Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

13 Kss 3/2018 - 176Rozhodnutí NSS ze dne 30.01.2019

Způsob rozhodnutíuznání viny
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců

přidejte vlastní popisek

13 Kss 3/2018 - 176

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, Mgr. Dagmar Jersákové, JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele: předseda Krajského soudu v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, proti kárně obviněnému: Mgr. Jiří Přibyl, předseda senátu Okresního soudu v Uherském Hradišti, zastoupený obhájcem JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem Marie Steyskalové 62, Brno, ev. č. ČAK 00058, o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 12. 6. 2018, při ústním jednání konaném dne 30. 1. 2019,

takto:

I.

Mgr. Jiří Přibyl, nar. X, soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti, se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.

uznává vinným,že

jako soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti způsobil průtahy v řízení nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí uvedené v § 129 odst. 3 trestního řádu v následujících věcech:

1. sp. zn. 13 T 195/2012, v níž rozsudek vyhlásil dne 31. 3. 2016 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 4. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 7. 5. 2018,

2. sp. zn. 13 T 131/2014, v níž rozsudek vyhlásil dne 21. 4. 2016 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 5. 5. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 23. 4. 2018,

3. sp. zn. 13 T 218/2015, v níž rozsudek vyhlásil dne 2. 5. 2016 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 9. 5. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 30. 4. 2018,

4. sp. zn. 13 T 201/2008, v níž rozsudek vyhlásil dne 30. 5. 2016 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 6. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 14. 5. 2018,

5. sp. zn. 13 T 44/2014, v níž rozsudek vyhlásil dne 30. 6. 2016 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 7. 2016, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek vyhotovil dne 3. 4. 2018 a jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 4. 4. 2018,

6. sp. zn. 13 T 27/2015, v níž rozsudek vyhlásil dne 31. 10. 2016 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 11 2016, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 21. 3. 2018,

7. sp. zn. 13 T 174/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 30. 1. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 2. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 18. 4. 2018,

8. sp. zn. 13 T 63/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 4. 9. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 9. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 23. 4. 2018,

9. sp. zn. 13 T 52/2017, v níž rozsudek vyhlásil dne 5. 10. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 19. 10. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek nebyl ke dni 28. 2. 2018 vyhotoven, přičemž jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 15. 5. 2018,

10. sp. zn. 13 T 219/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 18. 5. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 1. 6. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, rozsudek vyhotovil dne 26. 1. 2018 a jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 29. 1. 2018,

11. sp. zn. 13 T 128/2016, v níž rozsudek vyhlásil dne 10. 7. 2017 a původní lhůta pro vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 7. 2017, avšak, vzhledem k opakovanému prodlužování lhůty k vyhotovení rozhodnutí na základě jeho žádostí, jeho písemné vyhotovení předal kanceláři dne 1. 2. 2018,

tedy

zaviněně porušil

povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů,

tím spáchal

kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.

a za tose muukládá

podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.

kárné opatřenís nížení platu o 10 % na dobu 1 roku.

II.

Mgr. Jiří Přibyl, nar. X, soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti, se podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.

zprošťuje kárnéhoobvinění

spočívajícího v tom, že

A. jako soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti v rozporu s § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu a § 35 odst. 3, 4 a 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v zákonné lhůtě nevyhotovil rozsudek v následujících věcech:

1. sp. zn. 13 T 12/2017, 2. sp. zn. 2 T 78/2015,

B. jako soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 v rozporu s § 36 trestního řádu obviněnému ustanovil obhájce až dne 10. 8. 2017, ačkoliv obviněného z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) trestního řádu vzal do vazby dne 19. 6. 2017,

neboť vytýkané skutky nejsou kárným proviněním.

Odůvodnění:

I. Obsah návrhu

Kárný navrhovatel podal u kárného soudu návrh na zahájení kárného řízení, přičemž kárné provinění výše uvedeného kárně obviněného soudce spatřoval v tom, že k datu 28. 2. 2018 nevyhotovil rozsudek v jedenácti trestních věcech specifikovaných v kárném návrhu, čímž měl porušit § 129 odst. 3 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) ve spojení s § 35 odst. 3, 4 a 5 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, a dále v tom, že kárně obviněný v rozporu s citovanými ustanoveními vyhotovil rozsudek po uplynutí zákonné lhůty ve čtyřech věcech specifikovaných v kárném návrhu (z toho se ovšem ve dvou případech jednalo o tytéž vytýkané věci již zmiňované výše – pozn. NSS). Kárně obviněný měl také ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 (původně kárný navrhovatel uváděl chybnou sp. zn. 13 T 118/2015, podáním ze dne 21. 12. 2018 však svůj návrh v tomto bodu opravil - pozn. NSS) v rozporu s § 36 trestního řádu obviněnému, kterého vzal do vazby dne 19. 6. 2017 z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) trestního řádu, ustanovit obhájce až dne 10. 8. 2017. Popsaným jednáním měl kárně obviněný spáchat kárné provinění dle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“).

Kárný navrhovatel uvedl, že zmiňované nevyhotovení rozsudku v jedenácti trestních věcech bylo zjištěno na základě prověrky provedené dne 5. 3. 2018 (k datu 28. 2. 2018) na Okresním soudu v Uherském Hradišti místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem a členy senátu 5 To Krajského soudu v Brně. Nevyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty ve čtyřech dalších trestních věcech bylo dle kárného navrhovatele zjištěno postupně od 18. 4. 2018 po předložení spisů Krajskému soudu v Brně a jejich přidělení k vyřízení trestním odvolacím senátům 6 To a 5 To v rámci jejich rozhodovací činnosti.

K těmto bodům kárného návrhu kárný navrhovatel také konstatoval, že ač kárně obviněnému v jeho žádostech o prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudků tehdejší předsedkyně okresního soudu Mgr. H. K. vyhovovala, takové prodlužování lhůty o několik měsíců bylo v rozporu s § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu, čehož si musel být kárně obviněný jakožto profesionální soudce vědom. Prodlužování zákonné lhůty k vyhotovení rozsudku by mělo být výjimkou, a nikoliv systémovým opatřením, jak z praxe okresního soudu dle kárného navrhovatele v podstatě vyplývá. Kárný navrhovatel rovněž připomněl, že zmíněná instrukce Ministerstva spravedlnosti žádá, aby ve věcech starších jednoho roku byla zákonná lhůta pro vyhotovení rozsudku naopak zkrácena z 10 na 5 dnů.

Pochybení spočívající v opožděném ustanovení obhájce vazebně stíhanému obviněnému bylo dle kárného návrhu zjištěno dne 9. 1. 2018. K tomuto vytýkanému pochybení kárný navrhovatel uvedl, že ustanovení obhájce se zpožděním téměř dvou měsíců je dle názoru místopředsedy Krajského soudu v Brně jednáním na hranici přečinu podle § 330 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), tedy maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, a trestní oznámení na kárně obviněného nebylo podáno pouze kvůli návrhu na jeho odvolání z funkce soudce. Takové jednání je nejen v rozporu s trestním řádem, ale i s čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Podle navrhovatele se rozhodovací činnost kárně obviněného dle vyžádaného hodnocení odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky Zlín, ze dne 10. 5. 2018 nijak nevymyká standardu tří okresních soudů, které spadají pod pobočku ve Zlíně. Hlavním zrušovacím důvodem u přezkoumávaných rozhodnutí kárně obviněného je nedostatečně zjištěný skutkový stav a doplnění dokazování odvolacím soudem. Ke změně těchto rozhodnutí dochází zejména ve výroku o trestu. Zásadním problémem je dle kárného návrhu skutečnost, že rozsudky jsou vyhotovovány s extrémním zpožděním a uložené tresty jsou tak zkracovány právě z tohoto důvodu nepřiměřené délky trestního řízení.

Kárně obviněný byl dle navrhovatele opakovaně kárně stíhán, a to již čtyřikrát. Poprvé mu bylo rozhodnutím kárného senátu Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 1 Ds 9/2006, uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 10 % na 4 měsíce z důvodu opožděného vyhotovování rozsudků. Podruhé mu bylo kárným rozhodnutím téhož soudu, sp. zn. 1 Ds 1/2008, uloženo za průtahy v řízení kárné opatření spočívající ve snížení platu o 15 % na 6 měsíců. Třetí kárné řízení ve věci sp. zn. 11 Kss 2/2009 příslušný kárný senát Nejvyššího správního soudu zastavil z důvodu zpětvzetí návrhu, jelikož dle tvrzení kárného navrhovatele byly ze strany kárného senátu vysloveny pochybnosti o formálních i obsahových náležitostech kárného návrhu. Ve čtvrtém kárném řízení sp. zn. 11 Kss 3/2012, vedeném příslušným kárným senátem Nejvyššího správního soudu, došlo ke zproštění kárně obviněného, neboť byla překročena subjektivní lhůta k podání kárného návrhu, a to o jeden den (správně má být uvedeno, že kárné řízení bylo pro opožděnost části kárného návrhu zčásti zastaveno a ve zbytku byl Mgr. Přibyl kárného obvinění zproštěn, neboť vytýkané skutky nebyly shledány kárným proviněním – pozn. NSS).

Kárný navrhovatel dále k posouzení soudcovské činnosti kárně obviněného uvedl, že „v inkriminované době“ na cca 60 trestních soudců působících v obvodu Krajského soudu v Brně připadalo 59 neskončených věcí starších dvou let, z čehož 11 věcí (více než jedna pětina) připadalo na kárně obviněného. Pro srovnání kárný navrhovatel dále uvádí, že na 16 trestních soudců Městského soudu v Brně připadají 2 věci starší dvou let.

Z těchto důvodů kárný navrhovatel navrhl, aby bylo kárně obviněnému uloženo kárné opatření podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, tedy odvolání z funkce soudce.

II. Vyjádření kárně obviněného soudce a jeho obhájce

Kárně obviněný se v původní čtyřtýdenní lhůtě stanovené kárným soudem ve výzvě doručené kárně obviněnému dne 10. 7. 2018 ke kárnému návrhu nevyjádřil a své vyjádření společně s důkazními návrhy kárnému soudu zaslal až dne 22. 1. 2019, tedy týden před nařízeným jednáním ve věci. Ve vyjádření namítl, že popis všech vytýkaných skutků v kárném návrhu není možné beze změny jeho obsahu převzít do výroku rozhodnutí, kterým by byl kárně obviněný případně uznán vinným, jelikož neodpovídá zcela skutečnosti, postihuje pouze část skutkového děje a chybí přesné vymezení skutku, kterým jsou porušeny konkrétní povinnosti uložené zákonem o soudech a soudcích. Kárně obviněný měl za to, že tento tvrzený nedostatek návrhu způsobuje, že o takto popsaných skutcích nemůže kárný soud meritorně rozhodnout.

Pokud by se kárný soud neztotožnil s uvedenou argumentací kárně obviněného, k vytýkaným skutkům dále kárně obviněný uvedl, že veškerá vytýkaná pochybení jsou navrhovatelem posuzována jako průtahy, tzn. nečinnost kárně obviněného soudce. Přitom s kárně obviněným byly dvakrát dne 12. 1. 2017 (sp. zn. Spr. 923/2016) projednány prodlevy v řízení v těchto věcech: sp. zn. 13 T 200/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 30. 7. 2015 do 29. 12. 2016, sp. zn. 13 T 88/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 13. 6. 2016 do 29. 12. 2016, sp. zn. 2 T 125/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 26. 7. 2016 do 19. 12. 2016. Dne 18. 8. 2017 (sp. zn. Spr. 3/2017) byly projednány prodlevy v řízení v těchto věcech: sp. zn. 13 T 60/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 3. 8. 2015 do 5. 2. 2016 a dále do 27. 5. 2016, od 27. 5. 2016 do 6. 10. 2016 a dále do 21. 6. 2017 a dále do 15. 8. 2017, sp. zn. 13 T 96/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 16. 9. 2015 do 5. 2. 2016 a dále od 19. 5. 2017 do 15. 8. 2017, sp. zn. 13 T 88/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 24. 3. 2017 do 15. 8. 2017. Dále dne 29. 12. 2017 (sp. zn. Spr. 3/2017) byly s kárně obviněným projednány prodlevy v řízení v těchto věcech: sp. zn. 13 T 194/2013 - prodlevy v řízení po dobu od 11. 5. 2017 do 21. 12. 2017, sp. zn. 13 T 88/2014 - prodlevy v řízení po dobu od 26. 10. 2017 do 26. 3. 2018, sp. zn. 13 T 126/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 27. 10. 2016 do 29. 12. 2017, sp. zn. 13 T 215/2015 - prodlevy v řízení po dobu od 19. 12. 2016 do 20. 6. 2017 a od 6. 9. 2017 do 21. 12. 2017. Dne 22. 3. 2018 (sp. zn. Spr. 298/2018) udělila předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti kárně obviněnému výtku dle § 88a zákona o soudech a soudcích za nečinnost ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 od 17. 1. 2018 do 21. 3. 2018. Dne 26. 6. 2018 pověřený předseda okresního soudu Mgr. P. Š. projednal s kárně obviněným (sp. zn. Spr. 650/2018) ve věci sp. zn. 13 T 194/2016 prodlevy v řízení po dobu od 4. 1. 2018 do 26. 6. 2018.

Popsané období, kdy kárně obviněný byl nečinný, za což mu měly být uděleny výtky, se podle jeho hodnocení překrývá s obdobím nečinnosti vytýkaným v kárném návrhu. Kárně obviněný má za to, že za stejné provinění – nečinnost sice v jiných věcech, ale ve stejném časovém období, nelze kárně obviněného kárně stíhat z důvodu překážky rei iudicatae. V této souvislosti kárně obviněný poukazuje na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87 (všechna citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

Dále kárně obviněný pro případ, že by se kárný soud neztotožnil ani s tímto jeho hodnocením, k vytýkanému pochybení, že v zákonné lhůtě nevyhotovil rozsudky ve věcech specifikovaných v kárném návrhu, uvedl, že takto popsaný skutek není kárným proviněním. Kárně obviněný v této souvislosti nejprve upozornil na to, že vytýkané skutky týkající se věcí sp. zn. 13 T 131/2014 a sp. zn. 13 T 44/2014 jsou v kárném návrhu uvedeny duplicitně (jsou zahrnuty pod dvěma různými body kárného návrhu). Dále měl kárně obviněný za to, že rozsudky ve věcech specifikovaných v kárném návrhu sice nebyly vyhotoveny ve lhůtách dle § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu, avšak byly vyhotoveny v souladu s § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu. To znamená, že kárně obviněnému vzhledem k jeho neúměrné pracovní zátěži bylo zřejmé, že není schopen dostát své povinnosti ve smyslu § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu a vyhotovit rozsudky v předmětných věcech v zákonných lhůtách, proto požádal o výjimky z těchto lhůt tehdejší předsedkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. K., která ve všech předmětných věcech kárně obviněnému tuto výjimku povolila. Následně byly dle tvrzení kárně obviněného všechny tyto rozsudky vyhotoveny v takto prodloužených lhůtách.

Kárně obviněnému je velmi líto, že nebyl schopen i přes vysoké pracovní nasazení dané rozsudky vyhotovit a doručit všem účastníkům dříve, a také ho mrzí, že se takto podílel na delším trvání trestního řízení. Tato situace však nastala v určitém kontextu, který je podle něj pro posouzení věci důležitý. V roce 2015 byli na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti zařazeni kromě kárně obviněného i soudci Mgr. V. K. (místopředseda soudu), Mgr. E. Š. a Mgr. H. K. (předsedkyně soudu). Dne 25. 9. 2015 ovšem Mgr. K. vydala opatření o zastavení nápadu do senátu Mgr. K. (2 T), a to od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2015. Dne 1. 1. 2016 Mgr. K. nastoupil na stáž ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, přičemž tato stáž mu byla opakovaně prodlužována až do 1. 1. 2018, kdy se stal soudcem krajského soudu. Nápad připadající na tohoto soudce byl tak od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2017 rozdělován mezi kárně obviněného, Mgr. Š. a Mgr. K. (1/2 nápadu z titulu předsednické funkce). Kromě toho byly neskončené věci Mgr. K. i jeho věci tzv. porozsudkové agendy rozděleny mezi ostatní soudce v daném poměru. Dále kárně obviněný zdůraznil, že od 1. 1. 2016 disponoval pouze polovinou asistenta soudce stejně jako Mgr. E. Š. (na rozdíl od Mgr. H. K., která měla pro sebe „celého“ asistenta).

Dne 9. 2. 2017 pak předsedkyně okresního soudu Mgr. K. vydala dle kárně obviněného opatření o změně způsobu přidělování nápadu v agendě T s účinností od 10. 2. 2017 (Spr. 1519/2011), kterým sebe sama vyňala z interní trestní specializace soudu: VV EXTRA, VV NAD 500, VELKÁ VĚC s tím, že tyto specializace budou od 10. 2. 2017 přidělovány pouze kárně obviněnému a soudkyni Mgr. Š., a to z důvodu náročnosti manažerské práce předsedkyně soudu, při které Mgr. H. K. nebyla schopna projednat a rozhodnout přidělené trestní věci velkého rozsahu ve shodě s právem účastníků řízení na přiměřenou délku řízení. Kárně obviněný zdůraznil, že toto opatření předsedkyně soudu nebylo projednáno se soudcovskou radou Okresního soudu v Uherském Hradišti a nikdy se nestalo součástí rozvrhu práce pro rok 2017. Přitom bylo v platnosti až do dne 30. 4. 2018, kdy bylo zrušeno z toho důvodu, že Mgr. K. zanikla funkce předsedkyně soudu. Kárně obviněný měl za to, že „Mgr. K. zneužila postavení předsedkyně soudu, kdy sebe jako soudkyni zvýhodnila na úkor dvou, nyní také kárně stíhaných, soudců“. Podle kárně obviněného tímto postupem Mgr. K. porušila zásadu zákonného soudce, přičemž tento nezákonný postup se týkal celkem 78 věcí. Podle sdělení soudkyně trestního úseku Mgr. E. Š., která s Mgr. K. o možných negativních následcích tohoto opatření spočívajících v neúměrném zatížení zbývajících senátů v únoru 2017 hovořila, jí Mgr. K. sdělila, že takto již v minulosti postupovala v případě vynětí z interní uvedené trestní specializace soudu Mgr. K. ještě před tím, než mu byl v říjnu 2015 zastaven nápad. Z těchto skutečností kárně obviněný dovodil, že předsedkyně soudu Mgr. K. nejednala náhodně či nahodile v jakési roztržitosti, ale promyšleně a úmyslně s cílem získat pro sebe nespravedlivou výhodu na úkor svých podřízených, řadových soudců zařazených na trestní úsek.

Kárně obviněný tedy dospěl k závěru, že rozsudky nevyhotovoval včas nikoliv z důvodu své liknavosti, špatné organizace své práce či z podobných důvodů, ale z důvodu neúměrného pracovního zatížení spočívajícího jak ve vyřizování běžné agendy, tak i v období od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2017 věcí přidělených po Mgr. V. K. a v období od 10. 2. 2017 do 30. 4. 2018 i věcí interní trestní specializace soudu: VV EXTRA, VV NAD 500, VELKÁ VĚC podle zmiňovaného „nezákonného“ opatření. Tuto skutečnost kárně obviněný demonstroval na své pracovní výkonnosti, kdy dle jeho tvrzení se v letech 2015 – 2017 postupně zvyšoval nápad nových věcí, ale hlavně se měnila jejich skladba a zvyšoval se počet nevyřízených věcí. V roce 2015 vyřídil 266 věcí, koncem roku zůstalo nevyřízeno 43 věcí, v roce 2016 vyřídil 261 věcí, 51 věcí zůstalo nevyřízeno, v roce 2017 vyřídil 207 věcí, nevyřízeno zůstalo 112 věcí.

Kárně obviněný dále zdůraznil, že všechny žádosti o prodloužení lhůty pro vyhotovení a vypravení rozsudků byly řádně odůvodněny v souladu s § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu. Předsedkyně soudu mohla dle názoru kárně obviněného vždy takovou žádost odmítnout (pokud by se zde uvedenými důvody nesouhlasila). Taktéž mohla postupovat podle § 129 odst. 4 trestního řádu a vydat příkaz, že rozsudek vyhotoví jiný soudce, či učinit personální opatření k posílení jednotlivých senátů trestního úseku o asistenta soudce. Žádná z těchto možností však dle tvrzení kárně obviněného nikdy nenastala. Kárně obviněný také podotkl, že Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, k němuž byly jednotlivé tyto věci společně s opravným prostředkem předkládány, sice konstatoval, že došlo k prodlevám při vyhotovování rozsudku, nikdy však nebylo prodloužení lhůty označeno za porušení trestního řádu. Přitom vytýkaná praxe při prodlužování zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí byla na Okresním soudu v Uherském Hradišti aplikována i před rokem 2016, kdy byl členem vedení soudu mimo bývalé předsedkyně Mgr. H. K. i místopředseda soudu Mgr. V. K., který sám opakovaně všem soudcům trestního úseku (včetně Mgr. H. K.) tuto lhůtu prodlužoval.

Kárně obviněný shrnul, že vytýkané skutky týkající se prodlužování lhůty pro vyhotovení rozsudku nemohou být dle jeho názoru kárným proviněním, jelikož rozsudky vyhotovoval ve lhůtách prodloužených orgánem státní správy soudu, tedy předsedkyní soudu, dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu a takové jednání dle jeho názoru nemůže být kárným proviněním ani proto, že není schopno vyvolat v třetích osobách důvodné obavy o odborné a spravedlivé rozhodování soudu. V opačném případě by totiž pro vznik kárného provinění soudce nebylo rozhodné, zda rozsudek byl, či nebyl vyhotoven v prodloužené lhůtě podle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu, a naopak vždy, když by rozsudek byl vyhotoven ve lhůtě prodloužené předsedou okresního soudu, by takový postup mohl být jiným kárným navrhovatelem (orgánem státní správy soudu) zpochybňován a považován za kárné provinění.

K poslednímu bodu kárného návrhu, v němž bylo kárně obviněnému vytýkáno prodlení s ustanovením obhájce vazebně stíhanému obviněnému, kárně obviněný nejprve konstatoval, že podle jeho názoru byl návrh ve vztahu k tomuto obvinění podán opožděně. Počátek běhu subjektivní prekluzivní šestiměsíční lhůty totiž dle kárně obviněného nastal dne 17. 8. 2017, kdy se vedení krajského soudu dozvědělo o vytýkaném skutku. Dle protokolu o neveřejném zasedání (č. l. 163 příslušného spisu) senátu krajského soudu, složeného z předsedkyně senátu JUDr. H. K. a soudců JUDr. Aleše Flídra a JUDr. J. T., rozhodoval tento senát uvedeného dne o stížnosti obviněného proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti. Titíž soudci, kteří rozhodovali v tomto neveřejném zasedání, ve stejném složení provedli prověrku u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 5. 3. 2018, o kterou opírá kárný navrhovatel svůj kárný návrh ze dne 12. 6. 2018. K tomuto kárně obviněný dodal, že dle ustálené kárné judikatury (viz rozhodnutí nyní rozhodujícího kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2018, č. j. 13 Kss 8/2017 – 170) se má za to, že dozvěděl-li se člen vedení soudu, který vykonává funkci místopředsedy pro daný úsek, o skutečnostech, týkajících se tvrzeného kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání kárného návrhu, má se za to, že se o těchto rozhodných skutečnostech dozvěděl také předseda soudu jakožto oprávněný kárný navrhovatel. Subjektivní lhůta tedy podle kárně obviněného uplynula dne 17. 2. 2018 a kárný návrh doručený kárnému soudu dne 12. 6. 2018 tak měl být podán opožděně.

Pro případ, že by se kárný soud s uvedeným závěrem neztotožnil, kárně obviněný k meritu věci uvedl, že daným jednáním nenaplnil skutkovou podstatu kárného provinění, jelikož předmětný skutek, jak je uveden v kárném návrhu ze dne 12. 6. 2018, se nestal. Spis sp. zn. 13 T 118/2015 se týká pouze obviněného R. K., který v této věci nikdy do vazby vzat nebyl. Postup kárného soudu, kdy byl místopředsedovi Krajského soudu v Brně JUDr. Aleši Flídrovi (pověřenému zastupovat navrhovatele) zaslán přípis vyzývající k upřesnění kárného návrhu, jelikož ze spisového materiálu ve věci sp. zn. 13 T 118/2015 nevyplývá žádná ze skutečností tvrzených v kárném návrhu, považuje kárně obviněný za nestandardní a odkazuje na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. 14 Kse 2/2017 – 108, v němž kárný soud uvádí: „Kárný soud je ,nestranným třetím‘, který nemůže za kárného žalobce napravovat chyby a nejasnosti jeho žaloby. Jinak by zcela vykročil ze své role a stal by se inkvizičním soudem ve středověkém smyslu tohoto slova.“ Obdobný názor dle kárně obviněného nyní rozhodující kárný senát Nejvyššího správního soudu vyslovil v rozhodnutí ze dne 23. 4. 2014, č. j. 13 Kss 1/2014 - 121, když judikoval, že „kárný navrhovatel má v kárném řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní (§ 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.), a kárný soud není nejen povinen, ale ani oprávněn domýšlet za kárného navrhovatele, v čem má být spatřováno kárné provinění“.

Ani pokud by se jednalo o postup kárně obviněného ve věci obviněného M. J. sp. zn. 13 T 180/2015, nejsou tvrzení kárného navrhovatele dle názoru kárně obviněného pravdivá ani úplná. Je pravdou, že kárně obviněný dne 19. 6. 2017 ve vazebním zasedání rozhodl usnesením č. j. 13 T 180/2015 - 133 o vzetí obviněného do vazby, avšak obviněný po zákonném poučení dle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu o nutné obhajobě si obhájce zvolil, a to Mgr. Lukáše Hrabce, advokáta se sídlem v Moravské Ostravě. Následně kárně obviněný činil další úkony ve věci. Dne 21. 6. 2017 provedl kontrolu v seznamu České advokátní komory, zda zvolený obhájce je oprávněn advokacii vykonávat, přičemž zjistil, že Mgr. Lukáš Hrabec, ev. č. 09825, se sídlem Ostrava, Tyršova 498/31, má pozastavenu advokátní činnost. Proto kárně obviněný dne 7. 7. 2017 tuto skutečnost sdělil obviněnému a vyzval ho, aby soudu ve lhůtě sedmi dnů sdělil jméno nově zvoleného obhájce. Z úředního záznamu ze dne 14. 7. 2017 (č. l. 150 spisu) dále vyplývá, že kárně obviněný soudce čerpal od 17. 7. do 21. 7. 2017 řádnou dovolenou. Dne 14. 7. 2017 kárně obviněný prodloužil lhůtu na kalendáři do 24. 7. 2017 za účelem vyčkání zprávy od obviněného. Dne 7. 8. 2017 kárně obviněný vyřizoval žádost Policie ČR o udělení souhlasu s výslechem obviněného v jiné věci ve Vazební věznici Brno. Dne 10. 8. 2017 kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájkyni Mgr. Hanu Beníčkovou (č. l. 161 spisu), k čemuž učinil referát na č. l. 160 spisu, včetně vyhotovení předkládací zprávy a předložení spisu Krajskému soudu v Brně. Z těchto skutečností je dle kárně obviněného zřejmé, že nebyl „takřka dva měsíce nečinný“, jak uvádí v odůvodnění kárného návrhu kárný navrhovatel, ale naopak byl aktivní, provedl lustraci zvoleného obhájce obviněného, aby ověřil jím tvrzené skutečnosti. Následně obviněného vyzval k součinnosti a poskytl mu dostatečnou dobu na to, aby soudu sdělil jméno nově zvoleného obhájce. Podle názoru kárně obviněného mu v tomto případě lze vytýkat nanejvýš nižší koncentrovanost řízení, ale rozhodně ne nedbalostní jednání na hranici přečinu podle § 330 odst. 1 trestního zákoníku, jak uvedl kárný navrhovatel.

Kárně obviněný i v této souvislosti znovu upozornil na skutečnost, že dne 17. 8. 2017 zmíněný senát Krajského soudu v Brně rozhodoval o stížnosti obviněného J. proti usnesení Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 19. 6. 2017, č. j. 13 T 180/2015 - 133, a dle zmiňovaného protokolu o tomto neveřejném zasedání byl přečten podstatný obsah spisu. Následně bylo rozhodnuto o tom, že se stížnost obviněného zamítá. Z odůvodnění usnesení krajského soudu se přitom podává, že krajský soud přezkoumal na základě podané stížnosti napadené usnesení i řízení, které mu předcházelo, a konstatoval, že bylo provedeno v souladu s trestním řádem. Krajský soud přitom ohledně podrobností odkázal na odůvodnění stížností napadeného usnesení. Vzhledem k tomu, že krajský soud kárně obviněnému ničeho nevytkl ani v usnesení, kterým rozhodoval o stížnosti obviněného J., ani samostatným přípisem, kárně obviněný konstatoval, že jeho postup při ustanovování obhájce obviněnému může být zatížen menší mírou koncentrace, avšak nemůže být považován za kárné provinění, neboť není schopen vyvolat ve třetích osobách důvodné obavy o odborné a spravedlivé rozhodování soudu. Kárně obviněný v této souvislosti též odkázal na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2018, č. j. 11 Kss 1/201882.

Dále kárně obviněný uvedl, že vykonává funkci soudce na trestním úseku u Okresního soudu v Uherském Hradišti od 5. 6. 2002, tedy téměř 17 let a délkou vykonané soudní praxe patří mezi nejzkušenější soudce daného úseku. V současné době působí již opakovaně jako člen soudcovské rady okresního soudu. Ke svým předchozím kárným řízením kárně obviněný uvedl, že předchozí kárná opatření (z roku 2006 a 2008) jsou již v důsledku uplynutí času (více než 10 let) zahlazena [§ 24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, v účinném znění (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“)], a proto je nutné na kárně obviněného nahlížet jako na kárně netrestaného, což kárný navrhovatel dle hodnocení kárně obviněného v žádném případě nečiní. K věci sp. zn. 11 Kss 3/2012 pak kárně obviněný upozornil na to, že tvrzení kárného navrhovatele o tom, že by byl kárně obviněný „zproštěn“ z důvodu překročení subjektivní lhůty o jeden den, se nezakládá na pravdě. Tento důvod (pro zastavení řízení o části kárného návrhu – pozn. NSS) se uplatnil pouze v případě jednoho skutku ze šesti podle kárného návrhu. O dalších vytýkaných skutcích bylo rozhodnuto tak, že nejsou kárným proviněním, přičemž tento kárný návrh bývalé předsedkyně okresního soudu Mgr. H. K. kárně obviněný považuje jednoznačně za „šikanózní“.

Kárně obviněný dle svého tvrzení na trestním úseku vyřizuje mimo věci obecné trestné činnosti i trestní věci podléhající specializaci, a to trestné činy v dopravě, trestné činy vojenské, veřejných činitelů, trestné činy bankovní a finanční kriminality, trestné činy korupce veřejných činitelů, trestné činy korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích, dražbách, trestní věci s cizím prvkem, trestné činy závažné organizované kriminality, zločinné spolčení. Přidělené jednací dny dle svého tvrzení kárně obviněný využívá v maximální míře, přičemž je veden snahou o výrazné snížení počtu neskončených věcí. Jednání nařizuje i mimo tyto dva vyhrazené jednací dny v týdnu. Dle svého tvrzení kárně obviněný vystupuje v jednací síni důstojně, rozhodně a požívá přirozené autority (k tomuto kárně obviněný odkazuje i na sdělení advokátky Mgr. Markéty Rájecké ze dne 15. 5. 2006, které je založeno v osobním spisu). Kárně obviněný také uvádí, že všechna rozhodnutí si vyhotovuje sám, nezatěžuje tedy zapisovatelku jejich přepisováním. Dále poznamenal, že v senátu 13 T „v podstatě“ dosahuje předepsaného měsíčního výkonu, což na trestním úseku představuje vyřízení věcí týkajících se 28 osob za měsíc. Dále kárně obviněný poukazuje na kladné hodnocení jeho rozhodovací činnosti odvolacím senátem Krajského soudu v Brně, pobočkou ve Zlíně. V této souvislosti kárně obviněný uvádí, že v období od 1. 1. 2015 do 27. 6. 2018, tj. za období cca 3,5 roku, v senátu 13 T kárně obviněného bylo podáno celkem 63 odvolání, přičemž jen ve 3 případech byl rozsudek zrušen a věc vrácena soudu I. stupně. Dále bylo podáno celkem 44 stížností, přičemž jen ve 4 případech bylo usnesení zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně. Za uvedené období bylo též podáno 7 dovolání a pouze v 1 případě byl dovolatel úspěšný, v 6 případech bylo dovolání odmítnuto.

K aktuální situaci na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti kárně obviněný uvedl, že od 1. 11. 2018 byl Mgr. H. K. zastaven nápad nových věcí a tento nápad se tedy dělí rovným dílem mezi dva zbývající trestní soudce, tj. kárně obviněného a Mgr. E. Š., což podle jeho názoru znamená zvýšený nápad nových věcí do senátu 13 T kárně obviněného o polovinu, přičemž tento stav trvá již třetí měsíc. Od počátku ledna 2019 se Mgr. K. nachází v pracovní neschopnosti a kárně obviněný je tak i zastupujícím soudcem pro její senát 26 T, což s sebou nese zvýšenou zátěž v podobě vyřizování neodkladných věcí tohoto senátu.

Závěrem kárně obviněný navrhl, aby soud kárně obviněného podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. zprostil kárného obvinění pro všechny jemu vytýkané skutky, neboť tyto skutky nejsou kárným proviněním, či pro překážku rei iudicatae, popř. řízení pro skutek týkající se věci sp. zn. 13 T 180/2015 podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavil, neboť kárný návrh byl ve vztahu k tomuto skutku podán opožděně.

K tomuto vyjádření kárně obviněného obdržel kárný soud dále doplňující vyjádření obhájce kárně obviněného ze dne 22. 1. 2019. Obhájce zde shrnul a částečně zopakoval již výše popsané námitky kárně obviněného. Nad rámec jeho tvrzení obhájce upozornil v souvislosti s namítanými nedostatky kárného návrhu na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2014, č. j. 16 Kss 10/2013 – 84, podle něhož „při hodnocení zákonnosti postupu funkcionáře soudu v kárném řízení je třeba vycházet z toho, že funkcionář soudu vykonává státní správu a je proto na místě jeho jednání hodnotit přísněji“. Obhajoba zmínila také plenární nález Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 18/06, podle něhož výkon státní správy soudu je nutno považovat za specifickou činnost vykonávanou pouze uvnitř soudní soustavy a podmiňující vlastní rozhodovací činnost soudců“. Podle obhajoby kárný návrh svými nedostatky a obsahem usvědčuje především státní správu soudů z porušování jejích povinností při vytváření podmínek pro vlastní rozhodovací činnost soudců, které proto se zřetelem na dané okolnosti nemohou být přičítány k tíži kárně obviněnému.

Za zvlášť neakceptovatelné přitom obhajoba považovala, aby předmětný návrh s vytýkanými nedostatky byl podkladem pro narušení ústavodárcem garantované neodvolatelnosti soudců (srov. čl. 82 odst. 2 Ústavy ČR), resp. pro zcela výjimečné kárné opatření, jímž je dle obhajoby odvolání z funkce soudce.

III.

Ústní jednání, dokazování

Za kárného navrhovatele, předsedu Krajského soudu v Brně JUDr. Milana Bořka, vystupoval v řízení a při jednání kárného soudu na základě jeho pověření místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr. Při ústním jednání zopakoval obsah kárného návrhu a v podrobnostech odkázal na jeho písemné vyhotovení.

Obhájce kárně obviněného uvedl, že projednávaný kárný návrh představuje politováníhodné selhání výkonu státní správy soudnictví, jelikož nebyly zajištěny předpoklady pro řádný výkon funkce soudce, a kárně obviněný je pouze obětí tohoto selhání. Opatřením předsedy krajského soudu, kterým byl uvolněn jeden ze soudců trestního úseku, byla oslabena činnost soudu. Obhajoba rovněž znovu poukázala na opatření předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, jímž si předsedkyně upravila nápad, dokonce dle obhajoby v rozporu s pravidly, neboť předmětné opatření nebylo projednáno se soudcovskou radou. Na základě tohoto opatření bylo těžiště rozhodovací činnosti bývalé předsedkyně dle obhajoby fakticky přeneseno na zbylé dva soudce. Vzhledem k opakovaným žádostem kárně obviněného o prodlužování lhůt je zřejmé, že takové opatření nebylo správné ani efektivní a předsedkyně měla přijmout jiná opatření, aby zajistila, že rozsudky budou vyhotovovány včas.

Kárně obviněný vždy řádně zdůvodňoval, proč žádá o opakované prodlužování lhůt, přičemž každá jeho žádost byla předmětem zkoumání předsedkyně soudu, která tyto žádosti odsouhlasila. Kárně obviněný následně své povinnosti v takto prodloužených lhůtách splnil, proto by neměl být dle obhajoby na základě takového postupu, kdy byl v dobré víře a v rámci svých žádostí neuváděl nepravdivá tvrzení, shledán kárně odpovědným. Obhajoba zdůraznila, že v této věci musí být respektován princip důvěry soudce v rozhodovací akt jeho nadřízeného, není tedy zřejmé, proč je takové selhání přičítáno kárně obviněnému. Veškeré průtahy vytýkané kárně obviněnému jsou navíc dle obhajoby pokryty výtkou předsedkyně soudu v jiné věci. Podle judikaturního výkladu a v souladu s principy res iudicata a ne bis in idem by mělo platit, že kárně obviněný pro toto období již nemůže být stíhán za průtahy.

Konečně obhajoba připomněla rovněž skutečnost, že z trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti byli původně kárně stíháni všichni tři soudci, přičemž bývalá předsedkyně soudu Mgr. H. K. byla kárným soudem odsouzena k nejmírnějšímu kárnému opatření. Vůči další soudkyni, která má dle obhajoby z hlediska kvantity větší průtahy než kárně obviněný, byl kárný návrh vzat zpět, a to údajně z toho důvodu, aby nebyl ohrožen chod soudu. Takový postup považovala obhajoba za výraz libovůle a měla za to, že vůči kárně obviněnému nemělo být kárné řízení vůbec vedeno, neboť by se mělo v souladu s principem ultima ratio konat pouze tehdy, pokud se jedná o jasné, prokázané a nezpochybnitelné kárné provinění. V nynějším řízení se dle obhajoby vyskytují formální chyby a je v podstatě celé postaveno na přehlížení evidentních faktů. Kárně obviněného tedy obhajoba považovala toliko za oběť selhání výkonu správy soudnictví.

Předseda kárného senátu dále v souladu s § 13 a § 17 odst. 3 zákona č. 7/2002 Sb. seznámil strany s výsledky předběžného šetření kárného senátu ve věci s tím, že si kárný senát Nejvyššího správního soudu vyžádal spisy Okresního soudu v Uherském Hradišti (resp. jejich ověřené kopie), jichž se týkají skutky, v nichž navrhovatel spatřoval kárné provinění. Strany vyjádřily souhlas s tím, aby při jednání následně nebyly podrobně probírány jednotlivé spisy, ale aby byly u každé věci shrnuty výsledky šetření, a případně byly podrobněji probrány ty spisy, ke kterým by se strany nad rámec svých předchozích písemných podání chtěly dále vyjádřit či ke kterým by směřovaly dotazy členů senátu. Podrobný popis relevantních částí vytýkaných spisů a jednotlivé skutkové závěry, k nimž kárný senát dospěl, jsou obsaženy v části IV. a) tohoto rozhodnutí.

K celé této části dokazování kárně obviněný na rámec dále uvedeného doplnil, že na jemu adresované urgence a dotazy státních zástupců ohledně toho, kdy bude příslušný rozsudek vyhotoven, odpovídal vždy ústně, jelikož s nimi byl v rámci své soudcovské činnosti v denním kontaktu. Jeho odpovědi státní zástupci dle jeho vyjádření akceptovali. Státní zástupci tyto urgence činí z úřední povinnosti, aby o tomto měli záznam a byli v rámci řízení aktivní. Ke svým žádostem o prodloužení lhůt, které byly označeny jako „mimořádná“, „poslední“ apod., kárně obviněný uvedl, že je takto nazval proto, že byl v tu chvíli vnitřně přesvědčen o tom, že se skutečně jedná o žádost poslední a rozhodnutí již v této lhůtě napíše, avšak následně se mu nahromadily různé další urgentní věci (zkrácená přípravná řízení, vazební zasedání atd.) a na vyhotovení rozhodnutí mu nezbyl čas.

Pokud jde o vytýkaný skutek vážící se k věci sp. zn. 13 T 180/2015, kárně obviněný potvrdil, že stanovil obviněnému svým přípisem sedmidenní lhůtu ke zvolení nového obhájce, avšak chápal, že se jedná o specifickou věc, jelikož byl obviněný trestně stíhán ve více věcech po celé České republice a nemusel by mít dostatečný prostor ke zvolení nového obhájce, tudíž mu svým postupem tuto lhůtu o něco „prodloužil“. Kárně obviněný též zdůraznil, že zvolení obhájce má vždy přednost před jeho ustanovením. Dále konstatoval, že pouze na základě své aktivní činnosti zjistil, že má obhájce pozastavenu činnost, kdyby postupoval standardně (a obeslal by obhájce), tak by k tomuto zjištění došlo později. Dále kárně obviněný zopakoval svou argumentaci ohledně opožděnosti kárného návrhu ve vztahu k tomuto skutku s tím, že pokud k nějakému pochybení došlo, tak nanejvýš k ne zcela koncentrovanému postupu. Obhájce kárně obviněného doplnil, že jednání kárně obviněného podle jeho hodnocení není způsobilé naplnit materiální znak kárného provinění. JUDr. Aleš Flídr k námitce kárně obviněného týkající se opožděnosti kárného návrhu ve vztahu k danému skutku uvedl, že v rámci neveřejného zasedání příslušného senátu krajského soudu se v obdobných případech kontroluje pouze to, zda jsou zachovány lhůty k rozhodnutí o vazbě a zda jsou dány důvody vazby, navíc ve věci nebyl předsedou senátu ani soudcem zpravodajem, spis patřil řídící předsedkyni daného senátu, JUDr. K., od které se tuto skutečnost dozvěděl až dne 9. 1. 2018, kdy ji také požádal, aby o tomto učinila úřední záznam.

Kárný senát dále v souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. provedl další listinné důkazy, které si strany předložily nebo které si vyžádal buďto na jejich návrh, nebo z vlastní iniciativy. Konkrétně bylo provedeno dokazování následujícími listinami:

Výsledky prověrky provedené soudci Krajského soudu v Brně u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 5. 3. 2018

Dokument zpracoval místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr. Jedná se o poměrně stručný výstup z provedené prověrky senátů tří trestních soudců Okresního soudu v Uherském Hradišti, včetně kárně obviněného, kterou prováděli za KS Brno JUDr. Aleš Flídr, JUDr. H. K. a JUDr. J. T. Zápis o provedení prověrky neobsahuje seznam prověřovaných spisů. Předmětem této prověrky dle tohoto zápisu byly věci, kde nebyl ve lhůtě stanovené trestním řádem proveden žádný úkon (což se ovšem netýkalo kárně obviněného), a dále věci, kde nebyl ve lhůtě stanovené trestním řádem vyhotoven rozsudek.

Dle tohoto výstupu kárně obviněný nevyhotovil ve lhůtě stanovené trestním řádem rozsudek v 11 věcech, z toho byly 2 věci staré skoro 2 roky a 4 věci starší 1,5 roku. Ve spisech se nacházejí žádosti o prodloužení těchto lhůt, které byly opakovaně schvalovány tak, že celková doba výrazně překročila lhůtu stanovenou trestním řádem. Ve většině spisů se nacházely dotazy státních zástupců, dokonce i obhájců, kdy bude ve věci napsán rozsudek, v žádném se však nenachází odpověď.

Dále bylo v rámci prověrky zjištěno, že kárně obviněný vzal ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 (v zápise chybně uvedena sp. zn. 13 Kss 118/2015 – pozn. NSS) obžalovaného do vazby dne 19. 6. 2017 a obhájce mu ustanovil až dne 10. 8. 2017. Hlavní líčení zde bylo nařízeno až na 6. 11. 2017, poté bylo odročeno na 11. 1. 2018, přestože se jedná o vazební věc.

Z hlediska statistiky je v dokumentu také uvedeno, že Okresní soud v Uherském Hradišti na trestním úseku vykazuje přibližně 5 % celkového nápadu okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně, neskončených věcí starších dvou let je zde však 25 %. Dle tohoto záznamu nad rámec této prověrky byly ve spisech v rámci odvolacích řízení zjištěny další podstatné vady, které v přiložených záznamech (viz dále) již nefigurují.

Záznamy z kontroly v informačním systému pro okresní soudy – ISAS

Tyto záznamy byly rovněž pořízeny v rámci zmiňované kontroly a obsahují seznam trestních věcí vedených OS Uherské Hradiště, u nichž nebyl k datu 28. 2. 2018 vypraven rozsudek, a seznam věcí, u nichž k datu 28. 2. 2018 nebyl proveden první úkon směřující k rozhodnutí věci (netýká se kárně obviněného). Záznamy v zásadě odpovídají kárnému návrhu.

Záznam z informačního systému pro okresní soudy - ISAS, stav k 15. 5. 2018

Jedná se o aktualizované záznamy obsahující seznam nevypravených rozsudků k datu 28. 2. 2018, ovšem ve stavu ke dni 15. 5. 2018. V této tabulce jsou zaznamenána také data posledních prodloužení lhůt k vyhotovení rozsudků, jak byla zjištěna analýzou spisů, uvedenou dále v tomto rozhodnutí. Z této tabulky vyplývá, že k uvedenému datu 15. 5. 2018 Mgr. Přibyl nadiktoval a vypravil všechny rozsudky obsažené v kárném návrhu, a to v rámci naposled prodloužené lhůty k vyhotovení rozsudku.

Z přiložené e-mailové komunikace vyplývá, že tento dokument byl z pokynu pověřeného předsedy soudu Mgr. P. Š. dne 16. 5. 2018 poskytnut předsedovi Krajského soudu v Brně ke správnímu spisu sp. zn. Spr 654/2018 obsahujícímu výše uvedenou prověrku spisů, jež byla základem pro podání kárného návrhu. Tento dokument spolu s vyjádřením Mgr. E. Š. a kárně obviněného soudce byl předsedovi krajského soudu zaslán na základě jeho žádosti ze dne 12. 4. 2018.

Současně tato e-mailová komunikace obsahuje vyjádření Mgr. K., v němž uvádí, že nastalou situaci vnímá jako absolutní selhání své řídící role na trestním úseku soudu. Konstatuje, že daná situace pramení z její neschopnosti zvládnout roli předsedkyně soudu a zároveň předsedkyně trestního senátu, což se projevilo v dlouhodobé paralýze její rozhodovací činnosti, ale také v benevolenci projevované vůči jejím kolegům, která dle jejího vyjádření „na její zodpovědnost“ způsobila nárůst včas nevyhotovených rozhodnutí. Následně oznamuje, že z uvedeného vyvodila důsledky a vzdala se funkce předsedkyně soudu.

Zprávy senátu 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ke zjištěným prodlevám kárně obviněného soudce

Jedná se, pokud jde o kárně obviněného, o 5 zpráv předsedkyně odvolacího senátu 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, Mgr. R. M. L. adresované JUDr. J. R., místopředsedovi Krajského soudu v Brně pro pobočku ve Zlíně, ze dne 6. 11. 2017, 18. 4. 2018, 25. 4. 2018 a 10. 7. 2018. Podle těchto zpráv ve spisech sp. zn. 13 T 80/2015, 13 T 219/2016, 13 T 128/2016, 13 T 218/2015 a 13 T 60/2016 došlo na základě opakovaných žádostí o prodloužení zákonné lhůty k vyhotovení rozsudku až po 7, resp. 8 měsících, v jednom případě po téměř roce a v jednom případě po dvou letech. Z uvedených věcí jsou předmětem kárného návrhu věci sp. zn. 13 T 218/2015 (zpráva ze dne 25. 4. 2018), sp. zn. 13 T 128/2016 (zpráva ze dne 25. 4. 2018) a sp. zn. 13 T 219/2016 (zpráva ze dne 18. 4. 2018).

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2015

K trestnímu úseku okresního soudu byli v roce 2015 přiděleni 4 soudci, kromě Mgr. Jiřího Přibyla (oddělení 13) to byli Mgr. H. K. (oddělení 26, zároveň předsedkyně soudu), Mgr. V. K. (oddělení 2, zároveň místopředseda soudu pro věci trestní do září 2015) a Mgr. E. Š. (oddělení 18).

Mgr. Jiří Přibyl měl plný nápad v rejstřících T, Td, Nt a Ntm. Specializace se týkala věcí dopravní kriminality, trestných činů vojenských, věcí bankovní a finanční kriminality, korupce úředních osob, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, závažné organizované kriminality, obnovy řízení, věcí s cizím prvkem (pouze SR), o prostředcích státu, dále o uznání a výkonu rozhodnutí (od 1. 10. 2015 pouze zastupování), o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – do 30. 9. 2015 pouze zastupování. Dále také měl projednávat a rozhodovat věci vyřizované Mgr. T. K. – pouze zastupování. Činil též úkony jako soudce v dosažitelnosti.

Mgr. H. K. měla jakožto předsedkyně soudu nápad věcí v rejstříku T snížen na polovinu, dále plný nápad v rejstříku Td, Nt a Tm (soudnictví nad mládeží), věci Ntm s výjimkou agendy ROD – pouze zastupování. Specializace se týkala věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, věcí bankovní a finanční kriminality, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, věcí závažné organizované kriminality, obnovy řízení, některých věcí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Dále také měla projednávat a rozhodovat věci přidělené k 30. 9. 2010 Mgr. T. K. (vč. vykonávacího řízení). Od 1. 10. 2015 rozhodovala i o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – pouze zastupování, a o uznání a výkonu rozhodnutí – pouze zastupování.

Mgr. V. K. měl jako místopředseda soudu dvoutřetinový nápad v agendě T, dále plný nápad v rejstříku Td, Nt a Tm a v rejstříku Ntm s výjimkou agendy ROD. Specializace se týkala věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, věcí závažné organizované kriminality, obnovy řízení, některých věcí podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, činil úkony jako soudce v dosažitelnosti. Dále rozhodoval o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu a o uznání a výkonu rozhodnutí – pouze zastupování.

Mgr. E. Š. měla rovněž plný nápad v rejstřících T, Td, Nt a Ntm (od 1. 10. 2015 v agendě Tm a Ntm pouze zastupování). Specializace se týkala věcí bankovní a finanční kriminality, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, závažné organizované kriminality, obnovy řízení, věcí s cizím prvkem, o prostředcích státu, o uznání a výkonu rozhodnutí, dále u trestných činů vojenských, dopravní kriminality, korupce úředních osob a rozhodování o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu či na vydání evropského zatýkacího rozkazu – do 30. 9. 2015 pouze zastupování. Činila též úkony jako soudce v dosažitelnosti.

Pro celý trestní úsek byly k dispozici dvě vedoucí soudních kanceláří (od 1. 5. 2015 pouze jedna), dva asistenti soudce, vyšší soudní úřednice (od 1. 5. 2015 též soudní tajemnice) a zapisovatelka. Každé soudní oddělení mělo dále k dispozici svou protokolující úřednici.

Opatření k zastavení nápadu nových věcí Mgr. V. K. ze dne 25. 9. 2015, sp. zn. Spr. 659/2015

Na základě opatření předsedkyně soudu ze dne 25. 9. 2015 byl s účinností od 1. 10. 2015 Mgr. V. K. zastaven nápad nových věcí v agendách T, Td, Nt, Tm a obecné Ntm, s výjimkou Nt přípravného řízení, úkonů soudce v dosažitelnosti a rozhodování o návrzích státního zástupce na vyžádání osob z cizího státu a na vydání EZR, a to do 31. 12. 2015, neboť od 1. 1. 2016 měl být tento soudce dočasně přidělen ke Krajskému soudu v Brně. O tomto opatření byla vyrozuměna také soudcovská rada a dále soudci trestního úseku okresního soudu a jejich asistenti. Důsledky opatření nebyly patrné z rozvrhu práce pro rok 2015, resp. z jeho změny, účinné k 1. 10. 2015.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2016

Mgr. V. K. byl na celý rok 2016 dočasně přidělen k výkonu funkce soudce ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, jinak obsazení trestního úseku okresního soudu zůstalo stejné jako v roce 2015.

U jednotlivých soudců trestního úseku nedošlo ve skladbě přidělovaných věcí k výraznějším změnám. Mgr. Jiří Přibyl rozhodoval veškeré věci s cizím prvkem a rozhodoval i o uznání a výkonu rozhodnutí. Mgr. H. K. rozhodovala také o uznání a výkonu rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo plnění.

K větším změnám nedošlo, ani pokud jde o obsazení trestního úseku podpůrným personálem. K dispozici byly už jen tři protokolující úřednice.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2017

Obsazení trestního úseku okresního soudu zůstalo stejné jako v roce 2016 a ani u jednotlivých soudců trestního úseku nedošlo ve skladbě přidělovaných věcí k výraznějším změnám. První změna rozvrhu práce je datována s účinností ke dni 12. 4. 2017. Dočasné přidělení Mgr. V. K. ke krajskému soudu bylo prodlouženo nejprve do 30. 6. 2017 a následně do 30. 6. 2018. Rovněž obsazení trestního úseku podpůrným personálem zůstalo k 1. 1. 2017 v zásadě shodné, přibyla jedna zapisovatelka. Od 12. 4. 2017 nahradila jednoho z asistentů soudců vyšší soudní úřednice.

Opatření o změně způsobu přidělování T nápadu od 10. 2. 2017 ze dne 9. 2. 2017, sp. zn. Spr. 1519/2011

Tímto opatřením byla soudkyně Mgr. H. K. od 10. 2. 2017 vyňata z interní trestní specializace soudu: EXTRA, VV NAD 500, VELKÁ VĚC. Tyto věci byly od 10. 2. 2017 přidělovány pouze soudcům Mgr. Jiřímu Přibylovi a Mgr. E. Š., zároveň byla uvedená specializace přeřazena mezi specializace s vyšší prioritou (namísto pořadového čísla 8 jí bylo přiděleno pořadové číslo 4). Opatření bylo zavedeno v důsledku náročnosti manažerské práce Mgr. K. jakožto předsedkyně soudu, kvůli níž nebyla schopna projednat a rozhodnout trestní věci velkého rozsahu ve shodě s právem účastníků řízení na přiměřenou délku řízení. Ze samotného opatření nevyplývá, že by mělo být projednáno se soudcovskou radou či jí zasláno na vědomí.

K samotnému opatření přiložil kárně obviněný také e-mailovou zprávu Mgr. K., v níž děkuje kárně obviněnému a Mgr. Š. za pomoc. Zpráva obsahuje informaci, že specializaci VELKÁ VĚC si bude předsedkyně soudu hlídat a v září 2017 se opět domluví, zda jí bude specializace navrácena, přičemž z ostatních dvou specializací bude vyňata alespoň do konce svého funkčního období. Zpráva je adresována kárně obviněnému, Mgr. Š., řediteli správy soudu a dozorčí úřednici, které je zároveň ve zprávě adresován pokyn k zapracování změny do systému ISAS.

Automatické přidělování T nápadu u Okresního soudu v Uherském Hradišti, aktualizace k 10. 2. 2017

Tvoří přílohu ke zmiňovanému opatření o změně přidělování obsáhlých věcí. Obsahuje tabulku se zkratkou specializace, prioritou přidělování, jmény soudců, jimž jsou věci této specializace přidělovány, a definicí specializace. Z definice specializací vyplývá, že do specializace VV EXTRA jsou zahrnuty věci nad 1500 stran nebo s deseti a více osobami, do specializace VV NAD 500 patří věci nad 500 stran a pod specializaci VELKÁ VĚC náleží věci nad 200 stran a věci se třemi a více osobami.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2018

Na trestním úseku soudu došlo s účinností od 1. 1. 2018 k definitivnímu zrušení senátu 2 T Mgr. K. Na základě přílohy č. 13 ke změně rozvrhu práce ze dne 27. 4. 2018 bylo zrušeno Opatření Mgr. K. o změně způsobu přidělování T nápadu ze dne 9. 2. 2017 (viz výše; toto opatření ze dne 27. 4. 2018 předložil rovněž kárně obviněný společně s e-mailovou zprávou Mgr. Š. ze dne 4. 5. 2018, v němž ho místopředseda soudu o této skutečnosti na základě jeho dotazu informoval). S účinností od 1. 5. 2018 Mgr. K. rezignovala na funkci předsedkyně soudu, čímž jí byl k tomuto datu obnoven plný nápad. S účinností od 1. 11. 2018 jí byl ovšem nápad naopak zcela zastaven, zastupováním v jejím senátu byl ve všech jeho agendách, s výjimkou rejstříku Tm a Ntm, pověřen kárně obviněný. Od 10. 5. 2018 vykonával funkci pověřeného předsedy soudu Mgr. P. Š., od 1. 9. 2018 pak funkci předsedy soudu převzal Mgr. Tomáš Gargulák. Pokud jde o obsazení trestního úseku podpůrným personálem, byla k dispozici vedoucí kanceláře, asistentka soudce, dvě (od 1. 11. 2018 tři) vyšší soudní úřednice (od 1. 5. 2018 pouze jedna z nich vykonávala činnost pro Mgr. Přibyla), soudní tajemnice (od 1. 5. 2018 vykonávala činnost pouze pro Mgr. Přibyla), dvě protokolující úřednice a tři (od 1. 7. 2018 čtyři) „létající“ zapisovatelky.

Rozvrh práce Okresního soudu v Uherském Hradišti pro rok 2019

V rozvrhu práce na rok 2019 jsou na rozdíl od předchozích let výslovně uvedeny definice specializací na jednotlivých úsecích soudu.

Mgr Jiří Přibyl má následující specializaci: uznání a výkon rozhodnutí, dopravní kriminalita, trestné činy vojenské a věci úředních osob, bankovní a finanční kriminalita, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, věci vazebně stíhaných obviněných a zadržených podezřelých s návrhem na potrestání a senátní trestní věci. Dle rozvrhu práce má od 1. 1. 2019 k dispozici soudní tajemnici a dvě vyšší soudní úřednice, z nichž jedna vykonává činnost rovněž pro celý trestní úsek, a dále dvě protokolující úřednice, z nichž jedna vykonává činnost rovněž pro Mgr. Š.

Mgr. E. Š. má následující specializaci: uznání a výkon rozhodnutí, věci mladistvých, bankovní a finanční kriminalita, korupce při veřejných zakázkách, veřejných soutěžích a veřejných dražbách, věci vazebně stíhaných obviněných a zadržených podezřelých s návrhem na potrestání a senátní trestní věci. Má k dispozici tři vyšší soudní úřednice, z nichž jedna vykonává činnost rovněž pro celý trestní úsek, a dále dvě protokolující úřednice, z nichž jedna vykonává činnost rovněž pro Mgr. Přibyla.

Senát Mgr. K. nemá specializace uvedeny a nápad do něj je zastaven. Do jejího senátu je přidělena asistentka soudce a vyšší soudní úřednice, která vykonává činnost pro celý trestní úsek, a dvě protokolující úřednice.

Počty nápadu trestních věcí ve vybraných specializacích za období od 10. 2. 2017 od 30. 4. 2018

Listina obsahuje informace o počtech věcí spadajících do specializací obsáhlých věcí, jež byly přiděleny kárně obviněnému a Mgr. Š. za dané období. Dle těchto údajů bylo z celkového počtu 78 těchto věcí kárně obviněnému přiděleno 29 věcí se specializací VELKÁ VĚC, 8 věcí VV NAD 500 a 3 věci VV EXTRA.

Kárně obviněný k tomuto důkazu potvrdil závěr předsedy senátu, že žádná z obsáhlých věcí takto kárně obviněnému mimo rozvrh práce a bez konzultace se soudcovskou radou přidělených není přímo předmětem kárného návrhu, neboť se jedná u kárného návrhu vesměs o věci staršího data.

Výkazy o propočtu výkonnosti Mg. Jiřího Přibyla v letech 2014 – 2018

Výkazy obsahují údaje o počtu věcí vyřízených kárně obviněným, resp. na jednotlivé věci připadajících osob, v jednotlivých soudních agendách za rok. V tabulkách jsou dále obsaženy koeficienty přepočtu jednotlivých agend na agendu C, dále údaje o počtu pracovních dní a omluvené nepřítomnosti soudce v práci a následně na základě těchto údajů je vypočten roční výkon a průměrný měsíční výkon kárně obviněného v jednotlivých agendách a v celkovém součtu všech agend.

Z výkazů vyplývá, že kárně obviněný v roce 2014 vyřídil věci agendy T týkající se 296 osob, dále 9 věcí v agendě Nt týkajících se přípravného řízení, 20 dalších věcí v agendě Nt a 1 věc agendy Td. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 306,92 věcem C, tedy průměrně 29,16 věcem C za měsíc.

V roce 2015 vyřídil Mgr. Přibyl věci T týkající se 281 osob, 18 věcí Nt týkajících se přípravného řízení, 23 dalších věcí Nt, 3 věci PaNc a 2 věci Nc. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 302,41 věcem C, tedy průměrně 27,20 věcem C za měsíc.

V roce 2016 vyřídil Mgr. Přibyl věci T týkající se 288 osob, 37 věcí Nt týkajících se přípravného řízení, 17 dalších věcí Nt a 1 věc PaNc. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 308,68 věcem C, tedy průměrně 27,24 věcem C za měsíc.

V roce 2017 vyřídil Mgr. Přibyl věci T týkající se 223 osob, 31 věcí Nt týkajících se přípravného řízení, 9 dalších věcí Nt, 2 věci Nc a 1 věc Td. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 238,43 věcem C, tedy průměrně 22,35 věcem C za měsíc.

V roce 2018 kárně obviněný vyřídil věci T týkající se 273 osob, 16 věcí Nt týkajících se přípravného řízení, 3 další věci Nt, 3 věci Ntm týkající se přípravného řízení a 1 věc Td. Dle přepočítacích koeficientů na agendu C se celkový roční výkon kárně obviněného rovnal 281,62 věcem C, tedy průměrně 27,57 věcem C za měsíc.

Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti za rok 2015

Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti za rok 2016

Souhrnný přehled o výsledku propočtu výkonnosti soudců trestního úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti za rok 2017

Přehled o vyřizování trestní agendy u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně za rok 2017

JUDr. Aleš Flídr k této skupině provedených listinných důkazů podotkl, že podle sběrného spisu na 60 okresních soudců připadá 68 nevyřízených věcí starých od 2 do 5 let, přičemž kárně obviněný jich má 15, tedy skoro čtvrtinu. V době formulování kárného návrh jich měl kárně obviněný 11 z 59, tedy téměř pětinu, je zde tedy zjevný nárůst. Pro srovnání JUDr. Aleš Flídr uvedl, že Městský soud v Brně má z této kategorie nevyřízené věci tři, přičemž zde působí 16 trestních soudců. Podle kárně obviněného jsou ovšem Městský soud v Brně a Okresní soud v Uherském Hradišti nesrovnatelné soudy, při porovnání se srovnatelnými soudy je nutno dle kárně obviněného konstatovat, že na Okresním soudu v Hodoníně působí aktuálně tři trestní soudci (jednou z nich je místopředsedkyně, ale má plný nápad) a na Okresním soudu v Břeclavi jsou trestní soudci čtyři (jeden z nich je místopředseda a má snížený nápad). Na Okresním soudu v Uherském Hradišti zbyli pouze dva trestní soudci a kárně obviněný byl toho názoru, že se nejedná o uspokojivý stav. Dle svých záznamů měl například ještě k 1. 8. 2016 v senátu pouze 43 běžících věcí a z toho jen dvě věci starší dvou let. Z toho dle kárně obviněného plyne, že současný stav není izolovanou skutečností, ale důsledkem uplynulého vývoje na Okresním soudu v Uherském Hradišti. Za nynější neuspokojivé situace do jeho senátu měsíčně napadá 30 věcí. Zároveň ovšem kárně obviněný připustil, že současný předseda okresního soudu usiluje o to, aby na trestním úseku působili čtyři soudci, z toho tři s plným nápadem a jeden se sníženým, čímž dle kárně obviněného vlastně předseda soudu uznal, že současný stav je nevyhovující.

JUDr. Aleš Flídr k tomuto uvedl, že podle „ministerské normy“, kterou kárně obviněný dobře zná, má trestní soudce končit věci připadající na 28 osob měsíčně, z čehož je i polovina skončena trestním příkazem. V roce 2015 napadly Okresnímu soudu v Uherském Hradišti věci připadající na 726 osob, přičemž zde v té době působili čtyři soudci, při zohlednění řídících funkcí tři. Tři soudci s plným nápadem by tedy dle této normy měli končit věci připadající na 930 osob za rok, což je o 200 více, než byl nápad. V roce 2016 napadly věci připadající celkem na 632 osob a vzhledem k tomu, že v tomto roce na okresním soudu působili dva soudci s plným nápadem a jeden s polovičním, měly být skončeny věci připadající na 770 osob. V roce 2017 napadly věci připadající na 620 osob (z toho 417 bylo vyřízeno trestním příkazem) a skončeny měly být opět věci připadající na 770 osob. Na Okresním soudu v Jihlavě, kde je nápad trestních věcí pouze o málo menší, trestní úsek, dle JUDr. Aleše Flídra, zhruba tři roky fungoval pouze v obsazení jeden soudce a předseda soudu, další soudkyně odešla na mateřskou dovolenou. Do takových problémů jako Okresní soud v Uherském Hradišti se však Okresní soud v Jihlavě přesto nikdy nedostal.

K dotazům předsedy kárného senátu JUDr. Aleš Flídr konstatoval, že nápad na trestních soudech skutečně klesá, a to všude, v posledních 10 letech nápad klesl o 30 %, byť spíše ubývá bagatelních věcí. Co se týče zmiňované „ministerské normy“ a zkušeností s ní, na trestním úseku okresních soudů je podle něj reálně splnitelná. Civilní soudci jsou v tomto ohledu dle jeho názoru zatíženi více. Jedinou extrémní výjimkou je v případě trestních soudů prvostupňová agenda na krajských soudech, což je rozhodně nejtěžší úsek, a to i přesto, že se i zde nápad snížil. Na okresním soudu je však počet 28 osob za měsíc dle názoru místopředsedy krajského soudu splnitelný.

K tomu obhájce kárně obviněného poznamenal, že má za to, že by mělo být v každé trestní věci především respektováno právo na individuální posouzení věci, které je chráněno Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i Listinou základních práv a svobod a taktéž se promítá do trestního řádu. Tyto „dostihové tabulky“ jsou vhodné pouze na dokreslení situace.

Dle kárně obviněného JUDr. Aleš Flídr sice hovoří o nápadu, ale již nehovoří o skladbě věcí, kdy soudcům napadají právnické osoby společně s fyzickými osobami, což nejsou jednoduché věci, dále organizovaná trestná činnost, hospodářská trestná činnost a podobně složité kauzy. Dále v případě zmiňovaných trestních příkazů již nebylo řečeno, v kolika procentech těchto věcí je včas podán odpor, takže se věc potom musí standardně projednat v jednací síni a rozhodnout rozsudkem.

Služební hodnocení kárně obviněného provedené JUDr. J. R., místopředsedou Krajského soudu v Brně pro pobočku ve Zlíně, ze dne 30. 10. 2018

JUDr. J. R. uvedl, že nemá povědomí o kvalitě rozhodovací činnosti kárně obviněného, jelikož o odvoláních proti jeho rozhodnutím nerozhoduje, proto zasílá hodnocení rozhodovací činnosti kárně obviněného odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, který projednává všechna odvolání (až na výjimky ve věcech mladistvých, věcech dopravních, mezinárodní justiční spolupráce apod.) proti trestním rozsudkům okresních soudů ve Zlíně, Uherském Hradišti a Kroměříži. JUDr. J. R. také krátce zrekapituloval důvody podání kárného návrhu a uvedl, že důvody nedodržení lhůt k vyhotovení rozsudků, resp. důvody jejich opakovaného prodlužování mu nejsou známy. Není si rovněž vědom, že by se Okresní soud v Uherském Hradišti potýkal se zjevně nedostatečným personálním obsazením či výrazně zvýšeným a nepřiměřeným nápadem trestních věcí oproti jiným srovnatelným soudům v obvodu Krajského soudu v Brně.

Hodnocení rozhodovací činnosti kárně obviněného provedené odvolacím senátem 6 To Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín, ze dne 30. 10. 2018

Odvolací senát odkazuje na své předchozí vyjádření k činnosti kárně obviněného ze dne 10. 5. 2018, kdy uvedl, že jeho činnost nevybočuje z běžného rámce rozhodovací činnosti soudců okresních soudů, negativem jeho práce byla délka trestního řízení (vzhledem k opakovaným žádostem o prodlužování lhůt), proto musel odvolací soud následně zkracovat některé uložené tresty z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení. Předchozí vyjádření odvolacího senátu 6 To ze dne 10. 5. 2018 je k tomuto hodnocení připojeno. S ním byl zaslán i seznam věcí, kde došlo ke zrušení či změně rozhodnutí v letech 2016, 2017 a 2018 (ke dni 10. 5. 2018), což je rozvedeno i v tomto posledním hodnocení (viz níže), kde jsou brány v potaz věci až do data 19. 10. 2018.

V roce 2016 napadlo (napadená rozhodnutí senátu kárně obviněného, kde je předsedou, resp. samosoudcem) odvolacímu senátu 13 věcí, přičemž 3 rozhodnutí byla zrušena a ke změně rozhodnutí došlo ve 3 případech. V roce 2017 napadlo odvolacímu senátu 9 věcí, přičemž u 3 věcí došlo ke změně rozhodnutí, ostatní odvolání byla zamítnuta jako nedůvodná. V roce 2018 (k 19. 10. 2018) napadlo odvolacímu senátu 29 věcí, přičemž v 10 věcech došlo ke změně rozhodnutí, u 2 věcí došlo ke zrušení rozhodnutí a vrácení k novému rozhodnutí, 3 věci dosud nebyly projednány a u zbylých 14 věcí bylo odvolání zamítnuto jako nedůvodné.

Ve vztahu ke konkrétní činnosti Mgr. Jiřího Přibyla odvolací senát konstatoval, že práce kárně obviněného nevykazuje žádná zásadní procesní pochybení a při jeho činnosti jsou zachována práva procesních stran. Kárně obviněný provádí v převážné části trestních věcí požadované dokazování. Důkazy hodnotí dostatečně a převážně se vypořádává se vznesenými námitkami procesních stran. Odůvodnění jeho rozhodnutí jsou v mezích předpokladů trestního řádu. Ve srovnání s ostatními soudci spadajícími do působnosti odvolacího senátu 6 To nevykazuje počet zrušených rozhodnutí kárně obviněného nějaký markantní rozdíl. Důvody zrušení a změn jeho rozhodnutí spočívají především v úpravě výroku o trestu či v potřebě dalšího dokazování pro zjištění skutkového stavu. Podstata prodlev kárně obviněného není odvolacímu senátu známa, vychází pouze z obsahu žádostí o povolení prodloužení lhůt, zde uváděné důvody však nemá odvolací senát možnost dostatečně posoudit.

Přehled opravných prostředků vyřízených nadřízeným soudem – Mgr. Jiří Přibyl, od 1. 1. 2015 do 27. 6. 2018

Listina obsahuje seznam 114 případů, kdy ve věcech 13 T, 2 T, 13 Nt a 0 Nt, jež řešil Mgr. Přibyl, byl podán řádný opravný prostředek v podobě odvolání či stížnosti, nebo dovolání jako opravný prostředek mimořádný. K „potvrzení“ rozhodnutí okresního soudu došlo ve 29 případech odvolání a ve 32 případech stížnosti. Ke změně došlo v 18 případech odvolání a 4 případech stížností. Zamítnuto (patrně z jiných důvodů než pro nedůvodnost – pozn. NSS) bylo 10 odvolání a 2 stížnosti. V případě 3 odvolání a 4 stížností bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena, v případě 1 odvolání bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena státnímu zástupci, v případě 1 stížnosti bylo rozhodnutí pouze zrušeno. Jedno řízení o odvolání skončilo jeho zpětvzetím. Jiným výsledkem skončilo řízení v případě 1 odvolání a 1 stížnosti. Tabulka obsahuje také údaje o 6 případech, kdy bylo podáno dovolání, jež bylo odmítnuto, a 1 případu, kdy ve věci Mgr. Přibyla došlo ke zrušení rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Hodnocení Mgr. Přibyla provedené Mgr. T. G. ze dne 25. 1. 2019

Toto hodnocení kárně obviněného soudce vypracoval současný předseda Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. T. G. na žádost místopředsedy Krajského soudu v Brně, JUDr. Aleše Flídra.

V úvodu Mgr. G. upozorňuje, že funkci předsedy Okresního soudu v Uherském Hradišti vykonává teprve od září 2018, a proto bude jeho hodnocení vztaženo především ke kontrole spisů starších jednoho roku, kterou provedl ve dnech 5. a 6. 12. 2018, a k tomu, jak na něj celkově působí situace senátu kárně obviněného. Předseda soudu uvedl, že kárně obviněný má zůstatek 145 nevyřízených věcí v senátu, na rozdíl od Mgr. Š., která, ač má stejný nápad, má zůstatek 80 věcí. Tento počet považuje předseda soudu za alarmující. Odkázal na skutečnost, že v jeho předchozím působišti již při počtu 60 věcí byly činěny rázné kroky, především ze strany soudce, k odstranění nedodělků. U kárně obviněného však nedošlo ke změně přístupu ani po konzultaci s předsedou soudu na počátku roku 2019. Místo toho, aby pracoval na likvidaci svých nedodělků, což by dle předsedy soudu hodnotil kárný senát kladně, věnuje kárně obviněný čas vyhledáváním argumentů o své nevině.

Z uvedeného počtu a z provedené prověrky spisů předseda soudu dovodil, že se kárně obviněný nevěnuje práci a nemá zájem věci v přiměřené lhůtě končit. Ve spisech činí pouze úkony pro úkony, co tři měsíce vyžaduje výpis z RT, CESO, CEV a případně připojení jiných spisů a další úkony nečiní, což má za následek pouze objemnost jeho spisů. Tyto skutečnosti Mgr. G. ilustroval na případu, kdy kárně obviněný žádal v květnu připojit spis Městského soudu v Brně, u něhož mělo dojít k přeměně trestu odsouzeného, který byl zároveň obviněným ve věci Mgr. Přibyla, avšak kárně obviněný nereagoval na výzvu městského soudu, ani na urgenci z října, aby mu zaslal obžalobu v jím projednávané věci. V listopadu městský soud rozhodl o přeměně trestu a Mgr. Přibyl v březnu následujícího roku obviněnému ustanovil obhájce a další jeho úkon byl z června, kdy ustanovení zrušil, neboť obviněný trest již vykonal.

Dle předsedy okresního soudu také spisy Mgr. Přibyla obsahují četné urgence ze strany státních zástupců, v jedné věci jich je dokonce deset. Dále předseda soudu uvedl, že kárně obviněný, jestliže nakonec nařídí hlavní líčení, několik dní před jejich konáním je pravidelně ruší s odůvodněním přetíženosti senátu a nutnosti vyhotovit rozsudky starších časových řad. Nejčastěji ze soudců okresního soudu žádá o prodloužení lhůt pro vyhotovení těchto rozhodnutí, a to v jednom spise i několikrát, což mu prozatím předseda soudu toleruje, aby měl prostor změnit fungování svého senátu.

Jedinou změnu Mgr. G. zaznamenal v úbytku žádostí o výpis z RT ve spisech Mgr. Přibyla, neboť jako předseda soudu zavedl pravidlo, že výpis lze vyžádat pouze s nařízením hlavního líčení. Tím se předseda soudu snaží předcházet situaci, kdy kárně obviněný zadá pokyn k vyžádání výpisu z RT do všech svých spisů, zahltí tak soudní kancelář, která je přetížená, ale kárně obviněný má kancelář prázdnou a má pocit „dobře vykonané práce“.

Dle předsedy soudu výsledky práce ani přístup ke kárnému řízení neodpovídají tomu, že je kárně obviněný zkušeným soudcem. V souvislosti s žádostí kárně obviněného o odročení jednání kárného soudu nařízeného na 5. 12. 2018 z důvodu nemoci předseda okresního soudu uvedl, že podle jeho názoru byl kárně obviněný dne 28. 11. 2018 zcela zdráv, neboť se s ním domlouval, že se sejdou v pátek (30. 11. 2018) k poradě, přičemž kárně obviněný po chvíli přemýšlení souhlasil, že se dostaví. Následujícího dne byl však náhle vážně nemocen. V pondělí 10. 12. 2018 pak donesl předsedovi žádost o prodloužení lhůty k vypravení rozsudku, kde uváděl, že byl v pracovní neschopnosti pouze do 7. 12. 2018.

Vzhledem k přístupu Mgr. Přibyla k výkonu funkce, který je dlouhodobý a kárně obviněný je jím pověstný, je dle názoru Mgr. G. navrhované kárné opatření adekvátní. Pokud by kárně obviněný setrval ve funkci soudce, bude předseda soudu muset stále provádět důslednou kontrolu jeho senátu a podávat další kárné návrhy namísto toho, aby se věnoval vlastní rozhodovací činnosti. Na závěr předseda soudu uvedl, že by rád podal lepší hodnocení, avšak přístup Mgr. Přibyla mu to neumožňuje.

Stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 26. 7. 2018 k osobě kárně obviněné soudce

Soudcovská rada Okresního soudu v Uherském Hradišti ve svém stanovisku, přijatém na základě žádosti Nejvyššího správního soudu, uvedla, že Mgr. Jiří Přibyl působí u Okresního soudu v Uherském Hradišti od roku 1999, přičemž po celou dobu výkonu soudcovské funkce je zařazen na trestním úseku soudu. Mgr. Jiří Přibyl je předsedou senátu od 5. 6. 2002.

Soudcovská rada dále konstatovala, že nikdy neřešila vůči kárně obviněnému žádný podnět ze strany jiných soudců.

Hodnocení podávají za soudcovskou radu soudci, kteří jsou zařazeni na občanskoprávním úseku soudu, proto nejsou schopni objektivně posoudit pracovní podmínky na trestním úseku, pracovní výkonnost kárně obviněného ani jeho vztahy k dalším kolegům na trestním úseku soudu.

Osobní spis kárně obviněného

Z jeho obsahu vyplývá, že Mgr. Jiří Přibyl vykonával od dne 1. 10. 1999 praxi justičního čekatele u Okresního soudu v Uherském Hradišti. Dne 30. 5. 2002 byl jmenován soudcem a dne 5. 6. 2002 byl přidělen k výkonu funkce soudce k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti.

Z osobního spisu dále vyplývá, že kárně obviněný byl rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci jako soudu kárného ze dne 26. 5. 2006, sp. zn. 1 Ds 9/2006, uznán vinným ze spáchání kárného provinění spočívajícího v porušení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí celkem v 6 trestních věcech, za což mu bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 10 % na 4 měsíce. S výkonem kárného opatření bylo započato v červnu 2006. Podruhé byl kárně obviněný rozhodnutím kárného senátu téhož soudu ze dne 14. 3. 2008, sp. zn. 1 Ds 1/2008, uznán vinným ze spáchání kárného provinění spočívajícího v zavinění neodůvodněných průtahů v 15 trestních věcech, za což mu bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 15 % na 6 měsíců. Odvolání Mgr. Přibyla proti tomuto rozhodnutí bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 23. 7. 2008, sp. zn. 1 Skno 8/2008, zamítnuto. Kárné rozhodnutí tedy nabylo právní moci dne 23. 7. 2008.

Další kárné řízení proti kárně obviněnému, které bylo vedeno Nejvyšším správním soudem jako soudem kárným pod sp. zn. 11 Kss 2/2009, bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu kárnou navrhovatelkou. V rámci následného kárného řízení proti kárně obviněnému vedeného Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 11 Kss 3/2012 byly spojeny věci sp. zn. 11 Kss 3/2012, sp. zn. 11 Kss 5/2012 a sp. zn. 11 Kss 8/2012. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 11 Kss 3/2012, bylo kárné řízení pro opožděnost části kárného návrhu zčásti zastaveno a ve zbytku byl Mgr. Přibyl kárného obvinění zproštěn, neboť vytýkané skutky nebyly shledány kárným proviněním. Další kárné řízení vedené pod sp. zn. 11 Kss 10/2012 bylo na základě zpětvzetí návrhu kárnou navrhovatelkou, k němuž došlo s ohledem na výsledek předchozího kárného řízení, rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. sp. zn. 11 Kss 3/2012, zastaveno.

Kárně obviněnému dále udělila tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. K. dne 22. 3. 2018 výtku dle § 88a zákona o soudech a soudcích za to, že ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 zákonná doba vazby obžalovaného uplynula dne 19. 2. 2018, obžalovaný však byl z vazby propuštěn až dne 21. 3. 2018. V této věci byl kárně obviněnému vytčen i nesoustředěný postup v řízení, neboť od vrácení spisového materiálu dne 17. 1. 2018 po rozhodnutí stížnostního soudu nebylo ve věci do doby udělení výtky nařízeno další hlavní líčení. Vzhledem k tomu, že došlo k okamžité nápravě nezákonné vazby obžalovaného, považovala předsedkyně soudu udělení výtky za postačující. Tentýž spis je rovněž předmětem nyní posuzovaného kárného návrhu, ovšem pro jiný skutek [viz dále část IV.c) tohoto rozhodnutí].

Dále se v osobním spise nacházejí 4 záznamy tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. K. ze dne 30. 12. 2016, 2. 1. 2017, 18. 8. 2017, 29. 12. 2017 a jeden záznam pověřeného předsedy okresního soudu Mgr. P. Š. ze dne 26. 6. 2018, o nedostatcích zjištěných na základě kontroly nevyřízených věcí kárně obviněného starších dvou nebo pěti let, resp. v posledním případě na základě podnětu krajského soudu. V jím vedených řízeních sp. zn. 13 T 88/2014, 2 T 125/2014, 13 T 200/2014, 13 T 60/2015, 13 T 96/2015, 13 T 194/2013, 13 T 88/2014, 13 T 119/2015, 13 T 156/2015, 2 T 121/2014, 13 T 96/2014, 13 T 88/2014, 13 T 194/2013, 13 T 126/2015, 13 T 215/2015 a 13 T 194/2016 byly zjištěny průtahy, nesoustředěný postup, příp. nesprávný postup v řízení. Kárně obviněný byl vždy na tyto nedostatky upozorněn a byly mu připomenuty jeho povinnosti, což vždy vzal na vědomí, v případě jednoho z upozornění doplnil, že neprodleně učiní kroky k nápravě a k urychlenému skončení věcí. Vytýkané nedostatky nejsou předmětem nyní posuzovaného kárného návrhu, k námitce překážky věci rozhodnuté viz opět část IV.c) tohoto rozhodnutí.

V osobním spisu se také nachází upozornění JUDr. M. K., předsedkyně odvolacího senátu Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 16. 6. 2014, adresované tehdejší předsedkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. H. K., kde poukazuje na opožděné vyhotovení rozsudku (o téměř 9 měsíců) kárně obviněným ve věci sp. zn. 13 T 66/2011, a upozorňuje, že pokud je lhůta k vyhotovení rozsudku prodlužována o více než 20 dní, je třeba odůvodnit, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší, případně je třeba postupovat dle § 129 odst. 4 trestního řádu. Kárně obviněný byl s tímto upozorněním předsedkyní okresního soudu seznámen dne 24. 6. 2014.

Ve spise je též založen přípis ze dne 11. 5. 2006 zástupkyně poškozených ve věci sp. zn. 13 T 777/2004, která nejprve žádala o nařízení hlavního líčení, nicméně následně po pravomocném skončení věci tlumočila pochvalné vyjádření poškozených ohledně postupu kárně obviněného, který vedl hlavní líčení velmi profesionálně, ve snaze objektivně zjistit všechny podstatné skutečnosti, což vyplývá i z podrobného odůvodnění rozsudku.

Článek P. D. „Soudkyně z ,Augiášova chléva‘ unikne kárné žalobě“, uveřejněný dne 28. 1. 2019 na serveru Česká justice

Článek sděluje, že vedení Krajského soudu v Brně vzalo zpět kárný návrh proti soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. E. Š., což České justici potvrdil předseda Krajského soudu v Brně JUDr. Milan Bořek. Dle článku Mgr. E. Š. patřila mezi čtyři uherskohradišťské soudce, na které byly v nedávné době podány kárné návrhy. Uvádí se zde také, že po prověrce provedené místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem padala slova o „Augiášově chlévě“, a jsou zmiňováni tři kárně obvinění soudci, tedy Mgr. E. Š., Mgr. H. K. a Mgr. Jiří Přibyl. Následně je popisováno, co bylo podstatnou kárného návrhu s tím, že podle autora článku okresní soud patřil co do nápadu mezi průměrné až podprůměrné soudy a vystačil by si tak se dvěma soudci na trestním úseku. Působili zde však tři soudci, protože tehdejší předsedkyně soudu neměla z kolegiality pozastavený nápad. Taktéž je zde konstatován výsledek kárného řízení, kdy byla Mgr. H. K. udělena důtka, a je zmíněno, že Mgr. Jiřímu Přibylovi hrozí kárné opatření odvolání z funkce, neboť ho místopředseda Krajského soudu v Brně JUDr. Aleš Flídr označil za hlavního viníka situace. Článek taktéž informuje o tom, že vedení Krajského soudu v Brně se rozhodlo vzít zpět kárný návrh proti Mgr. E. Š., přičemž předseda krajského soudu JUDr. Milan Bořek se vyjádřil tak, že ho o to požádal předseda Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. T. G. s tím, že soudkyně výrazně zlepšila svou práci, a vzhledem k tomu, že z důvodu mateřství ze soudu odešla bývalá předsedkyně Mgr. H. K. a Mgr. Jiřímu Přibylovi reálně hrozí zánik funkce soudce, by se jinak situace na trestním úseku výrazně zkomplikovala.

Předseda kárného senátu k tomuto důkazu předloženému kárně obviněným doplnil, že kárnému soudu je rovněž z úřední činnosti známo, byť se uvedenou věcí zabýval jiný kárný senát Nejvyššího správního soudu, že řízení o kárném návrhu proti Mgr. E. Š., trestní soudkyni Okresního soudu v Uherském Hradišti, bylo rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2019, č. j. 11 Kss 4/2018 – 39, zastaveno pro zpětvzetí kárného návrhu.

Kárně obviněný v rámci vyjádření k poslední skupině provedených listinných důkazů k jeho negativnímu osobnímu hodnocení ze strany nového předsedy Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. T. G. poznamenal, že jde o civilního soudce, který na soud nastoupil v nedávné době. Kárně obviněný se domníval, že hodnocení předsedy soudu není objektivní, neboť je označován za hlavního viníka situace a někdo jiný je naopak „vyvyšován“. Mgr. K. měla problém s vyhotovením a vypravením rozsudku, přičemž lhůta k jeho vyhotovení byla opakovaně prodlužována místopředsedou soudu Mgr. Š. do 25. 9. 2018, tedy ještě do doby po podání kárného návrhu. Mgr. K. však tento rozsudek v uvedené lhůtě nevyhotovila, k jeho vyhotovení došlo až dne 22. 11. 2018, tedy 2 měsíce po uplynutí prodloužené lhůty. Kárně obviněný před jeho vyhotovením urgoval předsedu soudu, jelikož pokud by ho nevyhotovila Mgr. K., musel by rozsudek za ni psát on jakožto zastupující soudce. Mgr. G. po této urgenci kárně obviněnému dle jeho tvrzení sdělil, že s Mgr. K. musí jednat opatrně, aby neodešla na mateřskou dovolenou ze dne na den. Následně jí údajně pohrozil, že rozsudek musí napsat, jinak na ni podá nový kárný návrh, a bude žádat její odvolání z funkce, neboť zcela rezignovala na své povinnosti soudce. Po té však kárně obviněný zjistil, že v kárném řízení proti Mgr. K. byla bývalá předsedkyně hodnocena velmi kladně. Kárně obviněný se tedy domnívá, že Mgr. G. (možná na žádost kárného navrhovatele) napsal hodnocení Mgr. Přibyla, ale jím popsanou skutečnost zde zamlčel, přičemž kárně obviněný je toho názoru, že zcela účelově jsou o něm tvrzeny přesně opačné věci. Dále poznamenal k již zmiňovaným pokynům o připojení spisů v jiných věcech či od jiných soudů, že nemůže nařídit hlavní líčení bez jejich připojení, jelikož je možné, že bude třeba ukládat souhrnný či úhrnný trest apod. Takové spisy musí být připojeny i při předložení věci odvolacímu soudu, jak to krajský soud vždy vyžaduje. Kárně obviněný měl za to, že současný předseda soudu Mgr. G. kárnému soudu předložil tendenční a účelová tvrzení, která se nezakládají na pravdě.

Obhájce kárně obviněného doplnil, že je na první pohled zjevné, že hodnocení Mgr. G. není objektivní, jelikož není akceptovatelné, aby Mgr. G. z pozice předsedy soudu ve svém vyjádření uváděl, že kárně obviněný namísto toho, aby se kál, vyhledává argumenty pro svou nevinu, totéž platí o jeho vyjádření, že kárně obviněný „není chlap“. Obhajoba byla toho názoru, že při takovém hodnocení by měl platit princip zdrženlivosti, protože, jak již bylo řečeno, současný předseda je s celou situací obeznámen pouze omezeně, měl by tedy také objektivně reflektovat již zmiňované problémy Okresního soudu v Uherském Hradišti. V osobním hodnocení samozřejmě předsedovi náleží právo uvést svůj názor, nesprávné je však vytýkat kárně obviněnému to, že se hájil, když je navrhováno jeho odvolání z funkce a jde mu o jeho profesní existenci. Kárně obviněný měl právo se hájit, což také může přispět ke zlepšení činnosti státní správy Okresního soudu v Uherském Hradišti. Pokud by se kárně obviněný pouze „skláněl“, pak by se možná dočkal toho, že ani v jeho případě nebude platit zásada vyhledávací či vyšetřovací. Zpětvzetí kárného návrhu vůči Mgr. E. Š. pak obhajoba považovala za signál libovůle. K tomu obhájce doplnil, že u kárně obviněného spatřuje kárný navrhovatel důvod pro odvolání z funkce soudce, přičemž se zjevně předpokládá, že k tomu dojde, jelikož u jeho kolegyně došlo ke zpětvzetí kárného návrhu s odůvodněním, že by pak nebyl nikdo, kdo by na trestním úseku soudil. Obhajoba takový postup označila za neakceptovatelný a zdůraznila, že soudci musí být vytvořeny odpovídající materiální podmínky ze strany státní správy, jedná se o nutnou podmínku pro výkon funkce soudce. V tomto případě takové podmínky vytvořeny nebyly a celý postup vůči kárně obviněnému je zatížen libovůlí.

JUDr. Aleš Flídr k tomu poznamenal, že Mgr. Š. končí 35 věcí měsíčně, má maximální výkon a staré věci u ní mizí, což o Mgr. Přibylovi nelze říci. Z těchto důvodů bylo vyhověno požadavku Mgr. G., aby byl kárný návrh vzat zpět. Tedy kárný navrhovatel tak nepostupoval proto, aby na trestním úseku „někdo byl“, navíc Mgr. Š. bylo navrhováno nikoliv odvolání z funkce soudce, ale pouze snížení platu, což by na stavu trestního úseku v Uherském Hradišti nic neměnilo.

V souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 7/2002 Sb. kárný soud dále přistoupil k výslechu kárně obviněného soudce, který uvedl, že se již k věci vyjádřil ve svém písemném vyjádření, na které odkazuje, nicméně dodal, že období (roky 2016 až 2018), pro které je mu vytýkána nečinnost, je již pokryto jemu udělenými výtkami v těchto letech. Jedná se o stejné provinění – nečinnost – sice v jiných věcech, avšak ve stejném časovém období. Kárně obviněný v této souvislosti opět odkázal též na judikaturu kárného soudu, konkrétně na již zmiňované rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87. Ke konkrétním vytýkaným věcem dále uvedl, že všechna rozhodnutí již (v prodloužených lhůtách) vyhotovil, tudíž de facto splnil, co mu bylo povoleno, k tomuto odkazuje na rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 – 68. K samotnému prodlužování lhůt vypověděl, že se na Okresním soudu v Uherském Hradišti jednalo o systémové opatření a vzhledem k zatížení jeho senátu neměl jinou možnost, než se obracet na předsedkyni soudu s žádostmi o prodloužení lhůt. Zdůraznil, že předsedkyni upozorňoval na stav svého senátu, který však nebyl řešen jiným opatřením. Například letošní rok již mají oba trestní soudci k dispozici dva asistenty, kteří vyhotovují jednodušší rozhodnutí, aby soudci měli prostor na věci složitější, a nemuselo tak docházet k opakovanému prodlužování lhůt k vyhotovení rozhodnutí. Takové opatření nebo jakékoliv jiné mohla učinit již bývalá předsedkyně soudu, ale pokud zůstala nečinná, musel žádat o prodlužování lhůt, jelikož věděl, že rozsudek v dané lhůtě vyhotovit nezvládne.

Na doplnění kárně obviněný uvedl, že týden před jednáním kárného soudu soudil tři jednací dny, ač měl zdravotní problémy, také napsal rozsudek o 35 stranách ve složité věci, tudíž nemá za to, že by se na to „vykašlal“, jak o něm tvrdí předseda soudu. Dále vypověděl, že mu na jeho práci skutečně velmi záleží, má ji rád a vykonává ji skutečně dlouho, 17 let. V rámci své soudcovské činnosti řeší i trestné činy v dopravě, které soudí v rámci odvolací instance i JUDr. Flídr, a kárně obviněný nikdy neshledal, že by měl JUDr. Flídr k jeho rozhodovací činnosti nějaké zásadní výhrady, což však před kárným soudem nezaznělo, jelikož by to bylo ve prospěch kárně obviněného. Co se týče skutku, kde je mu vytýkáno neustanovení obhájce vazebně stíhanému, má za to, že jednak byl kárný návrh podán opožděně a jednak nebyl dva měsíce nečinný, jak je uváděno v kárném návrhu, ale obviněný si obhájce zvolil a kárně obviněný dále v této záležitosti konal. K hodnocení své osoby kárně obviněný uvedl, že byl kárně odsouzen před více než deseti lety, a proto jsou tato odsouzení již zahlazena, také dodal, že je jedním ze služebně nejstarších soudců na soudu a své práci se snaží dát maximum, což lze doložit i tím, že jedná i mimo vyhrazené jednací dny.

Na dotaz předsedy soudu, čemu kárně obviněný připisuje svá předchozí kárná odsouzení, kárně obviněný sdělil, že v té době byl celý trestní úsek zatížen problémy (určité problémy měl trestní úsek v podstatě od počátku, co nastoupil), a soud v té době opustila bývalá místopředsedkyně pro věci trestní a na trestním úseku tak zůstali pouze dva soudci a každý měsíc kárně obviněnému do senátu napadalo 45 věcí. V té době měl kárně obviněný v senátu 216 věcí (což však snížil, také uvedl, že byla období, kdy měl za optimálního stavu trestního úseku pouze 30 věcí), takže to vedlo už tehdy k ohromné zátěži. Navíc byl v té době ještě poměrně mladý soudce a neměl ještě dost soudcovských zkušeností.

K otázce aktuálního nápadu kárně obviněný vypověděl, že nyní je to měsíčně 30 věcí, běžně jich bylo zhruba 20 až 25. Dále dodal, že podle jeho informací v době, kdy soudcům na trestním úseku v Uherském Hradišti napadalo měsíčně 25 až 28 věcí, soudcům na trestním úseku Městského soudu v Brně napadalo 15 až 17 věcí.

K dotazu, zda žádal jako člen soudcovské rady vedení soudu o navýšení počtu trestních soudců, uvedl, že bývalou předsedkyni Mgr. K. žádal opakovaně a sděloval jí, že 2 a půl soudce je málo, na což mu odpověděla, že ona jim (Mgr. Přibylovi a Mgr. Š.) pouze vypomáhá a nemusela by soudit vůbec, jelikož nápad odpovídá počtu dvou soudců a snižuje se. Přitom dle kárně obviněného Mgr. K. věděla, jakou má trestní úsek zátěž, a že se senáty zhoršují. Kárně obviněný také dodal, že ve statistikách nikde není evidována porozsudková agenda, která je však rozsáhlá, a je třeba se jí také věnovat, ač na to nejsou dle jeho názoru kapacity.

Určitý propad ve své výkonnosti v roce 2017 kárně obviněný vysvětloval tím, že bylo zavedeno nezákonné opatření Mgr. K., v jehož důsledku mu do senátu začalo přicházet velké množství skutkově i právně složitých a rozsáhlých věcí, výkonnost poklesla i u Mgr. Š. Tyto věci jim navíc napadaly do senátů přes rok, kárně obviněný zdůraznil, že se jedná o věci, které je třeba skutečně důkladně nastudovat, jinak nelze nařídit jednání; jednalo se rovněž o věci o 1500 či 2000 stranách. Doplnil, že nyní, od 1. 11. 2018 (po zastavení nápadu Mgr. K. – pozn. NSS), je situace opět stejná. Předmětné opatření Mgr. K. jeho pracovní činnost ovlivnilo výrazným způsobem, v tomto hodnocení se shoduje i s Mgr. Š. Dokonce se s Mgr. K. domlouvali na schůzce, aby tuto situaci nějak vyřešili, ta se však nikdy nekonala. Kárně obviněný má za to, že Mgr. K. tuto situaci bagatelizovala, ač ji na zhoršující se stav vícekrát upozorňoval.

Dále kárně obviněný konstatoval, že za současných podmínek i nový předseda soudu uznává důvody pro prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku (u složitých věcí), je však povoleno jedno, maximálně dvě prodloužení, jednoduché věci kárně obviněný vyhotovuje bez problémů do deseti dnů. Dále uvádí, že soudí tři dny v týdnu, řeší i zkrácená přípravná řízení. Pozitivně hodnotí i skutečnost, že má asistenta, který pro něj připravuje jednoduchá rozhodnutí. Dále kárně obviněný popsal náročnost nařizování hlavních líčení u složitějších věcí, kdy je třeba nařizovat s několikaměsíčním předstihem, je zde mnoho svědků, listin, znaleckých posudků a věc nelze skončit do 14 dnů, což by si možná nový předseda soudu jakožto civilní soudce mohl myslet. Ohledně tvrzení Mgr. G. o rušení hlavních líčení kárně obviněný vypověděl, že k tomu došlo na počátku roku 2018, kdy si byl vědom toho, že nemá po dlouhou dobu napsané rozsudky, proto první tři měsíce roku 2018 všechna nařízená hlavní líčení zrušil a rozsudky napsal v co nejkratších lhůtách. O tom udělal záznamy do spisů. Tento postup mu byl následně vytýkán, ale postupoval tak s cílem odstranit tyto nedostatky, jelikož vyhotovení rozsudku je přednostní povinností, tudíž tak učinil na úkor nařízených jednání. V současné době kárně obviněný dle svého tvrzení zvládá měsíčně skončit věci odpovídající 30 osobám měsíčně, tedy více, než stanoví „ministerská norma“. Vynakládá tedy intenzivní úsilí, aby se mu při současné situaci stav senátu nezhoršoval, v práci bývá do večera, pracuje i o víkendech, tudíž se po všech stránkách snaží naplnit povinnosti, které má jako soudce.

Ohledně podpory administrativního personálu kárně obviněný sdělil, že dříve měla Mgr. K. sama k dispozici jednu asistentku a kárně obviněný se o další dělil s Mgr. Š. Až v květnu 2018 mu byla přidělena vyšší soudní úřednice a stávající asistentka (která původně pracovala pro kárně obviněného a Mgr. Š.) zůstala u Mgr. Š. Od ledna 2019 mají kárně obviněný i Mgr. Š. jednoho asistenta navíc, aby vyhotovoval koncepty jednoduchých rozhodnutí (včetně rozsudků), k čemuž kárně obviněný dodává, že díky této změně se situace zásadně změnila a v jednodušších věcech už nedochází k prodlužování lhůt.

K otázce, jak by charakterizoval své vztahy s kárným navrhovatelem, resp. s místopředsedou Krajského soudu v Brně JUDr. Alešem Flídrem, pověřeným zastupovat kárného navrhovatele, kárně obviněný uvádí, že JUDr. Aleše Flídra zná dosti dlouho, od doby, co nastoupil jako čekatel. Považuje ho za skutečného odborníka na trestnou činnost v dopravě a stále si ho nesmírně váží, i přes to všechno, co se stalo.

Pokud jde o další důkazy, konkrétně výslechy 4 svědků navrhované kárně obviněným, shledal je kárný senát nadbytečnými. Výslechu předsedy soudcovské rady OS Uherské Hradiště JUDr. K. Š. k otázce, zda opatření bývalé předsedkyně soudu ze dne 10. 2. 2017, jímž se vyloučila z nápadu obsáhlých trestních věcí, bylo projednáno se soudcovskou radou, nebylo třeba z toho důvodu, že již z předložených listinných důkazů, jak byly konstatovány při jednání, jednoznačně vyplynulo, že toto opatření se soudcovskou radou, alespoň oficiálně, konzultováno nebylo. Rovněž počet obsáhlých věcí, které byly kárně obviněnému v době platnosti uvedeného opatření přiděleny, vyplynul z provedených listinných důkazů a nebylo tedy třeba k této otázce vyslýchat dozorčí úřednici okresního soudu J. Ch., jak kárně obviněný rovněž navrhoval. Dále kárně obviněný navrhoval výslech Mgr. Š., původně rovněž kárně stíhané trestní soudkyně OS Uherské Hradiště, k okolnostem vydání zmíněného opatření bývalé předsedkyně soudu a také k rozšířené praxi opakovaného prodlužování lhůt ze strany vedení okresního soudu, a to i před nástupem Mgr. K. do funkce předsedkyně soudu. Kárný senát se ovšem domnívá, že se jednak nejedná o skutečnosti, které by byly mezi stranami sporné, a zčásti se nejednalo ani o skutečnosti pro rozhodnutí kárného soudu bezprostředně relevantní. Proto ani výslech Mgr. Š. prováděn nebyl a totéž platí ze stejných důvodů o navrhovaném výslechu bývalého místopředsedy okresního soudu Mgr. K.

JUDr. Aleš Flídr, pověřený zastupovat kárného navrhovatele, v rámci závěrečné řeči uvedl, že se již nebude vracet k pracovnímu vytížení na Okresním soudu v Uherském Hradišti, jelikož má přehled o 14 okresních soudech, tudíž si o tom může vytvořit představu sám. Současný personální stav na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti považuje skutečně za tíživý, avšak trestní úsek by měl být posílen dalšími dvěma soudci. Ohledně námitky kárně obviněného týkající se překážky věci rozhodnuté byl JUDr. Flídr toho názoru, že by zde muselo dojít k totožnosti skutku, a v tomto případě se nedomníval, že by věci, které jsou předmětem kárného návrhu, byly jedním skutkem, jelikož kárně obviněný za dané období musel vydat desítky rozhodnutí a postup u každého z nich je třeba pojímat jako samostatný skutek; nemohla tedy v této věci nastat překážka věci rozhodnuté. Kvalita soudcovské činnosti kárně obviněného je dle místopředsedy krajského soudu dobrá, nicméně vždy je zde problém s délkou řízení. JUDr. Flídr zdůraznil, že trvá na svém dosavadním návrhu kárného opatření, tedy na odvolání kárně obviněného z funkce soudce.

Obhájce kárně obviněného ve své závěrečné řeči uvedl, že maximou rozhodovací činnosti soudce je výkon spravedlnosti. Kvalita rozhodovací činnosti kárně obviněného, jak bylo konstatováno, je dobrá, problém nastal u kvantitativní stránky. I přes veškeré normy a tabulky je třeba trvat na individuálním přístupu, což obhajoba považuje za klíč k celé věci. Předpokladem výkonu soudcovské činnosti je zajištění podmínek ze strany státní správy a mělo by být skutečně objektivně zváženo, zda v projednávané věci tyto podmínky byly vytvořeny. Nelze jistě bagatelizovat průtahy, nevyhotovení rozsudku po dobu dvou let je neomluvitelné. Je však důležité si položit otázku, komu lze tento znepokojivý stav přičítat. Samotné vedení Okresního soudu v Uherském Hradišti si „sypalo popel na hlavu“ a padala slova o systémovém selhání z hlediska zajišťování výkonu státní správy, což je dle obhajoby podstata věci. U bývalé předsedkyně soudu nešlo o, jak ona sama říká, benevolenci, ale o to, že situaci navzdory alarmujícímu stavu vůbec neřešila. Samotné prodlužování lhůt tak padá na její hlavu a nelze ho přičítat kárně obviněnému, který pravdivě uváděl v žádostech důvody prodlužování a v těchto prodloužených lhůtách rozhodnutí vyhotovoval, byť třeba po dvou letech. Zvýšené nároky jsou zde kladeny na státní správu, pokud se z tohoto požadavku sleví, je ohrožena samotná podstata soudcovské činnosti. Již přeřazení Mgr. K. zhoršilo už tak špatný stav soudu, k tomu dále přistoupilo opatření předsedkyně soudu a jeho důsledky. Dle obhajoby rozhodnutí kárného senátu v této kauze by mělo přispět k důvěře v soudní systém, proto by měl kárný senát objektivně nastavit zrcadlo výkonu státní správy, jelikož zde je „zakopaný pes“. Kárně obviněný během 17 let, po které vykonává funkci soudce, prokázal svou kvalitu. Postup kárného navrhovatele v případě Mgr. K. a Mgr. Š. na straně jedné, a v případě Mgr. Přibyla na straně druhé se obhajobě jeví jako iracionální a neakceptovatelný, absentuje v něm rovnost zbraní, rovnost postavení před zákonem, důvěra a právní jistota. Obhajoba tedy setrvala na návrhu, aby byl Mgr. Přibyl kárného obvinění zproštěn.

Kárně obviněný využil práva posledního slova a vyjádřil lítost nad tím, že nedostál svým povinnostem tak, jak měl. Dodal, že se skutečně snažil ze všech sil, aby k takové situaci nedošlo, a velice ho mrzí, že nakonec stojí před kárným soudem. Je však přesvědčen, že v budoucnu se již nic takového nebude opakovat, že je schopen změnit svůj způsob práce, když jsou mu nyní materiální podmínky ze strany vedení soudu poskytnuty, tudíž věří, že svým soudcovským povinnostem nyní dostojí. Závěrem se omluvil, že z již vyslovených důvodů nebyl schopen svým povinnostem dostát.

IV.

Posouzení věci soudem

IV. a) Skutková zjištění plynoucí z vytýkaných spisů

Kárný senát Nejvyššího správního soudu si, jak již bylo konstatováno, v rámci předběžného šetření vyžádal předmětné spisy Okresního soudu v Uherském Hradišti a pečlivě se zabýval jednotlivými vytýkanými skutky, přičemž učinil následující podstatná skutková zjištění:

A. Nevyhotovení vyhlášených rozsudků ke dni 28. 2. 2018

1) 13 T 195/2012

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 31. 3. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 12. 2012. Na hlavním líčení dne 31. 3. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný zproštěn obžaloby z přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, obou spáchaných formou spolupachatelství, neboť nebylo prokázáno, že daný skutek spáchal obžalovaný.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení s odkazem na (v té době již neexistující) § 129 odst. 2 písm. b) trestního řádu [pozn. NSS: z obsahu žádostí ovšem vyplývá, že jsou podávány dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu]. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, ve dvou případech podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu.

- První žádost byla podána dne 14. 4. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 5. 2016. - Druhá žádost byla podána dne 12. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 6. 2016.

- Třetí žádost byla podána dne 9. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 7. 2016. - Čtvrtá žádost byla podána dne 13 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 4. 8. 2016. - Pátá žádost byla podána dne 3. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2016. - Šestá žádost byla podána dne 25. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2016. - Sedmá žádost byla podána dne 22. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 10. 2016. - Osmá „mimořádná“ žádost byla podána dne 21. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 10. 2016. - Devátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 31. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2016. - Desátá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2016. - Jedenáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 12. 2016. - Dvanáctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 30. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 1. 2017. - Třináctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 2. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 3. 2017. - Patnáctá žádost byla podána dne 6. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 4. 2017. - Šestnáctá žádost byla podána dne 3. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 4. 5. 2017. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 6. 2017. - Osmnáctá žádost byla podána dne 2. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 6. 2017. - Devatenáctá žádost byla podána dne 30. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 1. 8. 2017. - Dvacátá žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 8. 2017. - Dvacátá první žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 9. 2017. - Dvacátá druhá „mimořádná“ žádost byla podána dne 26. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 10. 2017. - Dvacátá třetí žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 11. 2017. - Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 23. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 12. 2017. - Dvacátá pátá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 1. 2018. - Dvacátá šestá žádost byla podána dne 23. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 2. 2018. - Dvacátá sedmá žádost byla podána dne 20. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 3. 2018. - Dvacátá osmá žádost byla podána dne 19. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 4. 2018.

- Dvacátá devátá žádost byla podána dne 20. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018. - Třicátá žádost byla podána dne 30. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 5. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících ve zvýšeném nápadu obecně, v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo zastavení nápadu do senátu 2 T, přerozdělení věcí z tohoto senátu či stáži jiného soudce na Krajském soudu v Brně. Dále též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a vazebních usnesení (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, výkonu dosažitelnosti a vyřízení věcí v jejím rámci, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozice a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran nebo konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta předsedy senátu, řádné dovolené asistenta, zapisovatelky předsedy senátu, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci mimořádného jednacího dne, existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu a v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 9 stranách byl předán kanceláři dne 7. 5. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Až za originálem rozsudku se nachází celkem devět žádostí státního zástupce o podání zprávy, kdy je možné očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 23. 5. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 4. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 7. 5. 2018, přičemž vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy rok a 10 a půl měsíce (tj. 22 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

2) 13 T 131/2014

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 21. 4. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. Zároveň na jiném místě kárného návrhu kárný navrhovatel uvádí, že rozsudek byl vyhotoven až dne 23. 4. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 17. 5. 2018.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 4. 7. 2014. Na hlavním líčení dne 21. 4. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným ze zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 42 měsíců a k trestu propadnutí věci.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, ve dvou případech podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu.

- První žádost byla podána dne 5. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 6. 2016. - Druhá žádost byla podána dne 2. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 6. 2016.

- Třetí žádost byla podána dne 30. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 1. 8. 2016. - Čtvrtá žádost byla podána dne 1. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 8. 2016. - Pátá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 9. 2016. - Šestá žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 10. 2016. - Sedmá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 11. 2016. - Osmá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 12. 2016. - Devátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 1. 2017. - Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017. - Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 3. 2017. - Dvanáctá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 3. 2017. - Třináctá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 5. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 5. 2017. - Patnáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 6. 2017. - Šestnáctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 7. 2017. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2017. - Osmnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2017. - Devatenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017. - Dvacátá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017. - Dvacátá první žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017. - Dvacátá druhá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018. - Dvacátá třetí žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018. - Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Dvacátá pátá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018. - Dvacátá šestá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T či stáži jiného soudce u Krajského soudu v Brně. Dále žádal o prodloužení lhůty též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, výkonu dosažitelnosti a vyřízení věcí v jejím rámci, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře, zdravotní indispozice a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran či konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné dovolené asistenta, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu a v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 8 stranách byl předán kanceláři dne 23. 4. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotoveným rozsudkem se nachází 9 žádostí státního zástupce o podání zprávy, kdy je možno očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Věc byla pravomocně skončena odvolacím soudem dne 26. 6. 2018.

Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 16. 5. 2018.

Závěry NSS: Přestože je překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí vytýkáno na dvou místech kárného návrhu, je třeba ho pochopitelně chápat jako jediný skutek. Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 5. 5. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 23. 4. 2018, tedy rok a 11 a půl měsíce (tj. 23 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

3) 13 T 218/2015

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 2. 5. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 9. 12. 2015. Na hlavní líčení dne 2. 5. 2016 byl jeden z obžalovaných předveden z vazby. Kárně obviněný na tomto hlavním líčení vyhlásil rozsudek, jímž byli všichni tři obžalovaní uznáni vinnými z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Jeden z obžalovaných byl zároveň uznán vinným z přečinu nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku a jeden byl obžaloby částečně zproštěn. Rozsudkem byl jednomu z obžalovaných udělen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 a půl roku a propadnutí věci; dalšímu z obžalovaných trest odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let spolu s trestem propadnutím věci a poslednímu z obžalovaných trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 9. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 5. 2016.

- Druhá žádost byla podána dne 25. 5. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 6. 2016. - Třetí žádost byla podána dne 20. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 18. 7. 2016. - Čtvrtá žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 8. 2016. - Pátá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 9. 2016. - Šestá žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 10. 2016. - Sedmá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 11. 2016. - Osmá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 12. 2016. - Devátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 1. 2017. - Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017. - Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 3. 2017. - Dvanáctá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 3. 2017. - Třináctá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 5. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 5. 2017. - Patnáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 6. 2017. - Šestnáctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 7. 2017. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2017. - Osmnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2017. - Devatenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017. - Dvacátá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017. - Dvacátá první žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017. - Dvacátá druhá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018. - Dvacátá třetí žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018. - Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Dvacátá pátá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018. - Dvacátá šestá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018. Kárně obviněný v každé žádosti uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T či stáži jiného soudce u Krajského soudu v Brně. Dále též žádá prodloužení lhůty z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, výkonu dosažitelnosti a vyřízení věcí v jejím rámci, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře, zdravotní indispozice a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran či konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu a v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 12 stranách byl předán kanceláři dne 30. 4. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotoveným rozsudkem se nachází 14 žádostí státního zástupce o podání zprávy, kdy je možno očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Jedna žádost byla podána Probační a mediační službou. V době mezi vyhlášením a vyhotovením rozsudku byl dosud vazebně stíhaný obžalovaný propuštěn z vazby (na základě usnesení kárně obviněného ze dne 20. 6. 2016), čímž též došlo k zániku nutné obhajoby. Obžalovaný se následně nechal zastoupit advokátem na základě plné moci a jeho prostřednictvím požádal o doručení vyhotovení rozsudku, případně s doložkou právní moci a sdělením, jak došlo k jejímu nabytí.

V daném období byl kárně obviněný také vyzván k postupu dle § 81b trestního řádu, neboť věci zajištěné v rámci trestního řízení jsou nebezpečné povahy a hrozí reálné nebezpečí požáru či výbuchu, na což kárně obviněný nereagoval. Před vyhotovením rozsudku došlo také k vyplacení peněžité částky zajištěné v rámci prověřování, na niž se vztahoval trest propadnutí věci, na účet soudu. Dne 15. 5. 2018 podal jeden z obžalovaných proti rozsudku odvolání. Věc byla na základě rozsudku odvolacího soudu v plném rozsahu pravomocně skončena dne 7. 8. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku ve vazební věci (5 pracovních dnů) uplynula dne 9. 5. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 30. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než rok a 9 a půl měsíce (tj. více než 21 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

4) 13 T 201/2008

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 5. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba ve věci 7 obviněných byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 22. 12. 2008. Rozsudek ze dne 17. 12. 2012 (pokyn k jeho vypravení předán kanceláři dne 10. 6. 2013) byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5. 2. 2014 částečně zrušen (ohledně 4 obžalovaných) a věc byla v rozsahu zrušení vrácena okresním soudu. Spis byl okresnímu soudu doručen dne 3. 3. 2014.

Na hlavním líčení dne 30. 5. 2016, k němuž byl jeden z obžalovaných předveden z vazby, kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž, byl jeden obžalovaný uznán vinným ze zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, a přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Další obžalovaný byl uznán vinným ze zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, přečinu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství, a z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Další obžalovaný byl shledán vinným z trestného činu krádeže dle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákon“), spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona a z trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákona, ve znění zákona č. 253/2006 Sb., spáchaného dílem samostatně, dílem formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona. Poslední z obžalovaných byl shledán vinným z trestného činu podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 trestního zákona, ve znění zákona č. 253/2006 Sb., spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona.

Za to byl jednomu z obžalovaných uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 5 let a trest propadnutí věci. Dalšímu obžalovanému byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 let a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 3 let. Dalšímu obžalovanému byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Poslednímu z obžalovaných byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 22 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 30 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 30 měsíců.

Na témže hlavním líčení byl vazebně stíhaný obžalovaný propuštěn z vazby na svobodu.

Z kopie spisu dále vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, jednou podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu, jednou žádosti vyhověl přímo místopředseda Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 13. 6. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 7. 2016. - Druhá žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 8. 2016. - Třetí žádost byla podána dne 8. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 9. 2016. - Čtvrtá žádost byla podána dne 5. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 10. 2016. - Pátá žádost byla podána dne 3. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 1. 11. 2016. - Šestá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 11. 2016. - Sedmá žádost byla podána dne 30. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 12. 2016.

- Osmá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 12. 2016. - Devátá žádost byla podána dne 12. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 12. 2016. - Desátá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 30. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 1. 2017. - Jedenáctá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 2. 2017. - Dvanáctá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 3. 2017. - Třináctá žádost byla podána dne 6. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 4. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 3. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 4. 5. 2017. - Patnáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 6. 2017. - Šestnáctá žádost byla podána dne 2. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 6. 2017. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 30. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 1. 8. 2017. - Osmnáctá žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 8. 2017. - Devatenáctá žádost byla podána dne 29. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 9. 2017. - Dvacátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 26. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 10. 2017. - Dvacátá první žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 11. 2017. - Dvacátá druhá žádost byla podána dne 23. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 12. 2017. - Dvacátá třetí žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 1. 2018. - Dvacátá čtvrtá žádost byla podána dne 23. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 2. 2018. - Dvacátá pátá žádost byla podána dne 20. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 3. 2018. - Dvacátá šestá žádost byla podána dne 19. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 4. 2018. - Dvacátá sedmá žádost byla podána dne 20. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018. - Dvacátá osmá žádost byla podána dne 30. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 5. 2018. - Dvacátá devátá žádost byla podána dne 11. 5. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 5. 2018, z důvodu nepřítomnosti zapisovatelky předsedy senátu.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T, dále v písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostním vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání a konání hlavních líčení mimo jednací dny, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, ve výkonu dosažitelnosti, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozici předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změně rozvrhu práce. Dále žádal o prodloužení lhůty také z důvodu nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení, nemoci asistenta soudce, návštěvy lékaře předsedou senátu, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, účasti na školení. Dále měly důvody k prodloužení lhůty spočívat také v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, v existenci státních svátků, v ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 25 stranách byl předán kanceláři dne 14. 5. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází již zmiňované usnesení ze dne 30. 5. 2016 o propuštění vazebně stíhaného obžalovaného z vazby a jejím nahrazení dohledem probačního úředníka, 9 žádostí státního zástupce o podání zprávy, kdy je možno očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku, žádost obhájce jednoho z obžalovaných ze dne 26. 1. 2018 a žádosti jiných soudů o vrácení zapůjčených spisů. Jednalo se o 4 žádosti Okresního soudu v Litoměřicích, 5 žádostí Okresního soudu v Teplicích, 3 žádosti Okresního soudu ve Zlíně se zdůrazněním, že očekávají alespoň nějakou reakci, 2 žádosti Okresního soudu v České Lípě a 3 žádosti Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, z toho dvě telefonické. Dne 17. 5. 2018 bylo proti rozsudku podáno odvolání. Odvolání dalších obžalovaných následovala dne 24. 5. 2018 a 4. 7. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 6. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 14. 5. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 1 rok a 8 a půl měsíce (tj. 20 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

5) 13 T 44/2014

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 6. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven. Zároveň na jiném místě kárného návrhu kárný navrhovatel uvádí, že rozsudek byl vyhotoven až dne 3. 4. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 17. 5. 2018.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 27. 2. 2014. Na hlavním líčení dne 30. 6. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným ze zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let. Zároveň mu byla dle § 228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost zaplatit poškozené náhradu škody ve výši 787 127 Kč.

Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 13. 7. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 8. 2016. - Druhá žádost byla podána dne 15. 8. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 9. 2016. - Třetí žádost byla podána dne 12. 9. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 10. 2016. - Čtvrtá žádost byla podána dne 10. 10. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 11. 2016.

- Pátá žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 7. 12. 2016. - Šestá „mimořádná“ žádost byla podána dne 7. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 1. 2017. - Sedmá „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 2. 2017. - Osmá žádost byla podána dne 2. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 3. 2017. - Devátá žádost byla podána dne 2. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 3. 2017. - Desátá žádost byla podána dne 30. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 2. 5. 2017. - Jedenáctá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 5. 2017. - Dvanáctá žádost byla podána dne 31. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 6. 2017. - Třináctá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 7. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2017. - Patnáctá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2017. - Šestnáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017. - Osmnáctá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017. - Devatenáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018. - Dvacátá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018. - Dvacátá první žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Dvacátá druhá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo přerozdělení věcí ze senátu 2 T či dlouhodobé stáži jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále mělo dojít k prodloužení lhůty též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, návštěvy lékaře, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v nemoci asistenta soudce, řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, nefunkčnosti systému ISAS, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, v existenci státních svátků, v účasti na školení, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o necelých 11 stranách byl předán kanceláři dne 4. 4. 2018, k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny dvě žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Dále také písemná žádost zástupce poškozené ze dne 8. 6. 2017, po roce od vyhlášení, neboť se mu informaci nedařilo získat telefonicky. Dle tohoto přípisu dal soud obžalovanému dostatečný prostor k tomu, aby veškeré pokusy poškozené o vymožení částky byly bezvýznamnými, neboť v průběhu této doby se obžalovaný stal zcela nemajetným. Dne 15. 3. 2018 zástupce poškozené žádal předsedkyni soudu o sdělení, proč po 21 měsících nebylo postupováno dle § 129 odst. 4 trestního řádu a nebyl vyhotoven rozsudek. Dne 20. 4. 2018 bylo soudu doručeno odvolání obžalovaného.

Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že daný spis byl s odvoláním obžalovaného odeslán odvolacímu soudu dne 27. 4. 2018.

Závěry NSS: Přestože je překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí vytýkáno na dvou místech kárného návrhu, je třeba ho i v tomto případě chápat jako jediný skutek. Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 7. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 4. 4. 2018, nicméně, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, je třeba vycházet z toho, že kárně obviněný rozsudek vyhotovil dne 3. 4. 2018, tedy rok a 8 a půl měsíce (tj. 20 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

6) 13 T 27/2015

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 31. 10. 2016 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 11. 2. 2015. Na hlavním líčení dne 31. 10. 2016 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), písm. d) trestního zákoníku, za což mu byl udělen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let a byla mu uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené.

Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 14. 11. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 12. 2016. - Druhá žádost byla podána dne 13. 12. 2016 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 11. 1. 2017. - Třetí „zcela mimořádná“ žádost byla podána dne 11. 1. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 2. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 6. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 8. 3. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 8. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 5. 4. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 5. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 5. 2017. - Sedmá žádost byla podána dne 2. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 6. 6. 2017.

- Osmá žádost byla podána dne 5. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 4. 7. 2017. - Devátá žádost byla podána dne 4. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 3. 8. 2017. - Desátá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 8. 2017. - Jedenáctá žádost byla podána dne 31. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 9. 2017. - Dvanáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 27. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 10. 2017. - Třináctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 11. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 27. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 27. 12. 2017. - Patnáctá žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 1. 2018. - Šestnáctá žádost byla podána dne 25. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 2. 2018. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 22. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 3. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu nebo dlouhodobé stáži jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále mělo dojít k prodloužení lhůty též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), přednostního vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení. Důvody však měly spočívat také v řádné dovolené asistenta soudce, zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu samotného, nemoci soudní tajemnice, dále v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeného vyššího počtu usnesení z nich, existenci státních svátků, ukončení pracovního poměru asistenta soudce a zaškolení nové VSÚ předsedy senátu či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 12 stranách byl předán kanceláři dne 21. 3. 2018 a vypraven byl téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 4 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Dne 14. 6. 2017 bylo soudem vydáno opatření o zrušení ustanovení obhájkyně obžalovanému (obžalovaný byl dne 10. 2. 2017 propuštěn z VTOS), která jej dále zastupovala na základě plné moci. Proti rozsudku podal obžalovaný dne 26. 3. 2018 odvolání.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 14. 11. 2016, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 21. 3. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 1 rok a 3 a půl měsíce (tj. 15 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

7) 13 T 174/2016

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 30. 1. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 21. 5. 2016. Na hlavním líčení dne 30. 1. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 5 let.

Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, v dvou případech podpis připojil v jejím zastoupení patrně jeden z místopředsedů soudu.

- První žádost byla podána dne 13. 2. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 3. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 10. 3. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 10. 4. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 5. 4. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 12. 5. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 12. 5. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 9. 6. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 9. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 6. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 16. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 6. 2017. - Sedmá žádost byla podána dne 21. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 6. 2017. - Osmá žádost byla podána dne 28. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 7. 2017. - Devátá žádost byla podána dne 27. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 8. 2017. - Desátá žádost byla podána dne 25. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 9. 2017. - Jedenáctá „mimořádná“ žádost byla podána dne 22. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 23. 10. 2017. - Dvanáctá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017. - Třináctá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017. - Čtrnáctá žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018. - Patnáctá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018. - Šestnáctá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Sedmnáctá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018. - Osmnáctá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu z důvodu dlouhodobé stáže jednoho ze soudců na krajském soudě. Dále též z důvodu písemného vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání, výkonu dosažitelnosti, účasti na celodenním neodkladném a neopakovatelném úkonu, výkonu předběžného opatření, zdravotní indispozice předsedy senátu a ošetřování člena rodiny, změny rozvrhu práce, nápadu senátní věci o počtu 1805 stran, konání zkrácených přípravných řízení, zástupu za Mgr. H. K., včetně dořešení přípravného řízení. Důvody však měly spočívat také v řádné dovolené zapisovatelky předsedy senátu nebo předsedy senátu, nemoci soudní tajemnice nebo vedoucí trestní kanceláře, dále v existenci více jednacích dní v týdnu, existenci státních svátků, rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o necelých 7 stranách byl předán kanceláři dne 18. 4. 2018 a vypraven téhož dne. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 2 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Další tři žádosti o zaslání konečného rozhodnutí ve věci s doložkou právní moci podaly poškozené společnosti.

Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek právní moci dne 13. 6. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 13. 2. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 18. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy rok a půl měsíce (tj. 12 a půl měsíce) po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

8) 13 T 63/2016

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 4. 9. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Dne 20. 4. 2016 byl v této věci u Okresního soudu v Uherském Hradišti podán návrh na potrestání, dne 29. 4. 2016 byl vydán trestní příkaz a dne 11. 5. 2016 byl soudu doručen odpor obviněného. Na hlavním líčení dne 4. 9. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obviněný zproštěn návrhu na potrestání za přečin podvodu dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obviněný stíhán.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První „mimořádná“ žádost byla podána dne 18. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 10. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 11. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 14. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 12. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 1. 2018. - Pátá žádost byla podána dne 15. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 1. 2018. - Šestá žádost byla podána dne 29. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 2. 2018. - Sedmá žádost byla podána dne 26. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 3. 2018. - Osmá žádost byla podána dne 26. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 4. 2018. Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání, zkrácených přípravných řízení, dále ve výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů, existenci státních svátků či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o necelých 5 stranách byl předán kanceláři dne 23. 4. 2018 a téhož dne vypraven. Za vyhotovením rozsudku jsou založeny 3 žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku.

Dle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 3. 5. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 18. 9. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 23. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 5 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

9) 13 T 52/2017

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 5. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 17. 3. 2017. Na hlavním líčení dne 5. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy dle § 283 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let.

Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 11. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 15. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 12. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 15. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 1. 2018. - Čtvrtá žádost byla podána dne 17. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 2. 2018. - Pátá žádost byla podána dne 14. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 3. 2018. - Šestá žádost byla podána dne 14. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 4. 2018. - Sedmá žádost byla podána dne 13. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 5. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, písemném vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a usnesení, včetně vazebních (jednotlivé věci většinou specifikuje), konání vazebních zasedání, konání zkrácených přípravných řízení, ve výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale také v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či existenci státních svátků, v konání hlavních líčení mimo jednací dny, rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 3 stranách byl předán kanceláři dne 15. 5. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku je založena žádost státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Proti rozsudku bylo již dne 13. 11. 2017 podáno odvolání, které bylo doplněno dne 18. 5. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 19. 10. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 15. 5. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy více než 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

10) 13 T 12/2017

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 12. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 23. 1. 2017. Na hlavním líčení dne 12. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu výtržnictví dle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Státní zástupce po vyhlášení rozsudku podal odvolání do výroku o trestu.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 11. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 24. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 12. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 21. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 1. 2018. - Čtvrtá žádost byla podána dne 24. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 2. 2018. - Pátá žádost byla podána dne 21. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 3. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, přednostním projednání vazebních věcí, včetně vyhlášení rozsudku a jeho vyhotovení, konání vazebních zasedání, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů, existenci státních svátků či v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor.

Vyhotovený rozsudek o 6 stranách byl předán kanceláři dne 21. 3. 2018 a téhož dne byl vypraven.

Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek, pokud jde o výrok o vině, právní moci dne 30. 3. 2018, a pokud jde o výrok o trestu, dne 12. 6. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 26. 10. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 21. 3. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

11) 2 T 78/2015

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 9. 10. 2017 a ke dni provedení spisové prověrky, tj. k 28. 2. 2018, nebyl vyhotoven.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 8. 2015. Na hlavním líčení dne 9. 10. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byli oba obžalovaní uznáni vinnými z přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku spáchaného formou spolupachatelství, za což byl jeden z obžalovaných odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců a druhý obžalovaný k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 let.

Z kopie spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 11. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 21. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 12. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 19. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 1. 2018. - Čtvrtá žádost byla podána dne 19. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 2. 2018. - Pátá žádost byla podána dne 16. 2. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 16. 3. 2018. - Šestá žádost byla podána dne 16. 3. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 4. 2018. - Sedmá žádost byla podána dne 17. 4. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání hlavního líčení mimo jednací dny, přednostním projednání vazebních věcí, včetně vyhlášení rozsudku a jeho vyhotovení, konání vazebních zasedání. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady, výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale též v rekonstrukci kanceláře předsedy senátu s nutností vystěhování prostor, existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.

Vyhotovený rozsudek o 6 stranách byl předán kanceláři dne 18. 4. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází žádost státního zástupce o sdělení, kdy je možné očekávat doručení písemného vyhotovení rozsudku. Jeden z obžalovaných se proti rozsudku dne 25. 4. 2018 odvolal.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 23. 10. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vyhotovení předán kanceláři až dne 18. 4. 2018, přičemž, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, lze vycházet z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven ke dni 28. 2. 2018, tedy 4 měsíce po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

B. Vyhotovení rozsudku po uplynutí zákonné lhůty

1) 13 T 219/2016

Kárný navrhovatel: Rozsudek by vyhlášen dne 18. 5. 2017, vyhotoven byl až dne 26. 1. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 18. 4. 2018.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 7. 12. 2016. Na hlavním líčení dne 18. 5. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným ze zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 42 měsíců.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost podala VSÚ dne 1. 6. 2017 (schválení žádosti není datováno), lhůta byla prodloužena do 29. 6. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 29. 6. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 31. 7. 2017. - Třetí žádost byla podána dne 14. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 28. 8. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 28. 8. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 25. 9. 2017. - Pátá „mimořádná“ žádost byla podána dne 25. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 24. 10. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 11. 2017. - Sedmá žádost byla podána dne 22. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 20. 12. 2017. - Osmá žádost byla podána dne 20. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 22. 1. 2018. - Devátá žádost byla podána dne 22. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 19. 2. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání vazebních zasedání a zkrácených přípravných řízení. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady (jednotlivé věci většinou specifikuje), výkonu dosažitelnosti a s tím souvisejícího vyhotovení většího počtu věcí, vyřizování porozsudkové agendy, nařizování veřejných zasedání, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, řádné dovolené zapisovatelky předsedy senátu, nemoci soudní tajemnice, ale též existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.

Vyhotovený rozsudek o necelých 10 stranách byl předán kanceláři dne 29. 1. 2018 a k jeho vypravení došlo téhož dne. Za vyhotovením rozsudku se nachází jedna žádost státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku, a jedna žádost o zaslání rozsudku s vyznačením právní moci ze strany poškozené zdravotní pojišťovny. Obžalovaný se dne 5. 2. 2018 proti rozsudku odvolal.

Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze ze spisu potvrdit, nicméně z něj vyplývá, že spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 6. 3. 2018.

Dle vyznačené doložky nabyl rozsudek okresního soudu, pokud jde o výrok o vině a o náhradě škody, právní moci dnem 10. 4. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 1. 6. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 29. 1. 2018, nicméně, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, je třeba vycházet z toho, že kárně obviněný rozsudek vyhotovil dne 26. 1. 2018, tedy necelých 8 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

2) 13 T 128/2016

Kárný navrhovatel: Rozsudek byl vyhlášen dne 10. 7. 2017, vyhotoven byl až dne 1. 2. 2018. Tento stav byl zjištěn dne 25. 4. 2018.

NSS: Obžaloba v této věci byla u Okresního soudu v Uherském Hradišti podána dne 13. 7. 2016. Na hlavním líčení dne 10. 7. 2017 kárně obviněný vyhlásil rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným z přečinu krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku a z přečinu porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství.

Ze spisu vyplývá, že kárně obviněný opakovaně podával žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku a jeho předání k doručení. Žádostem vždy vyhověla Mgr. H. K., předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti.

- První žádost byla podána dne 24. 7. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 21. 8. 2017. - Druhá žádost byla podána dne 21. 7. 2017 (datum schválení žádosti je totožné s žádostí samotnou, zřejmě došlo k chybě zápisu – datum nejspíše 21. 8. 2017), lhůta byla prodloužena do 18. 9. 2017.

- Třetí „mimořádná“ žádost byla podána dne 18. 9. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 17. 10. 2017. - Čtvrtá žádost byla podána dne 27. 10. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 14. 11. 2017. - Pátá žádost byla podána dne 14. 11. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 13. 12. 2017. - Šestá žádost byla podána dne 13. 12. 2017 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 15. 1. 2018. - Sedmá žádost byla podána dne 15. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 29. 1. 2018. - Osmá žádost byla podána dne 29. 1. 2018 (téhož dne jí bylo vyhověno), lhůta byla prodloužena do 26. 2. 2018.

Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z důvodů spočívajících v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, konání vazebních zasedání, zkrácených přípravných řízení. Dále také ve vyhotovování rozsudků starší časové řady (jednotlivé věci většinou specifikuje), výkonu dosažitelnosti, zdravotní indispozici či dovolené předsedy senátu, ale též v existenci více jednacích dní v týdnu a s tím spojeném vyhotovování většího počtu usnesení z jednacích dnů či v existenci státních svátků.

Vyhotovený rozsudek o 11 stranách byl předán kanceláři dne 1. 2. 2018 a k jeho vypravení došlo dne 2. 2. 2018. Za vyhotovením rozsudku se nachází dvě žádosti státního zástupce o sdělení, kdy lze očekávat doručení rozsudku. Usnesením kárně obviněného ze dne 3. 9. 2017 v jiné trestní věci byl obžalovaný vzat do vazby, která trvala do 4. 4. 2018. Obžalovaný se dne 22. 3. 2018 proti rozsudku odvolal.

Žádosti o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí se zároveň týkaly usnesení vyhlášeného kárně obviněným rovněž na hlavním líčení dne 10. 7. 2017, jímž bylo trestní stíhání druhého z obžalovaných zastaveno dle § 223 odst. 2 trestního řádu za použití § 172 odst. 2 písm. a) trestního řádu, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který byl pro jiný trestný čin obžalovanému již uložen. Také toto usnesení o 2 stranách bylo předáno kanceláři dne 1. 2. 2018 a k jeho vypravení došlo dne 2. 2. 2018.

Datum, kdy byl dle kárného navrhovatele zjištěn stav popsaný výše, nelze z kopie spisu potvrdit, nicméně z ní vyplývá, že spis byl s odvoláním obžalovaného doručen Krajskému soudu v Brně, pobočce Zlín, dne 24. 4. 2018.

Dle vyznačené doložky rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne 22. 5. 2018.

Závěry NSS: Původní zákonná lhůta k vyhotovení rozsudku uplynula dne 24. 7. 2017, na základě opakovaného prodlužování lhůt k vyhotovení rozsudku byl pokyn kárně obviněného k jeho vypravení předán kanceláři až dne 1. 2. 2018, tedy více než 6 měsíců po uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení.

3) 13 T 131/2014

Viz bod A.2)

4) 13 T 44/2014

Viz bod A.5)

C. Opožděné ustanovení obhájce

Kárný navrhovatel: Ve věci sp. zn. 13 T 180/2015 (původně kárný navrhovatel uváděl chybnou sp. zn. 13 T 118/2015, v průběhu řízení svůj návrh opravil - pozn. NSS) kárně obviněný obžalovanému v rozporu s § 36 trestního řádu ustanovil obhájce až dne 10. 8. 2017, ačkoliv vzal obžalovaného do vazby dne 19. 6. 2017 z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) trestního řádu (zjištěno dne 9. 1. 2018).

NSS: Z předložené kopie spisu vyplývá, že návrh na potrestání obviněného byl soudu doručen dne 23. 10. 2015 a dne 4. 12. 2015 vydal kárně obviněný trestní příkaz, jímž byl obviněný uznán vinným z přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, za což mu byl uložen peněžitý trest ve výši 40 000 Kč. Tento trestní příkaz se však obviněnému nepodařilo doručit. Vzhledem k tomu, že obviněnému nebylo možné doručit na adresu pro doručování či na jiné adresy a ani ho předvést, vydal Mgr. Přibyl dne 9. 3. 2016 příkaz k jeho zatčení.

K samotnému zatčení došlo až dne 19. 6. 2017. V rámci vazebního zasedání téhož dne podal obviněný proti trestnímu příkazu ústně odpor a zároveň uvedl, že si zvolí obhájce. Následně Mgr. Přibyl vyhlásil usnesení o vzetí obviněného do vazby z důvodů dle § 67 písm. a) trestního řádu s tím, že vazba počala dne 19. 6. 2017 od 00.41 hod. Proti tomuto usnesení podal obviněný ihned stížnost a po poučení o nutné obhajobě podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu obviněný zopakoval, že si obhájce zvolí sám, a pouze v případě, že to nebude možné, nechá si ho ustanovit soudem. Mgr. Přibyl mu stanovil lhůtu 14 dnů, aby soudu sdělil jméno konkrétního obhájce. Obviněný ihned oznámil, že si jako obhájce zvolil Mgr. Lukáše Hrabce, se sídlem v Moravské Ostravě.

Z kopie spisu dále vyplývá, že dne 21. 6. 2017 bylo na základě výpisu ze seznamu advokátů a koncipientů České advokátní komory zjištěno, že Mgr. Lukáši Hrabcovi byl pozastaven výkon advokacie. Téhož dne vydal kárně obviněný pokyn kanceláři v souvislosti se vzetím obviněného do vazby, který se však netýká jeho obhajoby.

Dne 23. 6. 2017 požádala Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, 2. oddělení obecné kriminality SKPV, pracoviště Bohumín, o povolení eskorty a výslechu obviněného z důvodu prověřování zvlášť závažného zločinu loupeže, ze kterého byl obviněný podezřelý.

Dále se v kopii spisu nachází usnesení kárně obviněného ze dne 19. 6. 2017 (tentýž den nabylo právní moci) o spojení předmětné (a výše popsané) věci sp. zn. 13 T 180/2015 s věcí sp. zn. 13 T 222/2016, v níž byl obviněný obžalován pro pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, pod společnou spisovou značku 13 T 180/2015.

Dne 4. 7. 2017 vydal kárně obviněný pokyn, doručený kanceláři dne 7. 7. 2017 a vypravený téhož dne, k zaslání výzvy obviněnému do Vazební věznice Brno – Bohunice, aby soudu sdělil do 7 dnů jméno svého nového obhájce, jelikož jím označenému obhájci byla pozastavena činnost. Obviněný byl také upozorněn, že pokud ve stanovené lhůtě jméno obhájce nesdělí, bude mu ustanoven. Dne 24. 7. 2017 (tento den byl pokynem kárně obviněného ze dne 14. 7. 2017 stanoven jako termín, kdy je třeba ověřit, zda požadované sdělení došlo) byl do spisu vyhotoven úřední záznam o tom, že tuto informaci obviněný doposud nesdělil. V kopii spisu je obsažen také úřední záznam o tom, že kárně obviněný od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou.

Následně policejní orgán opětovně žádal o možnost provedení výslechu obviněného v jiné věci (podezření z přečinu zpronevěry podle § 207 odst. 1 trestního zákoníku), což kárně obviněný neumožnil, neboť spis měl být předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby, a svou žádost tedy měl policejní orgán adresovat Krajskému soudu v Brně.

Dne 10. 8. 2017 kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku. K předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017, téhož dne byl vypraven.

Dne 16. 8. 2017 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně a dne 17. 8. 2017 proběhlo neveřejné zasedání senátu 5 To (ve složení: předsedkyně senátu JUDr. H. K. a soudci JUDr. Aleš Flídr a JUDr. J. T.), jehož předmětem byla stížnost obviněného proti usnesení o vzetí do vazby. V protokolu o neveřejném zasedání je uvedeno, že byl přečten podstatný obsah spisu. Na závěr neveřejného zasedání bylo vyhlášeno usnesení, že se stížnost obviněného zamítá. V písemném vyhotovení usnesení není prodlení s ustanovením obhájce zmíněno. Spis byl okresnímu soudu vrácen dne 21. 8. 2017.

Z kopie spisu také vyplývá, že v řízení sp. zn. 13 T 222/2016 (před jeho spojením s věcí sp. zn. 13 T 180/2015) byla obviněnému ustanovena obhájkyně JUDr. Jana Stašková, advokátka, jelikož se jednalo o řízení proti uprchlému. Dne 11. 8. 2017 bylo ustanovení zrušeno.

Dne 26. 9. 2017 obhájkyně obviněného Mgr. Hana Beníčková nahlížela do spisu sp. zn. 13 T 180/2015.

Dne 6. 11. 2017 se v předmětné věci konalo hlavní líčení, na něž byl obžalovaný předveden z vazby. Jeho obhájkyně zde přítomna nebyla, na základě substituční plné moci ji zastupovala Mgr. Ivana Sliacka. Hlavní líčení pokračovalo dne 13. 11. 2017, a to opět za přítomnosti zmíněných osob. V rámci tohoto hlavního líčení bylo rozhodnuto rovněž o ponechání obžalovaného ve vazbě. Za účelem pokračování v dokazování bylo hlavní líčení odročeno na 11. 1. 2018 (následně bylo nařízené jednání zrušeno z důvodu předložení věci Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě – č. l. 299).

Dne 30. 11. 2017 obhájkyně obžalovaného Mgr. Hana Beníčková zaslala Okresnímu soudu v Uherském Hradišti přípis obsahující doplnění důkazních návrhů.

Dne 8. 1. 2018 byl Krajskému soudu v Brně předložen spis k projednání stížnosti proti usnesení o ponechání ve vazbě ze dne 13. 11. 2017. Při neveřejném zasedání dne 10. 1. 2018 zasedal senát 5 To v totožném složení jako při projednávání předchozí stížnosti. Předmětná stížnost byla zamítnuta.

Dále se v kopii spisu nachází upozornění JUDr. H. K., předsedkyně senátu 5 To, ze dne 12. 1. 2018, v němž kárně obviněného vyzývá, aby předmětné trestní věci věnoval mimořádnou pozornost, jelikož se jedná o vazební věc, a aby tedy v co nejkratší době nařídil hlavní líčení.

Místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr ke svému tvrzení, že se o vytýkaném skutku dozvěděl až po tomto druhém předložení spisu senátu 5 To Krajského soudu v Brně dne 8. 1. 2018, předložil úřední záznam vypracovaný v Brně dne 9. 1. 2018 M. H. (zapisovatelka), v němž je stručně popsán dosavadní postup kárně obviněného. Dle tvrzení místopředsedy krajského soudu dala tento úřední záznam na základě jeho žádosti vypracovat předsedkyně senátu 5 To JUDr. H. K. Záznam je založen v kárném spisu (sp. zn. 13 Kss 3/2018) na č. l. 47.

Dne 12. 3. 2018 se státní zástupce dotazoval, kdy bude ve věci nařízeno hlavní líčení, jelikož se jedná o vazební věc a poslední hlavní líčení bylo konáno dne 13. 11. 2017.

Dne 21. 3. 2018 vydal kárně obviněný příkaz k okamžitému propuštění obžalovaného z vazby. Pokyn byl předán kanceláři a vypraven téhož dne. Téhož dne bylo vypraveno také oznámení obhájkyni obžalovaného, že její ustanovení se zrušuje z důvodu propuštění obžalovaného z vazby. K realizaci propuštění obžalovaného z vazby došlo dne 22. 3. 2018 v 12:15 hod.

Další hlavní líčení ve věci proběhlo dne 25. 4. 2018, kam se obžalovaný osobně dostavil (bez obhájce). Věc byla následně odročena na 28. 6. 2018, kdy došlo k dalšímu odročení věci na 16. 8. 2018, dále na 31. 8. 2018 a na 12. 9. 2018, kdy byl ve věci vyhlášen rozsudek. Obžalovaný byl uznán vinným z obou trestných činů a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce tří let a také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu tří let. Obžalovaného nezastupoval u hlavních líčení popsaných v tomto odstavci ani jednou obhájce. Dne 28. 3. 2018 obžalovaný o ustanovení obhájce žádal, na základě usnesení ze dne 9. 5. 2018 však bylo rozhodnuto, že nárok na bezplatnou obhajobu obžalovaný nemá.

Závěry NSS: Na vazebním zasedání dne 19. 6. 2017 obviněný při vzetí do vazby označil konkrétního obhájce, jehož si hodlal zvolit. Dne 21. 6. 2017 kárně obviněný ověřil, že označenému obhájci byl pozastaven výkon advokacie. Pokyn k zaslání výzvy obviněnému, aby si v sedmidenní lhůtě zvolil jiného obhájce, jinak mu bude soudem ustanoven, vydal kárně obviněný dne 4. 7. 2017 (tedy s odstupem 9 pracovních dní), přičemž tento pokyn byl doručen kanceláři dne 7. 7. 2017. Následně dal Mgr. Přibyl spis ohledně kontroly splnění dané výzvy obviněným dne 14. 7. 2017 na lhůtu do 24. 7. 2017, v tomto období od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou. Po vyhotovení úředního záznamu dne 24. 7. 2017 o tom, že obviněný jméno nově zvoleného obhájce doposud nesdělil, opět následuje určitá prodleva do 10. 8. 2017 (13 pracovních dní), kdy kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku, přičemž k předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017.

IV. b) Závěry kárného soudu k otázce včasnosti kárného návrhu

V rámci posouzení věci se soud nejprve zabýval ve vztahu ke všem vytýkaným skutkům včasností kárného návrhu, tedy dodržením subjektivní a objektivní lhůty k podání návrhu. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění (objektivní lhůta pro podání kárného návrhu je zároveň totožná s hmotněprávní prekluzivní lhůtou zániku kárné odpovědnosti dle § 89 zákona o soudech a soudcích).

Návrh na zahájení kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 12. 6. 2018. Subjektivní lhůta je tedy zachována pro skutky, o kterých se navrhovatel dozvěděl ne dříve než 12. 12. 2017. Přitom prověrku senátu kárně obviněného provedl místopředseda Krajského soudu v Brně společně se svými kolegy dne 5. 3. 2018 ke dni 28. 2. 2018, kdy se tedy měl dozvědět o většině skutků týkajících se opožděného vyhotovení vyhlášeného rozsudku a o zbývajících těchto vytýkaných skutcích se potom vedení krajského soudu dozvědělo ještě později v souvislosti s předložením příslušných spisů právě odvolacímu soudu. Přitom skutky zjištěné prověrkou k 28. 2. 2018 naplňovaly, jak byly definovány v kárném návrhu, i k tomuto datu, resp. k. 5. 3. 2018, znaky trvajícího deliktu; kárný navrhovatel se tedy o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu, pokud jde o tyto vytýkané skutky, ani dříve dozvědět nemohl. Pouze dva vytýkané skutky byly k datu 28. 2. 2018 ukončeny, přičemž starší z nich byl dokonán až dne 29. 1. 2018, takže už z toho je zřejmé, že k marnému uplynutí šestiměsíční subjektivní lhůty v žádném případě dojít nemohlo, a obdobně před ukončením předmětných jednání nemohla začít běžet ani objektivní tříletá lhůta pro podání kárného návrhu, a tedy kárný návrh byl ve vztahu k těmto skutkům podán včas.

Tyto skutečnosti ani nebyly mezi stranami sporné, sporná však byla otázka, zda je kárný návrh včasný rovněž ve vztahu k poslednímu vytýkanému skutku, jímž bylo dle kárného návrhu opožděné ustanovení advokáta vazebně stíhanému obviněnému. Dle kárného návrhu se kárný navrhovatel, resp. pověřený místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr, o opožděném ustanovení obhájce dozvěděl dne 9. 1. 2018 po již druhém předložení spisu sp. zn. 13 T 180/2015 Krajskému soudu v Brně k projednání stížnosti proti usnesení o ponechání obžalovaného ve vazbě, kdy mu měla spis s vytýkanými pochybeními ukazovat předsedkyně senátu 5 To JUDr. H. K., kterou proto požádal, aby o věci vypracovala úřední záznam.

Kárně obviněný naopak namítal, že se místopředseda krajského soudu, jakožto člen senátu 5 To krajského soudu, musel o okolnostech rozhodných pro podání kárného návrhu ve vztahu k tomuto skutku dozvědět již nejpozději dne 17. 8. 2017, tedy v den, kdy po prvním předložení spisu senát 5 To v neveřejném zasedání rozhodl o první stížnosti obviněného, a to proti rozhodnutí Mgr. Přibyla ze dne 19. 6. 2017 o vzetí obviněného do vazby. Kárně obviněný též upozorňoval na to, že dle protokolu o tomto neveřejném zasedání senátu 5 To byl na tomto zasedání přečten podstatný obsah spisu.

Nejvyšší správní soud má však za to, že senát krajského soudu, jehož členem byl rovněž místopředseda soudu JUDr. Aleš Flídr, neměl žádný důvod při posuzování první stížnosti obviněného proti rozhodnutí Mgr. Přibyla ze dne 19. 6. 2017 o vzetí obviněného do vazby přezkoumávat postup kárně obviněného, který následoval až po vydání tohoto rozhodnutí a který se týkal rovněž úkonů směřujících k zajištění nutné obhajoby obviněnému, tedy neměl důvod zabývat se otázkou, zda nedošlo k průtahům při zajištění nutné obhajoby vazebně stíhanému obviněnému. Přitom místopředseda krajského soudu JUDr. Aleš Flídr nefiguroval při rozhodování této věci jako předseda senátu ani jako soudce zpravodaj, a i když byl dle protokolu o daném neveřejném zasedání přečten podstatný obsah spisu, ze spisu ani z jiných provedených důkazů nevyplývá, že by z tohoto spisu měly být čteny rovněž okolnosti, které pro samotný přezkum zákonnosti rozhodnutí o vazbě ze dne 19. 6. 2017 podstatné nebyly, tedy mj. okolnosti týkající se následného postupu kárně obviněného při zajištění nutné obhajoby.

V rozhodnutí ze dne 6. 9. 2017, č. j. 13 Kss 5/2017 – 120, které prošlo i v otázce posouzení počátku běhu subjektivní prekluzivní lhůty pro podání kárného návrhu testem ústavnosti (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3776/17), tento kárný senát při hodnocení do určité míry srovnatelné skutkové situace konstatoval: „[Z] uváděné judikatury a ze samotné dikce § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., jak byl novelizován zákonem č. 314/2008 Sb., lze dovodit, že za okolnost určující počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty je třeba považovat dostatečnou vědomost kárného navrhovatele o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu. Kární navrhovatelé ve zmiňovaných případech disponovali alespoň určitými indiciemi nasvědčujícími tomu, že bylo spácháno kárné provinění, pramenícími buď z vlastní činnosti, popř. ze stížnosti či podnětu jiné osoby. Tak tomu ovšem dle názoru kárného senátu v posuzovaném případě v srpnu 2016 nebylo, neboť samo seznámení se s vazebním rozhodnutím, jehož vydáním bylo dle pozdějšího kárného návrhu spácháno kárné provinění (případně rovněž s protokolem o vazebním zasedání), není možné ztotožňovat s nabytím vědomosti o rozhodných skutečnostech týkajících se kárného provinění, jež má spočívat v nezákonnosti tohoto usnesení o vazbě, a to za situace, kdy se kárný navrhovatel o danou vazební věc zajímal z jiných důvodů, než které ho posléze vedly k podání kárného návrhu, a kdy (v srpnu 2016) neměl o skutečnostech zakládajících nezákonnost tohoto rozhodnutí žádnou povědomost a neměl tedy ani důvod podrobit toto rozhodnutí z hlediska jeho zákonnosti jakékoli kontrole.“

Také v tomto případě je třeba vycházet z toho, že JUDr. Aleš Flídr, byť měl jistě možnost, jakožto člen daného senátu rozhodujícího o stížnosti, do spisu dne 17. 8. 2017 při neveřejném zasedání uvedeného senátu nahlédnout, neměl žádný důvod v tomto spise zároveň jakožto místopředseda nadřízeného soudu kontrolovat postup kárně obviněného ohledně zajištění nutné obhajoby, neboť k takové kontrole v té době dosud neobdržel žádný podnět či informaci.

Jiná situace nastala dle jeho tvrzení až po druhém předložení věci senátu 5 To krajského soudu dne 9. 1. 2018, kdy ho na vytýkaný skutek upozornila předsedkyně tohoto senátu JUDr. H. K. Tomuto tvrzení odpovídá vyhotovení výše uvedeného úředního záznamu ze dne 9. 1. 2018, kde je mj. zmíněno, kdy byl obviněný vzat do vazby a kdy mu byl ustanoven obhájce, a kárný senát tudíž z tohoto tvrzení vycházel. Tím se tedy místopředseda soudu teprve dozvěděl ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. o okolnostech rozhodných ve vztahu k tomuto skutku pro podání kárného návrhu a teprve od uvedeného dne tedy počala k tomuto účelu běžet šestiměsíční subjektivní lhůta. Kárný návrh doručený Nejvyššímu správnímu soudu dne 12. 6. 2018 je tak i ve vztahu k tomuto skutku třeba hodnotit jako včasný.

IV. c) Závěry kárného soudu k dalším námitkám obhajoby

Kárný soud se dále věnoval námitkám, které kárně obviněný a jeho obhájce uplatnili ohledně kvality kárného návrhu a dalších skutečností, které dle jejich názoru bránily meritornímu posouzení kárného návrhu.

Kárně obviněný a jeho obhájce především namítali, že popis všech vytýkaných skutků v kárném návrhu není možné beze změny jeho obsahu převzít do výroku rozhodnutí, kterým by byl kárně obviněný případně uznán vinným, jelikož neodpovídá zcela skutečnosti, postihuje pouze část skutkového děje a chybí přesné vymezení skutku, kterým jsou porušeny konkrétní povinnosti uložené zákonem o soudech a soudcích. Kárně obviněný měl za to, že tento tvrzený nedostatek návrhu způsobuje, že o takto popsaných skutcích nemůže kárný soud meritorně rozhodnout.

Kárný soud se ovšem s tímto hodnocením neztotožnil, neboť má za to, že kárný návrh je sice formulován poměrně stručně, nicméně dostatečně určitě, aby jednotlivé vytýkané skutky nemohly být zaměněny s jinými. V této souvislosti kárný soud připomíná, že např. ve svém rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015, č. j. 13 Kss 1/2015 – 112, tento kárný senát konstatoval, že sice dle ustálené kárné judikatury má kárný navrhovatel v kárném řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní (viz § 9 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb.) a kárný soud není nejen povinen, ale v zásadě ani oprávněn domýšlet za kárného navrhovatele, v čem má být spatřováno kárné provinění a jakým způsobem ho prokázat (srov. např. též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2014, č. j. 13 Kss 1/2014 – 121 a řadu dalších), že ovšem na druhou stranu je zdejším soudem jakožto soudem kárným rovněž jednoznačně judikováno (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2009, č. j. 12 Ksz 2/2008 – 124), že sice kárný soud je zavázán rozhodnout pouze o skutku, který byl uveden v kárném návrhu, nicméně soud není vázán popisem skutku ve smyslu jeho slovního vyjádření v kárném návrhu. S ohledem na zásadu totožnosti skutku lze pod vymezený popis skutku podřadit soudem zjištěné jednání kárně obviněného, přičemž některé skutečnosti mohou odpadnout a některé přibýt, může tedy dojít k upřesnění skutku, pokud se tím nemění jeho podstata. Vzhledem k tomu, že podstatu skutku lze spatřovat především v jednání a následku, který jím byl způsoben, bude totožnost skutku zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku.

Tak tomu bylo i v posuzované věci, kdy kárný soud ve výroku svého rozhodnutí formulačně upřesnil jednotlivé vytýkané skutky, plně však zachoval jejich podstatu. Přitom důsledně respektoval též pravidlo, že je vázán kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného, tedy mj. u většiny skutků přihlížel v souladu s kárným návrhem pouze k tomu, že příslušný rozsudek nebyl vyhotoven k datu 28. 2. 2018, byť zpravidla byl fakticky vyhotoven až o řadu týdnů či měsíců později.

Kárně obviněný dále ve vztahu k poslednímu vytýkanému skutku, jímž bylo dle kárného návrhu opožděné ustanovení advokáta vazebně stíhanému obviněnému, namítal mj. s odkazem na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. 14 Kse 2/2017 – 108, že kárný soud vystoupil z role neutrálního arbitra, když upozornil pověřeného místopředsedu krajského soudu na to, že k tomuto vytýkanému skutku byl soudu zaslán nesprávný spis a že tento spis je i nesprávně označen v kárném návrhu, přičemž mj. na základě tohoto upozornění místopředseda soudu kárný návrh opravil. Kárný soud však nemá za to, že by se jakkoli odchýlil od své zákonné role tím, že upozornil kárného navrhovatele na formální chybu, tedy překlep ve spisové značce uvedené v kárném návrhu a vyžádal si k vytýkanému skutku správný spis.

Kárně obviněný a jeho obhájce dále namítali, že veškerá vytýkaná pochybení jsou navrhovatelem posuzována jako průtahy, tzn. nečinnost kárně obviněného soudce a že s kárně obviněným bývalá předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, resp. místopředseda tohoto soudu opakovaně projednávali prodlení v řízení v konkrétních jemu přidělených věcech, přičemž kárně obviněný má za to, že takto jemu sdělené výtky by měly být z materiálního hlediska posuzovány jako výtka dle § 88a zákona o soudech a soudcích. Takovou výtku navíc dne 22. 3. 2018 kárně obviněnému předsedkyně okresního soudu také udělila, přičemž popsané období, kdy měl být kárně obviněný nečinný, se podle jeho hodnocení překrývá s obdobím nečinnosti vytýkaným v kárném návrhu. Kárně obviněný má za to, že za stejné provinění – nečinnost sice v jiných věcech, ale ve stejném časovém období, nelze kárně obviněného kárně stíhat z důvodu překážky rei iudicatae. V této souvislosti kárně obviněný poukazuje na kárné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87.

K této námitce je třeba uvést, že např. ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 20. 6. 2018, č. j. 13 Kss 8/2017 – 170, nyní rozhodující kárný senát připomněl svou ustálenou judikaturu (viz např. též rozhodnutí téhož kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138), podle níž každý vytýkaný postup soudce, resp. jeho nečinnost v konkrétní soudci přidělené věci považuje tento kárný senát za samostatný skutek. Udělení výtky tedy působí jako překážka věci rozhodnuté (resp. zásada ne bis in idem) pouze ve vztahu ke kárnému návrhu, který by se týkal stejně či obdobně definovaného pochybení ve shodné soudci přidělené věci, které již dříve bylo předmětem výtky, přičemž ani v takovém případě není vyloučen postih za obdobné kárné provinění týkající se téže věci, pokud k němu došlo až po udělení výtky. Názor prezentovaný jiným kárným senátem ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 14. 9. 2010, č. j. 13 Kss 2/2010 – 87, je třeba považovat v současné kárné judikatuře za spíše minoritní a nyní rozhodující kárný senát jím není vázán.

Je pravdou, jak již bylo konstatováno, že výtka, kterou kárně obviněnému udělila tehdejší předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 22. 3. 2018, se týká věci sp. zn. 13 T 180/2015, která je rovněž předmětem kárného návrhu, ovšem pro zcela jiný skutek. Zatímco výtkou byl kárně obviněný upozorněn na to, že v uvedené věci zákonná doba vazby obžalovaného uplynula dne 19. 2. 2018, obžalovaný však byl z vazby propuštěn až dne 21. 3. 2018, a dále mu bylo vytčeno, že od vrácení spisového materiálu dne 17. 1. 2018 po rozhodnutí stížnostního soudu nebylo ve věci do doby udělení výtky nařízeno další hlavní líčení, kárný návrh se týká předcházejícího postupu Mgr. Přibyla při zajišťování nutné obhajoby obviněnému poté, co byl obviněný vzat do vazby. Nelze souhlasit s kárně obviněným, že by se ve všech případech jednalo o shodný skutek spočívající v průtazích, naopak tato jednotlivá jednání skutečně představují z časového i věcného hlediska odlišné skutky.

Kárný soud tedy uzavírá, že ani překážka věci rozhodnuté na vytýkaná pochybení kárně obviněného nedopadá.

IV. d) Závěry kárného soudu v otázce viny za kárné provinění

Pokud jde o důvodnost kárného návrhu, tedy o otázku viny kárně obviněného, soud se důkladně zabýval jednotlivými skutky vytýkanými v kárném návrhu a dospěl přitom k závěru, že návrh je z části důvodný.

Kárně obviněnému bylo v prvé řadě vytýkáno nedodržování zákonné lhůty pro vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí. V dané souvislosti je třeba připomenout, že tento kárný senát stabilně judikuje (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014 – 74, nebo ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13 Kss 7/2017 – 68, a nakonec i rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, v související věci Mgr. K.), že jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat, aby lhůta byla předsedou soudu v souladu s § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu přiměřeně prodloužena, v každém případě však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována. Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků; to platí tím spíše u rozsudků v trestních věcech nebo dokonce věcech vazebních.

Tato věc (obdobně jako věc sp. zn. 13 Kss 4/2018) je ovšem specifická tím, že kárně obviněný soudce skutečně využil zákonné možnosti požádat o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí předsedkyni soudu a rozhodnutí skutečně vždy vyhotovil v takto prodloužené lhůtě. Předmětem kárného obvinění je ovšem to, že tak činil zcela excesivním způsobem, neboť žádal o prodloužení lhůty v každém vytýkaném případě opakovaně, v jednom případě dokonce třicetkrát, v jiných devětadvacetkrát či šestadvacetkrát atd., a vždy mu bylo vyhověno, takže nakonec jen do data prověrky dne 28. 2. 2018 rozsudky zůstaly nevyhotoveny většinou po dobu řady měsíců či dokonce let po uplynutí původní zákonné lhůty a byly většinou následně vyhotoveny až v průběhu následujících týdnů, příp. měsíců (přitom věc sp. zn. 13 T 218/2015 byla dokonce věcí vazební). Obdobné konstatování platí i pro věci sp. zn. 13 T 219/2016 a 13 T 128/2016, u nichž byly sice rozsudky vyhotoveny dne 26. 1. 2018, resp. 1. 2. 2018, nicméně bezmála 8, resp. 6 měsíců po svém vyhlášení.

Je pravdou, že § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu [na rozdíl od § 158 odst. 4 o. s. ř. nebo § 54 odst. 3 s. ř. s.] výslovně neomezuje, o jakou dobu lze tuto lhůtu nejvýše prodloužit. Ovšem lhůta pro vyhotovení rozhodnutí dle § 129 odst. 3 písm. a) trestního řádu činí pro okresní soudy ve vazebních věcech 5 pracovních dnů a v nevazebních věcech 10 pracovních dnů. Je tedy výrazně kratší, než je tomu v občanském soudním řízení či soudním řízení správním, přestože kárný soud ani v této věci neakceptoval, že by rovněž u nevazebních věcí starších 1 roku měla být dle § 35 odst. 4 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, zkrácena na polovinu, neboť vnitřní předpis v daném ohledu nemůže stanovit něco jiného, než je dáno zákonem. Nicméně, jak již tento kárný senát Nejvyššího správního soudu judikoval ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, ze samotné délky této zákonné lhůty je zřejmé, že tato lhůta nemůže být v podstatě libovolně dlouho prodlužována tak, že doba od vyhlášení do vyhotovení rozsudku nakonec dosáhne mnoha kalendářních měsíců či dokonce let. To vyplývá rovněž ze samotné dikce relevantní části § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu, podle níž „[v]ýjimky z těchto lhůt povoluje na žádost předsedy senátu nebo soudce vyhotovujícího rozsudek ze závažných důvodů, zejména s ohledem na rozsáhlost a složitost věci, v jednotlivých věcech předseda soudu. Prodlouží-li lhůtu o více jak dalších dvacet pracovních dnů, písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Jinak postupuje podle odstavce 4“ (důraz doplněn). Podle odstavce 4 téhož ustanovení potom „[n]emůže-li předseda senátu ani jiný jeho člen vyhlášený rozsudek písemně vyhotovit pro překážku delšího trvání, vyhotoví jej na příkaz předsedy soudu jiný soudce. Jde-li o samosoudce, vyhotoví rozsudek soudce určený předsedou soudu“.

Tedy nejen ze samotné délky zákonné lhůty pro vyhotovení rozsudku, ale i z dikce citovaných ustanovení, která tuto lhůtu a její možné prodloužení upravují, je zřejmé, že prodlužování této lhůty v řádu většího počtu měsíců či dokonce v řádu let tak, jak k tomu došlo ve většině posuzovaných případů, představuje zneužití tohoto institutu, přičemž ani důvody pro prodloužení lhůty, které uvádí ve svých žádostech kárně obviněný a na něž se odvolává též předsedkyně soudu (případně místopředseda okresního soudu) při vyhovování těmto žádostem, nemohou takto excesivní prodloužení zákonné lhůty ospravedlnit.

Kárně obviněný v této souvislosti namítal, že vytýkaný postup byl nezbytný vzhledem k jeho přetíženosti způsobené jednak nedostatečným počtem soudců na trestním úseku okresního soudu, a to zvláště po odchodu místopředsedy soudu Mgr. K. na krajský soud, jehož věci museli navíc převzít zbývající soudci, včetně kárně obviněného, jednak mělo k této přetíženosti přispět opatření bývalé předsedkyně okresního soudu, Mgr. K., účinné od 10. 2. 2017 (navíc přijaté mimo rozvrh práce a bez konzultace se soudcovskou radou), jímž se vyňala z přidělování obsáhlejších trestních věcí, a těmito věcmi byli až do zrušení daného opatření k 30. 4. 2018 o to více zatěžováni zbývající trestní soudci, tj. Mgr. Š. a kárně obviněný. Kárně obviněný dále uváděl, že jestliže předsedkyně soudu, jakožto orgán státní správy soudů, lhůtu k vyhotovení rozsudku, byť i opakovaně, prodloužila, a rozsudek kárně obviněný vyhotovil v takto prodloužené lhůtě, nemohl se dopustit kárného provinění.

Jak již však tento kárný senát konstatoval právě ve zmiňovaném rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, jež se týká obdobného postupu Mgr. K. jako soudkyně, samozřejmě díl odpovědnosti za vytýkané pochybení nese orgán státní správy soudu, který lhůtu prodlužoval, tj. v nyní posuzovaném případě především bývalá předsedkyně okresního soudu, která žádostem kárně obviněného soudce o takto excesivní prodloužení lhůty vyhovovala, to však zároveň nezbavuje odpovědnosti kárně obviněného soudce za to, že o takové opakované (mnohonásobné) prodlužování zákonné lhůty žádal a že rozsudek ani po dobu řady měsíců či let od uplynutí původní zákonné lhůty nevyhotovil.

I pokud by soud přisvědčil jeho argumentaci, že čelil vyššímu nápadu trestních věcí, než je obvyklé, a že po určité období mu napadal také větší počet obsáhlejších, resp. časově náročnějších trestních věcí, nemohly by ani takové skutečnosti kárně obviněného zcela zbavit odpovědnosti za takto výrazné průtahy při vyhotovování již vyhlášených rozsudků. V tomto ohledu kárný soud odkazuje na to, co už bylo zdůrazněno, tedy že vyhotovení již vyhlášeného rozhodnutí musí i jinak přetížený soudce považovat za prioritní úkol.

Kárný soud tak dospěl k závěru, že v 11 ze 13 vytýkaných případů představuje nevyhotovení vyhlášeného rozsudku ani po řadě měsíců či let od uplynutí původní zákonné lhůty natolik závažné zaviněné porušení povinností soudce, že dosahuje intenzity kárného provinění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.

Nelze přitom ani souhlasit s kárně obviněným, že by uvedený průtah při vyhotovení vyhlášeného rozsudku nebyl schopen vyvolat ve třetích osobách obavy o spravedlivé rozhodování soudu. O těchto obavách svědčí už jen četné a opakované dotazy a urgence stran či dalších dotčených osob na to, kdy bude vyhlášený rozsudek konečně vyhotoven.

Nelze ani souhlasit s tím, že by snad výše uvedené úvahy měly vést k absurdnímu závěru, podle něhož by každé vyhotovení rozhodnutí ve lhůtě prodloužené příslušným soudním funkcionářem dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu mohlo být jiným oprávněným kárným navrhovatelem považováno za kárné provinění soudce. Postup příslušného soudce a následně i soudního funkcionáře dle § 129 odst. 3 písm. b) trestního řádu je naopak samozřejmě třeba považovat za postup se zákonem souladný a zákonem předvídaný pro situace, kdy ze závažných a objektivních důvodů nelze vyhlášený rozsudek vyhotovit v původní zákonem stanovené lhůtě. Musí se však vždy jednat o prodloužení této lhůty, které je přiměřené smyslu a účelu daného ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh, jakož ani výsledek trestního řízení či zasáhnout nepřiměřeným způsobem do práv rozhodnutím dotčených osob. Za přiměřené není v žádném případě možné považovat opakované prodlužování zákonné lhůty deseti pracovních dnů v takovém rozsahu, že rozsudek nakonec zůstane nevyhotoven po řadu měsíců či dokonce let.

Pokud jde naopak o skutky, jež se váží ke spisům sp. zn. 13 T 12/2017 a 2 T 78/2015, lze sice souhlasit s kárným návrhem, že byla zaviněním kárně obviněného i v těchto případech překročena zákonná lhůta k vyhotovení rozhodnutí, nicméně doba, jež uběhla od vyhlášení rozsudku, resp. od uplynutí původní zákonné lhůty pro jeho vyhotovení, u zmiňovaných věcí do 28. 2. 2018 (jak již bylo uvedeno, vzhledem k vázanosti kárného soudu kárným návrhem ve prospěch kárně obviněného lze vycházet pouze z toho, že rozsudek nebyl vyhotoven právě k datu 28. 2. 2018), je v tomto případě výrazně kratší a samozřejmě je třeba přihlédnout též k tomu, že lhůta k vyhotovení rozsudku byla předsedkyní soudu vždy prodloužena, byť nad rámec zákona, takže daná pochybení nemají intenzitu kárného provinění. Kárný soud zde opět vychází ze své ustálené kárné judikatury (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2013, č. j. 16 Kss 8/2013 – 45), podle níž je kárné obvinění vždy až opatřením ultima ratio a u méně závažných pochybení postačuje, jsou-li soudci vytčena, ať již neformálně, nebo pomocí formální výtky dle § 88a zákona o soudech a soudcích (obdobně kárný soud postupoval v související věci sp. zn. 13 Kss 4/2018).

Ve zmiňovaných dvou případech tedy vytýkané skutky nepředstavují kárné provinění, a proto soud Mgr. Přibyla dle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí v tomto rozsahu zprostil kárného obvinění.

Druhým vytýkaným pochybením dle kárného návrhu bylo zmiňované opožděné ustanovení obhájce vazebně stíhanému obviněnému, čímž se měl kárně obviněný dopustit porušení § 36 trestního řádu.

Pokud však jde o samotné hodnocení tohoto vytýkaného skutku, je třeba souhlasit s kárně obviněným, že jen stěží lze vycházet z tvrzení kárného navrhovatele, podle něhož se kárně obviněný dopustil takřka dvouměsíčního prodlení s ustanovením obhájce obviněnému. Ze spisu totiž skutečně vyplývá, že na vazebním zasedání dne 19. 6. 2017 obviněný při vzetí do vazby označil po řádném poučení ze strany kárně obviněného soudce konkrétního obhájce, jehož si hodlal zvolit. Bez delšího prodlení poté, konkrétně dne 21. 6. 2017, kárně obviněný ověřil, že označenému obhájci byl pozastaven výkon advokacie. Kárně obviněnému je následně možné vytknout, že na uvedené zjištění reagoval pokynem k zaslání výzvy obviněnému, aby si v sedmidenní lhůtě zvolil jiného obhájce, jinak mu bude soudem ustanoven, až dne 4. 7. 2017 (tedy s odstupem 9 pracovních dní), přičemž tento pokyn byl doručen kanceláři dne 7. 7. 2017 (po svátcích 5. a 6. 7.). Je též pravdou, že Mgr. Přibyl dal spis ohledně kontroly splnění dané výzvy obviněným dne 14. 7. 2017 na lhůtu do 24. 7. 2017, ovšem v tomto období od 17. 7. 2017 do 21. 7. 2017 čerpal řádnou dovolenou. Po vyhotovení úředního záznamu dne 24. 7. 2017 o tom, že obviněný jméno nově zvoleného obhájce doposud nesdělil, opět následuje určitá prodleva do 10. 8. 2017 (13 pracovních dní), kdy kárně obviněný ustanovil obviněnému obhájce, a to Mgr. Hanu Beníčkovou, advokátku, přičemž k předání pokynu kanceláři ve věci ustanovení došlo dne 11. 8. 2017.

Jakkoli tedy kárný senát souhlasí s tím, že kárně obviněný měl při v zásadě správném postupu ohledně zajištění nutné obhajoby vazebně stíhaného obviněného postupovat v souladu s § 38 odst. 1 trestního řádu bez uvedených prodlení, nemá za to, že by vzhledem k postupu v daném řízení i při rozhodování o vazbě samotnými těmito prodlevami byla obviněnému způsobena jakákoli vážnější újma na jeho právech, a to rovněž z toho důvodu, že byl po celou dobu až do ustanovení obhájkyně Mgr. Hany Beníčkové zastoupen obhájkyní JUDr. Janou Staškovou, která mu byla sice původně ustanovena v jiné věci sp. zn. 13 T 222/2016, kde proti němu bylo vedeno řízení jako proti uprchlému, nicméně tato věc byla právě dne 19. 6. 2017, kdy byl obviněný vzat do vazby, sloučena ke společnému řízení s věcí sp. zn. 13 T 180/2015.

Kárný soud tedy dospěl k závěru, že ani v souvislosti se zajištěním nutné obhajoby ve vytýkané věci dle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu se kárně obviněný nedopustil takového pochybení, jež by dosahovalo intenzity kárného provinění, rovněž pro tento skutek ho tedy dle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. výrokem II. tohoto rozhodnutí zprostil kárného obvinění.

IV. e) Úvahy kárného soudu o uložení kárného opatření

Pokud jde o uložené kárné opatření za skutky, v nichž kárný senát shledal kárné provinění, vzal kárný soud na jedné straně v úvahu, že ve zmiňovaných případech došlo k závažnému překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí.

Kárný soud přihlédl rovněž k tomu, že pracovní výsledky Mgr. Přibyla jsou hodnoceny po stránce kvalitativní, zejména ze strany odvolacích senátů krajského soudu, jako spíše vyhovující, což jistě není hodnocení negativní, nicméně odlišné od posouzení Mgr. K., jež byla ve zmiňované související věci sp. zn. 13 Kss 4/2018 hodnocena jako velmi pečlivá soudkyně, která svá rozhodnutí podrobně odůvodňuje, což bylo kárným senátem výslovně uznáno jako polehčující okolnost.

Podstatný je též rozdíl v přístupu ke spáchaným kárným proviněním. Zatímco Mgr. K. již v době vzniku těchto průtahů své pochybení vždy uznala, stranám sporu se za něj omluvila, vyjádřila nad ním lítost a stejně přistupovala od počátku ke kárnému řízení, které vůbec proběhlo jen z toho důvodu, že Mgr. K. na podání kárného návrhu proti ní, v zájmu zachování rovného přístupu i k souběžně kárně stíhaným kolegům, trvala, Mgr. Přibyl jakýkoli podíl na vzniklých průtazích původně striktně odmítal a určitou lítost projevil převážně až v závěru jednání kárného soudu.

Pracovní výsledky Mgr. K. z posledního období, tedy po její rezignaci na funkci předsedkyně soudu a samozřejmě před jejím odchodem na mateřskou dovolenou byly rovněž ze strany vedení krajského i okresního soudu pozitivně hodnoceny, což nelze říci o Mgr. Přibylovi, byť kárný soud bere v úvahu i argumenty, jimiž kárně obviněný a jeho obhájce reagovali na hodnocení kárně obviněného ze strany předsedy okresního soudu.

Zároveň musí kárný soud v zájmu zachování rovného a spravedlivého přístupu k oběma zmiňovaným kárně obviněným konstatovat, že samotná závažnost kárného provinění, z něhož byli shledáni vinnými, je plně srovnatelná, neboť Mgr. Přibyl se sice dopustil závažnějších průtahů při vyhotovování vyhlášených rozsudků a navíc ve více věcech než Mgr. K., na straně druhé u Mgr. K. bylo navíc shledáno další závažné pochybení spočívající ve výrazném překročení zákonné lhůty pro učinění prvního úkonu směřujícího k rozhodnutí věci v několika případech.

Kárný soud vzal rovněž v úvahu skutečnosti tvrzené kárně obviněným, tedy že ke vzniku průtahů při vyhotovování rozsudků mohly přispět i některé objektivní okolnosti dané počtem trestních soudců působících u daného okresního soudu a po určité období i skladbou nápadu.

Mgr. Přibyl je již poměrně zkušeným soudcem, který působí ve funkci předsedy senátu na trestním úseku Okresního soudu v Uherském Hradišti od roku 2002. Dosud byl za dobu své soudcovské činnosti dvakrát kárně postižen, stalo se tak ovšem již v roce 2006, resp. 2008, a tak s ohledem na § 24 zákona č. 7/2002 Sb. upravující zahlazení kárného postihu lze k uvedeným skutečnostem v souladu s judikaturou nyní rozhodujícího senátu přihlížet nanejvýš v rámci hodnocení osoby kárně obviněného, nikoli jako k přitěžující okolnosti.

To neplatí o výtce, jež kárně obviněnému udělila v loňském roce (22. 3. 2018) tehdejší předsedkyně okresního soudu, ovšem za jiný typ pochybení, než jsou ta, jež byla kárným soudem uznána za kárné provinění v nyní posuzované věci.

Na základě všech uvedených skutečností kárný soud neshledal, vzhledem k závažným průtahům v již uvedených věcech, i dalším zmiňovaným skutečnostem, zákonné podmínky pro to, aby mohl upustit od uložení kárného opatření ve smyslu § 88 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, či aby mohl za dostatečně účinné kárné opatření považovat uložení důtky ve smyslu § 88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích.

Na straně druhé se soud nemohl ztotožnit s kárným navrhovatelem, že by bylo možné přistoupit k uložení nejpřísnějšího kárného opatření dle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích, tedy odvolání z funkce soudce, a to už jen z toho důvodu, že soud vyhověl kárnému návrhu pouze zčásti. Soud vzal v úvahu i další již zmíněné okolnosti včetně toho, že je skutečně třeba zachovat rovný a spravedlivý přístup v obou souvisejících kárných věcech, tedy ve věci Mgr. Přibyla a Mgr. K. Kárný soud v dané souvislosti připomíná, že zmiňovaným rozhodnutím ze dne 5. 12. 2018, č. j. 13 Kss 4/2018 – 84, uložil Mgr. K. kárné opatření ve formě důtky, přičemž kárný navrhovatel dokonce navrhoval upuštění od kárného opatření. Je vhodné též znovu zmínit, že kárné řízení proti další soudkyni působící u Okresního soudu v Uherském Hradišti, Mgr. Evě Š., které byla původně společným kárným návrhem vytýkána obdobná pochybení jako zmiňovaným dvěma soudcům, muselo být pro zpětvzetí kárného návrhu zastaveno.

Navíc, vzhledem k tomu, že na Mgr. Přibyla bylo třeba před tímto rozhodnutím hledět jako na kárně bezúhonného soudce, je vhodné připomenout ustálenou judikaturu kárného soudu (rozhodnutí tohoto kárného senátu ze dne 18. 2. 2015, č. j. 13 Kss 6/2014 – 138), podle níž lze v takových případech i s ohledem na čl. 82 odst. 2 Ústavy ČR přistoupit k uložení kárného opatření ve formě odvolání z funkce soudce pouze výjimečně, a to za přistoupení velmi závažných okolností, které zpochybňují samotnou způsobilost kárně obviněného soudce zastávat tuto ústavní funkci, které však v posuzovaném případě doposud nenastaly. Takovou dostačující okolností samozřejmě bez dalšího není ani vyšší podíl nerozhodnutých starších věcí v senátu kárně obviněného oproti jiným trestním soudcům okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Brně, o němž se zmínil kárný navrhovatel, aniž by se však zabýval mj. otázkou, zda či do jaké míry tento stav zavinil kárně obviněný.

Jako adekvátní sankci, která splní svůj účel, tedy soud shledal uložení kárného opatření ve třetině zákonného rozpětí dle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, tedy snížení platu o 10 % na dobu 1 roku. Toto kárné opatření se v souladu s § 88 odst. 5 zákona o soudech a soudcích vůči kárně postiženému soudci uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření, jež nastala jeho vyhlášením.

Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné (§ 21 zákona č. 7/2002 Sb.).

V Brně dne 30. ledna 2019

JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.

předseda kárného senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru