Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 As 72/2020 - 27Rozsudek NSS ze dne 21.05.2020

Způsob rozhodnutízamítnuto
Účastníci řízeníObčané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách z.s.
Krajský úřad Jihomoravského kraje
VěcProcesní
Prejudikatura

1 As 13/2015 - 295

2 Azs 156/2006


přidejte vlastní popisek

9 As 72/2020 - 27

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách z. s., se sídlem Pražská 469/29, Brno, zast. JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Štěpánská 640/45, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2019, č. j. JMK 172852/2019, sp. zn. S-JMK 6259/2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2020, č. j. 30 A 25/2020 - 41,

takto:

Kasační stížnost se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 12. 2019 bylo mimo jiné částečně změněno územní rozhodnutí Městského úřadu v Mikulově (dále jen „stavební úřad“) ze dne 11. 9. 2018, č. j. MUMI 18034090, sp. zn. STU/9043/2010/ALEL (dále jen „územní rozhodnutí“). Zároveň bylo tímto rozhodnutím ve výrocích I. až III. zamítnuto jako nepřípustné odvolání Christiana Schrefela, Umweltorganisation VIRUS – Verein Projektwerkstatt für Umwelt und Soziales c/o WUK-Umweltbureau a spolku „Pěkný jih z. s.“. Výrokem IV. bylo jako opožděné zamítnuto odvolání European Property Group, a. s. Výrokem V. bylo zamítnuto odvolání žalobce a dalších účastníků řízení; ve zbytku bylo územní rozhodnutí potvrzeno.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který usnesením označeným v záhlaví rozhodl o postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že územním rozhodnutím byla umístěna stavba „Rychlostní silnice R52, stavba R5206 Perná – st. hranice ČR/Rakousko, zúžená na úsek projektového staničení km 34,555 – km 38,445“ na pozemcích v katastrálním území Mikulov na Moravě. Z textu územního rozhodnutí je patrné, že řízení o záměru žadatele, Ředitelství silnic a dálnic ČR, bylo zahájeno podáním ze dne 25. 2. 2010, tj. v době platnosti a účinnosti zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (dále jen „zákon č. 416/2009 Sb.“), jak jeho název tehdy zněl, a že stavební úřad proto vedl řízení „v režimu opory v ustanovení § 1 odst. 2 a násl. zákona č. 416/2009 Sb.“. Krajský soud poukázal též na to, že „označení kategorie rychlostní komunikace R52 přešlo po novele zákona č. 13/1997 Sb. na označení kategorie dálnice (2. třídy); nově lze tedy daný záměr označit za stavbu dálnice D52“, jak je uvedeno na str. 4 až 5 územního rozhodnutí. Dospěl proto k závěru, že žalobou je napadeno rozhodnutí, kterým se umisťuje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 416/2009 Sb. Místně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí věci je podle § 7 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), Krajský soud v Ostravě.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. V posuzované věci se jednalo o umístění liniové stavby definované v zákoně. Nebylo však možné aplikovat zákon č. 416/2009 Sb., neboť ze správního řízení nebylo prokazatelně zřejmé, že probíhá podle uvedeného zákona, např. ze žádosti žadatele, z oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení, z jasné deklarace v rozhodnutí stavebního úřadu či odvolacího orgánu, či z poučení stavebního úřadu a odvolacího orgánu, z něhož by mělo být patrno, že příslušným správním soudem je Krajský soud v Ostravě. Pouze ve svém rozhodnutí ze dne 11. 9. 2018 odkazuje stavební úřad na tento zákon zhruba 287krát, což však stěžovatel pokládá za irelevantní. K tomu odkázal na řadu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), z nichž vyplývá, že pokud ve správním řízení nelze nikde nezpochybnitelně dohledat, že probíhá podle zákona č. 416/2009 Sb., nemůže tomuto zákonu podléhat ani soudní řízení včetně zkrácené lhůty pro podání žaloby. Stěžovatel proto žádá, aby NSS konstatoval, že k projednání věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 30 A 25/2020 je příslušný Krajský soud v Brně.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že zákon č. 416/2009 Sb. neukládá žadateli povinnost uvést v žádosti, že na ni dopadá tento zákon. Navíc v době zahájení územního řízení, tedy ke dni 25. 2. 2010, zákon č. 416/2009 Sb. v § 2 odst. 1 ještě neobsahoval povinnost informovat účastníky řízení o tom, že se na řízení vztahuje zákon č. 416/2009 Sb. Tato povinnost byla do zákona vložena s účinností od 1. 1. 2018 až novelou provedenou zákonem č. 225/2017 Sb., krom toho se dle přechodných ustanovení má řízení dokončit podle dosavadních právních předpisů. Správní orgány nemají povinnost odůvodnit ve svých rozhodnutích, že územní řízení probíhalo podle zákona č. 416/2009 Sb. K rozhodnutím, na která odkazoval stěžovatel, uvedl, že jsou na projednávanou věc nepřiléhavá. Vyjádřil také nesouhlas s požadavkem stěžovatele, aby mu žalovaný nahradil náklady řízení, neboť kasační stížnost byla podána proti usnesení krajského soudu, na které žalovaný nemohl mít žádný vliv.

[5] Kasační stížnost není důvodná.

[6] Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 416/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se dopravní infrastrukturou pro účely tohoto zákona rozumí stavby dálnic nebo silnic I. třídy nebo stavby s nimi související.

[7] Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. platí: K řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.

[8] Z gramatického výkladu § 7 odst. 4 s. ř. s. vyplývá, že výlučná místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě je dána pouze v případě žalob proti rozhodnutím, která byla vydána ve správním řízení, v němž byl aplikován zákon č. 416/2009 Sb. Podstatná pro určení místní příslušnosti podle tohoto ustanovení je tak okolnost, zda správní řízení o umístění či povolení zde vymezených staveb probíhalo podle tohoto zákona, nikoli okolnost, zda řízení o žalobě bylo zahájeno za účinnosti uvedeného ustanovení s. ř. s. (usnesení NSS ze dne 13. 6. 2019, č. j. Nad 79/2019 - 68, či ze dne 21. 6. 2019, č. j. Nad 88/2019 - 75). V citovaných usneseních NSS dospěl rovněž k závěru, že zákonodárce svěřil specializovanému senátu Krajského soudu v Ostravě příslušnost k rozhodování pouze o omezeném a přesně definovaném okruhu staveb a současně omezil výlučnou místní příslušnost jen na ta řízení o žalobách, která míří proti rozhodnutím vydaným ve správním řízení, na něž se zákon č. 416/2009 Sb. vztahuje. V rozsudku ze dne 25. 6. 2015, č. j. 1 As 13/2015 - 295, NSS zdůraznil, že „pokud se působnost zákona o urychlení výstavby vztahuje na příslušné správní řízení, musí tato skutečnost vyjít najevo ve správním řízení, resp. musí být zřejmá ze správního rozhodnutí. Není přípustné, aby jeho působnost na dané řízení vyšla najevo až v okamžiku soudního přezkumu“.

[9] V projednávané věci je sporné, zda v průběhu správního řízení vyšlo najevo, že správní orgány postupují podle zákona č. 416/2009 Sb. NSS konstatuje, že řízení bylo zahájeno za účinnosti tohoto zákona a bylo zřejmé, že se na věc vztahuje. To lze vyvodit minimálně z toho, že např. na stranách 153, 154 či 158 územního rozhodnutí je uvedeno, že řízení je vedeno v režimu zákona č. 416/2009 Sb. Minimálně od vydání územního rozhodnutí si mohl být stěžovatel vědom, že řízení probíhá podle tohoto zákona. Jeho argumentace je proto nedůvodná.

[10] Argumentace týkající se informační povinnosti správních orgánů a povinnosti žadatele uvést v žádosti, že se na ni vztahuje zákon č. 416/2009 Sb., je z hlediska samotného určení místní příslušnosti irelevantní, a proto se NSS k této námitce nevyjadřuje, neboť může být posouzena teprve v rámci věcného posouzení žaloby.

[11] V rozsudku ze dne 16. 4. 2020, č. j. 6 As 30/2020 - 31, v němž posuzoval shodnou otázku místní příslušnosti soudu ve vztahu k žalobě proti rozhodnutí žalovaného podané jiným účastníkem řízení, NSS uvedl, že „[p]odmínky místní příslušnosti však logicky musí být posuzovány při zahájení soudního řízení, neboť směřují k určení soudu, který se má žalobou zabývat, a jejich splnění nemůže být odvíjeno zpětně od posouzení důvodnosti žaloby. Ostatně v procesním právu platí, že nesplnění podmínky místní příslušnosti nepředstavuje vadu řízení, která by způsobovala zmatečnost soudního řízení a nezákonnost soudního rozhodnutí, resp. že se místní příslušnost zkoumá jen na počátku řízení, k námitce účastníka, popř. z podnětu soudu, resp. že její nesplnění se zhojí, pokud již soud začal ve věci samé jednat (srov. § 11 odst. 1 větu druhou občanského soudního řádu per analogiam, podle něhož pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení; srov. též § 105 odst. 1 občanského soudního řádu per analogiam; k uplatnitelnosti těchto procesních norem v soudním řízení správním viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Azs 156/2006 - 38 z 22. února 2007 či usnesení rozšířeného senátu č. j. Nad 99/2018 - 75 z 20. listopadu 2018).“ Ke stejnému závěru dospěl NSS i v rozsudku ze dne 28. 4. 2020, č. j. 9 As 58/2020 - 38.

[12] S ohledem na uvedené Krajský soud v Brně rozhodl správně, že pro projednání věci je místně příslušným soudem Krajský soud v Ostravě, a věc mu postoupil. NSS proto v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. in fine kasační stížnost zamítl.

[13] O náhradě nákladů řízení NSS nerozhodoval, jelikož o nich přísluší rozhodnout krajskému soudu podle výsledku řízení ve věci samé v rozhodnutí, jímž se toto řízení končí (§ 61 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. května 2020

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru