Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Azs 52/2007Usnesení NSS ze dne 26.06.2007

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

přidejte vlastní popisek

2 Azs 52/2007 - 129

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: S. I. I., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2006, č. j. 2 Az 13/2006 - 110,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou osobně u Městského soudu v Praze dne 22. 2. 2007 se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 2. 2004, č. j. OAM-76/LE-04-06-2004. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovateli udělen azyl podle § 12, § 13 odst. 1, 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona. Shora uvedené usnesení městského soudu vycházelo z toho, že se stěžovatel nezdržoval v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil a že stěžovatelův pobyt nebylo možno zjistit.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2006, č. j. 2 Az 13/2006 - 108, byl stěžovateli ustanoven pro řízení opatrovník, neboť soud dospěl k závěru, že stěžovatel je neznámého pobytu. Ze zprávy PoS S. p.R., kam byl stěžovatel umístěn, ze dne 5. 4. 2006 bylo zjištěno, že stěžovatel je na dlouhodobém opuštění PoS a jako místo pobytu uvedl adresu: Z. 6, P. 6. Ze zprávy PČR, MO Dejvice, ze dne 31. 5. 2006 bylo zjištěno, že na uvedené adrese se žalobce nezdržuje, když dokonce číslo orientační 6 nemá přiděleno žádný vchod a žádná osoba zde nemá trvalé bydliště. Ze zprávy PoS S. p. R. ze dne 7. 7. 2006 však opětovně vyplynulo, že stěžovatel je na dlouhodobém opuštění PoS na adrese Z.6, P.6. Z těchto důvodů byl stěžovateli soudem ustanoven opatrovník (Organizace pro pomoc uprchlíkům, sídlem V. 24, P. 7). Vzhledem k tomu, že mezitím nevyšlo místo pobytu stěžovatele najevo, rozhodl Městský soud v Praze kasační stížností napadeným usnesením, že se řízení zastavuje, neboť stěžovatel se nezdržoval v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil [§ 33 písm. e) zákona o azylu], a dále z důvodu, že stěžovatelův pobyt nebylo možno zjistit [§ 33 písm. b) zákona o azylu]. K vydání usnesení o zastavení řízení

č. j. 2 Azs 52/2007 - 130

přitom dle § 33 zákona o azylu postačí alternativní naplnění jedné z uvedených podmínek, v daném případě však byly tyto dvě podmínky splněny dokonce kumulativně.

Usnesení o zastavení řízení bylo opatrovníkovi stěžovatele doručeno v úterý dne 16. 1. 2007. Dne 9. 2. 2007 se stěžovatel dostavil na Městský soud a osobně si toto usnesení s vyznačenou doložkou právní moci přebral. Dne 22. 2. 2007 pak byla proti tomuto usnesení podána kasační stížnost.

Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení opatrovníkovi, tedy úterý 16. 1. 2007. Poslední den lhůty připadá na úterý 30. 1. 2007, kdy také lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula. Skutečnost, že si stěžovatel osobně přebral pravomocné usnesení dne 9. 2. 2007, je právně irelevantní. Kasační stížnost podaná 22. 2. 2007 je tak opožděná.

Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b), § 120 s. ř. s. odmítnout.

Podle § 60 odst. 3, § 120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. června 2007

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru