Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 As 89/2010 - 136Usnesení NSS ze dne 26.11.2010

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníKrajský úřad Jihomoravského kraje
VěcStavební zákon

přidejte vlastní popisek

2 As 89/2010 - 136

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce Ing. F. K., zastoupeného Mgr. Miloslavem Čejkou, advokátem se sídlem Brno, Šumavská 31a, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2010, č. j. 31 Ca 135/2009 - 93, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále také „stěžovatel“) domáhá zrušení shora uvedeného usnesení krajského soudu. Tímto usnesením byla odmítnuta žaloba podaná stěžovatelem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2009, č. j. JMK 49592/2009, sp. zn. S-JMK 49592/2009 OŽP-Pol, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele do rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí, ze dne 12. 1. 2009, č. j. MUBR 1950/2009. Tímto rozhodnutím bylo povoleno užívání stavby s názvem Závlaha P. – L., 3. stavba.

V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), respektive požadoval přiznání odkladného účinku žalobě a pozastavení účinků rozhodnutí žalovaného a usnesení krajského soudu až do skončení řízení před zdejším soudem.

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; ustanovení § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze odkladný účinek přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Svůj návrh stěžovatel odůvodnil tím, že na původně zemědělských pozemcích v jeho vlastnictví došlo působením vodní masy zadržované zmiňovaným vodním dílem k jejich znehodnocení. Současně, v souvislosti se stavbou tohoto díla na jím vlastněných pozemcích, se stěžovatel cítí omezen v nakládání se svým majetkem. Stěžovatel dovozuje, že přiznáním odkladného účinku nedojde k nepřiměřenému zásahu do práv třetích osob; stejně tak není porušen veřejný zájem.

Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle § 73 odst. 2 s. ř. s. naplněny nejsou.

Obecně je třeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je jinak třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí být

vyhrazen pro ojedinělé a výjimečné případy.

Nenahraditelná újma, která by stěžovateli při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupné z http://www.nssoud.cz).

Jak bylo z předloženého správního spisu Nejvyšším správním soudem zjištěno, povolení ke stavbě Závlaha P. – L., 3. stavba bylo vydáno dne 6. 3. 1978 tehdejším Okresním národním výborem v Břeclavi, odborem vodního a lesního hospodářství a zemědělství; stavba byla dokončena 31. 5. 1985 a zkušební provoz realizované akce probíhal od 30. 4. 1986 do 31. 8. 1986 (souhlas se zahájením zkušebního provozu byl vydán dne 28. 3. 1986).

Za nenahraditelnou újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. by ve zvláště odůvodněných případech bylo zřejmě možno považovat (hrozící) újmu, spočívající v zavodnění pozemků ve vlastnictví stěžovatele za situace, kdy se jedná o zemědělské pozemky s intenzívní zemědělskou prvovýrobou. Současný stav je však takový, že již v roce 1985 došlo k dokončení stavby zavlažovacího systému a po zkušebním provozu realizovaném v roce 1986 byla závlahová nádrž (zčásti umístěná na pozemcích stěžovatele) napuštěna a tento stav nadále trvá více než 20 let. Nelze proto dospět k závěru, že stěžovateli by do doby rozhodnutí o kasační stížnosti mohla hrozit nenahraditelná újma, spočívající ve ztrátě kvality jím vlastněných zemědělských pozemků. Ostatně stěžovatel sám ke kasační stížnosti dokládá výpis z katastru nemovitostí, jmenovitě LV X a LV X pro obec a k. ú. X, vedené u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, z nichž je patrné, že část jím vlastněných pozemků je využívána jako umělá vodní nádrž.

Jelikož tedy stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností (potažmo jemu předcházejících správních rozhodnutí) by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, Nejvyšší správní soud se již nemusí zabývat tím, zda by se případné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zájmem. Pro závěr o nesplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti totiž postačí nesplnění i jen jediné z podmínek uvedených v § 73 odst. 2 s. ř. s.

Tímto rozhodnutím není jakkoli předjímána (ne)zákonnost předchozích rozhodnutí. Závěr, zda skutečně došlo k pochybení správních orgánů, nelze vyslovit dříve než v meritorním rozhodnutí [viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, publikované pod č. 1072/2007 Sb. NSS: „Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě a (…) kasační stížnosti jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé.“ ].

Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2010

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru