Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Afs 110/2021 - 31Usnesení NSS ze dne 21.05.2021

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníMěsto Hluboká nad Vltavou
Ministerstvo financí
VěcDotace, rozpočtová pravidla

přidejte vlastní popisek

3 Afs 110/2021 - 31

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Město Hluboká nad Vltavou, se sídlem Masarykova 36, Hluboká nad Vltavou, zastoupeného Mgr. Vojtěchem Vyhnalem, advokátem se sídlem Rudolfovská 464/103, České Budějovice, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 3. 2021, č. j. 51 Af 12/2020 – 43,

takto:

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Včasnou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2020, č. j. MF-6941/2016/1203-4.

[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku a svůj návrh odůvodnil tím, že nepřizná-li Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek, bude stěžovatel muset zaplatit částku přes 620 000 Kč. Tato částka však podstatným způsobem zasahuje do jeho cash-flow, neboť rozpočty obcí jsou v covidové době zasaženy dosti citelnými nepředvídatelnými výpadky příjmů, což v důsledku vede k tomu, že stěžovatel nemá zdroje k financování tohoto nemalého mimořádného výdaje. Stěžovatel v návrhu poukázal na to, že jeho rozpočet na rok 2021 je schodkový a že k jeho vyrovnání na částku 280 809 000 Kč dochází použitím přebytku hospodaření minulých let ve výši 61 700 000 Kč. V rámci tohoto rozpočtu však stěžovatel neplánoval s rezervou. Prioritou rozpočtu jsou podle stěžovatele dlouhodobě plánované investiční akce neuskutečněné v minulém roce v důsledku obavy z poklesu příjmů ovlivněných koronavirovou krizí (např. rekonstrukce místních komunikací, vybudování nové budovy MŠ U Parku, příprava nástavby základní školy, dětské hřiště, aj.), na které jsou povětšinou navázány dotační prostředky. V důsledku pandemie nemůže stěžovatel počítat s příjmy nad rámec schváleného rozpočtu. Rovněž splácí úvěr poskytnutý na zateplení základní školy. K těmto tvrzením stěžovatel jako důkaz předložil analýzu rozpočtu žalobce na rok 2021.

[3] Stěžovatel dále poznamenal, že neshledává rozpor s důležitým veřejným zájmem a že žalovaného přiznání odkladného účinku zásadním způsobem negativně nezasáhne, neboť platební výměr je vyměřen již od roku 2015 a správce daně s tímto příjmem v rozpočtu na rok 2021 nepočítá.

[4] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že odklad účinnosti napadeného rozhodnutí by mohl být v rozporu s důležitým veřejným zájmem spočívajícím v zájmu na řádném hospodaření s veřejnými finančními prostředky a dodržování právních předpisů v oblasti veřejných zakázek. Vzhledem k současné pandemické situaci, kdy je žalovanému známo, že koronavirová krize zasáhla veškerá ekonomická odvětví, však ponechal posouzení otázky odkladného účinku zcela na úvaze Nejvyššího správního soudu.

[5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (v řízení o kasační stížnosti stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Obě tyto podmínky přitom musí být splněny současně.

[6] Základním pravidlem tedy je, že kasační stížnost odkladný účinek nemá. Kasační stížnosti lze proto odkladný účinek přiznat jen ve zcela ojedinělých případech, pokud újma, která stěžovateli hrozí, je reálná, není vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž významná a jejíž vznik je v příčinné souvislosti s výkonem či jiným právním následkem plynoucím z rozhodnutí krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, č. 3270/2015 Sb., NSS).

[7] Z uvedených východisek vyplývá, že chce-li stěžovatel docílit odkladného účinku, musí předně ve svém návrhu uvést, že mu neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí hrozí vzhledem k jeho poměrům významná újma, tuto újmu konkretizovat a uvést, z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní nese stěžovatel.

[8] Nejvyšší správní soud posoudil uvedené důvody i předloženou listinu nazvanou „Analýza rozpočtu žadatele na rok 2021“ a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v předložené věci splněny.

[9] Stěžovatel spatřuje újmu v zasažení svého cash-flow, neboť na základě napadeného rozhodnutí je povinen zaplatit částku ve výši zhruba 620 000 Kč, přičemž na odvod této částky nemá v důsledku koronavirové krize dostatek finančních prostředků. Takto tvrzená újma však podle Nejvyššího správního soudu nemůže odůvodnit přiznání odkladného účinku, který je vyhrazen jen pro ojedinělé případy, neboť z návrhu není zřejmé, jak intenzivně tento odvod cash-flow stěžovatele zasáhne a není tedy jasné, zda je tvrzená újma vzhledem ke stěžovatelovým poměrům opravdu významná. Předložená analýza takové vysvětlení neposkytuje, neboť obsahuje pouze tytéž informace, kterými stěžovatel odůvodnil svůj návrh a nikterak tak nevypovídá o jeho současných celkových poměrech. Stěžovatel sice poukázal na prioritní investiční akce, nicméně neuvedl a ani neprokázal, zda a nakolik jsou tyto akce uloženou úhradou opravdu ohroženy.

[10] Za této situace proto Nejvyšší správní soud nemohl posoudit případné dopady nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť bez náležité specifikace aktuálních majetkových poměrů nelze posoudit, do jaké míry se úhrada uložené částky projeví v majetkové sféře stěžovatele, nakolik ohrozí realizaci plánovaných projektů, příp. jeho fungování a zda je tedy tvrzená újma vzhledem k stěžovatelovým poměrům významná a nikoli bagatelní.

[11] Jelikož stěžovatel neprokázal splnění zákonných podmínek, Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 téhož zákona nepřiznal.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 21. května 2021

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru