Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nao 1/2008 - 76Usnesení NSS ze dne 17.01.2008

Způsob rozhodnutínepodjatý soudce
Účastníci řízeníKrajský úřad Jihomoravského kraje
VěcSociální ochrana - Státní sociální podpora

přidejte vlastní popisek

Nao 1/2008 - 76

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna ve věci žalobce F. O., proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 3/5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. února 2004, č. j. 29 Ca 388/2002 - 24, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem proti soudcům 6. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Brigitě Chrastilové,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Ads 110/2007.

Odůvodnění:

Před Nejvyšším správním soudem je pod sp. zn. 6 Ads 110/2007 vedeno řízení o kasační stížnosti žalobce (stěžovatele) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. února 2004, č. j. 29 Ca 388/2002 - 24.

Podáním ze dne 23. 11. 2007 žalobce namítl podjatost výše jmenovaných soudců a svou námitku odůvodnil tím, že tito soudci již v jeho věci „protizákonně rozhodovali“, a proto jsou z rozhodování věci vyloučeni.

Námitka podjatosti byla postupem podle § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) předložena k rozhodnutí 1. senátu Nejvyššího správního soudu.

Soudci JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Brigita Chrastilová ve smyslu § 8 odst. 5 s. ř. s. ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že nemají žádný poměr k účastníkům či jejich zástupcům ani k projednávané věci.

Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

V daném případě žalobce námitku podjatosti opírá výlučně o skutečnost, že uvedení soudci již rozhodovali jako soudci Nejvyššího správního soudu o žalobcově věci (žalobce má pravděpodobně na mysli rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 27/2005 - 61 ze dne 28. dubna 2005). Žalobce tedy v této skutečnosti spatřuje důvod pro vyloučení spočívající v tom, že se uvedení soudci podíleli na projednávání a rozhodování věci v předchozím soudním řízení. Interpretací pojmu předchozí soudní řízení se přitom již Nejvyšší správní soud zabýval (srov. zejména rozhodnutí publikovaná pod č. 53/2004 a č. 545/2005 Sb. NSS) a uzavřel, že překážkou, která je důvodem podjatosti soudce z důvodu podílu na předchozím soudním řízení, může být pouze skutečnost, že by soudce na jiném stupni soudní hierarchie rozhodoval o totožné věci (totožnost věci je dána totožností účastníků a předmětu řízení), na které se podílel na odlišném stupni. Jinými slovy tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté v řízení opravném u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný soudce.

Právní úprava § 8 odst. 1 věta druhá a třetí s. ř. s. tedy vyjadřuje princip instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy, a to jako záruku vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. V judikatuře Nejvyššího správního soudu (např. rozhodnutí publikovaná pod č. 433/2005 Sb. NSS) je patrný konzistentní přístup v tom směru, že soudce má čerpat poznatky potřebné pro projednávání a rozhodování věci z těch pramenů a tím způsobem, jež jsou vlastní té fázi řízení, k níž je podle pravidel funkční příslušnosti povolán. Z toho plyne, že není kladen důraz na absolutní neznalost projednávaného případu soudcem, překážkou pro projednání a rozhodnutí věci není jakékoliv dřívější poznání o dané věci.

Z hlediska § 8 s. ř. s. je proto podstatné, že uvedení soudci se nepodíleli na řízení před krajským soudem a nebudou užívat k projednání a rozhodnutí věci žádné poznatky, jež by mohly vzbudit pochybnosti o vnitřní nezávislosti soudních instancí. Skutečnost, že byli členy senátu Nejvyššího správního soudu, který rozhodl o jiné kasační stížnosti žalobce, proto není důvodem k jejich vyloučení.

Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti pro poměr uvedených soudců k věci nebo k účastníkům řízení, námitka podjatosti odůvodněna není. Ani z obsahu soudního a správního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Okolnosti, ze kterých žalobce dovozuje podjatost, tak nelze považovat za skutečnosti, jež by svědčily o existenci zvláštního poměru uvedených soudců k žalobci, žalovanému či k věci samé, pro nějž by měl mít Nejvyšší správní soud pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nebylo ani zjištěno, že by se uvedení soudci podíleli na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení nebo v řízení správním. Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2008

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru