Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Azs 59/2021 - 31Rozsudek NSS ze dne 22.04.2021

Způsob rozhodnutízamítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
VěcPobyt cizinců
Prejudikatura

9 Azs 84/2016 - 22


přidejte vlastní popisek

8 Azs 59/2021 - 31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: V. L., zastoupená Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 4. 2020, čj. MV-47877-4/SO-2020, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2021, čj. 51 A 59/2020-34

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 15. 1. 2020, čj. OAM-35158-10/DP-2019, byla zamítnuta žádost žalobkyně o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Žalovaná její odvolání shora uvedeným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí Ministerstva vnitra potvrdila.

[2] Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalované podala u Krajského soudu v Praze žalobu. Tato žaloba byla podána z datové schránky zástupce žalobkyně, aniž by ale tento zástupce doložil své oprávnění zastupovat žalobkyni přiložením plné moci.

[3] Krajský soud proto usnesením ze dne 2. 6. 2020, čj. 51 A 59/2020-10, zástupce žalobkyně mimo jiné vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil plnou moc dokládající jeho oprávnění zastupovat žalobkyni v tomto řízení. Krajský soud však zástupce žalobkyně nepoučil o důsledku v podobě odmítnutí žaloby, pokud této výzvě nevyhoví. Krajský soud následně bez dalších výzev žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť zástupce žalobkyně, ač k tomu byl řádně vyzván, nedoplnil plnou moc, která by ho opravňovala k zastupování žalobkyně.

[4] Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 11. 2020, čj. 8 Azs 100/2020-43, toto usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, protože krajský soud opomněl žalobkyni ve výzvě poučit o důsledku v podobě odmítnutí žaloby, pokud této výzvě nevyhoví.

[5] V dalším řízení krajský soud usnesením ze dne 9. 12. 2020, čj. 51 A 59/2020-30, již s patřičným poučením znovu vyzval zástupce žalobkyně, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení předložil plnou moc dokládající jeho oprávnění zastupovat žalobkyni v tomto řízení a aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žalobou napadeného rozhodnutí odstranil vady žaloby, a to tak, že uvede žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Krajský soud také žalobkyni vyzval, aby sdělila datum, kdy jí bylo napadené rozhodnutí doručeno a aby soudu zaslala vyplněné „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“. Toto usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 9. 12. 2020.

[6] Usnesením ze dne 21. 1. 2021, čj. 51 A 59/2020-34, krajský soud žalobu znovu odmítl. Uvedl, že lhůta k předložení plné moci uplynula dne 13. 1. 2021, avšak zástupce žalobkyně plnou moc nepředložil. S odkazem na usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 12. 2008, čj. 8 Aps 6/2007-247, č. 1773/2009 Sb. NSS, tedy konstatoval, že nebyly splněny podmínky řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Dále uvedl, že žaloba trpí také tím, že neobsahuje žádné žalobní body. Ani tento nedostatek nebyl po výzvě soudu ve stanovené lhůtě odstraněn, a proto i kdyby nebyl dán nedostatek v podobě chybějící plné moci, nastupoval by další důvod pro odmítnutí žaloby.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované

[7] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost. Uvedla, že krajský soud nesprávně zhodnotil rozsah oprávnění zastupovat stěžovatelku v řízení o kasační stížnosti. V té souvislosti připomněla závěry rozšířeného senátu vyjádřené v usnesení ze dne 18. 12. 2008, čj. 8 Azs 16/2007-158, č. 1811/2009 Sb. NSS, ze kterého plyne, že plná moc k zastupování k řízení o kasační stížnosti obecně postačuje k zastupování v řízení o žalobě před krajským soudem. Krajský soud byl tedy povinen zkoumat plnou moc předloženou v řízení o kasační stížnosti, jejíž existenci vzal na vědomí, jak plyne z jeho usnesení čj. 51 A 59/2020-30, a nemohl vyjít z toho, že taková plná moc k zastupování před krajským soudem nepostačuje.

[8] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[9] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.

[10] Kasační stížnost není důvodná.

[11] Úvodem je třeba zdůraznit, že kasační námitky stěžovatelky směřují pouze proti primárnímu důvodu, pro který byla žaloba odmítnuta, avšak nesměřují proti dalšímu důvodu odmítnutí, kterým je neodstranění vady žaloby v podobě chybějících žalobních bodů.

[12] V projednávané věci je tedy plně aplikovatelný závěr plynoucí z judikatury Nejvyššího správního soudu, podle níž tento soud není povinen vypořádat se s každou jednotlivou námitkou uvedenou v kasační stížnosti, pokud rozhodnutí krajského soudu obstojí i pouze na důvodech, které stěžovatel v kasační stížnosti nenapadá (rozsudek ze dne 9. 6. 2016, čj. 9 Azs 84/2016-22). Kasační stížnost stěžovatele tedy nemůže být důvodná a napadené usnesení krajského soudu je zákonné, neboť jeden z důvodů odmítnutí žaloby (stěžovatelkou nezpochybněný) obstojí sám o sobě.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji dle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.

[14] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla v řízení úspěch, a právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Žalované, která měla ve věci úspěch, nevznikly v řízení náklady přesahující rámec nákladů její běžné úřední činnosti, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 22. dubna 2021

Petr Mikeš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru