Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Ads 49/2007Usnesení NSS ze dne 24.10.2007

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníMagistrát města Ostravy, Odbor sociálních věcí a zdravotnictví
VěcSociální ochrana - Sociální pomoc
Prejudikatura

2 Ads 29/2003


přidejte vlastní popisek

3 Ads 49/2007 - 98

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce T. H., proti žalovanému Magistrátu města Ostravy, se sídlem Prokešovo náměstí 8, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2005, čj. SVZ/1/11868/05/Živ, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 Cad 30/2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2006, č. j. 38 Cad 30/2005 - 44,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Magistrát města Ostravy, odbor sociálních věcí a zdravotnictví (dále jen „žalovaný“), rozhodnutím ze dne 18. 8. 2005, čj. SVZ/1/11868/05/Živ, podle § 59 odst. 2 spr. ř. (v celém textu míněn zákon č. 71/1967 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů; s účinností od 1. 1. 2006 zrušen a nahrazen zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem – pozn. soudu) zamítl odvolání žalobce a současně potvrdil jím napadené rozhodnutí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, odboru sociálních služeb, školství a využití volného času (dále jen „Úřad městského obvodu“), ze dne 9. 6. 2005, čj. OSŠ1/24/3510A/2005/Vá, kterým rozhodl o nepřiznání dávky sociální péče žalobci. Úřad městského obvodu v rozhodnutí uvedl, že žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce ode dne 26. 5. 2004 již bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Protože se opakovaně nepodařilo zastihnout žalobce v místě jeho trvalého pobytu, nebylo možné provést sociální šetření celkových sociálních a majetkových poměrů pro účely posouzení jeho sociální potřebnosti, ačkoli tato šetření byla vždy předem s žalobcem domluvena.

V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný vyjádřil, že Úřad městského obvodu postupoval v souladu s právními předpisy, přičemž žalobci bylo ve správním řízení umožněno, aby uplatnil svá procesní práva. Rozhodl podle § 1 až 4 zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 482/1991 Sb.“;

č. j. 3 Ads 49/2007 - 99

s účinností od 1. 1. 2007 zrušen a nahrazen zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi – pozn. soudu), o nepřiznání dávky, neboť u žalobce nebylo možné provést dne 22. 4., 26. 4., 20. 5. a 25. 5. 2005 šetření sociálních a majetkových poměrů, které jsou pro rozhodování o nároku na dávku sociální péče rozhodné. Žalobce ani v jednom případě nebyl zastižen doma, a to i přes zanechané výzvy. Posléze svou nepřítomnost ze dne 22. 4. a 26. 4. 2005 omluvil a doložil potvrzením o pracovní neschopnosti, důvody nepřítomnosti ve dnech 20. 5. a 25. 5. 2005 sdělil rovněž, nicméně je však již nijak nedoložil. Žalovaný proto odvolání zamítl a rozhodnutí Úřadu městského obvodu potvrdil.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 7. 2006, č. j. 38 Cad 30/2005 - 44, žalobu žalobce zamítl. Soud uvedl, že žalobce byl opakovaně vyzýván, aby umožnil provést sociální šetření pracovníkům Úřadu městského obvodu, kteří měli v místě jeho bydliště prošetřit jeho sociální a majetkové poměry, přičemž toto šetření ani v jednom případě neumožnil. Rozhodnutí žalovaného i Úřadu městského obvodu jsou v souladu s právními předpisy a vycházejí z dostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Žalobci bylo umožněno seznámit se se spisovým materiálem, na čemž nic nemění skutečnost, že protokol o seznámení se se spisem nepodepsal. Úřad městského obvodu postupoval správně, když dávku sociální péče žalobci nepřiznal a ani žalovaný proto nepochybil, když žalobcovo odvolání zamítl. Soud vyjádřil, že žalobce opakovaně nebyl zastižen v místě svého bydliště, ačkoli byl vždy upozorněn na termín, kdy bude šetření provedeno. Absenci ve dnech 20. 5. a 25. 5. 2005 omlouval svou účastí ve výběrových řízení, což však nedoložil žádným potvrzením. Úřadu městského obvodu tedy nebyla poskytnuta možnost posoudit sociální a majetkové poměry žalobce podle zákona č. 482/1991 Sb. S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Ve včasné kasační stížnosti namítl žalobce (dále též „stěžovatel“) v obecné rovině nezákonnost, nepřezkoumatelnost a zmatečnost rozhodnutí krajského soudu. Tyto důvody spatřuje v nesprávném doručení písemného oznámení o šetření ve lhůtě 2-5 dnů předem, což podle něj krajský soud nepřezkoumal. Stěžovatel neuvedl též žádné konkrétní zákonné ustanovení, ve kterém je tato lhůta a povinnost obsažena, event. jakým rozhodnutím byl v jím tvrzené nekonkrétně uvedené lhůtě zkrácen. S ohledem na tyto skutečnosti navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2006, č. j. 38 Cad 30/2005 - 44, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení a současně požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že není žádným zákonem stanoveno, jakým způsobem a hlavně v jaké lhůtě by měl být žadatel o dávku o sociálním šetřením předem vyrozuměn. Stěžovatel měl možnost seznámit a vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, a to jak v rámci řízení před Úřadem městského obvodu, tak i v řízení odvolacím. Proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti.

Krajský soud stěžovateli na základě jeho návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti dne 12. 12. 2006 zaslal „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ (dále jen „Potvrzení“) s tím, aby jej ve lhůtě do 10 dnů vyplněné, podepsané a potvrzené vrátil, což je uvedeno na č.l. 67 procesního spisu. Protože stěžovatel nebyl zastižen, byla zásilka dne 13. 12. 2006 uložena, přičemž stěžovatel si ji vyzvedl a převzal dne 28. 12. 2006. Stěžovatel však nijak nereagoval. Krajský soud v Ostravě proto usnesením ze dne 25. 1. 2007, č. j. 38 Cad 30/2005 - 68, žalobci zástupce z řad advokátů neustanovil. Současně jej vyzval, aby ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení této výzvy doložil plnou moc, kterou udělil advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti a jeho

č. j. 3 Ads 49/2007 - 100

prostřednictvím doplnil kasační stížnost ze dne 29. 9. 2006 údajem o tom, v jakém rozsahu rozsudek napadá, a aby uvedl důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s., které obsahově popíše ve vztahu k napadenému rozsudku. Stěžovatel jím byl rovněž poučen o možnosti odmítnutí jeho návrhu.

Podle Nejvyššího správního soudu k tomu, aby se mohl meritorně zabývat kasační stížností napadající rozsudek soudu prvního stupně je třeba, aby byly splněny procesní podmínky řízení o kasační stížnosti. Tou je jednak bezvadná kasační stížnost, která obsahuje podle 106 odst. 1 s. ř. s. všechny požadované náležitosti. Chybějící náležitosti, zejména rozsah napadení a důvody kasační stížnosti brání pokračování v řízení, neboť v něm je Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. jejím rozsahem a důvody vázán. Na výzvu soudu ohledně konkretizace důvodů kasační stížnosti stěžovatel nereagoval.

Další procesní podmínkou řízení je rovněž prokázání, že stěžovatel je v řízení o kasační stížnosti podle § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem, nebo že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Přestože byl stěžovatel soudem vyzván - poté, co byla jeho žádost o ustanovení advokáta zamítnuta – ke zvolení zástupce ve stanovené lhůtě a jeho kasační stížnost v této věci byla zamítnuta, advokáta si nezvolil.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel, vzdor výzvě soudu, neodstranil vady podání a nedostatek povinného zastoupení advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s. Jedná se přitom o nedostatek procesních podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn. Nejvyšší správní soud proto s ohledem na § 120 s. ř. s. a podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. návrh stěžovatele odmítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s použitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti - nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. října 2007

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru