Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

15 Kse 1/2010 - 54Rozhodnutí NSS ze dne 10.11.2010

Způsob rozhodnutíuznání viny
Účastníci řízeníMinistr spravedlnosti
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů

přidejte vlastní popisek


15 Kse 1/2010 - 54

ROZHODNUTÍ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ve složení: JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Vladimír Veselý, Mgr. MUDr. Radan Kuča, JUDr. Jindřich Psutka, JUDr. Gabriela Vilímková a Mgr. Martina Douchová projednal v ústním jednání dne 10. 11. 2010 kárnou žalobu podanou u Nejvyššího správního soudu dne 26. 2 2010 proti JUDr. O. S., soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Hradec Králové, se sídlem Průmyslová 1200/4a, Hradec Králové, a rozhodl

takto:

I. Podle § 116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., ve znění zákona č. 183/2009 Sb. (dále jen „exekuční řád“)

kárně obviněný soudní exekutor
JUDr. O. S.

je vinen tím, že

jako soudní exekutor ve věci vedené u Exekutorského úřadu Hradec Králové pod sp. zn. 086 EX 322/04, v níž na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 20. 5. 2004, č. j. Nc 4390/2004 - 10, byl pověřen provedením exekuce, nečinil žádné úkony, a to i přesto, že byl Okresním soudem v Náchodě dne 17. 4. 2009 opakovaně vyzván k předložení usnesení o příklepu ze dne 10. 12. 2007, č. j. 086 EX 322/04 - 82 s vyznačením právní moci a s žádostí o rozvrh nebo k předložení odvolání proti usnesení o příklepu, o němž věděl, že bylo dne 21. 12. 2007 podáno, čímž způsobil nedůvodné průtahy a vydražiteli nemovitosti - společnosti Yorktown, a. s., které byl příklep udělen, znemožnil uhradit nejvyšší podání a soudu znemožnil provést rozvrh. Ke splnění uvedené povinnosti nedošlo ani ke dni konání ústního jednání.

tedy

svým jednáním závažným způsobem porušil při výkonu exekuční činnosti povinnost stanovenou právním předpisem,

15 Kse 1/2010 - 55

čímž spáchal

kárné provinění podle § 116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu.

II. Za to uložil kárný senát podle § 116 odst. 3 písm. c) exekučního řádu

pokutu ve výši 150 000 Kč.

Tato pokuta je splatná do 30-ti dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Nejvyššího správního soudu č. 3762-46127621/0710, variabilní symbol: 15012010.

Odůvodnění:

Kárná žaloba byla podána ministryní spravedlnosti dne 26. 2. 2010 na základě stížnosti na postup exekutora obchodní společností Yorktown, a. s. ze dne 2. 9. 2009. Kárná žaloba byla podána včas.

Dle podaného návrhu na zahájení kárného řízení se obviněný exekutor JUDr. O. S. měl dopustit kárného provinění, tím že způsobil neodůvodněný průtah při vedení exekučního řízení. V důsledku toho došlo k závažnému porušení povinností stanovených právním a stavovským předpisem ve smyslu § 116 odst. 2 písm. a) zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále „exekuční řád“). Konkrétně byly podle kárného žalobce porušeny čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby byla jeho věc projednána bez zbytečných průtahů, § 46 odst. 1 exekučního řádu, podle kterého musí pověřený exekutor postupovat při provádění exekuce rychle a účelně; při tom má dbát ochrany práv účastníků řízení i třetích osob dotčených jeho postupem a čl. 5 odst. 1 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů, dle kterého je každý exekutor povinen ve věcech, v nichž byl pověřen provedením exekuce, postupovat vždy svědomitě a pečlivě.

Skutek, v němž je spatřováno kárné provinění, měl konkrétně spočívat v tom, že soudní exekutor pověřený na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě (č. j. Nc 4390/2004 - 10) provedením exekuce ve věci oprávněného: Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, proti povinnému J. F. pro pohledávku 530 245 Kč (sp. zn. 086 EX 322/04), po provedení exekuce dražebním prodejem nemovitosti povinného a udělení příklepu za nejvyšší podání vydražiteli společnosti Yorktown, a. s. (sídlo Praha 8, Sokolovská 27/93) dne 10. 12. 2007, nezaslal vydražiteli vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o příklepu, resp. nečinil žádné úkony stran odvoláním, které bylo podáno proti usnesení o příklepu J. Ř. Za svoji nečinnost byl opakovaně postižen pořádkovou pokutou Okresním soudem v Náchodě. V prvním případě se tak stalo na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 3. 2009, č. j. Nc 4390/2004 - 53, jímž byla soudnímu exekutorovi uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a povinnost nejdéle do deseti dnů od doručení usnesení soudu doložit buď usnesení o příklepu s doložkou právní moci a náležitou žádostí o rozvrh nebo předložit soudu k rozhodnutí odvolání proti usnesení o příklepu, bylo-li podáno. Soudní exekutor uvedenou povinnost ve stanovené lhůtě nesplnil a byla mu proto usnesením Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 4. 2009 znovu uložena pořádková pokuta ve výši 25 000 Kč a opakovně i výše uvedená povinnost, doložit soudu buď usnesení o příklepu

15 Kse 1/2010 - 56

s doložkou právní moci a náležitou žádostí o rozvrh nebo předložit soudu k rozhodnutí odvolání proti usnesení o příklepu, bylo-li podáno, tentokrát nejdéle do tří dnů. Ke splnění uvedené povinnosti nedošlo ani ke dni podání kárné žaloby, tzn. ke 23. 2. 2010 (jak bylo zjištěno při ústním jednání, exekutor tak neučinil ani do dne konání tohoto jednání, tj. do 10. 11. 2010).

Kárně obviněný exekutor ve svém vyjádření ke stížnosti uvedl, že celou záležitost řešil exekutorský kandidát, a že se tedy nemůže vyjádřit ke všem rozhodnutím, která byla či nebyla učiněna v dané věci. Obsahem vyjádření, které zaslal ministerstvu spravedlnosti, je dále vysvětlení, proč nebylo postoupeno odvolání, a to z toho důvodu, že bylo podáno osobou neoprávněnou. Skutečnost, že nedošlo k rozeslání vyrozumění o nabytí právní moci usnesení o příklepu ve vyjádření potvrzuje; jako důvod uvedl pochybení administrativy exekutorské kanceláře, na své straně spatřuje obviněný exekutor chybu v tom, že neprovedl kontrolu, zda je vyrozumění o právní moci odesláno, a to i přes urgenci stěžovatele. Ve vyjádření obviněný exekutor rovněž přislíbil, že nedostatek neprodleně odstraní a vydražiteli se omluví.

Při ústním jednání konaném dne 10. 11. 2010 kárně obviněný exekutor setrval na svém vyjádření s tím, že se tak skutečně stalo nedopatřením, nicméně, že vyznačení právní moci již bylo odesláno prostřednictví datové schránky, a to přímo vydražiteli, neboť advokát společnosti nedoložil plnou moc. Uvedl, že ale společnost, která vydražila nemovitost dosud neuhradila částku, proto nemůže požádat ani o rozvrh. V dalším průběhu ústního jednání vyšlo najevo z písemností předložených kárným žalobcem, že obviněný exekutor ještě dne 13. 8. 2010, nedostatek neodstranil. Obviněný přesto tvrdil, že již vyrozumění o právní moci odeslal a požádal o možnost ověřit tuto skutečnost telefonicky. Řízení bylo za tímto účelem na krátkou dobu přerušeno, po ověření této skutečnosti exekutorem samým na exekutorském úřadě obviněný exekutor sdělil, že dosud se tak nestalo, neboť písemnost byla do datové schránky pouze nachystána, ale nedopatřením nedošlo dosud k jejímu odeslání. Soudní exekutor tak dosud zadržuje již od 10. 12. 2007, kdy bylo uděleno usnesení o příklepu, zaplacenou dražební jistinu ve výši 300 000 Kč, přitom vydražiteli není umožněno zaplatit nejvyšší podání a není dosud právoplatným vlastníkem vydražené nemovitosti.

Ze spisu exekutorského úřadu bylo prokázáno, že proběhlo dražební jednání a že došlo k vydražení nemovitosti společností Yorktown, a. s., dne 10. 12. 2007 bylo vydáno usnesení o příklepu č. j. 086 EX 322/04 - 82. Až dne 29. 9. 2008 vyhotovil soudní exekutor vyrozumění o právní moci ke dni 28. 12. 2007, toto založil do spisu a nerozeslal. Dne 21. 12. 2007 bylo proti usnesení o příklepu podáno odvolání, o tomto odvolání exekutor sám rozhodl dne 20. 8. 2008 (č. j. EX S 322/04 - 91) tak, že ho odmítl, neboť bylo podáno osobou neoprávněnou. Proti tomuto usnesení se jeho podatel odvolal. Exekutor byl následně opakovaně vyzván okresním soudem k předložení odvolání, byly mu opakovaně uloženy pořádkové pokuty. – viz usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 3. 2009, č. j. Nc 4390/2004 - 53, usnesení téhož soudu ze dne 17. 4. 2009, č. j. Nc 4390/2004 - 59. Na výzvy soudu exekutor nereagoval, nepředložil ani odvolání ani usnesení o příklepu s doložkou nabytí právní moci, k čemuž byl opakovaně vyzýván.

Z obsahu spisu kárného žalobce vyplývá, že ministerstvo spravedlnosti a Exekutorská komora ČR byly právním zástupcem vydražitele informováni formou stížnosti o postupu JUDr. O. S. v dotčeném exekučním řízení s žádostí o nápravu. Stěžovatel uvedl, že mu byl udělen příklep, usnesení o příklepu ze dne 10. 12. 2007 však dosud nebylo právní moci, a to z důvodu, že bylo údajně napadeno odvoláním, které mělo být soudnímu exekutorovi doručeno. Dotazem u Okresního soudu v Náchodě stěžovatel zjistil, že odvolání téměř po dvou letech nebylo soudu postoupeno a nemůže o něm být rozhodováno. Soudní exekutor byl vyzván ministerstvem spravedlnosti odborem dohledu v dané věci k podání vyjádření ponejprv do 20. 12. 2009, na

15 Kse 1/2010 - 57

základě dodatečné výzvy do 5. 1. 2010. Ani na jednu výzvu nereagoval. Následně byl soudní exekutor předvolán na den 12. 1. 2010 k podání ústního vysvětlení, s výstrahou možného podání kárné žaloby. Z podání ústního vysvětlení se dne 11. 1. 2010 omluvil a přislíbil do týdne zaslat vyjádření; toto zaslal dne 26. 1. 2010; uvedl v něm důvody, pro které odvolání zamítl, dále připustil, že v důsledku pochybení administrativy nebylo rozesláno vyrozumění o nabytí právní moci, tento nedostatek přislíbil neprodleně odstranit. Nestalo se tak však ani do dne 10. 11. 2010.

Z obsahu spisů, jakož i ze skutečností, které vyšly najevo v průběhu ústního jednání, bylo spolehlivě prokázáno, že v exekučním řízení došlo k zásadnímu prodlení zjevnou nečinností exekutora. Exekutor touto svou nečinností navodil dlouhotrvající stav výrazné právní nejistoty, která způsobila závažné důsledky a významně jí byla dotčena práva vydražitele. Tento téměř již tři roky pro příklepu není v podstatě vyrozuměn o tom, zda a kdy usnesení o příklepu nabylo právní moci, nemůže zaplatit nejvyšší podání a nemůže s vydraženou nemovitostí disponovat, resp. ji dosud nenabyl.

Podle § 116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu je kárným proviněním exekutora závažné nebo opětovné porušení jeho povinností stanovených právním předpisem anebo usnesením Komory, nebo narušení důstojnosti exekutorského povolání jeho chováním. Kárným proviněním je tedy jednání popsané intenzity (závažné) či opětovné, které je buď protiprávní (porušuje povinnosti stanovené právními nebo stavovskými předpisy či usneseními Komory) nebo samo o sobě ještě nemusí být protiprávní, ale nevhodností chování narušuje důstojnost exekutorského povolání. Při hodnocení závažnosti porušení povinnosti je třeba vycházet ze všech okolností konkrétního případu. Závažnost porušení povinnosti je proto určována zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu, jeho následky a okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou kárně obviněného, jakož i mírou zavinění.

Kárný senát považuje v daném případě jednání exekutora za natolik intenzivní a nebezpečné, že je shledal závažným porušením ust. § 46 odst. 1 exekučního řádu. Exekutor nepostupoval v souladu se zákonem stanovenými principy postupu exekutora v exekučním řízení, podle nichž má exekutor mimo jiné dbát o dodržování práv všech zúčastněných osob a postupovat při výkonu činnosti svědomitě. Důvodně také kárná žalobkyně shledala v jednání kárně obviněného soudního exekutora porušení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže soudních exekutorů.

V daných souvislostech je třeba rovněž uvést, že jedním z obligatorních znaků skutkové podstaty každého kárného provinění je zavinění. Obecně lze v kárném či jiném disciplinárním řízení zavinění definovat jako vnitřní vztah obviněné osoby k poruše nebo ohrožení objektu kárného provinění. Zavinění může být jak úmyslné, tak i nedbalostní. Zákonné vymezení kárného provinění soudního exekutora neupravuje explicitně otázku formy zavinění. Je tedy nutno vycházet z výše konstatovaného, tj. že zavinění je obligatorním znakem každého kárného provinění, vzhledem k tomu, že zákon nijak nespecifikuje jeho formu, přichází v úvahu jak zavinění úmyslné, tak i nedbalostní. Jakkoli exekutor konstatuje, že došlo k pochybení ze strany exekutorského kandidáta, který věc řešil, resp. ze strany administrativy exekutorského úřadu a přiznává pochybení ve vedení exekutorského úřadu, nelze pominout, že exekutor minimálně od 11. 3. 2009, resp. 17. 4. 2009, kdy mu byla opakovaně uložena okresním soudem pokuta, si musel být vědom svého protiprávního jednání, přitom protiprávní stav neodstranil a v nečinnosti setrval. Nelze proto jednání exekutora posuzovat pouze v rovině nevědomé nedbalosti spočívající v nedostatečné kontrole administrativy úřadu. Obviněný exekutor si totiž minimálně poté, kdy byl výslovně okresním soudem srozuměn se skutečností, že dosud nebylo rozesláno vyrozumění o právní moci, resp. nebylo soudu předloženo

15 Kse 1/2010 - 58

k rozhodnutí odvolání proti usnesení o příklepu musel být vědom svého jednání a rovněž musel být srozuměn s následky takového jednání.

Je proto na místě shrnout, že údaje obsažené ve spisech, včetně výslovného přiznání pochybení samotným soudním exekutorem dávají dostatečný podklad pro závěr, že v projednávané věci došlo ke skutku popsaném kárnou žalobkyní, tento skutek je kárným proviněním dle § 116 odst. 2 písm. a) exekučního řádu a jsou splněny všechny podmínky kárné odpovědnosti obviněného exekutora za toto provinění.

Při úvaze o uložení kárného opatření přihlížel kárný senát ke všem okolnostem, které během řízení vyšly najevo. Především vzhledem k výše popsaným závažným důsledkům jednání soudního exekutora kárný senát navrhované opatření kárným žalobcem v podobě uložení pokuty ve výši 35 000 Kč nepovažoval za dostatečné. Vedle těchto důsledků však bylo třeba náležitě vážit rovněž celkovou dobu, po kterou obviněný exekutor byl nečinný, dále skutečnost, že se toho dopustil dokonce přes opakovaná opatření soudu a poté i za situace prošetřování jeho jednání, resp. jeho nečinnosti, což svědčí o jeho neochotě respektovat profesní povinnosti, a v neposlední řadě i k tomu, že tak činil z nikoli nepodstatné části s vyšší mírou zavinění podmíněnou úmyslným zaviněním. Kárný senát po zvážení těchto okolností zjištěné jednání exekutora považuje za natolik závažné, že i přes do jisté míry doznávající postoj kárně obviněného soudního exekutora, tomuto uložil pokutu ve výši 150 000 Kč.

Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§ 21 zákona

č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů).

V Brně dne 10. listopadu 2010

JUDr. Lenka Matyášová


předsedkyně kárného senátu
pro řízení ve věcech exekutorů

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru