavky ústavního pořádku, nepodléhá však subjektivizmu v posuzování a neignoruje sociální realitu, je pro Nejvyšší správní soud především judikatura Ústavního soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 4. 2005, publikovaným pod č. 220/2005 Sb., konstatoval, že dlouhodobý právní a politický vývoj liberálních demokracií vygeneroval ze zkušeností indikátory nezávislosti a nestrannosti, z nichž lze utvářet objektivizovatelná kritéria pro posouzení naplnění znaků nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost soudu (soudce) v objektivní poloze se tak posuzuje z hlediska vztahu k ostatním mocenským složkám (respektování principu dělby moci) a z hlediska schopnosti aktérů řízení s potenciálním zájmem na určitém výsledku či průběhu sporu ovlivnit vznik, trvání a zánik funkce člena soudního orgánu či jinak účinně působit na jeho rozhodování. Soudci tedy musí mít natolik nezávislý status a tento status musí zůstat

č. j. Nao 27/2007 - 41

i v konkrétních řízeních natolik nenarušen, aby bylo vyloučeno přímé či zprostředkované působení na rozhodovací činnost.

Je samozřejmě možné, že žalobci s přihlédnutím k rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci vedené pod sp. zn. 38 Ca 129/2000 mohou do jisté míry usuzovat na výsledek své věci, přičemž tento výsledek jim nemusí hypoteticky konvenovat. To ovšem není důvodem k pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Slavomíra Nováka – nelze bránit soudci, aby autonomně aplikoval právo, a dokonce se od něj očekává, že v obdobných případech bude aplikovat právo obdobně. Pokud žalobci dospějí k závěru, že taková aplikace je nesprávná (ovšem až bude projevena okolnímu světu seznatelným způsobem), obranou proti ní není námitka podjatosti, ale procesním předpisem předvídaný opravný prostředek.

Nejvyšší správní soud rozhodl o námitce podjatosti bez nařízení jednání, které žalobci v návrhu požadovali, neboť mu takový postup umožňuje ustanovení § 16 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 soudního řádu správního (neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí o tom, zda je soudce vyloučen, nařizovat jednání); poněvadž s ohledem na skutečnosti tvrzené v námitce nebylo nutno provádět dokazování, nemohlo by nařízení jednání v této věci ničeho přinést.

S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že důvody formulované žalobci nejsou způsobilé založit pochybnosti o nepodjatosti předsedy senátu. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. května 2007

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru