Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 108/2008 - 34Usnesení NSS ze dne 24.11.2008

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
VěcStátní a finanční kontrola

přidejte vlastní popisek

Nao 108/2008 - 35

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně A. H., proti žalovanému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, se sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2008, čj. 5155/RR/2008 - 3, o námitkách podjatosti vznesených žalobkyní,

takto:

I. Soudci JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná nejsou vyloučeni z projednávání věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Ca 95/2008.

II. Námitky podjatosti směřující proti jiným soudcům Krajského soudu v Hradci Králové, kteří se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 30 Ca 95/2008, se odmítají.

Odůvodnění:

Žalobkyně žalobou, která byla doručena Krajskému soudu v Hradci Králové dne 18. 6. 2008, brojí proti postupu žalovaného a jeho rozhodnutí označeném v záhlaví tohoto usnesení.

Přípisem krajského soudu ze dne 31. 7. 2008 byla žalobkyně poučena o možnosti vznést námitku podjatosti soudců, jimž byla právní věc žalobkyně přidělena k rozhodování, a dalších soudních osob, uvedených jmenovitě v této výzvě.

Podáním ze dne 2. 9. 2008 (doručeným krajskému soudu dne 3. 9. 2008) žalobkyně mimo jiné uplatnila „námitku podjatosti všech soudců příslušného okresního i krajského soudu“. Námitku podjatosti žalobkyně odůvodnila tím, že „jejich postupy a rozhodnutí ve vztahu k žalobkyni a osobám jí blízkým je ohrožena důvěra v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů“. Z uvedeného důvodu proto namítla podjatost i vůči senátu složenému z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné.

Ke vznesené námitce se vyjádřili soudci zařazení u Krajského soudu v Hradci Králové rozvrhem práce do oddělení správního soudnictví: nikdo z nich se necítí být podjatý a není mu známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jeho nepodjatosti.

¨

Podle § 8 odst. 1 soudního řádu správního jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podání žalobkyně je zčásti nepřípustné, a zčásti nedůvodné.

V prvé řadě se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat námitkou podjatosti směřující proti soudcům Krajského soudu v Hradci Králové, kteří se nepodílejí na projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 30 Ca 95/2008. Institut podjatosti slouží k naplnění jednoho ze základních funkčních principů soudnictví v moderním demokratickém právním státě, vyžadujícím, aby spory účastníků rozhodovali jenom takoví soudci, kteří nemají na věci jakýkoliv zájem a u nichž je proto předpoklad, že spor budou rozhodovat zcela nestranně. Soudnictví je ovšem vždy pojmově spjato s rozhodováním konkrétních pří, tj. nemá povahu akademického řešení obecných právních otázek, které nemají význam pro účastníky řízení; proto i uvedený základní funkční princip nestrannosti je nutno vztahovat toliko ke konkrétní rozhodované věci. Žalobkyně z tohoto pohledu tedy může namítat podjatost pouze u těch soudců, kteří budou v její věci rozhodovat. Namítá-li podjatost soudců jiných, jde o nepřípustný návrh ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a je třeba jej odmítnout.

Námitkou podjatosti soudců JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné, kteří mají věc projednávat a rozhodovat, se Nejvyšší správní soud zabýval věcně.

Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.

V dané věci bylo subjektivní stanovisko žalobkyně skutečně podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí uvedených soudců zabýval. Subjektivní náhled těchto soudců, jak vyplývá z jejich vyjádření, svědčí o tom, že se za podjaté v souzené věci nepovažují.

Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam § 8 odst. 1 s. ř. s., který mj. určuje, že „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Žalobkyně vznesla obecnou námitku proti postupu krajského soudu v jiných věcech týkajících se její osoby a osob jí blízkých, při němž podle jejího názoru dochází k ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Takováto námitka nemůže být vzhledem k výše uvedenému shledána důvodnou.

Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobkyně netvrdí, rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudci JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování této věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. listopadu 2008

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru