Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Azs 112/2021 - 36Usnesení NSS ze dne 27.05.2021

Způsob rozhodnutípřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníPolicie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie
VěcPobyt cizinců

přidejte vlastní popisek

3 Azs 112/2021 - 36

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: C. H. P., zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2021, č. j. 20 A 6/2021 – 38, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 28. 1. 2021, č. j. CPR-17000-3/ČJ-2020-930310-V243, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 15. 3. 2020 č. j. KRPA-403534-36/ČJ-2019-000022-SV. Posledně uvedeným rozhodnutím bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů, na dobu v trvání tří let a doba k vycestování mu byla stanovena do 50 dnů podle § 118 odst. 3 tohoto zákona. Městský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou rozsudkem ze dne 31. 3. 2021, č. j. 20 A 6/2021 – 38.

[2] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, se kterou současně spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V návrhu uvádí, že uložené správní vyhoštění a povinnost vycestovat z území ČR představuje zásah do jeho práva na respektování rodinného a soukromého života. Vede společnou domácnost se svou dlouhodobou přítelkyní (vietnamskou státní občankou) a jejich společnou dcerou, které je 12 let. Jeho rodina je finančně závislá na příjmech přítelkyně, naproti tomu on pečuje o nezletilou dceru a zajišťuje chod domácnosti. Pokud by byl vyhoštěn, jeho rodinné vazby by mohly být v důsledku napadeného rozhodnutí zpřetrhány (zejména vztah s nezletilou dcerou), navíc jeho přítelkyně by nebyla schopna rodinu současně finančně zajišťovat a pečovat o dceru i domácnost namísto něho. Dodává, že v zemi původu žije jen jeho manželka, se kterou komunikuje toliko ohledně probíhajícího rozvodového řízení, a dcera, která již má svou rodinu a stěžovatel s ní téměř není v kontaktu. O přiznání odkladného účinku žádá stěžovatel také proto, že aby mu byl zachován osobní kontakt s jeho právním zástupcem. Nakonec poukazuje na to, že v současné době došlo ke zrušení letů mezi Českou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou, proto i kdyby byl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, avšak odkladný účinek by nebyl kasační stížnosti přiznán, byl by odloučen od svých nejbližších rodinných příslušníků na nepředvídatelně dlouhou dobu.

[3] Stěžovatel též uvádí, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není s ohledem na důvody správního vyhoštění v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Není mu ani známa újma, jež by hrozila třetím osobám. Újma hrozící stěžovateli je naopak podstatná.

[4] Žalovaná nesouhlasí s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvádí, že důležitým veřejným zájmem je požadavek, aby se na území ČR zdržovali jen ti cizinci, kteří dodržují české právní předpisy; přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by pak bylo v jeho rozporu.

[5] Kasační stížnost zásadně nemá podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Nejvyšší správní soud konstantně judikoval, že je-li přezkoumáváno rozhodnutí správního orgánu, které má přímý následek v podobě správního vyhoštění, respektive nuceného opuštění území ČR, je újma hrozící stěžovateli z jeho výkonu zřejmá již ze samotné povahy tohoto rozhodnutí. To platí přinejmenším, pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces a práva na respektování soukromého a rodinného života (srovnej např. usnesení ze dne 4. 4. 2019, č. j. 2 Azs 72/2019 – 19; všechna zde citovaná rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu pak v nedávném usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019 – 38, konstatoval, že „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§ 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 s. ř. s.).“ Rozšířený senát v citovaném usnesení dále uvedl, že soud rozhodující o odkladném účinku vždy poměřuje újmu, která hrozí stěžovateli, a újmu, která přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, stejně jako možný rozpor přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem.

[7] Ve světle výše uvedeného posoudil Nejvyšší správní soud i nynější návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou dle výše citovaných zákonných ustanovení splněny. Soud vycházel především ze skutečnosti, že stěžovateli újma hrozí, neboť nelze vyloučit, že by důsledky plynoucí z toho, že by napadené rozhodnutí žalované bylo vykonáno a stěžovatel by musel opustit území ČR, měly negativní vliv na jeho právní postavení a soukromé a rodinné vazby. Jedná se o závažnou a reálně hrozící újmu.

[8] Kdyby stěžovatel pouze obecně odkázal na své právo na spravedlivý proces, konkrétně právo osobního kontaktu se svým zástupcem, nebylo by to samo o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti - viz výše citované usnesení rozšířeného senátu č. j. 8 Azs 339/2019 - 38. Stěžovatel však rovněž předestřel individuální okolnosti, které zakládají důvod pro vyhovění návrhu. Jde zejména o poukaz na dlouhodobé společné soužití s přítelkyní a nezletilou dcerou v ČR, o kterou naprostou většinu času pečuje právě stěžovatel. Realizací jeho správního vyhoštění by tak mohlo dojít k příliš intenzivnímu zásahu do jeho soukromého a rodinného života.

[9] S ohledem na shora uvedené má Nejvyšší správní soud za to, že ve vztahu ke kasační stížnosti stěžovatele je namístě odkladný účinek přiznat, neboť jinak by stěžovatel mohl utrpět újmu nikoliv zanedbatelnou. Současně není zdejšímu soudu známo, že by v případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti hrozila újma třetím osobám, jelikož tomu žádné indicie nenasvědčují. Nejvyšší správní soud rovněž neshledal existenci skutečností, pro které by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Důvod pro udělení správního vyhoštění v dané věci (nerespektování povinnosti opustit území, která mu byla uložena z důvodu jeho nelegálního pobytu na území ČR) jistě nelze bagatelizovat, nicméně v posuzované věci není významnější, než respekt k právu stěžovatele na zachování soukromého a rodinného života.

[10] Pro úplnost lze dodat, že bez významu není ani ta skutečnost, že souzená věc musí být soudem řešena přednostně (§ 56 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona), a doba, po kterou budou sistovány účinky napadeného rozsudku (potažmo napadeného rozhodnutí žalované), tak nebude dlouhá.

[11] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 107 s. ř. s., ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Přiznáním odkladného účinku se do pravomocného skončení řízení o kasační stížnosti pozastavují účinky napadeného rozsudku městského soudu.

[12] Kasační soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jak rozhodne ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2021

JUDr. Tomáš Rychlý

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru