Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 As 70/2009 - 184Usnesení NSS ze dne 09.12.2009

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníPotamon GTS a.s.
Ministerstvo životního prostředí
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

7 As 70/2009 - 184

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Potamon GTS, a. s., se sídlem Václavské nám. 56/802, Praha 1, zastoupen JUDr. Danou Růžičkovou, advokátkou se sídlem Radlická 97/2488, Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Město Kašperské Hory, zastoupena JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem Za Zelenou liškou 967, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2009, č. j. 11 Ca 360/2007 - 121, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2009, č. j. 11 Ca 360/2007 - 121, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 29. 10. 2007, č. j. 6313/M/07, 77272/ENV/07, sp. zn. R/2027, jímž byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 7. 2007, zn. 520/259/07, o zamítnutí žádosti stěžovatele o stanovení průzkumného území Kašperské Hory pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů. Současně s kasační stížností podal stěžovatel návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.

Podle ust. § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.

Podle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel

č. j. 7 As 70/2009 - 185

konkretizovat, jakou nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy, které zákonodárce vyjádřil pojmem nenahraditelná újma.

Stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedl žádné relevantní skutečnosti, z nichž by splnění zákonných podmínek pro jeho přiznání bylo možno dovodit. V případě nenahraditelné újmy se musí jednat o výjimečný, závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (reparovat). Takový následek stěžovatel v návrhu netvrdil a pouze odkázal na obsah kasační stížnosti. Stejně tak ani v kasační stížnosti neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit vznik nenahraditelné újmy, přičemž samotná skutečnost, že bylo negativně rozhodnuto o jeho žádosti o stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, sama o sobě pro stěžovatele nenahraditelnou újmu nepředstavuje. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. prosince 2009

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru