Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 Azs 34/2009 - 42Usnesení NSS ze dne 13.07.2009

Způsob rozhodnutíodmítnuto
Účastníci řízeníMinisterstvo vnitra
VěcAzyl - Mezinárodní ochrana a setrvání v přijímacím středisku

přidejte vlastní popisek

2 Azs 34/2009 - 42

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Vojtěcha Šimíčka, JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: S. R., zastoupen JUDr. Pavlou Plašilovou, advokátkou se sídlem Brno, Jakubská 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2009, č. j. 32 Az 37/2008 - 25,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 1. 9. 2008, č. j. OAM-539/VL-07-K04-2008, žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Krajského soudu v Hradci Králové žalobou, který ji rozsudkem ze dne 26. 3. 2009, č. j. 32 Az 37/2008 - 25, zamítl. Proti rozsudku krajského soudu brojil žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností podanou prostřednictvím své právní zástupkyně, v níž namítá kasační důvody podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§ 102 s. ř. s.), kasační stížnost však nepodal včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.), ačkoliv byl v rozsudku náležitě poučen o délce lhůty k podání kasační stížnosti i o počátku jejího běhu. Z obsahu soudního spisu totiž Nejvyšší správní soud ověřil, že stěžovatel byl v době vydání rozsudku krajského soudu zastoupen advokátkou na základě plné moci ze dne 11. 12. 2008. Napadený rozsudek krajského soudu byl advokátce doručen dne 6. 4. 2009. Dále ze spisu vyplývá, že kasační stížnost byla jménem stěžovatele podána advokátkou na podatelně Nejvyššího správního soudu dne 27. 4. 2009, a to osobně.

Podle ustanovení § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje. Podle věty třetí citovaného ustanovení zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Podle ustanovení § 106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.

Podle ustanovení § 42 odst. 2 s. ř. s. má-li účastník na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Pouze má-li účastník na řízení něco osobně vykonat, doručuje se i jemu.

Napadený rozsudek byl právní zástupkyni stěžovatele prokazatelně doručen dne 6. 4. 2009, a to zcela v souladu s ustanovením § 42 odst. 2 s. ř. s. Podle ustanovení § 40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Lhůta k podání kasační stížnosti tedy počala běžet dne 7. 4. 2009. Podle odstavce druhého ustanovení § 40 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 40 odst. 3 s. ř. s.). Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti tak uplynula v pondělí 20. 4. 2009. Stěžovatel tudíž prostřednictvím své právní zástupkyně podal kasační stížnost až po uplynutí zákonné lhůty, neboť ta byla podána až dne 27. 4. 2009.

Nejvyšší správní soud z těchto důvodů kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu odmítl pro opožděnost postupem dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. července 2009

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru