Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 Azs 11/2011 - 62Usnesení NSS ze dne 10.03.2011

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

přidejte vlastní popisek

7 Azs 11/2011 - 62

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jana Passera a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobce: A. B., zastoupen opatrovníkem Mgr. Jiřím Ostrýtem, advokátem, se sídlem Polská 15, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2010, č. j. 45 Az 6/2010 -36,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Opatrovníkovi Mgr. Jiřímu Ostrýtovi, který byl stěžovateli ustanoven soudem, se nepřiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 8. 2010, č. j. 45 Az 6/2010 - 36, zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 14. 1. 2010, č. j. OAM-2/LE-BE02-BE03-2010, jímž bylo rozhodnuto, že žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a že řízení se zastavuje podle § 25 písm. i) zákona o azylu.

Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. V kasační stížnosti stěžovatel namítal, že důvody, které uváděl v druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany, měly být posuzovány meritorně a hodnoceny alespoň ve vztahu k doplňkové ochraně. S poukazem na uvedenou skutečnost navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně z důvodu nedostatku finančních prostředků požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů k ochraně svých práv.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být tento mimořádný opravný prostředek soudem meritorně projednán.

Podle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.

Podle ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li

č. j. 7 Azs 11/2011 - 63

takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle odst. 4 citovaného ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle ustanovení § 106 odst. 2 první věty s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení.

Stěžovateli byl prostřednictvím držitele poštovní licence doručen napadený rozsudek krajského soudu do vlastních rukou v úterý 7. 9. 2010. Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti proti tomuto rozsudku bylo ve smyslu citovaných ustanovení úterý 21. 9. 2010. Jelikož stěžovatel podal kasační stížnost proti napadenému rozsudku k poštovní přepravě až ve středu 22. 9. 2010, stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty k podání kasační stížnosti, jejíž zmeškání nelze prominout (§ 106 odst. 2 věta poslední s. ř. s.).

Nejvyšší správní soud proto z uvedeného důvodu odmítl stěžovatelovu kasační stížnost jako opožděně podanou (§ 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s.), aniž by se jí zabýval meritorně.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ustanoven opatrovník pro toto řízení, a to advokát Mgr. Jiří Ostrýt. Tento opatrovník po doručení informace Nejvyššího správního soudu o probíhajícím řízení ze dne 22. 2. 2011 nesdělil, že požaduje odměnu za provedený úkon právní služby či náhradu za hotové výdaje. Jelikož ani z obsahu spisu nevyplývá opak, rozhodl Nejvyšší správní soud o odměně a náhradě způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. března 2011

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru