Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 22/2021 - 96Usnesení NSS ze dne 25.02.2021

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

Nao 22/2021 - 96

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: D. K., zast. Mgr. Michaelou Kasper Beňovou, advokátkou se sídlem Masarykova 1250/50, Lysá nad Labem, proti žalované: Vězeňská služba České republiky, Věznice Plzeň, se sídlem Klatovská 652/202, Plzeň, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 4. 2020, č. j. VS-524-24/ČJ-2020-801130, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti předsedovi senátu Krajského soudu v Plzni JUDr. PhDr. Petru Kuchynkovi, Ph. D.,

takto:

Předseda senátu Krajského soudu v Plzni JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 77 A 61/2020.

Odůvodnění:

[1] Žalobce vznesl námitku podjatosti, která dle svého obsahu směřuje proti předsedovi senátu 77 A Krajského soudu v Plzni JUDr. PhDr. Petru Kuchynkovi, Ph.D. Tohoto soudce sice ve své námitce konkrétně neoznačil, důvody podjatosti však spatřuje v postupu při vyřizování žádosti o ustanovení zástupce (usnesením krajského soudu ze dne 10. 6. 2020, č. j. 77 A 61/2020 - 18, byla žalobcova žádost zamítnuta, příslušný výrok usnesení však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 8. 2020, č. j. 1 As 248/2020 - 15, a žalobcově žádosti bylo následně vyhověno usnesením krajského soudu ze dne 22. 10. 2020, č. j. 77 A 61/2020 - 41, pozn. NSS), o čemž rozhodoval právě JUDr. Kuchynka. Je tak zřejmé, že námitka podjatosti směřuje proti němu.

[2] K námitce podjatosti se vyjádřili všichni soudci senátu 77 A, kterému byla věc přidělena v souladu s rozvrhem práce krajského soudu. Uvedli, že nemají žádný vztah k věci, na průběhu ani výsledku sporu nejsou nijak osobně interesováni. Osobně se neznají s účastníky řízení ani zástupkyní žalobce. Žádný z nich se nepodílel na projednávání věci ve správním či jiném soudním řízení a není jim známa ani jiná okolnost, ze které by mohla vyplývat obava o jejich nepodjatost. Závěrem upozornili, že odůvodnění námitky podjatosti se týká pouze procesního postupu ve věci, který dle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemůže být důvodem k vyloučení soudce.

[3] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[4] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky).

[5] Nestrannost soudce je subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje jeho vnitřní psychický vztah k projednávané věci. Při posuzování podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tedy zkoumat, zda neexistují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci tak má dojít nejen tehdy, kdy se prokáže, že je podjatý. K tomuto kroku je nutné přistoupit už v okamžiku, kdy lze opodstatněně pochybovat o tom, že nepodjatý není (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429).

[6] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[7] Je nicméně nutné zdůraznit, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopen nezávisle a nestranně rozhodovat (srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je tedy nutno chápat jako postup výjimečný.

[8] Ze zákona přitom zcela jednoznačně vyplývá, že důvodem k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nemohou být pouze okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení. Účastník nemůže úspěšně namítat podjatost soudce jen proto, že nesouhlasí s jeho dosavadním procesním postupem, a to ani tehdy, pokud Nejvyšší správní soud přisvědčil názoru o nezákonnosti tohoto postupu.

[9] Vzhledem k tomu, že žalobce neoznačil jiné okolnosti, pro které by bylo možno pochybovat o nepodjatosti JUDr. Kuchynky (či jiných členů senátu 77 A), a že žádné takové okolnosti nevyšly ani jiným způsobem najevo, Nejvyšší správní soud neshledal důvody k výjimečnému postupu a JUDr. Kuchynku nevyloučil z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 77 A 61/2020.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. února 2021

JUDr. Radan Malík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru