Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 125/2017 - 18Usnesení NSS ze dne 28.03.2017

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

Nao 125/2017 - 18

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: F. O., proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, o žalobcově námitce podjatosti vznesené proti soudcům JUDr. Lence Kaniové, JUDr. Radanu Malíkovi a JUDr. Lence Matyášové v řízení o žalobcově návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., vedeném pod sp. zn. Aprk 5/2017,

takto:

Soudci JUDr. Lenka Kaniová, JUDr. Radan Malík a JUDr. Lenka Matyášová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 5/2017.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 10. 2. 2017 žalobcův návrh, aby Městskému soudu v Praze určil lhůtu k provedení procesního úkonu v řízení vedeném pod sp. zn. 6 A 208/2013 podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů.

[2] V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Aprk 5/2017 následně žalobce podáním doručeným dne 28. 2. 2017 uplatnil námitku podjatosti vůči všem soudcům rozhodujícího senátu, kterou formuloval následovně:

Věc: Aprk 5/2017-4 Informace ze 22. 2. 2017 doručené 24. 2. 2017

Senát Aprk 5 je podjatý, protože v téže věci (§ 174a) vadně rozhodl jak v obnově a stížnosti pokrytci Baxovi ze 9. 2. 2017. A především je podjatá Kaniová, která tuto okleštěnou informaci podepsala.“

[3] Soudci rozhodujícího senátu Nejvyššího správního soudu se k námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, pro který by byl důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

[4] Námitka podjatosti není důvodná.

[5] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, jímž je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup zcela výjimečný.

[6] Jde-li o důvody uvedené v první větě § 8 odst. 1 s. ř. s., je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl taktéž i soudce, jenž by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům či k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským či naopak vzájemně nepřátelským, může jít také o vztah ekonomické závislosti. V nastalém případě ovšem stěžovatel žádný podobný vztah nenamítá.

[7] Z obsahu žalobcova podání vyplývá, že důvod podjatosti spatřuje v přípisu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2017, jenž obsahoval informace o probíhajícím řízení, totožnosti soudců rozhodujících o návrhu a možnosti namítat jejich podjatost („Senát Aprk […] vadně rozhodl jak v obnově a stížnosti pokrytci Baxovi ze 9. 2. 2017.“). Postup v řízení nicméně sám o sobě nemůže být důvodem k vyloučení soudce (§ 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s.). Námitka podjatosti rozhodujícího senátu, založená na zaslání přípisu informujícím o zahájení řízení, proto nemůže být shledána důvodnou. Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud uvádí, že tento přípis plní především funkci informační a není rozhodnutím o návrhu.

[8] Lze tedy uzavřít, že námitka stěžovatele neobsahuje žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., a ani z vyjádření shora jmenovaných soudců neplyne nic, co by mohlo založit pochybnost o jejich nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu.

[9] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že vznesenou námitku podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové a neshledal důvodnou.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 28. března 2017

Mgr. David Hipšr

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru