Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Azs 95/2020 - 27Usnesení NSS ze dne 16.04.2020

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
VěcPobyt cizinců

přidejte vlastní popisek

2 Azs 95/2020 - 27

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: nez. D. Ch., zákonná zástupkyně A. A., zastoupeného Mgr. Bagratem Verdiyanem, advokátem, sídlem Rybná 9, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2019, č. j. MV-47500-4/SO-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2020, č. j. 6 A 76/2019 – 65,

takto:

I. Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

II. Žalobci se ukládá zaplatit ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

III. Soud vyzývá žalobce, aby

1. ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč a

2. ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu předložil plnou moc udělenou advokátovi Mgr. Bagratu Verdiyanovi, sídlem Rybná 9, Praha 1, k jeho zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, č. j. OAM-33932-10/DP-2017 ze dne 19. 3. 2018, jímž byla podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 36 odst. 3 a § 38 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění na území.

[2] Proti napadenému rozhodnutí žalované brojil žalobce žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem jako nedůvodnou zamítl (dále jen „napadený rozsudek“).

[3] Rozsudek krajského soudu následně žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností ze dne 20. 3. 2020, v níž zároveň navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek.

[4] Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatel odůvodnil tím, že ačkoliv doposud nebylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění, případná nutnost vystěhovat se by pro něj znamenala nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jelikož stěžovatel je nezletilé šestileté dítě, které žije s matkou a chodí v České republice do školy. Vzhledem ke svému věku nemůže vycestovat sám ze země a musí následovat pobytový režim matky jako své zákonné zástupkyně. Otec stěžovatele žije mimo Českou republiku.

[5] Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že nepoměrně větší újma by stěžovateli vznikla až v případě rozhodnutí o správním vyhoštění z území České republiky, o němž se vede samostatné správní řízení a v rámci něhož se zkoumají dopady správního vyhoštění do soukromého a rodinného života stěžovatele. V případě napadeného rozhodnutí proto žádná újma stěžovateli nehrozí.

[6] Podle § 107 s. ř. s. „kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně“.

[7] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. „soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem“.

[8] Je třeba zdůraznit, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.

[9] Jedná se tedy o výjimku z pravidla, aplikovatelnou pouze v případech, jež naplňují zákonem předepsané podmínky. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy přitom má stěžovatel, od něhož se tak především očekává dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlení, v čem tato újma spočívá, a uvedení jejího rozsahu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.

[10] Předmětem řízení v nyní projednávané věci je zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění na území. Důsledkem napadeného rozhodnutí žalované tak sice bylo, že stěžovatel nedosáhl na určitou formu pobytového statusu, bezprostředním následkem nabytí právní moci rozhodnutí však není to, že by stěžovatel byl státní mocí nucen území České republiky opustit. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu by k tomu mohlo dojít až při uložení správního vyhoštění s vymezením doby, po kterou by mu nebylo umožněno vstoupit na území členských států Evropské unie. Napadené rozhodnutí žalované v tomto řízení neukládá stěžovateli povinnost vycestovat ani ho nenutí pobývat na území České republiky nelegálně. Neudělení jednoho pobytového oprávnění neznamená, že stěžovatel nemůže zažádat o jiné pobytové oprávnění, a získat tak na území České republiky legální pobytový status. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 6. 2017, č. j. 1 Azs 156/2017 – 21, nebo ze dne 27. 8. 2015, č. j. 6 Azs 163/2015 – 38; obdobně viz usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 23/11, bod 32)

[11] S ohledem na shora uvedené nemá zamítnutí žádosti žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění na území negativní vliv ani na soukromý a rodinný život stěžovatele. Tím se bude příslušný správní orgán případně zabývat až ve správním řízení o správním vyhoštění.

[12] Nejvyšší správní soud proto po posouzení povahy napadeného správního rozhodnutí dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadeného rozsudku pro stěžovatele samy o sobě nepředstavují bezprostředně hrozící újmu na právech. Není proto splněna hned první podmínka pro přiznání odkladného účinku (§ 73 odst. 2 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.), a proto nemohlo být jeho návrhu vyhověno (výrok I.)

[13] Zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé; svou podstatou se jedná o rozhodnutí předběžné povahy, proto z něj nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).

[14] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1020509520.

[15] Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[16] Kasační stížnost ze dne 20. 3. 2020 za stěžovatele podal advokát Mgr. Bagrat Verdiyan, přičemž uvedl, že jako přílohu dokládá i plnou moc k zastoupení stěžovatele. Podání však plnou moc neobsahovalo. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele prostřednictvím jím označeného zástupce Mgr. Bagrata Verdiyana vyzývá k doložení splnění podmínky vedení řízení o kasační stížnosti podle § 105 odst. 2 s. ř. s., a to předložením plné moci udělené tomuto advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti.

[17] V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti, jež podle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, činí částku 5000 Kč. Stěžovatel však do dne vydání tohoto usnesení soudní poplatek neuhradil. Proto ho Nejvyšší správní soud vyzývá ke splnění poplatkové povinnosti a stanovuje mu k tomu přiměřenou lhůtu. Soudní poplatek lze zaplatit vylepením kolkových známek na přiloženém tiskopisu nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 - 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1020509520.

[18] Veškeré písemnosti je třeba zaslat ke sp. zn. 2 Azs 95/2020 na adresu Nejvyšší správní soud, Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, případně elektronicky na elektronickou podatelnu (podatelna@nssoud.cz) nebo do datové schránky Nejvyššího správního soudu (wwjaa4f).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 § 120 s. ř. s.).

Nebude-li poplatek za kasační stížnost (výrok III. bod 1.) ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. K poplatku zaplacenému po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží [§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s.].

Soud však řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by stěžovateli mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.

Má-li stěžovatel za to, že splňuje podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, může ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.).

V případě placení kolkovými známkami je třeba nalepit vždy oba jejich díly (neznehodnocené) na tiskopis na vyznačeném místě, tiskopis podepsat a vrátit jej označenému soudu.

Nebude-li ve stanovené lhůtě řádně doloženo splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., soud kasační stížnost odmítne.

V Brně dne 16. dubna 2020

JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu Vyhovuji výzvě a v kolkových známkách zasílám určený soudní poplatek 5000 Kč za kasační stížnost.

sp. zn. 2 Azs 95/2020

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek: Vyhovuji výzvě a v kolkových známkách zasílám určený soudní poplatek 1000 Kč za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

sp. zn. 2 Azs 95/2020

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek:

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru