Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 As 245/2014 - 31Usnesení NSS ze dne 11.12.2014

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníMinisterstvo zdravotnictví
VěcZdravotnictví a hygiena
Oprav. prostředek / ústav. stíž.
III. ÚS 957/2015

přidejte vlastní popisek

7 As 245/2014 - 31

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: Mgr. J. Ž., zastoupená JUDr. Janem Hostinským, advokátem se sídlem Kostelní zmola 9, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 4, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2014, č. j. 8 Ad 17/2011 - 94,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 30. 10. 2014, č. j. 8 Ad 17/2011 - 94, zamítl Městský soud v Praze žalobu, kterou se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 29. 4. 2011, č. j. 65658/2010-13/PRO, jímž byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) ze dne 9. 8. 2010, č. j. 17850/2010/VZV, o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v oboru odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stěžovatelka podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž také navrhla, aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek.

Kasační stížnost nemá podle ust. § 107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ust. § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s.

Podle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem.

Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel má především povinnost tvrdit, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozhodnutí hrozí újma, a to nepoměrně větší než, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Tuto hrozbu musí také konkretizovat a prokázat.

Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pouze obecně poukázala na obsah přechodných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Netvrdila tedy, že jí v důsledku výkonu či jiných právních následků napadeného rozsudku hrozí nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a stejně tak nic neuvedla ohledně případného rozporu s veřejným zájmem.

V dané věci byla napadeným rozsudkem zamítnuta žaloba proti rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno stěžovatelčině žádosti o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu v oboru odborný pracovník v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků. Na základě tohoto rozsudku tak stěžovatelce nehrozí žádná újma ve smyslu výše uvedeném. Žádná taková skutečnost ani nevyplývá z přechodných ustanovení zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na výše uvedené tak nebyly naplněny všechny podmínky ust. § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2014

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru