Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 As 26/2005 - 76Usnesení NSS ze dne 04.10.2005

Způsob rozhodnutípřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníHonební společenstvo Kopřivnice
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
VěcZemědělství, myslivost a rybářství
Publikováno1072/2007 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek

8 As 26/2005 - 76

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce Honebního společenstva Kopřivnice, se sídlem Kopřivnice, Pod Bílou horou 963, zastoupeného JUDr. Petrem Holubem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, Divadelní 21, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, Ostrava 28. října 117 a osob zúčastněných na řízení: 1) Město Kopřivnice, Záhumenní 1152, Kopřivnice, 2) Honební společenstvo Příbor I., 3) M. B., 4) L. D., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 5. 2005, čj. 22 Ca 438/2003 – 50, o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Kasační stížností se žalobce (dále též stěžovatel) domáhá přezkoumání a zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2003, čj. ŽPZ/6842/03/Fl. Tímto (posledně uvedeným) správním rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu v Kopřivnici ze dne 2. 7. 2003, čj. ŽP-VLHZ/24985/03/Ru-5377/03, jímž tento správní orgán prvého stupně zamítl návrh stěžovatele na uvedení honitby Kopřivnice do souladu se zákonem podle § 69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

Dne 7. 7. 2005 stěžovatel podal u Krajského soudu v Ostravě návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V tomto podání uvádí, že návrh podává z opatrnosti a ve veřejném zájmu, neboť v předmětné honitbě je v současnosti celá řada živočichů, včetně lovné zvěře, kterou je nutno chránit, opatrovat i lovit a hrozí tak vznik nenapravitelných škod na porostech i zvěři. V období letních měsíců se rozmáhá pytláctví, které ohrožuje zvěř v honitbě. Požadavek na vydání rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je o to více aktuální, když stěžovateli hrozí nenávratná újma a požadavek není v rozporu s veřejným zájmem a ani nedojde k nepřiměřenému dotčení zájmů a práv třetích osob.

Žalovaný se k tomuto návrhu nevyjádřil.

Z předloženého spisu Krajského soudu v Ostravě mj. vyplývá, že tento soud usnesením ze dne 7. 5. 2004, čj. 22 Ca 438/2003 – 33 přiznal žalobě stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2003, čj. ŽPZ/6842/03/Fl odkladný účinek. Krajský soud zejména poukázal na ustanovení § 69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. s tím, že žalobce (stěžovatel) podal návrh podle tohoto ustanovení i proto, aby se vyhnul zániku honitby k 31. 3. 2003. Po dobu správního řízení tak žalobce mohl vykonávat svá dosavadní práva, tj. právo myslivosti v honitbě [§ 2 písm. h) a i) téhož zákona]. Se zřetelem na právní důsledky žalobou napadeného správního rozhodnutí žalobce toto své oprávnění, především právo chránit zvěř pozbyl. Nenahraditelnou újmu lze, jak dovodil krajský soud, spatřovat v případných škodách na zvěři či porostech na honebních pozemcích. Odkladný účinek není v rozporu s veřejným zájmem.

Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 4 se užije přiměřeně.

Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Jak vyplývá z tohoto ustanovení, základní podmínkou přiznání odkladného účinku žalobě je nenahraditelná újma na straně žalobce (v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného správního rozhodnutí). Obdobně je tomu i v případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. I když stěžovatel (zřejmě se zřetelem na druhou část § 73 odst. 2 s. ř. s.) akcentuje otázku veřejného zájmu, dovolává se však rovněž i toho, že na jeho straně by nenahraditelná újma mohla vzniknout.

Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé. Proto nelze při rozhodování podle § 73 odst. 2 a § 107 s. ř. s. vždy učinit jednoznačný (konečný) závěr, že správní rozhodnutí má za následek újmu pro žalobce či stěžovatele. Tak např. v případě žaloby proti rozhodnutí o stavebním povolení podané osobou, která tvrdí, že je vlastníkem sousední nemovitosti, přičemž tato skutečnost je prozatím sporná, není vyloučen odklad vykonatelnosti tohoto správního rozhodnutí. Ustanovení § 73 odst. 2 a § 107 s. ř. s. je třeba interpretovat tak, že postačuje předpoklad žalobcem (stěžovatelem) tvrzené nenahraditelné újmy.

Tak je tomu se zřetelem na ustanovení § 69 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb. z důvodu, na které poukázal jak stěžovatel, tak i Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne 7. 5. 2004, čj. 22 Ca 438/2003 – 33, i v tomto případě. Nebylo ani zjištěno, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se dotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob, či že by bylo v rozporu s veřejným zájmem. Žalovaný se v tomto směru ke kasační stížnosti nevyjádřil, nelze však opomenout, že ve vyjádření k žalobě připustil, že návrh na přiznání odkladného účinku žalobě by vzhledem ke všem okolnostem mohl mít své opodstatnění (snížená míra právní jistoty do meritorního rozhodnutí a to i pro orgány státní správy myslivosti činit opatření stran dotčených honebních pozemků). Nejvyšší správní soud nemá podklady k závěru, že by tomu bylo jinak nyní při rozhodování podle § 107 s. ř. s.

Ze všech těchto důvodů bylo návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhověno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. října 2005

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru