Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Konf 45/2018 - 12Usnesení NSS ze dne 20.03.2019Kompetenční spory: pravomoc v případě nemajetkové újmy vzniklé vadným poskytováním poštovních služeb

Způsob rozhodnutípříslušný soud
Účastníci řízeníČeská pošta, s.p.
Český telekomunikační úřad
Obvodní soud pro Prahu 1
Městský soud v Praze
VěcTelekomunikace, spoje, pošta
Publikováno3894/2019 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek

Anotace

Navrhovatel (správní orgán) tvrdí, že vznikl záporný kompetenční spor mezi ním, tj. správním orgánem – Českým telekomunikačním úřadem, a Obvodním soudem pro Prahu 1 a Městským soudem v Praze. Základem sporu je otázka, kdo je příslušný rozhodnout o zaplacení částky 95 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody způsobené nesprávným doručováním poštovních zásilek. Spor je závislý na posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v § 36a odst. 1 písm. e) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, pro to, aby ve věci rozhodoval Český telekomunikační úřad.


Konf 45/2018- 12

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Marie Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 1 a Městským soudem v Praze, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 101/2017, o zaplacení 95 000 Kč s příslušenstvím: žalobce J. Š., zastoupený JUDr. Leošem Viktorinem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Riegrova 376/12, a žalovaná Česká pošta, s. p., se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 909/4, IČ 47114983,

takto:

I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 101/2017, o zaplacení částky 95 000 Kč s příslušenstvím, je soud.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 1. 2018, čj. 23 C 101/2017-37, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2018, čj. 28 Co 133/2018-48, se zrušují.

Odůvodnění:

[1] Návrhem doručeným zvláštnímu senátu dne 8. 11. 2018 se Český telekomunikační úřad (dále též „navrhovatel“ či „Úřad“) domáhal, aby zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb. rozhodl tvrzený kompetenční spor ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 23 C 101/2017.

[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:

[3] Žalobce požádal dne 13. 2. 2017 pomocí tiskopisu „Žádost/opatření adresáta v souvislosti s dodáním poštovních zásilek a poukázaných peněžních částek v místě určeném v poštovní adrese“ o změnu místa dodání (dosílku) veškerých zásilek. Podle žalobního tvrzení pracovníci žalované na tuto žádost nereagovali a chaoticky rozesílají nebo vrací doručované zásilky na jiné adresy. Proto se žalobce obrátil se žalobou na Okresní soud v Olomouci a domáhal se zaplacení částky 95 000 Kč jako odškodnění za nemajetkovou újmu, neboť s pracovníky žalované není možné se dohodnout na způsobu doručování zásilek.

[4] Usnesením ze dne 9. 5. 2017, čj. 12 C 109/2017-5, vyslovil Okresní soud v Olomouci svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (výrok II).

[5] Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. 1. 2018, čj. 23 C 101/2017-37, řízení zastavil (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

[6] Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce usnesením ze dne 10. 5. 2018, čj. 28 Co 133/2018-48, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

[7] Odvolací soud uvedl, že se v daném případě žalobce domáhá náhrady škody (majetkové a nemajetkové újmy), kterou mu žalovaná měla způsobit porušením smluvního ujednání účastníků v souvislosti s dodáním poštovních zásilek. Na základě § 6a zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o poštovních službách“), ve spojení s § 36a odst. 1 písm. e) téhož zákona, dospěl odvolací soud k závěru, že soudům nenáleží projednávat a rozhodovat reklamace vad poskytované poštovní služby. Do pravomoci soudů náleží rozhodovat o žalobách občanů o náhradu škody, podaných vůči poště, až poté, co nároky tohoto druhu nebyly stěžovateli (poškozenému) přiznány rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu.

[8] Navrhovatel v návrhu na řešení negativního kompetenčního sporu uvedl, že odmítá svou kompetenci k rozhodnutí sporu o částku 95 000 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy, neboť v rámci námitkového řízení je oprávněn rozhodnout o vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby (tj. posoudit, zda reklamace byla vyřízena řádně či nikoliv) a o právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících z poštovní smlouvy nebo zákona o poštovních službách. Z uvedeného zákona přitom dle navrhovatele vyplývá, že může rozhodovat o náhradě škody vzniklé ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní zásilky, případně, pokud to bylo sjednáno, i o náhradě jinak vzniklé škody na poštovní zásilce.

[9] Žalobce se dožaduje „odškodnění za nemajetkovou újmu, neboť s pracovníky žalované se není možné dohodnout na způsobu doručování úředních zásilek.“ Ze žaloby ani jejího doplnění dle navrhovatele nevyplývá, že by žalobce uplatnil reklamaci vad poskytované poštovní služby, resp. že podává námitku proti vyřízení takové reklamace. O právech a povinnostech vyplývajících z poštovní smlouvy nebo zákona o poštovních službách může navrhovatel rozhodnout pouze v rámci námitkového řízení. Poštovní podmínky žalované ani zákon o poštovních službách přitom nepočítají s náhradou nemajetkové újmy (ve smyslu § 2894 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), pouze s náhradou škody vzniklé na poštovní zásilce.

[10] Na základě uvedeného má navrhovatel za to, že není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu, neboť mu zákon o poštovních službách nedává kompetenci rozhodnout o náhradě nemajetkové újmy.

[11] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním orgánem a soudem se zvláštní senát řídil následující úvahou:

[12] Podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb. je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc Obvodní soud pro Prahu 1 i navrhovatel, jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle zákona č. 131/2002 Sb.

[13] Ustanovení čl. 43 Poštovních podmínek žalované – základní poštovní služby stanoví, že odesílatel nebo adresát mohou do jednoho roku od podání u kterékoliv pošty reklamovat, že podnik nesplnil povinnost podle uzavřené smlouvy nebo že při poskytování poštovní služby vznikla škoda. Na základě reklamace podnik zjistí, zda a v jakém rozsahu nebyla povinnost podle uzavřené smlouvy splněna nebo zda a v jakém rozsahu škoda vznikla. Podnik přijme reklamaci jen za podmínky, že ji reklamující doloží všemi údaji a doklady, které jsou nezbytné pro posouzení její oprávněnosti (bod 2). Podnik reklamujícímu dohodnutým způsobem oznámí, zda a v jakém rozsahu nebyly povinnosti podle uzavřené smlouvy splněny a zda a v jakém rozsahu vznikla škoda (bod 3).

[14] Podle § 6a zákona o poštovních službách pokud provozovatel nevyhoví nebo nevyřídí reklamaci vad poskytované poštovní služby, je odesílatel nebo adresát oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení, jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku (odstavec 1). Neuzavřou-li účastníci řízení smír nebo Úřad tento smír neschválí, Úřad rozhodne o tom, zda byla reklamace vyřízena řádně či nikoli. Na návrh Úřad rozhodne v řízení podle odstavce 1 o právech a povinnostech účastníků řízení vyplývajících z poštovní smlouvy nebo tohoto zákona. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí (odstavec 2).

[15] Podle § 12 odst. 1 zákona o poštovních službách za škodu vzniklou při poskytování poštovních služeb odpovídá provozovatel v rozsahu stanoveném tímto zákonem a poštovní smlouvou.

[16] Podle § 13 odst. 1 zákona o poštovních službách za škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní zásilky provozovatel odpovídá jen v rozsahu sjednaném v poštovní smlouvě. Za jinak vzniklé škody na poštovní zásilce odpovídá, jen bylo-li to v poštovní smlouvě sjednáno.

[17] Podle § 36a odst. 1 písm. e) zákona o poštovních službách Úřad podle tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon.

[18] Řízení vedené na základě § 6a zákona o poštovních službách je specifickým typem sporného řízení, jehož předmětem může být pouze námitka proti vyřízení reklamace. Podmínkou zahájení řízení je skutečnost, že navrhovatel (odesílatel nebo adresát) podal u provozovatele poštovních služeb reklamaci, která nebyla vyřízena ve stanovené lhůtě nebo, které nebylo ze strany provozovatele vyhověno (viz Buzek, L. Zákon o poštovních službách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2018, s. 391. ISBN: 978-80-7598-065-6).

[19] Na základě uvedeného je tak zřejmé, že k rozhodnutí předmětného sporu není dána pravomoc navrhovatele, neboť Český telekomunikační úřad rozhoduje v řízení o námitce proti vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby, nadto se v daném případě nejedná ani o škodu vzniklou ztrátou, poškozením nebo úbytkem obsahu poštovní zásilky či jinak na poštovní zásilce vzniklé ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o poštovních službách, ani o jiná práva a povinnosti účastníků řízení vyplývající z poštovní smlouvy nebo zákona o poštovních službách. Zákon v této věci nesvěřuje rozhodování Českému telekomunikačnímu úřadu, nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§ 7 odst. 1 o. s. ř.).

[20] Zvláštní senát podle § 5 odst. 3 zákona o některých kompetenčních sporech zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto výrokem II. zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 1. 2018, čj. 23 C 101/2017-37, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2018, čj. 28 Co 133/2018-48.

[21] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Obvodní soud pro Prahu 1 bude tedy dále pokračovat v řízení vedeném pod sp. zn. 23 C 101/2017 o zaplacení 95 000 Kč s příslušenstvím.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 20. března 2019

JUDr. Michal Mazanec


předseda zvláštního senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru