Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Na 19/2021 - 23Usnesení NSS ze dne 31.03.2021

Způsob rozhodnutízamítnuto
VěcOstatní (nekasační agenda)

přidejte vlastní popisek

Na 19/2021 - 23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Michalem Mazancem v právní věci žalobce: P. F. Z., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2020, čj. X, v řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 14. 1. 2021, čj. 72 Ad 13/2020-67,

takto:

Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobce podal 26. 1. 2021 u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro podání kasační stížnosti proti v záhlaví uvedenému usnesení krajského soudu. Tímto rozhodnutím krajský soud zastavil řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu pro zpětvzetí. Krajský soud žalobcův návrh na ustanovení zástupce postoupil Nejvyššímu správnímu soudu jako věcně a místně příslušnému.

[2] Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. může předseda senátu na návrh ustanovit zástupce z řad advokátů, pokud jde o navrhovatele, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je to nezbytné k ochraně jeho práv. Aby soud mohl vyhovět návrhu o ustanovení zástupce, musí být tedy splněny dvě podmínky, 1) navrhovatel musí splnit předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a 2) ustanovení musí být nezbytné k ochraně jeho práv.

[3] Podle věty třetí § 35 odst. 10 s. ř. s. po dobu od podání žádosti o ustanovení zástupce do právní moci rozhodnutí o ní neběží lhůta stanovená pro podání návrhu na zahájení řízení. O ustanovení zástupce lze přitom žádat ještě před podáním návrhu na zahájení řízení. Žádá-li účastník o ustanovení zástupce ještě před podáním samotného návrhu na zahájení řízení (v tomto případě kasační stížnosti) je však nutné tento úkon provést ve lhůtě pro podání tohoto návrhu, v nyní projednávané věci tedy ve lhůtě pro podání kasační stížnosti. Pokud by navrhovatel žádal až po uplynutí této lhůty, nebylo by možné lhůtu k podání kasační stížnosti již stavit a následně podaná kasační stížnost by vždy byla opožděná a tudíž zjevně neúspěšná.

[4] Nejvyšší správní soud se předně zabýval včasností návrhu na ustanovení zástupce a okamžikem stavění lhůty k podání kasační stížnosti, jelikož žádost byla Nejvyššímu správnímu soudu postoupena krajským soudem.

[5] Návrh na ustanovení zástupce je procesním úkonem, který je vázán procesní lhůtou a platí, že lhůta je zachována, pokud bylo podání v poslední den lhůty předáno k doručení (§ 40 odst. 4 s. ř. s.). K zachování lhůty předáním k doručení dochází, je-li návrh adresován příslušnému soudu, případně při zachování dalších zákonných podmínek.

[6] Příslušný soud pro rozhodnutí o návrhu na ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti je soud věcně a místně příslušný k řízení o věci samé. Tím je Nejvyšší správní soud jako soud kasační. Lhůta je ovšem zachována rovněž tehdy, bylo-li podání adresováno soudu, který napadené rozhodnutí vydal, stejně jako tomu je při podání kasační stížnosti. Lhůta pro podání kasační stížnosti se tedy staví již odesláním návrhu krajskému soudu.

[7] Protože ze samotné obálky doručené krajskému soudu nebylo patrné datum předání k doručení, Nejvyšší správní soud si vyžádal informace o odeslání zásilky z evidence Vězeňské služby a vyjádření žalobce. Dle sdělení Vězeňské služby a jí zaslaného výpisu z Vězeňského informačního systému plyne, že žalobce zásilku předal vychovateli 22. 1. 2021 a tentýž den byla i odeslána. Žalobce odepřel převzetí soudní zásilky obsahující žádost o vyjádření k věci. Usnesení o zastavení řízení vedeného u krajského soudu bylo žalobci doručeno 20. 1. 2021. Ze zjištěných skutečností plyne, že žalobce podal žádost o ustanovení zástupce pro podání kasační stížnosti včas, lhůta pro podání kasační stížnosti se staví dnem 22. 1. 2021.

[8] K naplnění podmínek dle § 35 odst. 10 s. ř. s. pak Nejvyšší správní soud uvádí, že předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanoví § 36 odst. 3 s. ř. s, podle něhož „[ú]častník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.“

[9] Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval tím, zda návrh, který žalobce zamýšlí podat (kasační stížnost proti usnesení o zastavení řízení), není zjevně neúspěšným. V takovém případě by totiž musel žádost zamítnout i při splnění dalších podmínek. Zjevně neúspěšný návrh je takový, jehož neúspěšnost je bez jakýchkoliv pochybností a dokazování zcela jednoznačná, nesporná a okamžitě zjistitelná.

[10] V nyní projednávané věci ze spisu plyne, že žalobce vzal přípisem označeným jako „Stažení kauzy“ svoji žalobu zpět. Konkrétně se vyjádřil, že je nucen případ stáhnout, neboť sám není schopen zajistit všechny důkazy. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Učinit tak může do doby, než o něm soud rozhodne (viz § 37 odst. 4 s. ř. s.).

[11] V projednávané věci je klíčové, že projev vůle vzít žalobu zpět je jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončit řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Rovněž není sporné, že zpětvzetí učinil sám žalobce a doručil jej soudu ještě předtím, než ve věci rozhodl. Žalobce pak nevyužil možnosti odvolat své zpětvzetí. Musel by tak učinit nejpozději s doručením zpětvzetí krajskému soudu. Vůli odvolat své zpětvzetí však žalobce nijak neprojevil.

[12] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že je bez pochybností zřejmé, že v posuzovaném případě byly naplněny zákonné podmínky pro zastavení řízení dle § 47 písm. a) s. ř. s. Krajský soud za výše popsané situace nemohl rozhodnout jinak. Z uvedeného plyne, že kasační stížnost žalobce směřující proti usnesení o zastavení řízení krajským soudem, pro jejíž podání žádá o ustanovení zástupce z řad advokátů, by v případě podání byl zjevně neúspěšná. Žalobce proto nesplňuje první z podmínek, a to předpoklad pro osvobození od soudního poplatku. Nejvyšší správní soud proto již neposuzoval druhou podmínku (nezbytnost ustanovení zástupce k ochraně práv žalobce) a žádost o ustanovení zástupce zamítl.

[13] Jelikož žalobce požádal o ustanovení zástupce, po dobu od podání takové žádosti (tj. od 22. 1. 2021) do právní moci rozhodnutí o ní neběžela lhůta stanovená pro podání kasační stížnosti (§ 35 odst. 10 věta třetí s. ř. s.). V této souvislosti Nejvyšší správní soud považuje za nutné upozornit žalobce na to, že od doručení tohoto usnesení znovu poběží zbývající část lhůty pro podání kasační stížnosti. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 věta třetí s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 31. března 2021

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru