Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 As 267/2017 - 29Usnesení NSS ze dne 21.12.2017

Způsob rozhodnutízastaveno
Účastníci řízeníKrajský úřad Moravskoslezského kraje
VěcOstatní

přidejte vlastní popisek

3 As 267/2017 - 29

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického právní věci žalobce J. V., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2017, č. j. 22 A 64/2017 – 19,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2017, č. j. 22 A 64/2017 – 19, jímž krajský soud odmítl pro nepřípustnost jeho žalobu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl ve stanovené lhůtě o žádosti stěžovatele ze dne 23. 2. 2017, označené „mmr-hMMFM28954-2016-necinnost-20170223“, kterou se domáhal určení neplatnosti doručení rozhodnutí Magistrátu města Frýdek-Místek ze dne 11. 3. 2015, č. j. 28913/2015. Současně stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

[2] S ohledem na žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti byl stěžovatel vyzván přípisem Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 11, k doložení svých osobních, majetkových a výdělkových poměrů, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto přípisu; zároveň byl poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě. Uvedená výzva byla stěžovateli zaslána na jeho žádost na jím sdělenou elektronickou adresu. Stěžovatel přijetí písemnosti do tří dnů od jejího odeslání soudu nepotvrdil. S ohledem na automaticky vygenerovaný text elektronické podatelny Nejvyššího správního soudu k uvedené elektronicky doručované písemnosti, aby stěžovatel na uvedený e-mail neodpovídal, zdejší soud stěžovateli zaslal přípis ze dne 30. 10. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 17, jímž ho opětovně vyzval k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto přípisu; zároveň byl poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě. Uvedená písemnost byla stěžovateli opětovně zaslána na jím sdělenou elektronickou adresu, tentokrát již se správným poučením o nutnosti potvrdit doručení uvedené písemnosti [§ 47 odst. 3 občanského soudního řádu, ve spojení s § 64 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Stěžovatel přes uvedené poučení přijetí písemnosti soudu nepotvrdil. S ohledem na známost procesních postupů stěžovatele zaslal zdejší soud uvedenou písemnost stěžovateli zároveň i prostřednictvím provozovatele poštovních služeb; ta mu byla doručena dne 1. 11. 2017 (čl. 17 spisu zdejšího soudu); stanovená dvoutýdenní lhůta k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů stěžovatele tedy uplynula dne 15. 11. 2017 (§ 40 odst. 2 s. ř. s.). Předmětná výzva však zůstala ze strany stěžovatele zcela bez odezvy.

[3] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neunesl své břemeno tvrzení i břemeno důkazní, neboť nikterak nereagoval na svou povinnost uvést své osobní, majetkové a výdělkové poměry, Nejvyšší správní soud žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl (výroky I. a II. usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20). Výroky III. a IV. tohoto usnesení byl stěžovatel vyzván, aby v dodatečné lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek za kasační stížnost a prokázal splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., s tím, že jde o obligatorní podmínky řízení; stěžovatel byl poučen o procesních důsledcích nesplnění povinností uvedených ve výzvě. Naposledy uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 29. 11. 2017 (čl. 21 spisu zdejšího soudu), a tedy stanovená týdenní lhůta k úhradě soudního poplatku a k prokázání povinného zastoupení uplynula dne 6. 12. 2017. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil ani neprokázal, že je v řízení kvalifikovaně zastoupen.

[4] Stěžovatel nicméně dne 7. 12. 2017 (tedy po marném uplynutí lhůty k zaplacení soudního poplatku a k prokázání kvalifikovaného zastoupení) zaslal na elektronickou adresu podatelny Nejvyššího správního soudu přípis, datovaný ke dni 6. 12. 2017, v němž namítá, že mu nebyla náležitě doručena výzva k doložení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů, a proto žádá o určení neplatnosti doručení výzvy, o prodloužení lhůty k naplnění výzvy, o prominutí lhůty k naplnění výzvy a opětovně žádá o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Stěžovatel konkrétně argumentuje tím, že usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20, stojí na nepravdivém tvrzení, že stěžovateli byla dne 1. 11. 2017 doručena výzva k doložení jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrů. Stěžovatel tvrdí, že teprve po doručení usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20 (doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 29. 11. 2017, což sám stěžovatel v přípisu potvrzuje), zjistil, že mu výzva k doložení poměrů unikla (pátral po ní doma i na poště). Dle slov stěžovatele, se mu až dnes (tj 6. 12. 2017) dostala do ruky obálka obsahující předmětnou výzvu. Na této obálce však zcela absentuje podstatná zákonná náležitost, tj. datum vhození do schránky (a podpis); kopie obou stran předmětné obálky stěžovatel přiložil k přípisu.

[5] Argumentace stěžovatele uplatněná v předmětném přípisu však nemůže dle Nejvyššího správního soudu ničeho změnit na zásadní skutečnosti, že stěžovatel ve stanovené lhůtě nereagoval ani na výzvu zdejšího soudu obsaženou v usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20. Ta byla stěžovateli řádně doručena dne 29. 11. 2017 vhozením do schránky, neboť adresát nebyl zastižen (doručenka na čl. 21 spisu zdejšího soudu); ostatně sám stěžovatel její doručení v předmětném přípisu potvrzuje. Nejvyšší správní soud má rovněž za prokázané, že i přípis ze dne 30. 10. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 17, obsahující výzvu k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů, byl stěžovateli doručen (vhozen do schránky) dne 1. 11. 2017 (doručenka na čl. 17 spisu zdejšího soudu s prohlášením, že adresát nebyl zastižen). Jestliže tedy stěžovatel tvrdí, že se mu teprve dne 6. 12. 2017 dostala do fyzické dispozice obálka s výzvou k doložení poměrů (tedy již dávno po uplynutí lhůty v ní stanovené), jde evidentně o důsledek toho, že si nevybírá pravidelně svou poštovní schránku (ač s ohledem na množství sporů, které vede, lze doručování písemností očekávat), což lze ovšem přičíst k tíži jen jemu samotnému. Pokud by stěžovatel řádně vybíral svou poštovní schránku, nebránil by mu ani případný (jím tvrzený) deficit při doručování výzvy v obraně jeho procesních práv, neboť možnost doložit své osobní, majetkové a příjmové poměry měl fakticky až do konce lhůty stanovené v usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20. Zde mohl případné opožděné zaslání vyplněného formuláře vysvětlit tím, že s ohledem na absenci poznámky o datu vhození výzvy do schránky, nevěděl, od kterého dne počala běžet lhůta k vyplnění a odeslání zaslaného formuláře; zdejší soud by pak mohl takovou skutečnost případně zohlednit a k výzvě k zaplacení soudního poplatku nepřihlížet (viz § 55 odst. 2 in fine s. ř. s.). Jelikož však stěžovatel nereagoval v rámci otevřené lhůty ani na druhou výzvu zdejšího soudu (usnesení ze dne 22. 11. 2017), přičemž vyplněný formulář nedodal ani do dnešního dne, je jím předestřená argumentace bezpředmětná.

[6] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost stěžovatele byla doručena na elektronickou podatelnu zdejšího soudu dne 13. 9. 2017 (čímž bylo zahájeno soudní řízení), nemá novela zákona o soudních poplatcích, provedená zákonem č. 296/2017 Sb., s účinností od 30. 9. 2017, na danou věc vliv (viz přechodná ustanovení čl. VI této novely). Na nyní vedené řízení se proto použije zákon o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).

[7] Dále je třeba připomenout, že povinnost zaplatit soudní poplatek vznikla stěžovateli již společně s podáním kasační stížnosti [§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích § 7 citovaného zákona]. V případě lhůty stanovené usnesením ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20, se pak jednalo o lhůtu dodatečnou (náhradní). Použitá právní úprava nadto fakticky umožňuje uhradit soudní poplatek i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení (pro nezaplacení soudního poplatku); je tak třeba uvažovat i s dobou, než Nejvyšší správní soud vydá, respektive doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je více než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.

[8] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích dále platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

[9] Podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout, a proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.

[10] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem IV. usnesení ze dne 22. 11. 2017, č. j. 3 As 267/2017 – 20, vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu § 47 písm. c) s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.), neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými procesními postupy.

[11] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. prosince 2017

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru