Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 26/2003 - 109Usnesení NSS ze dne 18.06.2003

Způsob rozhodnutíjiný výsledek
Účastníci řízeníKrajský soud v Ostravě
VěcDůchodové pojištění - invalidní důchod

přidejte vlastní popisek

Nao 26/2003 - 109

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce J. J., zastoupeného opatrovnicí D. H., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 3. 2000, o návrhu žalobce na vyloučení soudkyně JUDr. Jany Záviské z projednávání a rozhodování této věci, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 20 Ca 89/2000,

takto:

Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Jana Záviská není vyloučena z projednávání a rozhodování této právní věci.

Odůvodnění:

Dne 3. 5. 2000 byl Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení doručen opravný prostředek žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 3. 2000, č. j. X, jímž byl žalobci od 16. 2. 2000 přiznán plný invalidní důchod ve výši 5807,- Kč měsíčně. Krajský soud svým rozsudkem ze dne 4. 12. 2000, č. j. 20 Ca 89/2000 – 32, rozhodnutí žalované potvrdil.

Dne 5. 1. 2001 podal žalobce proti rozsudku krajského soudu odvolání a současně požádal o ustanovení zástupce pro odvolací řízení. Usnesením ze dne 23. 3. 2001, č. j. 20 Ca 89/2000 – 48, krajský soud zamítl žádost žalobce o ustanovení právního zástupce. Proti tomuto usnesení podal žalobce dne 24. 4. 2001 odvolání.

O obou odvoláních rozhodl Vrchní soud v Olomouci dne 31. 8. 2001. Usnesením č. j. 2 Cao 136/2001 – 57 byl zrušen rozsudek krajského soudu ze dne 4. 12. 2000 a usnesením č. j. 2 Cao 233/2001 – 59 bylo zrušeno usnesení krajského soudu ze dne 23. 3. 2001. Věc byla poté vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

Za účelem posouzení procesní způsobilosti žalobce ustanovil krajský soud usnesením ze dne 6. 2. 2002, č. j. 20 Ca 89/2000 – 61, soudního znalce, o jehož odměně rozhodl usnesením ze dne 26. 7. 2002, č. j. 20 Ca 89/2000 – 80. Žalobce se dne 19. 8. 2002 proti tomuto usnesení odvolal; v odvolání zároveň vznesl námitku podjatosti. Tuto námitku doplnil ve svém podání doručeném krajskému soudu dne 25. 9. 2002 a rovněž při jednání před krajským soudem konaném dne 21. 5. 2003.

Žalobce namítá, že soudkyně JUDr. Jana Záviská rozhoduje nesprávně a že její rozhodnutí je zmatečné. Žalobce soudkyni vytýká i to, že soudní jednání vede necitlivě bez ohledu na jeho zdravotní problémy. Domnívá se rovněž, že v řízení dochází k průtahům, což poškozuje jeho základní práva.

Dne 26. 5. 2003 byl proto spis postoupen Nejvyššímu správnímu soudu, kterému přísluší rozhodnout o námitce podjatosti (§ 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního - dále jen „s. ř. s.“).

Soudkyně JUDr. Jana Záviská ve svém vyjádření ze dne 21. 5. 2003 uvedla, že nemá žádný osobní vztah k žalobci, k žalované ani k věci. Je zároveň přesvědčena o tom, že svým postupem ve věci nijak neznevažuje osobnost žalobce.

Podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán.

Pokud žalobce zpochybňuje postup soudkyně JUDr. Jany Záviské při projednávání jeho právní věci a nesouhlasí s jejím rozhodováním v soudním řízení, není taková námitka opodstatněná, neboť podle ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. věty poslední nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně 18. 6. 2003

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru