Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

4 As 55/2020 - 25Usnesení NSS ze dne 05.03.2020

Způsob rozhodnutípřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníMagistrát města Ostravy
VěcStavební zákon

přidejte vlastní popisek

4 As 55/2020 - 25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: H. N., zast. JUDr. Tomášem Doležalem, advokátem, se sídlem náměstí Republiky 679/5, Opava, proti žalovanému: Magistrát města Ostravy, se sídlem Prokešovo náměstí 8, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 10. 2018, č. j. SMO/589539/18/ÚHAaSŘ/Sag, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2020, č. j. 22 A 87/2018 - 43, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení České republice - Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 15. 10. 2018, č. j. SMO/589539/18/ÚHAaSŘ/Sag, částečně změnil a ve zbytku potvrdil rozhodnutí ze dne 26. 3. 2018, č. j. MoaP/20485/18/OSŘPl/Jan, kterým Statutární město Ostrava - Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz nařídil žalobkyni a Ing. J. N. odstranění stavby „Stavba pro reklamu směrem k ulici Nádražní, na části pozemku parc.č. X a na části pozemku parc.č. X a reklamní zařízení kolmo k ulici Nádražní, na části pozemku parc.č. X, vše v katastrálním území Moravská Ostrava (dále také „stavba“).

[2] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 22. 1. 2020, č. j. 22 A 87/2018 - 43, žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl. Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost společně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V něm uvedla, že by případný výkon rozhodnutí vedl k odstranění stavby, což je ze své podstaty nevratný krok. Přiznáním odkladného účinku nemůže vzniknout dalším osobám újma. Navíc ostatní účastníci řízení o odstranění stavby aktivně odstranění stavby nepožadovali. Přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem, neboť se jedná o drobné stavby neohrožující své okolí, které v daném místě stojí podle vyjádření stavebního úřadu již od 15. 10. 1999. V případě odstranění stavby by soudní ochrana pozbyla faktického smyslu.

[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že k němu nemá námitky.

[4] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom se užije přiměřeně § 73 odst. 2 s. ř. s., podle kterého lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.

[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných a dokládaných stěžovatelem a dále skutečností vyplývajících ze spisu krajského soudu, Nejvyššího správního soudu i ze správního spisu dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. jsou naplněny.

[7] Nejvyšší správní soud konstantně judikuje, že odstranění stavby představuje citelnou újmu, jelikož jednoznačně může vést k nevratnému porušení práv stavebníka, které by již nebylo možné zhojit ani případným rozhodnutím v jeho prospěch, jež by v takovém případě bylo pouze akademického charakteru a nemohlo by mu poskytnout jinou než pouze hypotetickou ochranu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015 - 17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016 - 40 či ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016 - 52). Podstatné je, že pokud by kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán a došlo by k odstranění stavby, načež by Nejvyšší správní soud shledal napadený rozsudek nezákonným, nebylo by již možné obnovit předchozí stav věci. Jediným způsobem nápravy by v takovém případě mohlo být opětovné postavení stavby, což by bylo - stejně jako odstranění stavby - nepochybně spojeno s finančními i časovými náklady stěžovatelky.

[8] Pokud jde o vztah újmy hrozící stěžovatelce k újmě hrozící jiným osobám, dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že na straně stěžovatelky by výkon rozhodnutí způsobil újmu nepoměrně větší. V tomto ohledu je třeba připomenout, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je dočasné povahy. Několikatýdenní odklad účinků napadeného rozsudku a správních rozhodnutí tak bude mít za následek pouze to, že k realizaci odstranění stavby dojde s jistým časovým prodlením (bude-li kasační stížnost zamítnuta). Nejvyššímu správnímu soudu nadto není známo, že by přiznáním odkladného účinku mohlo dojít k újmě na důležitém veřejném zájmu.

[9] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť se zřetelem k výše uvedenému dospěl k závěru, že v daném případě jsou podmínky § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s. naplněny. Ostatně žalobě stěžovatelky proti rozhodnutí žalovaného byl také krajským soudem přiznán odkladný účinek.

[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti přitom Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[11] V souladu s § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním návrhu na zahájení řízení (zde návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti) spojen vznik poplatkové povinnosti. Podle položky č. 20 Sazebníku soudních poplatků je návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví zpoplatněn částkou 1.000 Kč. Tento soudní poplatek nebyl s podáním návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaplacen, a proto soud stěžovatelce uložil, aby poplatek ve stanovené výši zaplatila [§ 4 odst. 1 písm. h) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích] a určil jí k tomu přiměřenou lhůtu.

Soudní poplatek lze zaplatit jedním z těchto způsobů:  vylepením kolků na vyznačené místo na tiskopisu připojenému k tomuto usnesení; vylepte vždy oba díly kolkové známky, tiskopis podepište a vraťte soudu, kolkové známky neznehodnocujte;

 bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1040405520.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. března 2020

JUDr. Jiří Palla
předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 4 As 55/2020

podpis .................................................

↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru