Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

6 Ads 101/2011 - 49Usnesení NSS ze dne 31.08.2011

Způsob rozhodnutípřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníVězeňská služba České republiky, generální ředitelství
VěcSlužební poměr

přidejte vlastní popisek

6 Ads 101/2011 - 49

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: M. K., zastoupeného JUDr. Ivo Palkoskou, advokátem, se sídlem Kleinerova 24/1504, Kladno, proti žalovanému: Vězeňská služba České republiky, generální ředitelství, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, proti rozhodnutí generálního ředitele žalovaného ze dne 2. 10. 2007, č. j. 55/408/2007 - 50/215, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2011, č. j. 7 Ca 102/2008 - 28, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2011, č. j. 7 Ca 102/2008 - 28, se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 23. 6. 2011, č. j. 7 Ca 102/2008 - 28, o odmítnutí žaloby proti rozhodnutí generálního ředitele žalovaného ze dne 2. 10. 2007, č. j. 55/408/2007 - 50/215, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí ředitele odboru ekonomického č. j. 14813/3/2007 - 50/740 ze dne 10. 7. 2007; podle rozhodnutí byl stěžovatel povinen vydat žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 1 356 004 Kč, neboť pobíral v období od 1. 3. 1994 do 31. 5. 2007 příspěvek za službu (výsluhový příspěvek) bez právního důvodu.

Kasační stížností ze dne 1. 7. 2011, která byla Městskému soudu v Praze doručena téhož dne, se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného usnesení a vrácení věci k dalšímu řízení. Současně stěžovatel požádal, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek.

Stěžovatel svou žádost odůvodnil tím, že v důsledku odmítnutí žaloby pominul odkladný účinek, který byl ze zákona spojen s řízením před soudem, kdy nebylo možné přistoupit k výkonu rozhodnutí správního orgánu. Dle stěžovatele k odmítnutí žaloby došlo zjevně v rozporu se zákonem, žalovaný by přesto mohl začít vymáhat předmětnou povinnost vyplývající z výroku správního rozhodnutí. Protože lze očekávat zrušení rozhodnutí Městského soudu v Praze, případný výkon rozhodnutí by vyvolal další spory a znamenal by značný zásah do práv a majetkové sféry stěžovatele, neboť sporná částka je vysoká a okamžitý výkon rozhodnutí by přivedl stěžovatele do svízelné finanční situace. V důsledku chybného rozhodnutí Městského soudu by výkon rozhodnutí dle stěžovatele znamenal nenahraditelnou újmu v důsledku prudkého snížení životní úrovně a případných následků neschopnosti splácet běžné závazky stěžovatele.

Žalovaný s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasil. Dle jeho názoru stěžovatel postupně naplňoval skutkovou podstatu trestného činu podvodu, když úmyslně nesplnil povinnost oznámit žalovanému nástup do služeb Policie České republiky; vzhledem k datu narození stěžovatele bylo pravděpodobně Ministerstvem vnitra České republiky rozhodnuto o novém výsluhovém příspěvku se započtením výsluhových let za dobu, kdy stěžovatel příspěvek čerpal v rozporu se zákonem.

Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“,) kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom přiměřeně užije ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Žalovaný, který měl možnost se k žádosti vyjádřit, nenamítl žádný možný rozpor s veřejným zájmem či potřebu ochrany nabytých práv třetích osob; kasačnímu soudu pak takový důvod ze soudního a správního spisu nevyplynul. Nejvyšší správní soud přitom neopomenul zřejmý zájem žalovaného jako organizační složky státu domoci se na stěžovateli požadovaného plnění, samotným přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti však nemůže dojít k rozporu s veřejným zájmem, neboť odložení výkonu rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení předvídá zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, v § 196 odst. 2, podle něhož „[b]yla-li podána žaloba …. proti pravomocnému rozhodnutí služebního funkcionáře, kterým se ukládá kázeňský trest, náhrada škody nebo povinnost vrátit bezdůvodné obohacení, odkládá se vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu.“ Kasační stížností napadeným usnesením městského soudu nebyla věc meritorně projednána, soud odmítl žalobu projednat pro její opožděnost; správnost tohoto úsudku je předmětem řízení o kasační stížnosti. Dospěje-li Nejvyšší správní soud k závěru o nezákonnosti usnesení o odmítnutí žaloby, zruší jej a řízení o správní žalobě se opětovně vrátí do procesní fáze před vydáním pravomocného rozhodnutí o žalobě, která má ex lege odkladný účinek. Umožňuje-li zákon odložení výkonu rozhodnutí o vydání bezdůvodného obohacení do doby, než bude toto rozhodnutí soudem pravomocně přezkoumáno, bude namístě postupovat analogicky i v řízení o kasační stížnosti, jež je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu.

Rozhodnutím o vydání bezdůvodného obohacení má být ve svém důsledku postižena majetková sféra stěžovatele, jenž má vydat, oč se předtím bezdůvodně obohatil; v posuzovaném případě se jedná o poměrně vysokou částku plnění. Nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by pro stěžovatele znamenalo možné připuštění výkonu rozhodnutí během řízení o kasační stížnosti (a s tím spojených jiných právních následků) a z toho plynoucí nenahraditelnou újmu spočívající zejména v obtížně řešitelné osobní situaci, na kterou stěžovatel již poukazoval v návrhu.

Nejvyšší správní soud se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem tedy přiznal i kasační stížnosti odkladný účinek.

Přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 4 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2011

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru