Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 123/2014 - 49Usnesení NSS ze dne 09.04.2014

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

Nao 123/2014 – 49

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a Mgr. Jany Brothánkové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 5. 2013, č. j. 1244/13-1251/13, o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze,

takto:

Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Hana Veberová, Mgr. Marek Bedřich a JUDr. Jitka Hroudová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 124/2013.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podanou žalobou brojí proti v záhlaví označenému rozhodnutí žalované. Podáním zaslaným Městskému soudu v Praze elektronickou cestou bez zaručeného elektronického podpisu ze dne 20. 9. 2013 žalobce namítl „zaujatost všech soudců MěS v Praze“. Námitku podjatosti odůvodnil tak, že „vydaná rozhodnutí o žádosti o určení advokáta se týkají mimo jiné řízení před MěS (8 Ca 129/09), též přestupkového řízení souvisícího se zásahem justiční stráže J. Č. v kanceláři téhož soudu 13. 9. 2013.“ Následně dne 5. 3. 2014 žalobce svoji námitku podjatosti doplnil písemným podáním téhož obsahu.

[2] Soudci specializovaného senátu 11 A, jimž byla věc přidělena k rozhodnutí, JUDr. Hana Veberová, Mgr. Marek Bedřich a JUDr. Jitka Hroudová ve svém vyjádření k uplatněné námitce podjatosti shodně uvedli, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci a že se podjatí necítí.

[3] Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“).

[4] Nejvyšší správní soud posoudil rozsah námitky podjatosti a dospěl k závěru, že se netýká všech soudců Městského soudu v Praze, ale podle smyslu se vztahuje pouze na soudce specializovaného senátu správního soudnictví 11 A uvedeného soudu (JUDr. Hana Veberová, Mgr. Marek Bedřich a JUDr. Jitka Hroudová), jemuž byla předmětná věc přidělena k rozhodnutí (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 12. 2008, č. j. Nao 108/2008-34, dostupné na www.nssoud.cz).

[5] Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci; tento princip jsou proto všichni soudci povinni ctít a naplňovat. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Důvodem pro vyloučení je tedy taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti.

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti (shodně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2013, č. j. Nao 82/2013-34).

[8] V nyní projednávaném případě žalobce námitku podjatosti odůvodňuje tím, že žalobou napadené rozhodnutí o určení advokáta se týká jiného řízení před městským soudem, resp. řízení o přestupku, k němuž mělo dojít v kanceláři městského soudu. Nejvyšší správní soud tedy zkoumal, zda dané skutečnosti mohou založit poměr soudců senátu 11 A Městského soudu v Praze k projednávané věci. Stejnopis rozhodnutí žalované, které je napadeno předmětnou správní žalobou, nebyl žalobcem k žalobě dosud přiložen. Z obsahu podané žaloby nicméně vyplývá, že žalovaná napadeným rozhodnutím nevyhověla žádosti žalobce o ustanovení advokáta. Předmětem přezkumu v řízení o podané žalobě před městským soudem tak bude posouzení, zda byly naplněny podmínky pro vyhovění žádosti žalobce o ustanovení advokáta či nikoliv. K odpovědnému posouzení žalobních námitek je zcela bez významu, že žalobce v dané věci žádal o ustanovení advokáta pro jiné řízení vedené u Městského soudu v Praze, resp. pro řízení, jež s Městským soudem v Praze jinak souvisí. Žalobce nezdůraznil žádné konkrétní okolnosti zmíněných řízení, jež by mohly svědčit o možném poměru jmenovaných soudců městského soudu k projednávané věci. Samotná skutečnost, že žalobou napadené rozhodnutí určitou souvislost s městským soudem mít může, bez dalšího poměr soudců senátu 11 A Městského soudu v Praze k projednávané věci nezakládá. Ani sami soudci se podjatými v projednávané věci být necítí.

[9] Další okolnosti, jež by mohly vést k pochybnostem o nezaujatosti soudců, žalobce neuvedl. Ani Nejvyšší správní soud sám takové okolnosti v daném případě neshledal.

[10] Vzhledem k tomu, že žalobcem namítané skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudci Městského soudu v Praze JUDr. Hana Veberová, Mgr. Marek Bedřich a JUDr. Jitka Hroudová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2014

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru