Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 Ksz 7/2016 - 134Rozhodnutí NSS ze dne 28.02.2017

Způsob rozhodnutíuznání viny
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců

přidejte vlastní popisek

12 Ksz 7/2016 - 134

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 28. 2. 2017 ve věci návrhu obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. SPR 468/2016, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti JUDr. L. D., státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9,

takto:

A. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná

JUDr. L. D., nar. X, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, bytem X,

je vinna, že

jako státní zástupkyně pověřená výkonem pracovní pohotovosti podle § 20 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 pod sp. zn. 2 ZN 2538/2016 poté, co jí bylo obvodní státní zástupkyní pro Prahu 9 dne 8. 9. 2016 okolo 15.00 hodin telefonicky uloženo vyčkat na pracovišti na doručení podnětu policejního orgánu k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, vyrozumět soudce o očekávaném podání tohoto návrhu včetně skutečnosti, že jde o věc, která nesnese odkladu, a po doručení podnětu neprodleně zpracovat návrh na nařízení domovní prohlídky a doručit ho službu konajícímu soudci Obvodního soudu pro Prahu 9, aby mohlo ještě dne 8. 9. 2016 dojít k realizaci tohoto úkonu, tak pracoviště Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 dne 8. 9. 2016 nejpozději v 15.20 hodin opustila, aniž by zajistila zpracování podnětu a podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce soudci, přičemž provedení domovní prohlídky nebylo zmařeno jen kvůli tomu, že podnět od policejního orgánu převzala a návrh na nařízení domovní prohlídky podala dne 8. 9. 2016 okolo 17.00 hodin obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9,

tedy

zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství,

12 Ksz 7/2016

čímž spáchala

kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

a za to se jí ukládá

podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 3 (tří) měsíců.

B. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněná

zprošťuje se

návrhu obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. SPR 468/2016, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části,

která jí kladla za vinu, že

v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, trestní věci projednávat urychleně, bez zbytečných průtahů podle § 2 odst. 4 tr. řádu a organizovat svou činnost tak, aby účinně přispívala k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání podle § 157 odst. 1 tr. řádu,

1. jako státní zástupkyně pověřená výkonem pracovní pohotovosti podle § 20 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, neboť jí na základě opatření obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 č. 14/2015 pod sp. zn. SPR 145/2015 k výkonu dosažitelnosti byla pod sp. zn. SPR 24/2016 nařízena pracovní pohotovost (dosažitelnost) v týdnu od 5. 9. do 12. 9. 2016, při výkonu které dne 8. 9. 2016 v 7.00 hodin rozhodla ve věci vedené u zdejšího obvodního státního zastupitelství pod sp. zn. ZK 241/2016 o zadržení dvou osob a ač věděla,

- že spisový materiál pod č. j. KRPA-362160/TČ-2016-1318 se závěrečnou zprávou a zadrženými osobami bude s vysokou pravděpodobností, s ohledem na zavedenou praxi úřadu, policejním orgánem Místní oddělení Kyje doručen na počátku pracovní doby dne 9. 9. 2016, - že soudkyně rozhodující o zadržení podezřelých osob hodlá věc nařídit a v ní jednat dne 9. 9. 2016 co nejdříve poté, co skončí od 10.00 hodin nařízené hlavní líčení ve věci ZK 230/2016,

12 Ksz 7/2016 - 135 pokračování

- že pracovní doba nařízená Pracovním řádem MSZ v Praze vydaným pod sp. zn. 1 SPR 368/2014 začíná v 7.30 hodin, - a že dne 9. 9. 2016 je od 8.30 hodin naplánována pracovní porada,

tak dne 9. 9. 2016 se v 8.17 hodin nenacházela na pracovišti, nemohla převzít od policejního orgánu spisový materiál č. j. KRPA-362160/TČ-2016-1318 se zadrženými osobami a rozhodnout o zajištěných přiložených věcech, napadený v její dosažitelnosti, což za ni učinila obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9, čímž neplnila odpovědně úkoly státní zástupkyně, nepostupovala odborně, svědomitě, odpovědně, zadržené osoby a zajištěné věci, napadlé v její dosažitelnosti, nebyla schopna vyřídit urychleně, bez zbytečných průtahů a svou činnost nezorganizovala tak, aby účinně přispěla k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání, tedy porušila ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 4 tr. řádu, § 157 odst. 1 tr. řádu a § 27 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb. ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státního zastupitelství v platném znění,

2. ačkoli jí bylo obvodní státní zástupkyní při výkonu správy obvodního státního zastupitelství podle § 13h odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství v platném znění, ve smyslu ust. § 13c odst. 7 zákona o státním zastupitelství v platném znění opatřením uloženo evidovat docházku dne 14. 10. 2015 pod sp. zn. SPR 486/2015, vedení evidence jí následně opakovaně ukládáno dne 16. 12. 2015 pod sp. zn. SPR 603/2015, dne 24. 2. 2016 pod sp. zn. 4 ZN 14/2016 a dne 19. 4. 2016 pod sp. zn. SPR 183/2016, tak evidenci ode dne 17. 3. 2016 nevede, čímž nerespektuje závazné opatření vedoucí státní zástupkyně a porušila ustanovení § 13c odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů,

čímž měla spáchat

dvě kárná provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

protože

tyto skutky nejsou kárnými proviněními.

Odůvodnění:

Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:

Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 4. oddělení (dále jen „policejní orgán“) podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájila dne 1. 9. 2016 úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku a padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPA-350389-7/TČ-2016-000074. Těchto trestných činů se měl dopustit neznámý pachatel tím, že dne 31. 8. 2016 na registračním místě Magistrátu hlavního města Prahy podal zmocněnec společnosti FIRE MATCH s.r.o. žádost

12 Ksz 7/2016

o registraci osobního automobilu zn. Porsche Cayenne se švédskou registrační značkou, jež mělo být individuálně dovezeno do České republiky, a k této žádosti následně doložil dva díly padělaných osvědčení o registraci vozidla ze Švédska, čímž je dán důvodný předpoklad, že motorové vozidlo bylo získáno trestnou činností a následně byly pozměněny jeho identifikátory. Tato trestní věc byla u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 (dále též „státní zastupitelství“) vedena pod sp. zn. 2 ZN 2538/2016 a dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v ní vykonávala státní zástupkyně Mgr. H. K.

Následně policejní orgán dne 8. 9. 2016 kolem dvanácté hodiny telefonicky informoval obvodní státní zástupkyni pro Prahu 9 (dále též „obvodní státní zástupkyně“ nebo „vedoucí státní zástupkyně“), že předmětný vůz nalezl zaparkovaný na zahradě u domu a shromažďuje potřebné podklady pro vypracování podnětu k podání návrhu na nařízení domovní prohlídky, který ještě téhož dne hodlá státnímu zastupitelství předložit, neboť je zapotřebí domovní prohlídku realizovat do setmění. Tento záměr policejního orgánu vedoucí státní zástupkyně ihned sdělila dozorové státní zástupkyni, s níž se domluvila, že podnět na vydání příkazu k domovní prohlídce vyřídí, pokud bude státnímu zastupitelství doručen tak, aby ho bylo možné zpracovat do šestnácti hodin, kdy končí pracovní doba. V opačném případě se měla podnětem zabývat státní zástupkyně, které byla nařízena pracovní pohotovost.

Přibližně v patnáct hodin policejní orgán informoval obvodní státní zástupkyni, že spis i podnět k podání návrhu na nařízení domovní prohlídky jsou kompletní a že vyjíždí na státní zastupitelství, kam dorazí do třiceti minut. Současně vedoucí státní zástupkyni sdělil, že věc spěchá, neboť se na sledovaném pozemku stále nachází inkriminované vozidlo, které má být při domovní prohlídce urychleně zajištěno. Policejní orgán proto žádal o vydání příkazu k domovní prohlídce ještě dne 8. 9. 2016. S ohledem na předpokládanou dobu doručení podnětu policejního orgánu bylo zřejmé, že ho již nemůže vyřídit dozorová státní zástupkyně, a proto se obvodní státní zástupkyně obratem spojila pevnou telefonní linkou se státní zástupkyní pověřenou výkonem pracovní pohotovosti. Tu informovala, že policejní orgán veze na státní zastupitelství podnět k nařízení domovní prohlídky a že uvedená záležitost spěchá. Současně jí uložila, aby vyčkala na pracovišti, nikam neodcházela, uvedený podnět vyřídila a o možném podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce informovala službu konající soudkyni.

Telefonickým hovorům obvodní státní zástupkyně s policejním orgánem a následně i se státní zástupkyní s nařízenou pracovní pohotovostí byla přítomna státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze JUDr. I. H., která po skončení vazebního zasedání v Justičním areálu Na Míčánkách využila zázemí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 a jeho vedoucí státní zástupkyni navštívila. První z těchto telefonátů se odehrál na cestě do kanceláře obvodní státní zástupkyně a druhý hovor se uskutečnil v jejích prostorách z pevné telefonní linky.

V době od 5. 9. do 12. 9. 2016 byla výkonem dosažitelnosti na obvodním státním zastupitelství pověřena kárně obviněná. Ta krátce před třetí hodinou zašla do kanceláře obvodní státní zástupkyně, aby ji informovala, že potřebuje s dítětem odejít na plánované logopedické vyšetření. Vedoucí státní zástupkyni však nezastihla, a proto se zapsala do sešitu, který slouží pro ohlašování nepřítomnosti státních zástupců v případech, kdy během pracovní doby potřebují něco řešit mimo budovu státního zastupitelství. Po návratu do své kanceláře kárně obviněná přijala zmíněný telefonický hovor, ve kterém jí obvodní státní zástupkyně udělila pokyn k setrvání na pracovišti a vyčkání na předání podnětu k vydání příkazu k domovní prohlídce.

Kárně obviněná nejprve zavolala službu konající soudkyni JUDr. P. B., které se nezmínila o potřebě bezodkladného provedení domovní prohlídky a toliko v obecné rovině se s ní bavila o

12 Ksz 7/2016 - 136 pokračování

tom, v jakých případech se takový úkon považuje za naléhavý. Debata byla uzavřena s tím, že se kárně obviněná ještě ozve a pokud bude domovní prohlídka urgentní, tak o návrhu na její nařízení soudkyně urychleně rozhodne. Dále kárně obviněná došla ke dveřím kanceláře Mgr. H. K., které sdělila, že bude patrně třeba podat návrh na nařízení domovní prohlídky, spisový materiál prozatím není k dispozici a JUDr. P. B. toho dne již nestihne příkaz k nařízení domovní prohlídky vydat, což jí soudkyně oznámila při telefonickém hovoru. Kárně obviněná Mgr. H. K. požádala, aby návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce sepsala sama, což však dozorová státní zástupkyně odmítla, neboť již měla po pracovní době domluvenou schůzku, kterou nebylo možné odložit. Současně kárně obviněná Mgr. H. K. sdělila, že musí pracoviště opustit a dojet pro své děti. Kárně obviněná se ještě pokoušela neúspěšně navázat telefonní spojení s policejním orgánem a nejpozději v 15.20 hodin opustila budovu státního zastupitelství v doprovodu administrativní pracovnice M. K., které nabídla odvoz do místa jejího bydliště X, kde státní zástupkyně měla vyzvednout děti ze školského zařízení.

Policejní orgán předal spisový materiál společně s podnětem k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce obvodní státní zástupkyni v 15.35 hodin. V uvedeném podnětu se uvádí, že vozidlo shodného typu, barvy a markantů jako osobní automobil zn. Porsche Cayenne, který měl být v České republice registrován na základě padělaných dokladů, se s českou převozní značkou nachází za plotem novostavby rodinného domu zjevně sloužícího bydlení, jenž není v katastru nemovitostí evidován a nachází se na blíže specifikovaném pozemku v obci Vestec u Prahy. Navíc kromě dotyčného motorového vozidla se podle policejního orgánu mohou na místě nacházet další věci důležité pro trestní řízení, jako kupříkladu padělaná švédská registrační značka, laserová tiskárna sloužící k tisku padělaných švédských dokladů nebo klíče od předmětného automobilu.

Obvodní státní zástupkyně spisový materiál a podnět k nařízení domovní prohlídky po jejich přezkoumání odnesla do kanceláře kárně obviněné, která se tam však nenacházela. Proto se pokusila kárně obviněnou zkontaktovat na čísle jejího služebního i soukromého telefonu, avšak ta hovory nepřijímala, neboť právě řídila osobní automobil na cestě do místa, kde měla vyzvednout své děti. Poté se obvodní státní zástupkyně dostavila do kanceláře své náměstkyně JUDr. J. K., v níž se nacházela také JUDr. I. H., která odešla z pracovny vedoucí státní zástupkyně ihned po příchodu policistů. Obvodní státní zástupkyně se těchto státních zástupkyň zeptala, zda neviděly kárně obviněnou, na což se jí dostalo záporné odpovědi. Dotazy u podřízených vedoucí státní zástupkyně zjistila, že kárně obviněná budovu státního zastupitelství již opustila. V 15.50 hodin kárně obviněná obvodní státní zástupkyni kontaktovala na služební telefon a sdělila jí, že se právě nachází na Proseku, z pracoviště odešla kvůli nutnosti vyzvednout děti ze školského zařízení a službu konající soudkyně stejně již toho dne příkaz k domovní prohlídce vydávat nebude.

O tom, že JUDr. P. B. údajně odmítá rozhodovat o návrhu na nařízení domovní prohlídky ještě dne 8. 9. 2016, obdržela obvodní státní zástupkyně informaci také od dalších kolegů, včetně Mgr. H. K., kterou o tom informovala kárně obviněná, jak bylo zmíněno. Proto vedoucí státní zástupkyně službu konající soudkyni telefonicky kontaktovala a emotivně se jí zeptala, jak hodlá naložit s předmětnou domovní prohlídkou. Obávala se totiž, že JUDr. P. B. se touto záležitostí nebude chtít dne 8. 9. 2016 již zabývat a dojde tak ke zmaření úkonu důležitého pro další postup v trestním řízení. Službu konající soudkyně, která měla kancelář ve stejné budově jako státní zastupitelství, se ihned poté vydala nahoru do jeho prostor, aby si s vedoucí státní zástupkyní věc vyjasnila. Zde nejprve obvodní státní zástupkyni zastihla v kanceláři náměstkyně JUDr. J. K., v níž byla stále přítomná také JUDr. I. H. Vedoucí státní zástupkyně těmto osobám sdělila, že právě hovořila s kárně obviněnou, která odešla z pracoviště, aniž zpracovala návrh na domovní prohlídku, a nyní se nachází na Proseku. Posléze se obvodní státní zástupkyně s JUDr.

12 Ksz 7/2016

P. B. domluvila na tom, že návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce vypracuje sama a soudkyně na něho počká ve své pracovně.

V době zpracovávání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce se obvodní státní zástupkyni ozvala kárně obviněná ještě jednou a nabídla jí, že až v osmnáct hodin přijde její manžel domů, mohla by se dostavit na pracoviště a uvedený úkon vyřídit. Na to jí bylo vedoucí státní zástupkyní sděleno, že se na návrhu právě pracuje a po osmnácté hodině již bude pozdě. Obvodní státní zástupkyně po doručení podnětu na nařízení domovní prohlídky s policejním orgánem ještě jednou telefonicky hovořila a byla opět ujištěna o potřebě vydat příkaz k domovní prohlídce urychleně, aby tento úkon mohl být proveden do setmění s ohledem na situaci na místě samém i na jeho charakter. Vedoucí státní zástupkyně podala návrh na nařízení domovní prohlídky dne 8. 9. 2016 okolo 17.00 hodin. Službu konající soudkyně JUDr. P. B. příkaz k domovní prohlídce vydala pod sp. zn. 20 Nt 4060/2016 a policejnímu orgánu ho předala přibližně v 17.15 hodin. Policejní orgán započal domovní prohlídku provádět v 18.54 hodin a při ní odebral dotyčné motorové vozidlo i další věci důležité pro trestní řízení.

Tato skutková zjištění vyplývají z tvrzení navrhovatelky obsažených v kárném návrhu, z odpovědí na otázky kladené navrhovatelce při ústním jednání kárného senátu, ze svědeckých výpovědí Mgr. H. K., JUDr. I. H., JUDr. P. B., JUDr. J. K. a M. K., jakož i z podstatné části spisů Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 sp. zn. 2 ZN 2538/2016 a sp. zn. SPR 361/2016 a z listiny vztahující se k nařízení výkonu dosažitelnosti státních zástupců téhož státního zastupitelství v rozhodné době.

Navrhovatelka potvrdila, že ji policejní orgán telefonicky kontaktoval dne 8. 9. 2016 kolem dvanácté hodiny, informoval ji o nalezení dotyčného motorového vozidla a upozornil ji na nutnost provedení domovní prohlídky ještě téhož dne před setměním, o čemž ihned informovala dozorovou státní zástupkyni, která se podle domluvy měla zabývat podnětem k nařízení domovní prohlídky, pokud ho bude možné vyřídit v pracovní době. Dále navrhovatelka dosvědčila, že po dalším hovoru s policejním orgánem, který přijala přibližně v patnáct hodin a v němž byla upozorněna na brzké doručení spisu společně s podnětem na podání návrhu k nařízení domovní prohlídky, telefonicky kontaktovala kárně obviněnou a uložila jí, aby zůstala v budově státního zastupitelství, podnět vyřídila a o předpokládaném podání návrhu na nařízení domovní prohlídky informovala službu konající soudkyni, neboť tato záležitost spěchá. Z vyjádření navrhovatelky je možné považovat za nepochybné i to, že od policejního orgánu převzala podnět k nařízení domovní prohlídky, že kárně obviněnou hledala v její kanceláři i v dalších prostorách státního zastupitelství, a to včetně pracovny náměstkyně, že se státní zástupkyni s nařízenou pracovní pohotovostí snažila dvakrát bezvýsledně dovolat, že se o jejím odchodu z pracoviště dozvěděla až od ostatních podřízených a že ji kárně obviněná telefonicky kontaktovala po příjezdu na místo, kde vyzvedávala děti ze školského zařízení. Navrhovatelka též potvrdila svou obavu z neochoty službu konající soudkyně bezodkladně rozhodnout o návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, jež vyplývala z posledně zmíněného telefonátu s kárně obviněnou, při kterém jí bylo sděleno, že se soudkyně nebude touto záležitostí dne 8. 9. 2016 zabývat, což potvrdila i dozorující státní zástupkyně, které se o tom zmínila kárně obviněná před svým odchodem z pracoviště. Dále navrhovatelka dosvědčila, že si se soudkyní tuto věc vyjasnila a domluvila se s ní na postupu, který vedl k urychlenému podání návrhu na domovní prohlídku a k vydání příkazu k jejímu nařízení, v důsledku čehož mohla být domovní prohlídka provedena ještě za světla dne 8. 9. 2016. Dokončení návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce navrhovatelkou podle jejího dalšího tvrzení předcházelo ujištění policejního orgánu o naléhavosti tohoto úkonu a telefonát kárně obviněné, v němž nabízela svůj návrat na pracoviště a vyřízení podnětu policejního orgánu po osmnácté hodině.

12 Ksz 7/2016 - 137 pokračování

Svědkyně Mgr. H. K. potvrdila, že ji obvodní státní zástupkyně v poledne dne 8. 9. 2016 informovala o telefonickém hovoru, v němž policejní orgán avizoval podání podnětu k nařízení domovní prohlídky a nutnost urychleného provedení tohoto úkonu. Dále Mgr. H. K. dosvědčila, že podle domluvy s vedoucí státní zástupkyní měla tento podnět posoudit, pokud by ho bylo možné vyřídit do konce pracovní doby. Rovněž svědkyně potvrdila, že s kárně obviněnou hovořila krátce před jejím odchodem z pracoviště, že ta ji informovala o negativním stanovisku soudkyně k nařízení domovní prohlídky ještě toho dne a že ji požádala, aby příslušný návrh jakožto dozorová státní zástupkyně sepsala sama.

Svědkyně JUDr. I. H. potvrdila, že obvodní státní zástupkyně dne 8. 9. 2016 přibližně v patnáct hodin telefonicky hovořila s policejním orgánem a poté i s kárně obviněnou, přičemž z obou hovorů vyplývala naléhavost domovní prohlídky. Dále svědkyně doplnila, že vedoucí státní zástupkyně zdůraznila kárně obviněné nutnost urychleného sepsání návrhu na nařízení domovní prohlídky a podání informace soudkyni o jeho možném předložení po pracovní době. JUDr. I. H. též dosvědčila, že v době, kdy se na státním zastupitelství nacházela v kanceláři náměstkyně, vedoucí státní zástupkyně nejprve kárně obviněnou hledala a zanedlouho zde přítomným státním zástupkyním sdělila, že ta již na pracovišti není přítomna.

Svědkyně JUDr. P. B. potvrdila telefonát s kárně obviněnou okolo patnácté hodiny dne 8. 9. 2016 s tím, že nebyla informována o podrobnostech týkajících se avizovaného podnětu na nařízení domovní prohlídky a o naléhavosti tohoto úkonu, že jen obecně řešily, kdy je takový úkon urgentní, a že pokud taková situace nastane, je připravena se návrhem na vydání příkazu k domovní prohlídce bezodkladně zabývat. JUDr. P. B. rovněž dosvědčila, že následně telefonicky hovořila s vedoucí státní zástupkyní a v návaznosti na tento hovor odešla do prostor státního zastupitelství, kde nejprve zastihla navrhovatelku ve společnosti JUDr. J. K. a JUDr. I. H. a následně se s ní domluvila na dalším postupu. Od obvodní státní zástupkyně se přitom svědkyně dozvěděla, že kárně obviněná není na pracovišti přítomná a že ji informovala o neochotě službu konající soudkyně se návrhem na domovní prohlídku bezodkladně zabývat.

Svědkyně JUDr. J. K. potvrdila, že v její kanceláři, ve které byla přítomna rovněž JUDr. I. H., vedoucí státní zástupkyně hledala kárně obviněnou a za několik minut jim sdělila, že tato nezpracovala návrh na nařízení domovní prohlídky, odjela z pracoviště a právě se nachází na Proseku.

Svědkyně M. K. potvrdila, že dne 8. 9. 2016 společně s kárně obviněnou opustila budovu státního zastupitelství nejpozději do 15.20 hodin a že odjeli na Prosek. Cesta osobním automobilem trvala maximálně třicet minut, o uvedené trestní věci se spolu nebavily a během jízdy vyzváněly telefony, které kárně obviněná nezvedala, neboť řídila.

Skutečnosti vztahující se k danému trestnímu řízení a k v něm realizované domovní prohlídce byly doloženy záznamem policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 1. 9. 2016, č. j. KRPA-350389-7/TČ-2016-000074, podnětem policejního orgánu na vydání příkazu k domovní prohlídce ze dne 8. 9. 2016, č. j. KRPA-350389/TČ-2016-000074, návrhem obvodní státní zástupkyně na vydání příkazu k domovní prohlídce ze dne 8. 9. 2016, příkazem soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 JUDr. P. B. k domovní prohlídce ze dne 8. 9. 2016, sp. zn. 20 Nt 4060/2016, záznamem navrhovatelky ze dne 9. 9. 2016 o předání příkazu k domovní prohlídce soudem policejnímu orgánu a protokolem o provedení domovní prohlídky vyhotoveným policejním orgánem dne 8. 9. 2016 pod sp. zn. KRPA-350389/TČ-2016-000074. Nařízení pracovní pohotovosti kárně obviněné na den 8. 9. 2016 bylo potvrzeno plánem

12 Ksz 7/2016

dosažitelnosti Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 za období od 1. 8. 2016 do 23. 1. 2017, který byl vyhotoven dne 13. 5. 2016 pod sp. zn. SPR 24/2016.

Kárný senát nemohl přisvědčit obhajobě uplatněné ve stanovisku ke kárnému návrhu i při ústním jednání, podle níž kárně obviněná jen nesprávně vyhodnotila situaci tak, že se nejedná o naléhavý úkon, neboť o povaze daného trestního řízení ani o důvodech nutnosti urychleného provedení domovní prohlídky nebyla vedoucí státní zástupkyní podrobně informována, přičemž ani dozorující státní zástupkyně nedisponovala potřebnými informacemi a dokonce ji ujistila, že domovní prohlídku bude možné provést až následující den, jelikož o její neodkladnosti nic nesvědčí. Tato tvrzení totiž byla vyvrácena vyjádřením navrhovatelky a výpovědí svědkyně JUDr. I. H., které shodně uvedly, že při telefonickém hovoru uskutečněném dne 8. 9. 2016 kolem patnácté hodiny bylo kárně obviněné řečeno, ať nikam neodchází, vyčká na doručení podnětu policejního orgánu k domovní prohlídce a následně ho vyřídí, informuje o něm službu konající soudkyni, přičemž jí bylo zároveň zdůrazněno, že záležitost spěchá. Informace, které kárně obviněná od obvodní státní zástupkyně obdržela, tedy nikterak nenasvědčovaly tomu, že by domovní prohlídku bylo možné odložit na následující den. Navíc svědkyně Mgr. H. K. zdůraznila, že danou trestní věc již týden dozorovala, o v ní učiněných úkonech měla dobrý přehled, byla jí také zřejmá nutnost realizace domovní prohlídky a od vedoucí státní zástupkyně se již v poledne dozvěděla, že podnět k jejímu nařízení bude státnímu zastupitelství podán a že má být urychleně vyřízen. Z těchto důvodů svědkyně Mgr. H. K. dále vyloučila, že by byla ochotna podat návrh na vydání příkazu k domovní prohlídce až v ranních hodinách dne 9. 9. 2016, což kárně obviněná v rámci své obhajoby také uvedla.

Podle obhajoby uvedené ve stanovisku ke kárnému návrhu měla službu konající soudkyně kárně obviněné při telefonátu sdělit, že prozatím nemá informace o naléhavosti nařízení domovní prohlídky a že tuto záležitost možná vyřídí až následující den. Svědkyně JUDr. P. B. však vypověděla, že se o urgentnosti domovní prohlídky bavila s kárně obviněnou jen v obecné rovině a že jí slíbila vydání příkazu k tomuto úkonu, pokud záležitost nesnese odkladu. Rozhodně soudkyně vyloučila, že nebyla ochotná nebo by nestihla o návrhu na nařízení domovní prohlídky rozhodnout ještě dne 8. 9. 2016, což kárně obviněná tvrdila vedoucí státní zástupkyni i dozorující státní zástupkyni, jak bylo prokázáno jejich vyjádřením respektive svědeckou výpovědí.

Rovněž není možné přisvědčit obhajobě kárně obviněné, že vyřízení podnětu k domovní prohlídce bylo v kompetenci dozorující státní zástupkyně, neboť byl předložen ještě v pracovní době. Z vyjádření navrhovatelky i svědecké výpovědi Mgr. H. K. je totiž zřejmé, že dozorová státní zástupkyně tento podnět nemohla vyřídit do šestnácté hodiny dne 8. 9. 2016, protože spisový materiál, bez něhož nebylo možné splnění podmínek pro nařízení domovní prohlídky náležitě posoudit, byl státnímu zastupitelství doručen spolu s podnětem až kolem 15.35 hodin. Navíc, i kdyby dozorová státní zástupkyně reálně byla schopna návrh na nařízení domovní prohlídky zpracovat do skončení pracovní doby, nemělo by to žádný vliv na posouzení jednání kárně obviněné, která byla povinna se řídit pokynem obvodní státní zástupkyně, aby se podnětem policejního orgánu zabývala státní zástupkyně s nařízenou pracovní pohotovostí.

Nelze se ztotožnit ani s obhajobou kárně obviněné, podle níž vedoucí státní zástupkyni zdůvodnila odchod z pracoviště formou záznamu v sešitě, do něhož se zapisuje nepřítomnost státních zástupců v pracovní době. Stejně tak není relevantní tvrzení kárně obviněné, že důvody opuštění pracoviště neoznámila osobně obvodní státní zástupkyni v její kanceláři, neboť se v ní nacházela státní zástupkyně z jiného státního zastupitelství, v jejíž přítomnosti nebylo možné řešit interní záležitosti, jak byla v minulosti nadřízenou poučena. Kárně obviněná totiž mohla vedoucí státní zástupkyni informovat o tom, že zamýšlí odejít z budovy státního zastupitelství před koncem pracovní doby, již během telefonního hovoru, v němž jí bylo uloženo,

12 Ksz 7/2016 - 138 pokračování

aby na pracovišti setrvala. Z obsahu tohoto telefonátu přitom muselo být kárně obviněné naprosto zřejmé, že s písemným ohlášením její nepřítomnosti ani s důvodem jejího dřívějšího odchodu z pracoviště nebyla vedoucí státní zástupkyně doposud seznámena.

Kárný senát se neztotožnil ani s obhajobu kárně obviněné, podle níž se s ohledem na její neshody s vedoucí státní zástupkyní týkající se úpravy pracovní doby a evidence docházky, které budou rozebrány v další části tohoto rozhodnutí, domnívala, že pokyny jí udělené nadřízenou po doručení podnětu policejního orgánu k domovní prohlídce jsou pouze výrazem jejich vzájemné antipatie. I přes tyto rozepře totiž byla kárně obviněné povinna se instrukcemi obvodní státní zástupkyně řídit nebo ji aspoň oznámit důvody, pro které tak nemůže učinit. V žádném případě však kárně obviněná nebyla oprávněna pracoviště opustit, aniž by vedoucí státní zástupkyni informovala, že se podnětem na podání návrhu na nařízení domovní prohlídky nebude přes naléhavost tohoto úkonu zabývat.

Takto nemohla kárně obviněná postupovat ani za situace, kdy musela vyzvednout své děti ze školského zařízení a s jedním z nich následně navštívit logopeda. Předně o nařízené pracovní pohotovosti na den 8. 9. 2016 věděla s dostatečným časovým předstihem již ode dne 13. 5. 2016, kdy byl vydán plán dosažitelnosti, takže si mohla své rodinné záležitosti zařídit tak, aby své povinnosti státní zástupkyně mohla náležitě plnit i po pracovní době. Místo toho však kárně obviněná na konci srpna 2016 objednala své dítě k logopedickému vyšetření na den zasahující do její pracovní pohotovosti, aniž by to svým nadřízeným včas oznámila. Za této situace nemůže kárně obviněnou vyvinit ani jí tvrzená snaha se na pracoviště vrátit a podnětem k domovní prohlídce se s určitým časovým zpožděním zabývat, a to obzvláště když kvůli naléhavosti tohoto úkonu nepřicházela jeho pozdější realizace v úvahu.

V nyní posuzované věci tedy bylo jednoznačně prokázáno, že kárně obviněná v rámci své pracovní pohotovosti nesplnila pokyn vedoucí státní zástupkyně, který jí byl udělen při telefonickém hovoru dne 8. 9. 2016 okolo 15.00 hodin a podle něhož měla vyčkat na pracovišti na doručení podnětu policejního orgánu k podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce, vyrozumět službu konající soudkyni o očekávaném podání tohoto návrhu včetně skutečnosti, že věc nesnese odkladu, a po doručení podnětu neprodleně zpracovat návrh na nařízení domovní prohlídky a doručit ho soudkyni, aby ještě téhož dne mohlo dojít k realizaci tohoto úkonu, a místo toho pracoviště Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 nejpozději v 15.20 hodin opustila, aniž by zajistila zpracování podnětu a podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce soudkyni.

Tímto skutkem kárně obviněná zaviněně porušila své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“). Kárně obviněná tímto zaviněným jednáním rovněž ohrozila důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta byla v očích odborné veřejnosti, zejména službu konající soudkyně, státní zástupkyně jiného státního zastupitelství a policejního orgánu, nepochybně snížena jejím nesplněním pokynu vedoucí státní zástupkyně při vyřizování podnětu k domovní prohlídce, které s ohledem na naléhavost provedení tohoto úkonu mohlo mít negativní vliv na další průběh trestního řízení. Jednalo se přitom o zavinění ve formě vědomé nedbalosti. Kárně obviněné totiž bylo aspoň v základních obrysech známo, že podání návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce nesnese odkladu, a přesto pracoviště opustila, aniž by ho vyhotovila nebo o svém odchodu informovala své nadřízené. Proto kárně obviněná věděla, že může způsobem uvedeným v zákoně o státním zastupitelství porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhala, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí.

12 Ksz 7/2016

S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněná skutkem uvedeným ve výroku A. rozhodnutí kárného senátu spáchala kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství.

Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněné.

Na jedné straně kárný senát vzal v úvahu především dosavadní kárnou bezúhonnost kárně obviněné a skutečnost, že její pochybení nakonec nemělo negativní následek, neboť podnět od policejního orgánu převzala a návrh na nařízení domovní prohlídky podala ještě dne 8. 9. 2016 okolo 17.00 hodin obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 a příkaz k tomuto úkonu předala soudkyně policejnímu orgánu přibližně o patnáct minut později, přičemž domovní prohlídka byla úspěšně realizována a přinesla posun v prověřování skutečností důležitých pro trestní řízení. Dále kárný senát přihlédl k pozitivním hodnocením pracovní činnosti kárně obviněné obsaženým v podáních místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 12. 2016 a vedoucích dvou policejních útvarů ze dne 2. 2. 2017 a 23. 2. 2017.

Na straně druhé musel kárný senát přihlédnout k negativnímu pracovnímu hodnocení kárně obviněné, které vypracovala navrhovatelka dne 10. 1. 2017. V něm se uvádí, že kárně obviněná pracuje průměrně, pomaleji a bez výkyvů, že jí přidělené věci musejí být kontrolovány z hlediska kvantity, kvality, rychlosti, dodržování lhůt i úpravy zpracování, že má sníženou schopnost dodržovat pravidla, přizpůsobit se režimu a akceptovat nadřízené a že upřednostňuje své zájmy, není kolegiální ani spolehlivá. Zcela není možné odhlédnout ani od toho, že nečinnosti při vyřizování agendy byly kárně obviněné v minulosti již písemně vytýkány podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, a to dne 13. 3. 2015 pod sp. zn. SPR 142/2015 a dne 19. 4. 2016 pod sp. zn. SPR 182/2016, byť státní zástupkyně ve stanovisku ke kárnému návrhu uvedla, že tyto výtky jsou neoprávněné a vyplývají z nepřátelského vztahu navrhovatelky vůči ní.

S ohledem na tato zjištění, jež ve spojení s uvedeným kárným proviněním dokládají déletrvající nežádoucí přístupu kárně obviněné k plnění jejích pracovních povinností, nepřichází v posuzované kárné věci v úvahu uložení jiného kárného opatření, než snížení platu. Vzhledem k zmíněným převažujícím skutečnostem, které naopak svědčí ve prospěch kárně obviněné, však kárný senát považuje tuto peněžitou sankci za přiměřenou toliko ve výměře odpovídající přibližně třetině zákonné sazby uvedené v § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněné tedy bylo za spáchání kárného provinění popsaného ve výroku A. rozhodnutí kárného senátu uloženo kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 3 měsíců.

Dále kárný senát provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti vztahující se k věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 pod sp. zn. ZK 241/2016:

Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, Místní oddělení Kyje (dále jen „policejní orgán“), podle § 179b odst. 3 trestního řádu sdělila dne 8. 9. 2016 A. N., nar. X, a A. L., nar. X, státním příslušnicím Ukrajiny, podezření z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měly podezřelé dopustit tím, že dne 7. 9. 2016 v době od 20.00 hodin do 21.35 hodin vešly do supermarketu Globus, Chlumecká 6, Praha 9, kde společně naskládaly z volného prodeje do přinesených kabelek věci drobné kosmetiky v celkové hodnotě 12.156 Kč, zaplatily za zboží, které měly v nákupním vozíku, avšak s věcmi uloženými v kabelce prošly přes pokladny bez zaplacení, čímž způsobily poškozené společnosti Globus ČR, k.s. škodu v celkové výši 12.156 Kč. O sdělení podezření uvedeným osobám sepsal policejní orgán záznamy pod č. j. KRPA-362160-35/TČ-2016-001318 a č. j. KRPA-362160-

12 Ksz 7/2016 - 139 pokračování

47/TČ-2016-001318. Sdělení podezření předcházelo zadržení obou podezřelých dne 7. 9. 2016 v 22.00 hodin, k nimž bylo podle § 76 odst. 1 trestního řádu bez předchozího souhlasu státního zástupce přistoupeno ihned po spáchání trestného činu a omezení osobní svobody A. N. a A. L. Podezřelé po zadržení vydaly věci, které měly ze supermarketu Globus odcizit.

Kárně obviněná, které byla v době od 5. 9. do 12. 9. 2016 nařízena pracovní pohotovost, jak již bylo zmíněno, přijala oznámení o zadržení obou podezřelých dne 8. 9. 2016 v 7.00 hodin, s jejich zadržením vyslovila souhlas a rozhodla, že bude konáno zkrácené přípravné řízení ve lhůtě 48 hodin. Téhož dne kárně obviněná intervenovala u soudu v jiné trestní věci a soudkyni Mgr. Ing. K. H. sdělila, že ve věci sp. zn. ZK 241/2016 jsou zadrženi dvě cizinky, vůči nimž je vedeno zkrácené přípravné řízení, a proto jim bude třeba pro účely jejich výslechu zajistit tlumočníka. Se soudkyní se kárně obviněná domluvila, že návrh na potrestání bude podán v dopoledních hodinách dne 9. 9. 2016. Kárně obviněná s ohledem na tuto dohodu, běžící lhůtu pro trvání zadržení a obvyklý postup při rozhodování o zadržených osobách v režimu zkráceného přípravného řízení před víkendem věděla, že spisový materiál se závěrečnou zprávou a zadrženými osobami bude pravděpodobně policejním orgánem doručen státnímu zastupitelství na počátku pracovní doby dne 9. 9. 2016, že soudkyně hodlá věc nařídit a v ní jednat co nejdříve po skončení hlavního líčení nařízeného v jiné trestní věci na 10.00 hodin, že pracovní doba na státním zastupitelství začíná v 7.30 hodin a že je od 8.30 hodin naplánována pracovní porada.

Policejní orgán spisový materiál se zprávou o výsledku zkráceného přípravného řízení a dvěma obálkami s drobnou kosmetikou předložil kanceláři státního zastupitelství dne 9. 9. 2016 v 08.10 hodin. Jeho pracovnice M. K. nejprve sháněla kárně obviněnou, aby spis prohlédla a rozhodla o převzetí zajištěných věcí, které zcela neodpovídaly obsahu protokolu o jejich vydání. Po zjištění, že se kárně obviněná ve své pracovně nenachází, kontaktovala v 08.17 hodin obvodní státní zástupkyni, která si ověřila nepřítomnost kárně obviněné v její kanceláři a následně spis se zajištěnými věcmi převzala. Vedoucí státní zástupkyně rovněž určila jiné státní zástupce ke zpracování návrhu na potrestání a k intervenci u hlavního líčení. Kárně obviněná však již byla okolo 08.30 hodin ve své kanceláři přítomna a spisový materiál převzala.

Po jeho posouzení kárně obviněná předala obě podezřelé soudu a podala návrh na jejich potrestání. Toto podání bylo doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 9 v 10.35 hodin. Hlavní líčení ve zjednodušeném řízení započalo za přítomnosti kárně obviněné v 13.10 hodin a v jeho průběhu obě obviněné vypovídaly, skutečnosti uvedené ve výrokové části návrhu na potrestání označily za nesporné a souhlasily, aby nebyly v hlavním líčení dokazovávány. Stejně postupovala i kárně obviněná, a proto soudkyně Mgr. Ing. K. H. bez přerušení jednání vydala trestní příkaz ze dne 9. 9. 2016, sp. zn. 104 T 39/2016, kterým obě obviněné uznala vinné ze spáchání uvedeného skutku kvalifikovaného jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, odsoudila je k trestu vyhoštění na dobu dvou let a k trestu propadnutí věci a rozhodla o povinnosti obviněných zaplatit společně a nerozdílně poškozené škodu ve výši 12.156 Kč. Obě obviněné se vzdaly práva odporu, to i za osoby oprávněné podat tento opravný prostředek v jejich prospěch. Také kárně obviněná se práva odporu vzdala, takže trestní příkaz nabyl právní moci dne 9. 9. 2016. Dále soudkyně v 14.17 hodin vyhlásila usnesení, jímž obě obviněné propustila ze zadržení na svobodu. Současně jim předala výzvu k vycestování z území České republiky nejpozději do 16. 9. 2016.

Uvedená skutková zjištění vyplývají z tvrzení navrhovatelky obsažených v kárném návrhu, z odpovědí na otázky kladené navrhovatelce při ústním jednání kárného senátu, z výpovědi kárně obviněné a svědecké výpovědi M. K., jakož i z podstatné části spisu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 sp. zn. ZK 241/2016, ze záznamu o přebírání věci sepsaného navrhovatelkou dne 9. 9. 2016 pod sp. zn. SPR 361/2016 a z již zmíněného plánu dosažitelnosti

12 Ksz 7/2016

Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 za období od 1. 8. 2016 do 23. 1. 2017, který byl vypracován dne 13. 5. 2016 pod sp. zn. SPR 24/2016.

Při posouzení tohoto jednání kárně obviněné kárný senát vycházel z definice kárného provinění, která je obsažena v zákoně o státním zastupitelství, jakož i z povahy a významu institutu kárné odpovědnosti státního zástupce z tohoto zákona vyplývající.

Podle § 28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce. Zákon o státním zastupitelství však ve znění § 12c a násl. upravuje mechanismus dohledu, v jehož rámci mohou být zjištěny, projednány a napraveny jednotlivé nedostatky v postupu státních zástupců. Dále podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství může vedoucí státní zástupce drobné nedostatky a poklesky státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. V kárném řízení ve věcech státních zástupců se tedy aplikují principy subsidiarity kárného postihu a kárnou odpovědnost lze dovozovat pouze v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství, jak dovodil Nejvyššího správní soud jako soud kárný již ve svém rozhodnutí ze dne 16. 9. 2010, č. j. 12 Ksz 3/2010 - 83. Porušení povinností při výkonu funkce státního zástupce tak naplňuje znaky skutkové podstaty kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jen je-li zaviněné a dosahuje-li větší intenzity.

Myšlenka, že kárné právo představuje prostředek ultima ratio, který lze použít až za situace, kdy jsou ostatní prostředky neúčinné nebo nedostatečné, byla rozvinuta v další judikatuře kárného senátu ve věcech státních zástupců (srov. kupříkladu rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, č. j. 12 Ksz 13/2014 - 71, ze dne 13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014 - 107, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 12 Ksz 2/2015 - 78, ze dne 15. 12. 2015, č. j. 12 Ksz 9/2015 - 50, a ze dne 14. 2. 2017, č. j. 12 Ksz 4/2016 - 142).

Ve věci sp. zn. ZK 241/2016 kárně obviněná podle svého tvrzení, které nebylo ničím zpochybněno, přišla dne 9. 9. 2016 do budovy státního zastupitelství nejpozději v 08.15 hodin, přičemž měla zapnutý služební mobilní telefon, na něhož bylo možné ji kontaktovat. I když navrhovatelka podle svého vyjádření nejspíše v roce 2015 vydala pokyn, aby administrativa při převzetí zajištěných věcí volala státního zástupce, tak připustila, že toleruje, když v případech, ve kterých se nevyskytuje žádný problém, přebírá zajištěné věci kancelář samostatně. Za této situace nelze z hlediska kárné odpovědnosti klást kárně obviněné za vinu, že v době, kdy mohla očekávat doručení písemností vztahujících se ke zkrácenému přípravnému řízení, jejichž součástí měly být i zajištěné věci, se zrovna nenacházela ve své kanceláři a nezúčastnila se procesu jejich přebírání. Navíc kárně obviněná již byla ve své pracovně přítomna přibližně třináct minut poté, co jí tam vedoucí státní zástupkyně nenalezla, spisový materiál převzala, včas podala soudu návrh na potrestání, byla přítomna hlavního líčení a za její aktivní součinnosti se podařilo danou trestní věc ještě dne 9. 9. 2016 pravomocně skončit. Je tedy zřejmé, že nepřítomnost kárně obviněné při převzetí spisu policejního orgánu, včetně zajištěných věcí nemělo naprosto žádný vliv na výsledek trestního řízení.

Při nutnosti nazírat na tento postup kárně obviněné z materiálního hlediska je tedy nutné konstatovat, že skutek uvedený ve výroku B. pod bodem 1. rozhodnutí kárného senátu nedosahuje intenzity kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. Proto kárně obviněná byla kárného návrhu v této části zproštěna.

12 Ksz 7/2016 - 140 pokračování

Provedeným dokazováním bylo také zjištěno, že kárně obviněná v období od 17. 3. 2016 do 9. 11. 2016 nevedla evidenci své docházky, ačkoli jí tato povinnost byla uložena závaznými opatřeními obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9, která byla vydána při výkonu správy státního zastupitelství podle 13c odst. 7 zákona o státním zastupitelství. Tato skutečnost nepochybně vyplývá z tvrzení navrhovatelky obsažených v kárném návrhu, z odpovědí na otázky kladené navrhovatelce při ústním jednání kárného senátu, z výpovědi kárně obviněné a svědecké výpovědi JUDr. J. K., jakož i ze záznamů a opatření obvodní státní zástupkyně pro Prahu 9 ze dne 13. 10. 2015 a 14. 10. 2015, sp. zn. SPR 486/2015, ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. SPR 603/2015, ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 4 ZN 14/2016, a z upozornění na soustavné porušování pracovní kázně ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. SPR 183/2016.

O takto zjištěném skutkovém stavu kárný senát obecně i v konkrétnostech ve vztahu k posuzovanému případu uvážil následujícím způsobem:

V pracovním vztahu státního zástupce vůči státu se mísí prvky veřejnoprávní s prvky soukromoprávními. Zdůraznil to i Ústavní soud v nálezu ze dne 6. 4 2006, sp. zn. I. ÚS 182/05, v němž hodnotil pracovní poměr státních zástupců jako v jistém smyslu modifikovaný pracovněprávní vztah se zastoupením větší míry prvků veřejnoprávních. Podle § 18 odst. 6 zákona o státním zastupitelství pracovní poměr státních zástupců se řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak. Úprava pracovní doby státních zástupců se přitom v plném rozsahu řídí zákoníkem práce, protože zákon o státním zastupitelství v tomto směru neobsahuje zvláštní ustanovení, s výjimkou pracovní pohotovosti státních zástupců, která je autonomně upravena v § 20 zákona o státním zastupitelství.

Základní povinností zaměstnanců, státní zástupce nevyjímaje, je povinnost vykonávat práci v rozsahu stanovené pracovní doby v rozvržené týdenní pracovní době. Zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Podle § 96 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. je zaměstnavatel povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci odpracované směny s vyznačením jejího začátku a konce. Povinnost vést evidenci pracovní doby zaměstnanců je tak primárně uložena zaměstnavatelům. Jak ovšem vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1916/2004, vztahujícího se k obsahově totožné právní úpravě pracovní doby a její evidence v předchozím zákoníku práce, tak nyní platný a účinný zákoník práce neurčuje, jakým způsobem či jakou formou má být pracovní doba evidována. Záleží tedy pouze na zaměstnavateli, jemuž je povinnost vést evidenci pracovní doby uložena, jaký způsob evidence zvolí tak, aby byl průkazný a vypovídal o tom, zda zaměstnanec odpracoval či neodpracoval stanovenou nebo dohodnutou pracovní dobu, kdy ji odpracoval, v jakém rozsahu, případně dokládal další skutečnosti významné pro posuzování nároků, které s odpracováním pracovní doby souvisejí. Má-li zaměstnavatel tuto svou povinnost plnit, je k tomu nezbytná určitá součinnost zaměstnance. Jestliže tedy zaměstnavatel v souladu s pracovním řádem stanovil pro své zaměstnance pravidla pro způsob evidence pracovní doby, je tento postup zcela po právu a zaměstnanci jsou povinni se takovým pokynem řídit. Jeho uložení zaměstnanci samozřejmě zaměstnavatele nezbavuje povinnosti evidovat pracovní dobu a směřuje jen k získávání podkladů pro to, aby zaměstnavatel mohl svoji povinnost evidovat pracovní dobu řádně plnit.

Při aplikaci této právní úpravy a s ohledem na skutečnost, že kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství může být zaviněné porušení jakékoliv povinnosti státního zástupce, by bylo možné uvažovat o kárné odpovědnosti státního zástupce, který neplní součinnost při vedení evidence pracovní doby ve vztahu ke státnímu zastupitelství, kam je přidělen k výkonu funkce a který vůči němu vykonává práva a povinnosti z pracovního poměru (§ 18 odst. 4 věta druhá zákona o státním zastupitelství).

12 Ksz 7/2016

S ohledem na okolnosti konkrétního případu však kárný senát v takovém jednání kárně obviněné kárné provinění neshledal.

Podle názoru kárného senátu totiž uložení povinnosti k součinnosti se zaměstnavatelem při vedení evidence pracovní doby se musí týkat všech státních zástupců a dalších zaměstnanců příslušného státního zastupitelství, a nikoliv pouze některého jednotlivce. Pro posuzovaný případ je rozhodné znění pracovního řádu, který pro obvod své působnosti vydala městská státní zástupkyně v Praze pokynem č. 3/2014 ze dne 7. 11. 2014. Tento pracovní řád však v čl. 15 nevyužívá možnosti rozvést ustanovení zákoníku práce o evidenci pracovní doby, jak umožňuje jeho ustanovení § 306 odst. 1. Kárný senát vnímá důvody, proč za takového právního stavu obvodní státní zástupkyně uložila kárně obviněné povinnost k součinnosti při vedení evidence pracovní doby individuálním pokynem. Na druhé straně však existují jistě důstojnější, modernější a tím i průkaznější formy této součinnosti než je hlášení formou e-mailové zprávy nebo zapisování do sešitu docházky v sekretariátu obvodní státní zástupkyně. Jen tato nikoliv zcela vhodně uložená forma součinnosti státní zástupkyně s vedoucí státní zástupkyní při vedení evidence pracovní doby a skutečnost, že toto opatření se netýkalo všech státních zástupců Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9, vedla kárný senát k tomu, že neshledal vinu kárně obviněné v tomto bodě kárného návrhu.

Existuje ještě jeden důvod, proč kárný senát výjimečně takto rozhodl. Z dalších listinných důkazů, jakož i z průběhu ústního jednání, je možné vysledovat jisté oboustranné osobní napětí ve vztahu mezi kárně obviněnou a navrhovatelkou. Výhrady navrhovatelky vůči kárně obviněné jsou zřejmé a jejich společným jmenovatelem je, že státní zástupkyně plně nerespektuje oprávnění, autoritu i odpovědnost vedoucí státní zástupkyně za chod státního zastupitelství. Na druhé straně je zdrojem napětí kárně obviněné ve vztahu k nadřízené skutečnost, že ta se opakovaně staví principiálně negativně k jakékoliv její žádosti o vhodnou úpravu pracovní doby z důvodu její společenské role matky s dvěma malými dětmi ve věku do 15 let. Kárný senát v této souvislosti vyzývá obě účastnice kárného řízení a snad i hrozícího občanskoprávního soudního sporu o vhodnou úpravu pracovní doby matky s malými dětmi, jak naznačovala obhajoba kárně obviněné při ústním jednání, aby se pokusily nalézt takové oboustranně akceptovatelné řešení, při němž by byla respektována práva, povinnosti i oprávněné zájmy při řízení obvodního státního zastupitelství na straně navrhovatelky a skloubení povinností státní zástupkyně a matky dvou malých dětí na straně kárně obviněné. V současné době již existuje četná judikatura Nejvyššího soudu vztahující se k právu matek pečujících o děti do 15 let věku na vhodnou úpravu pracovní doby (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 612/2006 a sp. zn. 21 Cdo 1821/2013). Pohledem této ustálené judikatury kárný senát s nejvyšší mírou obecnosti konstatuje, že i státní zástupkyně pečující o malé děti nejsou vyloučeny z práva domáhat se vhodné úpravy pracovní doby a že toto právo nelze omezit jen na péči o děti ve věku do tří let, jak se podává z postojů navrhovatelky vůči žádostem kárně obviněné o vhodnou úpravu pracovní doby.

Z těchto důvodů není možné za kárné provinění považovat ani skutek popsaný v bodě 2. výroku B. rozhodnutí kárného senátu, a proto byla kárně obviněná zproštěna návrhu na zahájení kárného řízení i v tomto rozsahu.

S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů“) uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství,

12 Ksz 7/2016 - 141 pokračování

jehož se dopustila skutkem popsaným ve výroku A. tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění, jak je výše uvedeno, uložil kárně obviněné podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 15 % na dobu 3 měsíců. Výrokem B. rozhodnutí kárného senátu byla dále kárně obviněná podle § 19 odst. 2 zákona o řízení ve věcech soudů, státních zástupců a soudních exekutorů zproštěna návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části týkající se dvou tam specifikovaných skutků, neboť tyto nejsou kárnými proviněními.

Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2017

JUDr. Jiří Palla

předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru