Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Azs 95/2006Rozsudek NSS ze dne 21.09.2006

Způsob rozhodnutízamítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Prejudikatura

4 Ans 3/2005


přidejte vlastní popisek

7 Azs 95/2006 - 49

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci stěžovatele V. Ch., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2006, č. j. 59 Az 6/2005 – 36,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 3. 2006, č. j. 59 Az 6/2005 – 36, neustanovil stěžovateli zástupce z řad advokátů v řízení o kasační stížnosti, kterou podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2006, č. j. 59 Az 6/2005 - 19, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí ministerstva vnitra ze dne 7. 1. 2005, č. j. OAM-3687/VL-07-11-2004 o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V odůvodnění usnesení uvedl, že neustanovil stěžovateli zástupce z řad advokátů proto, že ačkoliv mu byla dne 21. 2. 2006 z důvodu nezastižení uložena na poštovním úřadě výzva v překladu do ukrajinského jazyka k prokázání celkových majetkových a osobních poměrů vyplněním a předložením tiskopisu, jež mu soud zaslal, a to do 10 dnů od doručení, které jsou rozhodnými pro posouzení jeho žádosti o ustanovení zástupce, na tuto výzvu nereagoval a neprokázal své majetkové poměry ani do dne vydání napadeného usnesení.

V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě uplatnil stěžovatel důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Krajskému soudu vytkl, že žádný formulář nedostal, a žádá proto o jeho opětovné zaslání. Navíc kvůli špatné znalosti českého jazyka neměl možnost prostudovat si ani změny v azylovém zákoně. Několikrát se pokoušel spojit s advokátem, ale marně. V České republice je bez práce, léčí si nemoci a očekává pomoc od státu, protože za ubytování platí 1500 Kč. Proto se domáhal zrušení napadeného usnesení, vrácení věci k dalšímu řízení a současně navrhl, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.

Podle ustanovení § 36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.

Z ustanovení § 35 odst. 8 s. ř. s. vyplývá, že první podmínkou pro ustanovení zástupce účastníka v řízení před soudem je splnění předpokladů pro osvobození účastníka řízení od soudních poplatků. Druhou podmínkou je pak potřeba ustanovení zástupce k ochraně práv účastníka řízení. Z dikce tohoto ustanovení je tedy zřejmé, že obě tyto zákonné podmínky musí být splněny současně, aby mohl být účastníkovi řízení ustanoven zástupce.

Pokud jde o první podmínku, krajský soud vyzval přípisem v ukrajinském jazyce stěžovatele, aby do 10 dnů ode dne jeho doručení vyplnil a zaslal zpět tomuto soudu přiložené „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků“ jako podklad pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů. Stěžovateli byl podle doručenky, po uložení dne 21. 2. 2006 a výzvě k vyzvednutí zásilky, náhradně doručen tento přípis a formulář „Potvrzení“ dne 24. 2. 2006, stěžovatel ale na výzvu nereagoval.

Stěžovatel neprokázal své majetkové poměry rozhodné pro posouzení jedné ze zákonných podmínek pro postup podle § 35 odst. 8 s. ř. s., kterým byl předpoklad osvobození tohoto účastníka řízení od soudních poplatků. Krajský soud proto zcela důvodně nevyhověl jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely řízení o kasační stížnosti, aniž se zabýval druhou zákonnou podmínkou, jíž je potřeba ustanovení zástupce k ochraně práv účastníka řízení.

Stěžovatel v kasační stížnosti vznesl pouze jedinou relevantní námitku, kterou bylo tvrzení, že od krajského soudu neobdržel předmětný formulář, a proto žádal o jeho zaslání. Tato námitka však není opodstatněná. Ve spise krajského soudu je na pokyn soudce, aby stěžovateli byl zaslán na adresu P. 9, P. 569, kde se v rozhodné době zdržoval, vzor 060 o. s. ř. s přípisem k vyplnění a zpětnému zaslání v ukrajinském jazyce, otisk razítka osvědčující splnění pokynu soudce a vypravení zásilky dne 17. 2. 2006 a bílá doručenka typu VIII, z níž je patrno, že obsahem doručované obálky byl i vzor 060 o. s. ř. Jelikož stěžovatel nebyl zastižen, byla zásilka uložena dne 21. 2. 2006 a adresátovi zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Stěžovatel si však zásilku krajského soudu nevyzvedl ani do 3 dnů od uložení, a proto bylo nutno považovat poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl (§ 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.). Za těchto okolností byla podle citovaného ustanovení doručena zásilka krajského soudu stěžovateli dne 24. 2. 2006. Se zřetelem k tomuto datu doručení byl posledním dnem lhůty k vyhovění požadavkům krajského soudu den 6. 3. 2006. Z těchto skutkových zjištění vyplývá, že stěžovateli byl formulář doručen, byť náhradně, ale s účinky řádného doručení. Protože stěžovatel ve stanovené lhůtě, ani později, nedoložil své majetkové poměry, jsou bez právního významu jeho námitky uplatněné až v kasační stížnosti, že se několikrát pokoušel spojit s advokátem, že v České republice je bez práce, léčí si své nemoci, a očekává proto pomoc od státu.

Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není důvodná, a proto ji podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl. O kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem bez jednání, protože mu takový postup umožňuje ustanovení § 109 odst. 1 s. ř. s.

O stěžovatelem podaném návrhu, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek podle § 107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť by to bylo nadbytečné, když podání kasační stížnosti má podle § 32 odst. 5 zákona o azylu odkladný účinek.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože stěžovatel v řízení úspěch neměl a ministerstvu vnitra žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. září 2006

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru