Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

2 As 4/2009 - 96Usnesení NSS ze dne 20.01.2009

Způsob rozhodnutínepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízeníMagistrát města Brna
VěcStavební zákon

přidejte vlastní popisek

2 As 4/2009 - 96

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: Ing. Z. H., zast. JUDr. Stanislavem Kadečkou, Ph.D., advokátem se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 1000/29, proti žalovanému: Magistrát města Brna, Odbor územního a stavebního řízení, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2006, č. j. OÚSŘ U 07/00882-16, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 9. 2008, č. j. 31 Ca 59/2007 - 64,

takto:

Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nevyhovuje.

Odůvodnění:

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu, kterým bylo zrušeno jeho výše specifikované rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí příslušného stavebního úřadu a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla dodatečně povolena změna stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava) bytového domu, ulice Bílého 12, Brno. Zrušující rozsudek krajského soudu vyšel z toho, že rozhodnutí žalovaného trpělo nepřezkoumatelností a dalšími vadami.

V kasační stížnosti stěžovatel navrhl, aby zdejší soud přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Uvedl, že v současné době je stavba již zkolaudována a užívána. V mezidobí navíc došlo k tomu, že stavebník převedl vlastnická práva k předmětné stavbě na nové vlastníky. Pokud by musel být přijat názor krajského soudu, že měl stěžovatel i stavební úřad respektovat doporučení Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, pak by výsledkem nového rozhodnutí bylo nařízení odstranění části stavby. Tím by vznikla novým vlastníkům objektu nenahraditelná újma.

Žalobce nevyužil své možnosti podat vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku.

Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; při tom užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde ovšem žalovaného) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.

Nejvyšší správní soud nedospěl k závěru, že by výkon rozhodnutí napadeného kasační stížností znamenal pro stěžovatele nenahraditelnou újmu, neboť stěžovatel výslovně uvádí, že újma by mohla vzniknout novým majitelům předmětného objektu. Stěžovatel tedy argumentuje v cizí prospěch, návrh ve věci, který podal, se jej bezprostředně právně netýká, resp. vlastní dotčenost nikterak neodůvodnil. Stěžovatel tedy žádnou vlastní nenahraditelnou újmu neuvádí. Z dikce výše citovaného ustanovení vyplývá, že odkladný účinek lze přiznat jen na návrh. Návrh v posuzovaném případě přitom nikterak nekonkretizuje, jaká nenahraditelná újma hrozí přímo stěžovateli. Stěžovatel nikterak nerozvádí, že výkon či účinky rozhodnutí pro něj budou znamenat nenahraditelnou újmu, ani to, jak k takové újmě má dojít. Soud je v případě posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku tímto návrhem vázán; pokud návrh neobsahuje nic než žádost o přiznání odkladného účinku bez jakékoliv konkretizace ve vztahu ke stěžovateli, nemá vlastně soud co posuzovat.

Obecně je pak potřeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy.

Konstantní je v tomto směru i rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu, zde možno odkázat např. na usnesení ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003 - 52, publikováno pod č. 46/2004 Sb. NSS, kde zdejší soud uvedl, že zrušením rozhodnutí správního orgánu a vrácením věci k dalšímu řízení bez dalšího nehrozí tomuto správnímu orgánu nenahraditelná újma ve smyslu § 73 odst. 2 a § 107 s. ř. s.

Jelikož stěžovatel neprokázal, že výkon či účinky rozhodnutí napadeného kasační stížností by vedly ke vzniku nenahraditelné újmy, soud se již nezabýval tím, zda by se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nedotklo nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a zda není v rozporu s veřejným zájmem.

Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2009

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru