Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Azs 23/2007Rozsudek NSS ze dne 29.08.2007

Způsob rozhodnutízrušeno a vráceno
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku
Prejudikatura

9 As 24/2007


přidejte vlastní popisek

3 Azs 23/2007 - 45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Průchy a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: A. M., zast. JUDr. Pěvou Skýbovou, advokátkou se sídlem Brno, Bartošova 4, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 12. 2006, č. j. 56 Az 352/2006 - 12,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 12. 2006, č. j. 56 Az 352/2006 - 12 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 20. 11. 2006, č. j. OAM-1227/LE-PA03-PA03-2006. Rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. d) zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

Krajský soud v Brně žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odmítl jako opožděnou. Rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci dne 20. 11. 2006. Součástí rozhodnutí bylo poučení o možnosti podat proti němu žalobu ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení (§ 32 odst. 2 zákona o azylu). Posledním dnem lhůty pro podání žaloby byl den 29. 11. 2006. Žaloba byla soudu doručena osobně dne 1. 12. 2006, tedy opožděně.

č. j. 3 Azs 23/2007 - 46

Rozhodnutí krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností z důvodu vymezeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tj. pro nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Dne 29. 11. 2006 stěžovatel prokazatelně odeslal prostřednictvím telefaxu na číslo 542 103 362, které je uveřejněno na oficiálním internetovém servru Ministerstva vnitra jako kontakt pro Krajský soud v Brně, podání učiněné svým jménem, které splňovalo všechny náležitosti žaloby podle soudního řádu správního. Tuto skutečnost doložil opisem potvrzení o odeslání podání prostřednictvím telefaxu. Podání stejného obsahu pak potvrdil dne 1. 12. 2006, v souladu s § 37 odst. 2 s. ř. s. ve lhůtě 3 dnů, kdy byla žaloba osobně doručena Krajskému soudu v Brně. Aplikaci § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. proto považuje ve vztahu ke své žalobě za nemístnou. Soud se měl žalobou meritorně zabývat. Jelikož tak neučinil, došlo k odepření jeho práva na účinný opravný prostředek, které je již tak dle jeho názoru značně okleštěné v situaci, kdy je v průběhu azylového řízení umístěn v zařízení pro zajištění cizinců. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost jako přijatelnou ve smyslu § 104a s. ř. s., neboť vznesené námitky směřovaly k zásadní otázce přístupu k soudu a tedy realizace práva na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2006, čj. 3 Azs 35/2006-104, publ. pod č. 951/2006 Sb. NSS). Usnesení Krajského soudu v Brně proto přezkoumal v rozsahu uplatněných stížních bodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Ze správního spisu přitom zjistil tyto rozhodné skutečnosti:

Ze stěžovatelem doloženého Potvrzení o odeslání faxu (č.l. 17 soudního spisu) vyplývá, že dne 29. 11. 2006 v 10:58 byla z čísla X odeslána jeho žaloba proti rozhodnutí správního orgánu o čtyřech listech na číslo 81542103362 (číslo Krajského soudu v Brně).

Z kopie přehledu činnosti telefaxového přístroje Krajského soudu v Brně ze dne 29. 11. 2006, vloženého krajským soudem dodatečně na výzvu Nejvyššího správního soudu do spisu pod č.l. 40 a 41, zjistil Nejvyšší správní soud, že na č.l. 41 je jako v pořadí čtvrtá položka v čase 17:19 hodin uveden automatický příjem čtyř stran z čísla X, tedy z čísla odpovídajícího číslu odesílajícího faxu, jak jej doložil stěžovatel.

Věc posoudil Nejvyšší správní soud takto:

Podle § 37 odst. 2 s. ř. s. lze provést podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.

Z výše citovaných listinných důkazů je zřejmé, že stěžovatel dne 29. 11. 2006, tedy v poslední den lhůty pro podání žaloby k soudu podle § 32 odst. 2 zákona o azylu, odeslal faxem podání označené jako žaloba na číslo Krajského soudu v Brně a toto podání bylo zdejším telefaxovým přístrojem přijato. Dne 1. 12. 2006, tedy druhý den poté, pak osobně podal k tomuto soudu podání shodného obsahu. Stěžovatel tedy postupoval zcela v souladu s právní úpravou a nelze mu dle názoru Nejvyššího správního soudu v tomto ohledu ničeho vyčíst. Pokud za této situace krajský soud odmítl jeho žalobu jako opožděnou, porušil tím zákon, jakož i ústavní zásadu obsaženou v článku 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť svým postupem fakticky odepřel stěžovateli přístup k soudu.

č. j. 3 Azs 23/2007 - 47

Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že usnesení Krajského soudu v Brně je stiženo vadou podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a proto jej podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil. V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ř. s.), právní věc stěžovatele tedy projedná a meritorně o ní rozhodne. V novém rozhodnutí rozhodne i o nákladech řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 29. srpna 2007

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru