Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

9 As 1/2011 - 84Usnesení NSS ze dne 20.01.2011

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo kultury
AZ Development, s.r.o.
VěcKultura
Prejudikatura

9 Afs 28/2010 - 79


přidejte vlastní popisek

9 As 1/2011 - 84

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: AZ Development, s.r.o., se sídlem Kavčí plácek 121, Hradec Králové, zastoupeného Mgr. Radanem Venclem, advokátem se sídlem Chmelova 357/2, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 471/1, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2008, č. j. 16732/2008, ve věci uložení pokuty za nečinnost ohledně předchozího oznámení provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2010, č. j. 10 Ca 98/2009 - 57,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 8. 12. 2008, č. j. 16732/2008, a prvostupňové rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu, ze dne 17. 9. 2008, č. j. S-MHMP 211774/2008.

Z obsahu předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora uvedený rozsudek, v němž byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Praze, byl stěžovateli doručován prostřednictvím systému datových schránek.

Podle § 42 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud doručuje písemnosti do datové schránky, a není-li možné písemnosti doručit tímto způsobem, doručuje je soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. V souvislosti s doručováním do datové schránky soudní řád správní v poznámce pod čarou 8a) odkazuje na zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2009.

Soudy tak při doručování písemností prostřednictvím datové schránky postupují podle zákona č. 300/2008 Sb., konkrétně podle jeho § 17 odst. 3, který stanoví, že dokument, který byl soudem prostřednictvím datové schránky odeslán a dodán do datové schránky adresáta, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Pokud se tato osoba do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání dokumentu do schránky, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne desetidenní lhůty, s výjimkou, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (§ 17 odst. 4). Dle citovaného ustanovení se takto posuzuje okamžik doručení ve všech případech, kdy orgán veřejné moci činí podání vůči jinému orgánu veřejné moci, fyzické osobě, podnikající fyzické osobě či právnické osobě.

Městský soud v posuzované věci postupoval v souladu s výše uvedenou právní úpravou a rozsudek vydaný dne 21. 9. 2010 doručoval stěžovateli prostřednictvím datové schránky. Na doručence ze systému datových schránek, připojené u č. l. 61 soudního spisu, je vyznačeno, že rozsudek byl stěžovateli dodán do datové schránky dne 4. 11. 2010 (ve 13:01:13h) a téhož dne, tj. 4. 11. 2010 (ve 13:03:33h), byl také stěžovateli doručen.

Z obsahu předloženého soudního spisu Nejvyšší správní soud dále zjistil, že stěžovatel zaslal městskému soudu kasační stížnost proti předmětnému rozsudku taktéž prostřednictvím datové schránky. Z „detailu podání“ a z „identifikátoru elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu“ městského soudu, založených na čl. 65 a 67 soudního spisu, vyplývá, že kasační stížnost stěžovatele byla městskému soudu dodána do datové schránky dne 22. 11. 2010 v 14:54:04h a doručena dne 22. 11. 2010 v 14:54:10h.

Nejvyšší správní soud se přitom ve své rozhodovací činnosti již zabýval otázkou, který okamžik je rozhodný pro posouzení, kdy byla kasační stížnost učiněná prostřednictvím datové schránky doručena soudu. V rozsudku ze dne 15. 7. 2010, č. j. 9 Afs 28/2010 - 79, publikovaném pod č. 2131/2010 Sb. NSS, zdejší soud dospěl k závěru, že „podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci. Lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání učiněné vůči soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu (§ 40 odst. 4 s. ř. s.).“

Od těchto závěrů se Nejvyšší správní soud nemá důvod odchýlit ani v nyní posuzované věci. Dle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout. Dle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí dle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Jak již bylo uvedeno výše, v daném případě byl ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. dnem určujícím počátek běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti den doručení rozsudku městského soudu stěžovateli, tj. čtvrtek 4. 11. 2010. Konec lhůty pro podání kasační stížnosti tak dle odst. 2 téhož ustanovení připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval s dnem určujícím počátek běhu lhůty, tj. na čtvrtek 18. 11. 2010. Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. V projednávané věci však byla kasační stížnost městskému soudu dodána do datové schránky až dne 22. 11. 2010, tj. až po uplynutí zákonem stanovené dvoutýdenní lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout.

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně, a z tohoto důvodu ji podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. , ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3, větou první, s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2011

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru