Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 As 127/2019 - 210Usnesení NSS ze dne 19.05.2021

Způsob rozhodnutíjinak
Účastníci řízeníEnergetický regulační úřad
VěcEnergetika

přidejte vlastní popisek

8 As 127/2019 - 140

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: nejvyšší státní zástupce, se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, proti žalovanému: Energetický regulační úřad, se sídlem Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: FINE DECORATING a.s., se sídlem Slezská 742/4, Brno, zastoupené Mgr. Romanem Klimusem, advokátem se sídlem Vídeňská 188/119d, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2010, čj. 13154-12/2010-ERU, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 62 A 84/2013-418,

takto:

I. Soud ustanovuje znalcem z oboru elektrotechnika České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, se sídlem Technická 2, Praha 6.

II. Znalci se ukládá, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení podal písemně znalecký posudek. Úkolem znalce je vycházet z normativního stavu, úrovně odborného poznání a objektivních možností, které zde byly na přelomu let 2010 a 2011, a poskytnout zdůvodněné odpovědi na následující otázky:

1) Jaké části, zařízení, či jiné součásti fotovoltaické elektrárny Jeníkov byly dle revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, které jsou k revizní zprávě přiloženy, kontrolovány a měřeny? Plyne z této zprávy a měřících protokolů, že byly kontrolovány i rozvaděče, stojany na fotovoltaické panely a zejména jejich uzemnění i s ohledem na v revizní zprávě uvedené metody zkoušek dle českých technických norem (str. 2 revizní zprávy)? Lze z této zprávy a měřících protokolů seznat, že některé rozvaděče a stojany na fotovoltaické panely nebyly při výkonu revize ještě nainstalovány, případně i to, že revidované kabely nebyly v době provedení revize ještě zapojeny?

2) Plyne z revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, že se jedná o výchozí revizi celé fotovoltaické elektrárny, či pouze částečnou revizi jejich některých částí, a to zejména s ohledem na v záhlaví a v závěru použitý termín „elektrické zařízení“? Je v tomto směru revize jednoznačná, nebo může být naopak zavádějící?

3) Jsou revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010 a měřící protokoly z historického pohledu přelomu roků 2010 a 2011 standardní, či obsahuje vady nebo nepřesnosti co do obvyklých náležitostí? Uvedené zhodnoťte i pro případ, že v době provádění revize nebyly osazeny všechny fotovolatické panely, nebyly postaveny všechny stojany na panely, nebyly namontovány všechny rozvaděče a kabely nebyly zapojeny do příslušných částí fotovoltaické elektrárny, ale byly pouze přivedeny na místa, kde mělo dojít k jejich zapojení.

4) Plyne z revizní zprávy ze dne 19. 11. 2010 a měřících protokolů, že revizní technik dělal pouze namátkové kontroly uzemnění stojanů a rozvaděčů? Bylo v té době běžnou praxí, že se ohledně uzemnění těchto prvků dělaly jen kontroly nahodilého vzorku, aniž by to bylo v revizní zprávě explicitně uvedeno?

5) Lze předpokládat, že revizní zprávu ze dne 19. 11. 2010 a měřící protokoly mohl vnímat pracovník žalovaného rozhodující o žádostech o licenci k výrobě elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách jako revizní zprávu osvědčující bezpečnost (výchozí revizi elektrického zařízení) celé fotovoltaické elektrárny? Jaké by byly odpovědi na všechny v tomto usnesení položené otázky, pokud by se posuzovaly z pohledu takového pracovníka žalovaného (např. odpověděl by pracovník žalovaného na otázku č. 2, že z revizní zprávy a měřících protokolů plyne, že se jedná o výchozí revizi celé elektrárny, či pouze částečnou revizi jejich některých částí)? Pro tyto účely lze vycházet z toho, že takový pracovník žalovaného sám není revizním technikem, ale orientuje se v dané problematice a zároveň nelze předpokládat, že by revizní zprávu a měřící protokoly procházel ve všech detailech a vychází z obvyklé podoby revizních zpráv.

Odůvodnění:

[1] Ve shora označené věci je přezkoumáváno v záhlaví uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým byla osobě zúčastněné na řízení udělena licence na výrobu elektřiny na dobu 25 let, se vznikem oprávnění a termínem zahájení výkonu licencované činnosti ke dni nabytí právní moci rozhodnutí, pro celkový instalovaný sluneční výkon 4,998 MW pro provozovnu fotovoltaické elektrárny, vymezenou na pozemcích p. č. 317/1 a p. č. 351/6 v katastrálním území Jeníkov u Duchcova.

[2] V rámci řízení před Nejvyšším správním soudem je nutno objasnit odborné otázky, které mohou mít vliv na rozhodnutí ve věci samé. Ve správním řízení byla žalovanému k žádosti o licenci předložena i ve výroku uvedená revizní zpráva ze dne 19. 11. 2010. Pro nyní posuzovanou věc je podstatné, co z této revizní zprávy vyplývá ohledně stavu elektrárny v době provedení revize a ohledně kontrolovaných částí elektrárny. Rovněž je podstatné, jak mohla tuto zprávu vnímat při standardním seznámení osoba, která rozhodovala o udělení licence. Jelikož Nejvyšší správní soud nedisponuje příslušnými odbornými znalostmi a posuzovanou problematiku má za zvlášť obtížnou [ve smyslu § 127 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní], rozhodl o ustanovení znalce, který tyto otázky zodpoví formou znaleckého posudku.

[3] Posuzovaná problematika je dle soudu náročná, proto ustanovil znalcem České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, jelikož je jí tato problematika známá včetně specifických historických souvislostí. V řízení před kasačním soudem sp. zn. 2 As 313/2015 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, vystupovalo v pozici znalce na jednání dne 8. 2. 2017. V tomto řízení bylo předloženo více znaleckých posudků a Nejvyšší správní soud vyhodnotil názor nyní ustanoveného znalce jako nejpřesvědčivější, logický a přezkoumatelně zdůvodněný (bod 30 rozsudku ze dne 30. 3. 2017, čj. 2 As 313/2015-492, ve věci FVE Tuchlovice).

[4] Osoba zúčastněná na řízení požádala o možnost položit znalci vlastní otázky, nicméně uvedla, že vzhledem k tomu, že nezná zadání posudku, není je schopna formulovat. Zároveň navrhla, aby pokud bude znalcem ustanoveno České vysoké učení technické v Praze, bylo znalcem určeno zároveň Vysoké učení technické v Brně. Výběr osoby znalce je na soudu. Soud se rozhodl pro nyní ustanoveného znalce z důvodů uvedených v předchozím odstavci. Osobě zúčastněné na řízení nic nebrání, aby si případně sama vyžádala znalecký posudek k týmž otázkám od jiného znalce dle svého výběru, který je použitelný v řízení před soudem za podmínek dle § 127a o. s. ř. Pokud jde o položení otázek znalci, osoba zúčastněná na řízení může zaslat soudu návrh doplňujících otázek. Pokud soud shledá, že mohou být pro posouzení věci podstatné, může rozsah zadání znaleckého posudku rozšířit. Ani v tomto směru navíc osobě zúčastněné nic nebrání v tom, aby si případně nechala otázky, které považuje za podstatné, zodpovědět znalcem dle svého výběru. Pokud jde o další obsah vyjádření osoby zúčastněné na řízení, jde o vyjádření v rámci řízení, které bude zohledněno při posouzení věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Stanovená lhůta pro podání posudku je závazná; ze závažných důvodů může znalec požádat o její prodloužení. Nemůže-li znalec vyžádaný úkon provést, je povinen oznámit to soudu s příslušným odůvodněním. Nedodržení stanovené lhůty může mít za následek snížení odměny, popřípadě uložení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč (§ 44 s. ř. s.).

Účastníci a osoba zúčastněná na řízení mohou namítnout podjatost znalce do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení (§ 8 odst. 5 s. ř. s.).

V Brně 22. března 2021

Petr Mikeš

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru