Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Azs 34/2007Usnesení NSS ze dne 25.06.2007

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

přidejte vlastní popisek

8 Azs 34/2007 - 113

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance, Mgr. Jana Passera, JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce O. P., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2006, čj. OAM-169/LE-PA04-PA04-2006, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2007, čj. 56 Az 88/2006 – 74

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Krajský soud v Brně poté žalobu zamítl. Rozsudek krajského soudu byl doručen žalovanému dne 14. 3. 2007 a advokátce zastupující žalobce v řízení před krajským soudem JUDr. Radaně Pekárkové dne 15. 3. 2007.

Žalobce (dále jen stěžovatel) napadl rozsudek kasační stížností, která byla doručena Krajskému soudu v Brně dne 2. 4. 2007, a v níž zároveň stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a o ustanovení tlumočníka pro řízení před kasačním soudem.

Stejného dne, tedy 2. 4. 2007, požádal stěžovatel o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti. Svou žádost odůvodnil tím, že od své advokátky obdržel rozsudek dne 16. 3. 2007 v době, kdy se nacházel v psychiatrické léčebně a odkud byl propuštěn teprve 22. 3. 2007. Až po svém propuštění byl schopen zajistit si vypracování kasační stížnosti, což se mu podařilo teprve 31. 3. 2007. Z těchto důvodů požádal soud o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti a navrhl, aby soud považoval za začátek lhůty pro podání kasační stížnosti den propuštění stěžovatele z léčebny (22. 3. 2007).

Podle § 106 odst. 2 s. ř. s.musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle § 42 odst. 2 s. ř. s. má-li účastník zástupce, doručuje se pouze tomuto zástupci. Krajský soud ustanovil usnesením ze dne 30. 8. 2006, čj. 56 Az 88/2006-40, zástupkyní stěžovatele pro řízení před krajským soudem JUDr. Radanu Pekárkovou. Té, jak výše uvedeno, byl rozsudek doručen 15. 3. 2007; lhůta pro podání kasační stížnosti tedy uplynula dne 29. 3. 2007.

Na běh lhůty pro podání kasační stížnosti nemůže mít vliv skutečnost, že stěžovatel obdržel rozsudek později než jeho zástupce, neboť pro počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti je určující jeho doručení zástupci účastníka, či okolnosti, zda a kdy byl stěžovatel schopen sepsat kasační stížnost. Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Jelikož dnem určujícím počátek lhůty k podání kasační stížnosti byl den doručení rozsudku krajského soudu zástupkyni stěžovatele 15. 3. 2007 a lhůta dvou týdnů tak skončila ve čtvrtek 29. 3. 2007, byla kasační stížnost doručená Krajskému soudu v Brně dne 2. 4. 2007 podána zjevně opožděně a Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s.

O návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval. Dospěl k závěru, že o něm není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona (§ 32 odst. 5 zákona o azylu) a kde je stěžovatel dostatečně chráněn

ustanovením § 56 odst. 2 s. ř. s.

Kasační soud rovněž nevyhověl návrhu stěžovatele na ustanovení tlumočníka. Podle ustanovení § 18 o. s. ř. mají účastníci v občanském soudním řízení rovné postavení. Mají právo jednat před soudem ve své mateřštině. Soud je povinen zajistit jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv, přičemž účastníku, jehož mateřštinou je jiný než český jazyk, soud ustanoví tlumočníka, jakmile taková potřeba vyjde v řízení najevo. V souzeném případě rozhoduje kasační soud bez jednání, proto potřeba ustanovit stěžovateli tlumočníka pro jednání v jeho mateřštině před soudem nevznikla.

O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. června 2007

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru