Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Afs 181/2019 - 69Usnesení NSS ze dne 10.03.2021

Způsob rozhodnutízastaveno
Účastníci řízeníGenerální ředitelství cel
Lagermax spedice a logistika, s.r.o.
VěcCla

přidejte vlastní popisek

3 Afs 181/2019 - 69

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně Lagermax spedice a logistika, s. r. o., se sídlem Praha 6, U Prioru 1059/1, zastoupené JUDr. Evou Koubovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Vinohradská 343/6, proti žalovanému Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Praha 4, Budějovická 7, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2019, č. j. 10 Af 40/2015-101,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení o kasační stížnosti částku 8 228 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně, advokátky JUDr. Evy Koubové.

Odůvodnění:

[1] Rozsudkem ze dne 6. 5. 2019, č. j. 10 Af 40/2015-101, zrušil Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 4. 2015, č. j. 22585/2015-900000-304.1, a uložil mu povinnost uhradit náklady řízení. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 14. 5. 2014, č. j. 59447-14/2014-610000-11.6, kterým bylo žalobkyni doměřeno clo ve výši 151 103 Kč a předepsáno penále ve výši 30 221 Kč. Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností.

[2] Podáním, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 28. 2. 2021, vzal stěžovatel kasační stížnost zpět.

[3] Podle § 37 odst. 4 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.

[4] Podle § 47 písm. a), věty před středníkem s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5] Vzhledem k tomu, že stěžovatel vzal svou kasační stížnost zpět ještě před tím, než o ní bylo zdejším soudem rozhodnuto, postupoval Nejvyšší správní soud dle shora citovaných ustanovení, ve spojení s § 120 s. ř. s., a řízení o kasační stížnosti zastavil.

[6] Obecné pravidlo, upravující rozhodování o nákladech řízení v případě, kdy je řízení vedené před správními soudy zastaveno, je zakotveno v ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení (toto ustanovení se za použití § 120 s. ř. s. použije i pro řízení o kasační stížnosti). Toto ustanovení tedy v řízení o kasační stížnosti podané žalovaným soudu neumožňuje přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, dojde-li k zastavení tohoto řízení pro zpětvzetí návrhu žalovaným. Zákon nicméně upravuje z tohoto obecného pravidla výjimky. Jednou z nich je ustanovení § 60 odst. 8 s. ř. s., podle něhož jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud přiznat účastníkovi, který měl ve věci alespoň částečný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení i v těch případech, kdy tento zákon stanoví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

[7] Nejvyšší správní soud dospěl v dané věci k závěru, že existují podmínky pro aplikaci posledně zmiňovaného ustanovení. Za situace, kdy došlo k zastavení řízení o kasační stížnosti výlučně z důvodů stojících na straně žalovaného, jakožto stěžovatele, není důvod nepřiznat žalobkyni náklady tohoto řízení, pokud je v mezidobí účelně vynaložila. Tak je tomu i v nyní posuzované věci, kdy žalobkyně podala prostřednictvím své zástupkyně vyjádření ke kasační stížnosti a k jejímu doplnění. Tyto úkony byly z její strany nepochybně učiněny účelně a není proto důvod, aby je nesla ze svého. Za prokázanou lze totiž mít i podmínku úspěchu žalobkyně ve věci, neboť věcí je nutno rozumět předmět sporu, kterým je posouzení zákonnosti napadeného správního rozhodnutí. Touto optikou nahlíženo, byla žalobkyně ve věci procesně úspěšná, neboť na základě její žaloby bylo rozsudkem městského soudu rozhodnutí žalovaného zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, přičemž výsledek řízení o kasační stížnosti na tom ničeho nezměnil. Z tohoto důvodu proto Nejvyšší správní soud o nákladech tohoto řízení rozhodl v intencích ustanovení § 60 odst. 8 s. ř. s. (za použití § 120 s. ř. s.) a náklady řízení žalobkyni přiznal.

[8] Výši těchto nákladů vyčíslil částkou 8 228 Kč, za dva úkony právní služby zástupkyně žalobkyně (vyjádření ke kasační stížnosti a k jejímu doplnění) po 3 100 Kč za jeden úkon [§ 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif], spolu s paušální náhradou výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (§ 13 odst. 1 a 4 citovaného zákona); tato částka byla v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 s. ř. s. navýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty za přiznanou odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 1 428 Kč. Požadovaná odměna za další úkon zástupkyně žalobkyně (další porada s žalobkyní) přiznána nebyla, neboť Nejvyšší správní soud tento úkon nevyhodnotil jako nezbytný (odůvodněný například mimořádnou složitostí věci); interakce zástupkyně s žalobkyní a jejich porada o dalším procesním postupu je konzumována prvním z akceptovaných úkonů právní služby. Uvedenou částku je stěžovatel povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky JUDr. Evy Koubové do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. března 2021

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru