Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

5 As 35/2004Rozsudek NSS ze dne 31.03.2005

Způsob rozhodnutízamítnuto
Účastníci řízeníKrajský úřad Středočeského kraje
VěcVodní právo

přidejte vlastní popisek

5 As 35/2004 - 56

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce M. S., zastoupeného JUDr. Miluší Jiráskovou, advokátkou, AK se sídlem Praha 2, Ditrichova 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, Praha 5, Zborovská 11, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2003, č. j. 1163/vl/03/V-Wo, o kasační stížnosti žalobce – stěžovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2003, č. j. 10 Ca 146/2003 – 30,

takto:

I. Kasační stížnost sezamítá .

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

III. Zástupkyni žalobce JUDr. Miluši Jiráskové, advokátce, AK se sídlem Praha 2, Ditrichova 4, se přiznává 1075 Kč, které jí budou vyplaceny do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze napadeným usnesením odmítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2003, č. j. 1163/vl/03/V-Wo, s odůvodněním, že žalobce napadá rozhodnutí, které nezasáhlo dosud do jeho subjektivních hmotněprávních oprávnění. Došlo toliko ke zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně a v meritu věci – v daném případě o povolení stavby a povolení odběru vod – nebylo s konečnou platností rozhodnuto a nebyla jím tedy založena, změněna či zrušena žádná práva nikomu z účastníků, ale řízení bylo

č. j. 5 As 35/2004 - 57

vráceno do stadia před vydáním prvostupňového rozhodnutí a ve věci tak bude znovu rozhodováno a v tomto řízení před správním orgánem I. stupně bude mít žalobce možnost uplatnit své námitky a o těchto námitkách bude ve výroku rozhodnuto.

Proti usnesení Městského soudu v Praze podal kasační stížnost žalobce, nyní stěžovatel, v níž namítal, že žalobou u Městského soudu v Praze nenapadl pouze tu část předmětného rozhodnutí správního orgánu II. stupně, kterým se uložilo správnímu orgánu I. stupně zahájit nové řízení, ale také a především proti té části rozhodnutí, ve které správní orgán II. stupně jeho požadavkům nevyhověl. Navíc se stěžovatel domnívá, že se jedná o právní otázku zásadního významu, a to především ve věci, kdo může vystupovat jako znalec ve správním řízení, ačkoliv nevyhovuje příslušným ustanovením zákona o znalcích a tlumočnících.

Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze v mezích důvodů uplatněných stěžovatelem a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Podle obsahu předloženého spisu stěžovatel podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 4. 2003, č. j. 1163/vl/03/V-Wo. Toto rozhodnutí žalovaného je součástí předloženého spisu pod č. l. 25, 26. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalovaný Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako odvolací orgán podle § 58 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) a podle § 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v aktuálním znění, rozhodl na základě odvolání pana ThMgr. M. S., bytem M. 386, do rozhodnutí Městského úřadu Říčany, stavebního úřadu, č. j. 12076/01/Mo-330 ze dne 9. 9. 2002 tak, že podle § 59 odst. 3 správního řádu rozhodnutí Městského úřadu Říčany, stavebního úřadu, č. j. 12076/01/Mo-330 ze dne 9. 9. 2002 zrušil a věc vrátil správnímu orgánu, který je vydal k novému projednání a rozhodnutí. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla M. J., bytem P. 4, Z. 1449, povolena stavba vodního díla – studny na pozemku par. č. 1368/4 v k. ú. M. u Ř. podle § 15 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a podle § 8 vodního zákona bylo vydáno povolení k odběru podzemní vody. Žalovaný rozhodl o odvolání stěžovatele proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Z rozhodnutí žalovaného napadeného stěžovatelem žalobou vyplývá, že žalovaný rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí. Ve věci tedy bude jednat a znovu rozhodovat správní orgán I. stupně – Městský úřad Říčany, stavební úřad. Z této situace vycházel Městský soud v Praze a dospěl k závěru, že stěžovatel napadá rozhodnutí, které dosud nezasáhlo do jeho subjektivních hmotněprávních oprávnění. Městský soud v Praze má za to, že rozhodnutí žalovaného, které stěžovatel napadl žalobou není rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. Podle jeho názoru teprve až další rozhodnutí vydané správními orgány, zasáhne-li do subjektivních oprávnění a povinností stěžovatele a po vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení, bude rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s. ř. s. a bude přezkoumatelné soudem ve správním soudnictví. S tímto závěrem Městského soudu v Praze Nejvyšší správní soud souhlasí.

Po vydání rozhodnutí žalovaného, které stěžovatel napadl žalobou, neexistuje v této věci vlastně žádné rozhodnutí správního orgánu, věc byla vrácena žalovaným správnímu

č. j. 5 As 35/2004 - 58

orgánu I. stupně, který ve věci musí podle pokynů daných mu žalovaným v napadeném rozhodnutí znovu jednat a ve věci rozhodnout.

Ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivným právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon (§ 2 zákona č. 150/2002 Sb., dále s. ř. s.).

Soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy (§ 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.).

V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu má žalobní legitimaci ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti; v tom případě se může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak (§ 65 odst. 1 s. ř. s.).

Ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími (§ 70 písm. a) s. ř. s.), tedy rozhodnutími ve smyslu § 65 odst. 1 písm. a) s. ř. s., protože se jimi nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují subjektivní veřejná práva nebo povinnosti.

Rozhodnutí žalovaného napadené žalobou stěžovatele není rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje subjektivní veřejná práva nebo povinnosti. Žaloba v tomto případě je nepřípustná ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s., protože se domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno (§ 70 písm. a) s. ř. s.).

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. se usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle názoru Nejvyššího správního soudu měl Městský soud v Praze žalobu – návrh stěžovatele odmítnout podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nikoliv podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako předčasně podanou. Tento rozdíl v důvodech pro které měla být žaloba stěžovatele odmítnuta, nemá žádný vliv na věcnou správnost napadeného usnesení Městského soudu v Praze.

Nejvyšší správní soud proto postupoval podle ust. § 110 odst. 1 s. ř. s. a nedůvodnou kasační stížnost stěžovatele zamítl.

Námitky stěžovatele, že žalobu proti rozhodnutí žalovaného podával proto, že žalovaný ve svém (zrušujícím) rozhodnutí v důvodech pro které zrušil rozhodnutí, nevyhověl všem jeho námitkám, jsou bez právního významu na posouzení věci, vzhledem k závěrům výše vyjádřeným. Nad rámec potřebný pro rozhodnutí o věci Nejvyšší správní soud uvádí, že souhlasí-li stěžovatel se zrušením rozhodnutí prvostupňového orgánu žalovaným, avšak nikoliv s důvody pro které tak žalovaný učinil, tak by jeho žaloba směřovala proti důvodům rozhodnutí a taková žaloba je nepřípustná ve smyslu ust. § 68 písm. d) s. ř. s.

č. j. 5 As 35/2004 - 59

V řízení o kasační stížnosti stěžovatel neměl úspěch a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci měl úspěch žalovaný, ten však jednak náklady řízení o kasační stížnosti neúčtoval a jednak mu podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

Pro řízení o kasační stížnosti ustanovil Městský soud v Praze stěžovateli zástupkyni advokátku JUDr. Miluši Jiráskovou. Podle § 35 odst. 7 s. ř. s. odměnu za zastupování a hotové výdaje platí v tomto případě stát. Zástupkyni stěžovatele přísluší odměna za zastupování za jeden úkon á 1000 Kč (§ 9 odst. 3, § 7, § 11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a 1 x režijní paušál 75 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy celkem 1075 Kč.

Poučení : Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. března 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru