Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Na 270/2016 - 23Usnesení NSS ze dne 23.11.2016

Způsob rozhodnutíodmítnuto
VěcOstatní (nekasační agenda)

přidejte vlastní popisek

Na 270/2016 - 23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie Žiškové ve věci navrhovatele: J. B., o návrhu ze dne 24. 10. 2016, aby Nejvyšší správní soud vydal rozsudek, ve kterém zruší usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 6. 2016, č. j. 22 EXE 3818/2012 - 239 a současně rozhodl o advokátovi pro zastupování ve věci dovolání, doporučil Okresnímu soudu v Šumperku neprodlené postoupení dovolání Nejvyššímu soudu ČR a zahájil kárné řízení s Bc. O. K., Dis., vyšším soudním úředníkem Okresního soudu v Šumperku, a JUDr. Martinem Vychopeněm, předsedou České advokátní komory, a JUDr. Irenou Schejbalovou, ředitelkou pobočky ČAK v Brně,

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 25. 10. 2016 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání navrhovatele, označené jako „Kasační stížnost proti usnesení soudu v Šumperku č. j. 22 EXE 3818/2012 - 239 ze dne 29. 6. 2016“. V tomto podání se navrhuje, aby Nejvyšší správní soud „vydal rozsudek, ve kterém zruší usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 29. 6. 2016, č. j. 22 EXE 3818/2012 – 239 a současně rozhodl o advokátovi pro zastupování ve věci dovolání, doporučil Okresnímu soudu v Šumperku neprodlené postoupení dovolání Nejvyššímu soudu ČR a zahájil kárné řízení s Bc. O. K., Dis., vyšším soudním úředníkem Okresního soudu v Šumperku, JUDr. Martinem Vychopeněm, předsedou České advokátní komory, a JUDr. Irenou Schejbalovou, ředitelkou pobočky ČAK v Brně.“ Napadeným usnesením Okresní soud v Šumperku zamítl návrh ze dne 25. 2. 2016 na ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Dle ustanovení § 102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen „s. ř. s.“) je kasační stížnost „opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.“

Pravomoc soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví upravuje ustanovení § 4 odst. 1 s. ř. s. tak, že soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“), ochraně proti nečinnosti správního orgánu, ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a kompetenčních žalobách. Dále pak dle § 4 odst. 2 téhož zákona ve správním soudnictví soudy rozhodují ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Dle § 101e s. ř. s. pak soudy ve správním soudnictví rozhodují též o návrzích na zrušení služebního předpisu.

Z uvedeného vyplývá, že shora označený návrh nemůže být kasační stížností, neboť nesměřuje proti rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, nýbrž proti rozhodnutí okresního soudu v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů). Navrhovatel se svým podání zejména domáhá přezkoumání a zrušení napadeného usnesení, nicméně soudní řád správní neumožňuje žádnému soudu v rámci soudní pravomoci správní přezkoumat rozhodnutí soudu vydané v rámci soudní pravomoci civilní. Z tohoto důvodu pak v řízení, jež bylo tímto návrhem zahájeno, absentuje procesní podmínka soudní pravomoci. K jinému než obdobnému závěru stran soudní pravomoci pak nelze dospět ani v ohledu zbývajících částí návrhu; rozhodování o určení advokáta k zastupování osoby v občanském soudním řízení nenáleží do pravomoci správních soudů, stejně tak ani formulování pro futuro doporučení stran procesního postupu soudů v občanském soudním řízení, či podávání kárných žalob směřujících proti funkcionářům České advokátní komory.

Dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

Nedostatek soudní pravomoci jakožto obecné podmínky kteréhokoli soudního řízení správního je nedostatkem neodstranitelným (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2009, č. j. 5 As 19/2009 – 48). Nejvyšší správní soud tak musel shora označený návrh odmítnout s odkazem ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

Jelikož Nejvyšší správní soud shledal neodstranitelný nedostatek podmínky řízení jakožto důvod pro odmítnutí návrhu, nerozhodoval již o návrhu na ustanovení zástupce ani o žádosti navrhovatele o osvobození od soudních poplatků.

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť návrh byl odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2016

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru