Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Nad 146/2017 - 28Usnesení NSS ze dne 06.04.2017

Způsob rozhodnutípříslušný soud
Účastníci řízeníMěstský soud v Praze
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

Nad 146/2017 - 28

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci T. R., proti Městskému soudu v Praze, se sídlem Praha 2, Spálená 2, o podání ze dne 27. 1. 2017, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2017, č. j. 46 A 27/2017 – 7,

takto:

Nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 46 A 27/2017, je d ůvodný .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze předložil podle § 7 odst. 5 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), k rozhodnutí svůj nesouhlas s postoupením věci, vedené u Krajského soudu v Praze, pod sp. zn. 46 A 27/2017. Na podporu svého nesouhlasu Městský soud poukázal na právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016 – 16.

Krajský soud v Praze v usnesení, kterým rozhodl o postoupení věci, k otázce validity podaného návrhu na zahájení řízení odkázal na ustanovení § 37 odst. 3 s. ř. s., účinného od 19. 9. 2016, a uvedl, že z hlediska formy návrhu na zahájení řízení je postačující, že byl učiněn v elektronické formě. Požadavek elektronického podpisu tak, podle názoru krajského soudu, není požadavkem na formu podání, nýbrž požadavkem na obsahové náležitosti návrhu. Jedná se tedy o vadu žaloby, kterou lze odstranit postupem podle 37 odst. 5 s. ř. s., což nebrání postoupení věci místně příslušnému soudu.

Podle ustanovení § 37 odst. 2 s. ř. s., ve znění účinném od 19. 9. 2016, platí: „Podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží“.

Dopady provedené novelizace, týkající se posuzování podání bez elektronického podpisu, se zabýval Nejvyšší správní soud v odkazovaném usnesení ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016 – 16, kde uvedl, že k této změně došlo v souvislosti se zrušením zákona o elektronickém podpisu a nabytím účinnosti zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, a souvisejícího zákona č. 298/2016 Sb. Podle závěrů uvedených v tomto usnesení „uvedená novelizace § 37 odst. 2 věty první s. ř. s. nic nezměnila na povinnosti potvrdit podání kasační stížnosti zaslané soudu e-mailem bez elektronického podpisu podle § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. (…) Nejvyšší správní soud má tedy za to, že podání učiněné způsobem, jenž vyžaduje potvrzení podle § 37 odst. 2 s. ř. s., je nutno ve stanovené třídenní lhůtě potvrdit u soudu, u něhož bylo učiněno; jinak se k němu nepřihlíží“ (shodně též usnesení zdejšího soudu ze dne 15. 3. 2017, č. j. Nad 102/2017 – 16).

S ohledem na výše uvedený právní názor má Nejvyšší správní soud za to, že k podání doručenému Krajskému soudu v Praze dne 27. 1. 2017, prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu, které nebylo v zákonem stanovené lhůtě potvrzeno písemným podáním shodného obsahu a ani nebyl předložen jeho originál, neměl Krajský soud v Praze přihlížet, a nebyl proto důvod postupovat takovou věc k vyřízení jinému soudu.

Nejvyšší správní soud tedy považuje nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci za důvodný. Věc bude vrácena k dalšímu postupu Krajskému soudu v Praze.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2017

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru