Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

7 As 16/2012 - 40Usnesení NSS ze dne 19.07.2012

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníKrajský úřad Zlínského kraje
VěcPřestupky - zákon č. 200/1990 Sb.
Přestupky

přidejte vlastní popisek

7 As 16/2012 - 40

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: R. V., zastoupený Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 11, Prostějov, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2011, č. j. 57 A 13/2011 – 49, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2011, č. j. 57 A 13/2011 - 49, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. KUSP-58270/2010/DOP/Ti, kterým bylo na základě odvolání stěžovatele částečně změněno rozhodnutí Magistrátu města Zlína, odboru občanské-správní rozhodnutí ze dne 28. 7. 2010, č. j. MMZL-80456/2009-RT-PŘ, jímž byl stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. V kasační stížnosti stěžovatel požádal s poukazem na ust. § 107 s. ř. s. o přiznání odkladného účinku, přičemž tento návrh neodůvodnil.

Podle ust. § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

Podle ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. § 73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajícího zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování týkající se splnění tohoto předpokladu a jeho zjišťování z úřední

č. j. 7 As 16/2012 - 41

povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.

V daném případě stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl žádné relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby tomuto návrhu bylo vyhověno a tudíž nesplnil povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. července 2012

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru