Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 As 433/2018 - 25Rozsudek NSS ze dne 28.05.2020

Způsob rozhodnutízamítnuto
Účastníci řízeníČeské elektrokomunikace, s.r.o.
Ministerstvo dopravy
VěcPozemní komunikace

přidejte vlastní popisek

9 As 433/2018 - 25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: České elektrokomunikace, s.r.o., se sídlem Kovanecká 2108/10, Praha 9, zast. Mgr. Janem Švarcem, advokátem se sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2015, č. j. 29/2015-150-SPR/3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 6 A 21/2016 - 21,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný jím zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil usnesení Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 25. 2. 2015, č. j. MHMP 1829354/2014.

[2] Magistrát uvedeným usnesením rozhodl podle § 102 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a zastavil nové řízení o žádosti stěžovatelky ze dne 30. 12. 2014 o zápis změn údajů v registru silničních vozidel. Stěžovatelka podala žádost za shodných podmínek jako žádost předchozí a nedošlo ani ke změně právní úpravy. Žádosti proto nebylo možné ani tentokrát vyhovět, a to ze shodných důvodů jako u žádosti předchozí.

[3] Městský soud zdůraznil, že podstatou věci je otázka, zda stěžovatelčina žádost odůvodňuje zahájení nového řízení a vydání nového rozhodnutí, kterým by bylo vyhověno původně zamítnuté žádosti [§ 101 písm. b) a § 102 odst. 4 správního řádu]. Pro její posouzení je relevantní, zda jsou v žádosti tvrzeny a prokazovány nové skutečnosti, které by mohly být podkladem pro vydání vyhovujícího rozhodnutí, případně zda došlo ke změně právní úpravy. Stěžovatelka přitom v žalobě neuvedla žádné žalobní námitky, které by se této otázky týkaly, a věnovala se pouze důvodům, pro které nebylo vyhověno její původní žádosti. Jejich posouzení však není předmětem nynější věci a stěžovatelka je měla uplatnit v žalobě proti rozhodnutí ve věci její první žádosti. Postup, který nyní volí, je obcházením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), který stanoví lhůtu k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 s. ř. s.

[4] Smyslem právní úpravy nového rozhodnutí podle § 101 písm. b) správního řádu není poskytnout dotčené osobě neomezený prostor pro opakované podávání totožných žádostí s cílem dosáhnout revize a změny předchozího rozhodnutí. Institut nového rozhodnutí je podle městského soudu vyhrazen pouze pro ty mimořádné případy, které intenzitou své závažnosti odůvodňují zásah do právní jistoty a legitimního očekávání osob dotčených pravomocným rozhodnutím. Za situace, kdy dotčená osoba v žádosti o vydání nového rozhodnutí neuvádí závažné důvody odůvodňující zahájení nového řízení, ale za nezměněného právního stavu toliko opakuje argumentaci uplatněnou v předchozí žádosti, o které již správní orgán dříve pravomocně rozhodl, nejsou splněny podmínky pro provedení nového řízení a vydání nového rozhodnutí ve věci, neboť nelze předpokládat, že novým rozhodnutím bude (opakované) žádosti vyhověno. V takovém případě správní orgán řízení usnesením zastaví podle § 102 odst. 4 správního řádu.

[5] Městský soud nepřisvědčil námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Stěžovatelka ji zdůvodňovala absencí odůvodnění ve vztahu k důvodům, pro které byla zamítnuta předchozí žádost. Žalovaný však nebyl povinen uvádět důvody, které vedly k nevyhovění předchozí žádosti stěžovatelky, navíc se k nim s ohledem na odvolací námitky vyjádřil. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je přehledně strukturováno, nevykazuje žádné znaky nesrozumitelnosti a obsahuje důvody, o které se výroková část rozhodnutí opírá. Byť jsou nosné důvody napadeného rozhodnutí formulovány stručně, s ohledem na obsah odvolacích námitek jsou zcela dostatečné. Napadené rozhodnutí tedy netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, která by byla ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. důvodem pro jeho zrušení.

II. Obsah kasační stížnosti

[6] Stěžovatelka má za to, že městský soud zamítl její žalobu z důvodu, že podmínky pro vydání nového rozhodnutí nejsou splněny, když nelze předpokládat, že novým rozhodnutím bude žádosti vyhověno. Podle stěžovatelky však pomíjí, že ve správním řízení nepůsobí překážka věci pravomocně rozhodnuté, jde-li o negativní rozhodnutí ve věci (viz § 48 odst. 2 správního řádu). Nepřípustně také předjímá, že žádost nebude důvodná, aniž by přezkoumal její argumenty.

[7] Dále namítá, že městský soud opomněl žalobní námitku, podle které je rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

[8] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[9] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatelka je zastoupena advokátem (§ 102 a násl. s. ř. s.).

[10] Kasační stížnost není důvodná. [11] Nejvyšší správní soud úvodem zdůrazňuje, že je při svém přezkumu – se zákonem vymezenými výjimkami – vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Zákonnost napadeného rozsudku proto přezkoumává optikou námitek, které stěžovatel uplatní v kasační stížnosti.

[12] V nynější věci stěžovatelka uplatnila jedinou projednatelnou kasační námitku, kterou je tvrzení o nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, a k podstatě věci neuvedla vůbec nic. Nenamítala nic proti tomu, že její žádost ze dne 30. 12. 2014 byla vyhodnocena jako žádost o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. b) správního řádu a že proto magistrát postupoval podle ustanovení týkajících se nového řízení a vydání nového rozhodnutí. V kasační stížnosti zmínila, že městský soud předjímal, pokud předpokládal, že by její žádost byla vyhodnocena jako nedůvodná, aniž by se zabýval jejími věcnými argumenty. Nijak však nerozporovala důvody, které městský soud vedly k tomu, že věcné argumenty nepřezkoumával, a nerozporovala jeho výklad § 101 písm. b) a § 102 odst. 4 správního řádu shrnutý výše. Tvrzení, že městský soud pomíjí, že negativní rozhodnutí (zřejmě má jít o rozhodnutí o zamítnutí žádosti) nezakládá překážku věci rozhodnuté, se s rozhodovacími důvody napadeného rozsudku zcela míjí. Městský soud nikdy netvrdil, že by takové rozhodnutí překážku věci rozhodnuté zakládalo, a žádné argumenty na tomto východisku nestavěl.

[13] Nejvyšší správní soud se proto zabýval výlučně otázkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku, tedy zda se jedná o rozhodnutí srozumitelné, které je opřeno o dostatek relevantních důvodů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí je natolik závažnou vadou, že k ní soud přihlíží i bez námitky, z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.).

[14] Veškerá výše uvedená kritéria napadený rozsudek splňuje. Městský soud se zabýval všemi žalobními námitkami, včetně námitky nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, kterou vypořádal v bodě 17. svého rozsudku (viz bod [5] tohoto rozsudku). Jedná se o srozumitelné rozhodnutí opřené o vyčerpávající odůvodnění, ze kterého je zcela zřejmé, proč soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

IV. Závěr a náklady řízení

[15] Nejvyšší správní soud kasačním námitkám nepřisvědčil a neshledal ani vadu, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti, kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1, věty poslední, s. ř. s.

[16] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka, která neměla ve věci úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. května 2020

JUDr. Radan Malík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru