Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 As 50/2011 - 68Usnesení NSS ze dne 12.05.2011

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníM-recycling s.r.o.
Krajský úřad Kraje Vysočina
VěcŽivotní prostředí - odpady

přidejte vlastní popisek

9 As 50/2011 - 68

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: M-recycling s.r.o., se sídlem Soškova 595, Nové Město na Moravě, zastoupené JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem V Lískách 1065/31, Žďár nad Sázavou, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2010, č. j. KUJI 11333/2010 OZP 270/2010 Be, o uložení pokuty za porušení povinností dle zákona o odpadech, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 2. 2011, č. j. 31 A 43/2010 - 44, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti s e odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas podanou kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2010, č. j. KUJI 11333/2010 OZP 270/2010 Be. Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o přiznání odkladného účinku.

Kasační stížnost nemá podle ustanovení § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Prvotní podmínkou pro přiznání odkladného účinku je dle ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Tento neurčitý právní pojem byl již Nejvyšším správním soudem vyložen, a to např. v usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupném na www.nssoud.cz: „Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§ 73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“. Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku nese břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení § 73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.

V projednávané věci však stěžovatelka v návrhu neuvedla žádné skutečnosti, které by možnost vzniku nenahraditelné újmy osvědčovaly. Nekonkretizovala, v čem by měla v jejím případě nenahraditelná újma spočívat, a omezila se toliko na obecné tvrzení, že odkladný účinek by měl být přiznán s ohledem na výši uložené sankce. Svou obavu z hrozící nenapravitelné újmy pak stěžovatelka nedoložila a nepodepřela ani žádnými konkrétními a přesvědčivými argumenty. Právě vzhledem k tomu, že kasační stížnost není odkladným účinkem vybavena ex lege a Nejvyšší správní soud jej může přiznat pouze na návrh a ve výjimečných případech, je nutno, aby žádost o přiznání odkladného účinku byla řádně odůvodněna. Má-li být tato žádost úspěšná, musí stěžovatel vždy zcela individualizovaně svými dostatečně věrohodnými a přesvědčivými tvrzeními obsahově naplnit právní pojem nenahraditelné újmy. Přitom důvody možného vzniku takové újmy jsou vždy závislé na skutkových okolnostech posuzovaného případu a v těchto intencích je soud povinen je posuzovat. Tomuto požadavku však stěžovatelka ve svém návrhu nedostála.

Na základě výše uvedeného tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka neosvědčila ve smyslu § 73 s. ř. s., ve spojení s § 107 s. ř. s., skutečnosti, které by potvrzovaly možnost vzniku výjimečného a závažného stavu, který by již nebylo možno v dalším běhu času nijak odčinit. Nejvyšší správní soud proto návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. května 2011

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru