Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 Ksz 14/2012 - 78Rozhodnutí NSS ze dne 05.03.2013

Způsob rozhodnutíuznání viny
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců

přidejte vlastní popisek

12 Ksz 14/2012 - 78

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání dne 5. 3. 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně JUDr. Jana Engelmanna, a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph.D., návrh vrchního státního zástupce v Olomouci, ze dne 10. 12. 2012, sp. zn. 5 SPR 284/2012, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce, JUDr. K. S., státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci,

takto:

podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních

exekutorů,

JUDr. K. S., státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci,

nar. X, bytem S. 42/6, P.,

je vinen, že

v postavení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě v rozporu s § 24 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, podle kterého je povinen se vystříhat všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestranný výkon působnosti státního zástupce

dne 27. 6. 2012 v Olomouci, v budově Vrchního státního zastupitelství požadoval po státním zástupci Mgr. R. H. nahlédnutí do trestního oznámení ze dne 22. 5. 2012, č. j. MF-46280/2012/29 podané Ministerstvem financí ČR ve věci privatizace Mostecké uhelné společnosti, a.s., které se prověřovalo u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pod sp. zn. 2 VZV 1/2012, přestože tuto listinu ani informace v ní obsažené nepotřeboval k plnění úkolů státního zastupitelství, přičemž svůj požadavek odůvodnil tím, že se o toto trestní oznámení „zajímají různé zájmové skupiny“. Poté, co mu R. H. sdělil, že trestní oznámení nemá k dispozici, protože požadovaná listina se nachází u dozorového státního zástupce Mgr. P. Š., dotazoval se, co je předmětem tohoto trestního oznámení a zda se týká již zahájeného trestního stíhání či dalšího prověřování ve věci. Mgr. R. H. mu požadované informace neposkytl, o rozhovoru informoval nadřízené a o obsahu rozhovoru sepsal úřední záznam ze dne 27. 6. 2012,

tedy

zaviněně porušil povinnosti státního zástupce,

tím se dopustil kárného provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

Za to se mu ukládá podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství

kárné opatření

důtka.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 5 SPR 284/2012, klade navrhovatel kárně obviněnému odpovědnost za kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, spočívajícím v tom, že „dne 27. 6. 2012 v Olomouci, v budově Vrchního státního zastupitelství v úmyslu neoprávněně získat informace z trestní věci vedené u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a zpřístupnit je osobám mimo soustavu státního zastupitelství, požadoval po státním zástupci Mgr. R. H. trestní oznámení ze dne 22. 5. 2012, č.j. MF-46280/2012/29 podané Ministerstvem financí ČR ve věci privatizace Mostecké uhelné společnosti, a.s., které se prověřovalo u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pod sp. zn. 2 VZV 1/2012, přestože tuto listinu ani informace v ní obsažené nepotřeboval k plnění úkolů státního zastupitelství ve smyslu § 12g zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státním zastupitelství), přičemž svůj požadavek odůvodnil tím, že se o toto trestní oznámení „zajímají různé zájmové skupiny“. Poté, co mu R. H. sdělil, že trestní oznámení nemá k dispozici, protože požadovaná listina se nachází u dozorového státního zástupce Mgr. P Š., dotazoval se, co je předmětem tohoto trestního oznámení a zda se týká již zahájeného trestního stíhání či dalšího prověřování ve věci. Mgr. R. H. mu požadované informace neposkytl, o rozhovoru informoval nadřízené a o obsahu rozhovoru sepsal úřední záznam ze dne 27. 6. 2012.“

Navrhovatel rekapituloval skutkový stav zjištěný z úředních záznamů Mgr. R. H. ze dne 27. 6. 2012, vysvětlení Mgr. R. H. ze dne 29. 10. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012, vysvětlení Mgr. R. B. ze dne 29. 10. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012, vysvětlení JUDr. V. K. ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012 a vysvětlení JUDr. K. S. ze dne 5. 11. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012.

Podle navrhovatele je prokázána především návštěva kárně obviněného v kanceláři Mgr. H. na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, to přiznal po opakovaných dotazech i kárně obviněný. Prokázán je i zájem kárně obviněného o informace z trestní věci Mostecké uhelné společnosti, a.s. Podle navrhovatele jsou dostatečně prokázány okolnosti intervence kárně obviněného pro „zájem různých zájmových skupin“. Ačkoliv kárně obviněný tento výrok připouští a současně jej považuje za nějaké „plácnutí“, nelze přehlédnout, že podle vyjádření Mgr. B. z chování Mgr. H. po návštěvě kárně obviněného bylo patrné, že se stalo něco mimořádného. Navrhovatel nesouhlasí ani s tím, že informace kárně obviněný požadoval pro odborný zájem z důvodu přijímacího řízení na doktorandské studium, neboť článek k této ani k jiné problematice kárně obviněný nepublikoval, problematika odborně nesouvisí se zamýšleným studijním oborem, skutečnosti rozhodné pro posouzení příslušnosti Vrchního státního zastupitelství nelze zjistit ze samotného trestního oznámení, ani z dotazů, k čemu toto trestní oznámení směřuje. Pokud byl zájem kárně obviněného skutečně odborný související se studiem, mohl věc vyřešit telefonicky, příp. se obrátit na Mgr. P. Š., s nímž jej pojí osobní známost.

Navrhovatel podotkl, že předmětná trestní věc je předmětem výrazného zájmu veřejnosti včetně mediální sféry, na obsahu trestního oznámení mohou mít zájem i osoby vně soustavy státního zastupitelství, byly zde uvedeny skutečnosti, jež měly být předmětem prověřování a jejich prozrazení mohlo dojít ke zmaření či podstatnému ztížení cíle trestního řízení. Proto dozorový státní zástupce Mgr. P. Š. vydal dne 28. 6. 2012 pod sp. zn. 2 VZV 1/2012 policejnímu orgánu pokyn podle § 174 odst. 2 písm. a) trestního řádu, aby obviněným ani jejich obhájcům nebylo při Pokračování

12 Ksz 14/2012 - 79

realizaci jejich práva nahlížet do spisů umožněno se seznámit s obsahem trestního oznámení Ministerstva financí České republiky ze dne 22. 5. 2012 a jeho přílohami.

Navrhovatel je názoru, že kárně obviněný v rozporu s ustanovením § 12g odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“) požadoval informace, které nepotřeboval k plnění úkolů státního zástupce a současně naváděl kolegu státního zástupce k porušení jeho povinností, zejména k porušení povinnosti mlčenlivosti podle § 25 zákona o státním zastupitelství i § 12g téhož zákona upravujícího výměnu informací v soustavě státního zastupitelství. Navrhovatel má za zjištěné, že svůj požadavek kárně obviněný odůvodňoval zájmem osob vně soustavy státního zastupitelství a jednal v úmyslu těmto osobám zpřístupnit důležité informace trestního řízení, čímž ohrožuje důvěryhodnost jak kárně obviněného, tak důvěryhodnost státního zastupitelství, proto je posouzení otázky důvěryhodnosti kárně obviněného nutno projednat v kárném řízení.

Kárně obviněný se vyjádřil ke kárnému návrhu písemně prostřednictvím svého obhájce, odmítl tvrzení, že s požadovanými informacemi hodlal disponovat mimo soustavu státního zastupitelství, trvá na tom, že tyto informace žádal pro svou vlastní potřebu z důvodu studijních a pracovních.

Podle kárně obviněného je skutkové vymezení kárného návrhu provedeno účelově, je zavádějící a nesprávné, naznačující, že požadoval-li kárně obviněný konkrétní dokument, musel o jeho existenci vědět z jiných než veřejně dostupných zdrojů, a snad včleňující jednání kárně obviněného do aktivit nějaké zájmové struktury mající pravděpodobně za cíl ovlivňovat šetření kauzy Mostecké uhelné společnosti, a.s.; z formulace skutku vyplývá, že si kárně obviněný nepřišel pro obecnou informaci, ale pro konkrétně definované podání, ačkoli z podaných vysvětlení Mgr. H. taková informace vůbec nevyplývá a informace o této věci byla veřejně známá a publikovaná v hromadných sdělovacích prostředcích, a skutečnost, že se Mgr. H. spolupodílí na výkonu dozoru v kauze Mostecké uhelné společnosti, byla v řadách státního zastupitelství známou informací.

Kárně obviněný nepopřel návštěvu v kanceláři Vrchního státního zastupitelství v Olomouci u Mgr. H., a že projevoval o uvedenou kauzu zájem, nevzpomíná si, zda předmětem zájmu bylo trestní oznámení či usnesení o zahájení trestního stíhání, zájem mohl mít o oba dokumenty a připustil i vysvětlení zájmu, jak je uvedeno v návrhu. To však byl pouze první důvod, který kárně obviněného napadl, aniž jej vážně a důkladně promýšlel; kárně obviněný jej sám uznal za nedůstojný a projevil lítost.

Kárně obviněný kategoricky odmítl, že by jednal jako osoba jednající v zájmu a na pokyn nepříslušných osob, do zmíněného dokumentu chtěl pouze nahlédnout; stejně odmítl, že by kolegu naváděl k porušení povinnosti mlčenlivosti, což zdůraznil s tím, že odmítnutí nahlédnutí akceptoval a dále na Mgr. H. nenaléhal. Kárně obviněný zdůraznil, že pokud by skutečně jeho jednání odpovídalo skutkovému vymezení kárného návrhu, uvedl by Mgr. H. do pozice spoluviníka, anebo by zpřístupněním požadované informace osobám mimo soustavu státního zastupitelství založil vlastní trestněprávní odpovědnost. Kárně obviněný poukázal na probíhající proces bezpečnostních prověrek před Národním bezpečnostním úřadem České republiky, z čehož dovodil, že by takové jednání nepochybně na něj mělo dopad z hlediska řízení před tímto úřadem.

Kárně obviněný zdůraznil, že jediným důvodem a motivací jeho zájmu byly publikační činnost v souvislosti s přijímacím řízením na doktorandské studium na Univerzitě Palackého v Olomouci a zájem o místní příslušnost státního zastupitelství ve věci Mostecké uhelné společnosti, a.s.

Kárně obviněný si navíc chtěl ověřit, zda se tato věc nějak nedotkne jeho pracovních povinností, jak se mu dříve stalo v jiných věcech. V tomto kárně obviněný poukazuje na to, že tohle se dá kvalifikovaně posoudit pouze z trestního oznámení.

Pokud neuznal navrhovatel zájem kárně obviněného o informace ze studijních důvodů, poukázal kárně obviněný předně na to, že sepsal článek s tématikou místní příslušnosti a případné podjatosti státních zastupitelství a jejich ukončení; článek připojil ke svému vyjádření. Pokud měl navrhovatel pochybnosti o vztahu zamýšleného oboru studia (dějiny státu a práva) a místní příslušnosti státního zastupitelství, kárně obviněný vysvětlil, že tento obor zahrnuje i historické souvislosti otázky místní příslušnosti státního aparátu včetně státního zastupitelství, jako zpracovateli publikace je mu blízké téma místní příslušnosti v trestním řízení. Ke studiu na Právnické fakultě v Olomouci se kárně obviněný nepřihlásil z důvodu, že doktorandské studium v oboru dějin státu a práva prozatím nemá akreditaci, o kterou však usiluje a do té doby kárně obviněný mohl plnit další podmínky pro přijetí. O studium se kárně obviněný však zajímal od ledna 2011, za tímto účelem si sjednal schůzku s JUDr. K. B., Ph.D.; neexistuje-li nakonec přihláška ke studiu, neznamená to, že by tvrzení kárně obviněného bylo nevěrohodné pro nenastoupení do doktorandského studia.

Kárně obviněný uvedl, že považuje za zavádějící a nesprávné, pokud navrhovatel uvedl, že návštěvu Mgr. H. přiznal kárně obviněný až po opakovaných dotazech. Úřední záznam o okolnostech návštěvy kárně obviněného u Mgr. H. byl sepsán dne 5. 11. 2012 po 4 měsících od jejího uskutečnění, kárně obviněný přirozeně nebyl schopen ihned potvrdit, kdy, kde a za jakým účelem se uskutečnila. Kárně obviněný nicméně návštěvu nepopíral, naopak ji přiznal hned v prvním vyjádření. Kárně obviněný nepřesnostmi ve svém vyjádření poukazuje na to, že schůzka pro něj neměla zvláštní význam, jinak by tomu bylo u jednání spočívajícího ve snaze získat informace, který by následně hodlal exportovat mimo soustavu státního zastupitelství. Přesný důvod osobní návštěvy Mgr. H. si kárně obviněný nevybavuje, jestliže kárně obviněný zvolil osobní kontakt s Mgr. H., bylo to z důvodu přirozené přednosti přímého rozhovoru před telefonickým hovorem, v případě potřeby nahlédnutí do materiálů by byl telefonický kontakt nesmyslný. Kárně obviněný odmítá názor navrhovatele o předchozí přípravě k získání informací, na které kárně obviněný neměl právo.

Kárně obviněný oproti namítanému porušení povinností státního zástupce v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství poukazuje na povinnost státního zástupce podle § 24 odst. 3 zákona o státním zastupitelství dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí potřebných pro řádný výkon funkce. Výkon dozoru ve věci Mostecké uhelné společnosti, a.s. mohl z důvodu místní příslušnosti připadnout na jeho osobu ve funkci státního zástupce, případně by se mohla uvedená kauza protnout s některou jinou jeho kauzou.

Porušení § 12g odst. 1 zákona o státním zastupitelství kárně obviněný přiznal, neboť opravdu žádal o informace, které bezprostředně nepotřeboval k plnění úkolů státního zastupitelství. Neuvědomoval si možný důsledek jednání, rozhodně nezamýšlel poškodit státní zastupitelství ani porušit povinnost jemu danou zákonem. Jednáním za zavřenými dveřmi Vrchního státního zastupitelství v Olomouci s dalším státním zástupcem nemůže být narušena důvěra veřejnosti v nestrannost a věrohodnost činnosti státního zastupitelství, neboť veřejnost se jednání nezúčastnil a nebylo jí ani určeno. Kárně obviněný popřel, že by se snažil získat informace za účelem jejich poskytnutí některým zájmovým skupinám mimo soustavu státního Pokračování

12 Ksz 14/2012 - 80

zastupitelství. Adekvátní trest je kárně obviněný připraven přijmout, navrhované odvolání z funkce však považuje za neadekvátní a nepřiměřené kárné opatření.

Návrh podal navrhovatel oprávněný podle § 8 odst. 5 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, dne 13. 12. 2012. Jelikož se jedná o skutek, který se stal dne 27. 6. 2012, je nepochybně zachována subjektivní i objektivní lhůta pro podání kárného návrhu podle § 9 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, jakož i dvouletá lhůta podle § 29 zákona o státním zastupitelství.

Ústní jednání se konalo dne 5. 3. 2013 za přítomnosti navrhovatele, kárně obviněného a jeho obhájce.

Kárný soud provedl dokazování výslechem kárně obviněného, svědeckými výpověďmi Mgr. R. H., státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci, Mgr. R. B. a Mgr. P. Š., státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, úředním záznamem Mgr. R. H. ze dne 27. 6. 2012, záznamem o podaném vysvětlení Mgr. R. B. ze dne 29. 10. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012, záznamem o podaném vysvětlení JUDr. V. K. ze dne 16. 10. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012, záznamem o podaném vysvětlení JUDr. K. S. ze dne 5. 11. 2012, sp. zn. 2 SPR 381/2012 a informacemi předloženými obhajobou – osvědčením Národního bezpečnostního úřadu pro kárně obviněného na stupeň utajení „důvěrné“ ze dne 12. 6. 2009, záznamy o komunikaci kárně obviněného a JUDr. K. B., Ph. D. z 26. - 28. 1. 2011, konceptem článku „Ukončení“ vyloučení orgánu činného v trestním řízení.

Na základě dokazování kárný soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

Kárný soud má za zjištěné, že skutek se stal, jak byl popsán ve stěžejních rysech v návrhu. Kárně obviněný se dva dny před 27. 6. 2012 osobně zajímal o přítomnost Mgr. H. na pracovišti, o čemž Mgr. B. informoval Mgr. H. Po předchozí telefonické domluvě poté kárně obviněný přišel 27. 6. 2012 do kanceláře Mgr. R. H. na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci a v rámci hovoru se Mgr. R. H. zeptal, zda má k dispozici trestní oznámení podané Ministerstvem financí ve věci prověřování privatizace Mostecké uhelné společnosti, a.s., co je předmětem tohoto trestního oznámení a koho se týká. Kárně obviněný zájem o tyto informace odůvodnil tím, že se o to „zajímají různé zájmové skupiny“, toto zdůvodnění kárně obviněného dokazováním nebylo ani zpochybněno, natož vyvráceno. Mgr. R. H. mu informace neposkytl s odůvodněním, že trestní oznámení má dozorový státní zástupce Mgr. P. Š., a dále kárně obviněnému poskytl všeobecné a zavádějící informace, rozhovor převedl na jiné téma, kárně obviněný nenaléhal, rozhovor přibližně po pěti minutách skončil a kárně obviněný odešel. O návštěvě a jejím průběhu Mgr. H. informoval kolegy Mgr. B. a Mgr. Š. a o události sepsal záznam. Obecně ve věcech Mostecké uhelné společnosti si Mgr. Š. jako dozorový státní zástupce podle § 8a trestního řádu vyhradil poskytování informací, resp. oprávnění poskytovat informace o věci jen s jeho předchozím souhlasem, věc obsahovala citlivé či důvěrné a vyhrazené informace. Tím spíše byl obdobný režim zvolen i ve vztahu k trestnímu oznámení Ministerstva financí z 22. května 2012, které ve svém obsahu shromáždilo dosavadní výsledky předchozích zjištění orgánů činných v trestním řízení, proto o informace z něj mohl být zájem ze stran obviněných, obhájců; odlišně proti tomu dle svědka Mgr. Š. by nebyl problém nechat kárně obviněného nahlédnout do usnesení o zahájení trestního stíhání vůči obviněným z 19. 6. 2012, které bylo obviněným již v té době oznámeno. Kárně obviněný svou žádost vůči Mgr. H. již nikdy později neopakoval ani při formálních či neformálních příležitostech; o tom, že celá věc byla předmětem vyšetřování a vysvětlování, se kárně obviněný dozvěděl dne 5. 11. 2012, kdy podával vysvětlení u Krajského státního zastupitelství v Ostravě. Odůvodnění svého zájmu o informace z trestního oznámení zájmem jiných skupin kárně obviněný potvrdil, ovšem sám žádnou váhu těmto slovům nepřikládá a považuje je za „plácnutí“, první reakci, která ho napadla. Svůj zájem před kárným soudem kárně obviněný odůvodnil zájmem odborným, chtěl publikovat o otázkách místní příslušnosti státního zastupitelství, připustil, že v této souvislosti nadřízenému státnímu zastupitelství nechtěl sdělit zájem o otázku, která mohla zpochybnit jeho místní příslušnost, o věc měl přirozený zájem, neboť nikdy nelze vyloučit, že se případ protne s jiným případem, který by příslušel k vyřízení kárně obviněnému. Svědek Mgr. H. je názoru, že podle výrazu v projevu kárně obviněného bylo zřejmé, že ten odůvodnění svého zájmu myslel vážně; svědci Mgr. B. a Mgr. Š. potvrdili viditelné bezprostřední rozrušené chování Mgr. H., které, vzhledem ke speciálnímu režimu poskytování informací o věcech Mostecké uhelné společnosti, mělo potvrzovat mimořádnou událost. Z výpovědí svědků ani z úředních záznamů předložených kárnému soudu však nebylo zjištěno, zda kárně obviněný poté, co by požadované informace získal, opravdu zamýšlel informace vyzradit, případně kterým konkrétním osobám je chtěl předat a už vůbec ne, zda osobám mimo soustavu státního zastupitelství. Sám kárně obviněný návštěvě u Mgr. H. žádný zvláštní význam nepřikládá, poukazuje na to, že poté, co informace nezískal, na jejich získání již dále nenaléhal, skutečný zájem o publikační činnost osvědčuje článkem nachystaným k eventuální publikaci, která zatím neproběhla.

Z hlediska dokazování kárný soud ve výroku rozhodnutí upravil skutkovou větu, a to v části týkající se úmyslu kárně obviněného získat informace neoprávněně a zpřístupnit je osobám mimo soustavu státního zastupitelství, neboť takový cíl nebyl v řízení prokázán. Pokud se týká přesného označení trestního oznámení včetně čísla jednacího, autorem oznámení a datem, nepřisvědčil kárný soud obhajobě, neboť z výpovědi kárně obviněného i svědka Mgr. H. bylo zcela nezpochybnitelně prokázáno, že se kárně obviněný zajímal o konkrétní trestní oznámení aktuálně podané Ministerstvem financí České republiky, ať už jeho markanty znal či nikoliv.

Kárný senát dílčím způsobem tedy přisvědčil obhajobě, pokud jde o jistou formální problematičnost popisu skutku, jak byl obsažen v kárném návrhu. Kárný senát je nicméně přesvědčený o tom, že totožnost skutku z hlediska základních charakteristik jednání kárně obviněného zachoval a považuje skutek takto upřesněný za prokázaný.

Podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je kárným proviněním zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.

Zákon o státním zastupitelství upravuje soubor pravidel, v jejichž mezích je státní zástupce povinen se řídit při výkonu své funkce (a v určitých parametrech též v osobním životě). Důsledné dodržování povinností státního zástupce, oprávnění a postupů svěřených státnímu zástupci právními předpisy (zejména trestním řádem a zákonem o státním zastupitelství) je stěžejní pro plnění úkolů zastupování státu při ochraně veřejného zájmu ve věcech svěřených do působnosti státního zastupitelství.

Podle § 24 odst. 2 zákona o státním zastupitelství je státní zástupce při výkonu své funkce, ve svém osobním životě i při výkonu svých politických práv povinen vystříhat se všeho, co by mohlo vzbuzovat důvodné pochybnosti o dodržování povinností uvedených v odstavci 1, ohrozit vážnost funkce státního zástupce nebo vážnost státního zastupitelství anebo ohrozit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce.

V souvislosti s projednávanou věcí vystupuje do popředí zejména povinnost státního zástupce vystříhat se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestranný výkon působnosti státního Pokračování

12 Ksz 14/2012 - 81

zástupce. Kárně obviněný jakožto státní zástupce přidělený u nižšího stupně státního zastupitelství vyžadoval informace o trestním řízení, nad jehož zákonností probíhal dozor u vyššího stupně státního zastupitelství. Obhajoba kárně obviněného vysvětlující důvody tohoto zájmu jako odborné, publikační, zájem o možný střet s jinými kauzami, jež dozoruje kárně obviněný, podle názoru kárného soudu neobstojí. Zájem o publikační činnost je nanejvýš zájmem osobním, který nemůže ospravedlnit zájem státního zástupce o informace z probíhajícího trestního řízení požadované po jiném státním zástupci při výkonu jeho činnosti, neboť nelze odhlédnout od toho, že pokud by chtěl kárně obviněný publikovat konkrétní úvahy o místní příslušnosti v případě probíhajícího řízení ve věci Mostecké uhelné společnosti u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, tím spíše by nemohl poskytnout tímto způsobem veřejnosti informace o trestním řízení, ke kterým vůbec nebyl příslušný. Pokud jde o tvrzený zájem kárně obviněného o informace z důvodu možného střetu s jinou z trestních kauz, které kárně obviněný vyřizuje, tuto obhajobu kárný soud neuznal. Její nevěrohodnosti svědčí především, že kárně obviněný tento důvod zájmu o informace Mgr. H. nesdělil, ač by tak bez vážných důvodů zajisté učinit mohl a poté by obraz celého případu byl nepochybně odlišný.

Naproti tomu kárný soud neshledal za prokázané, že kárně obviněný zamýšlel eventuálně získané informace vůbec někomu sdělovat, tím spíše jiným osobám, ať už uvnitř soustavy státního zastupitelství či dokonce vně této soustavy. Jednoznačně tak nebyl prokázán úmysl kárně obviněného sdělovat získané informace osobám mimo státní zastupitelství, jak kárně obviněnému kladl za vinu navrhovatel.

Nejvyšší správní soud jako soud kárný proto dospěl k závěru, že kárně obviněný porušil povinnost zakotvenou v § 24 odst. 2 cit. zákona, a to pokud přikazuje státnímu zástupci zdržet se při výkonu funkce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství nebo státního zástupce, a to ať už tímto jednáním kárně obviněný ohrozil důvěru v nestranný výkon své funkce státního zástupce, anebo i funkce státního zástupce Mgr. R. H. Kárný soud nepřipouští, aby v prostředí svázaném přísnými pravidly pro poskytování informací o běžících trestních věcech, ať už tyto informace mají být určeny veřejnosti či dovnitř soustavy státního zastupitelství, někdo požadoval nebo nakonec poskytl informace při zavádějícím a nevěrohodném odůvodnění žádosti o ně. Na tom nic nemění obhajoba kárně obviněného, že rozhovor mezi kárně obviněným a Mgr. H. byl veden mezi dvěma státními zástupci uvnitř státního zastupitelství a nemohla tak být ohrožena důvěryhodnost státního zastupitelství před veřejností. Nelze se domnívat, že to, co se odehraje v kancelářích státního zastupitelství, za nimi zůstane skryto navždy a veřejnost se o těchto dějích nedozví.

Kárně obviněný jednal zaviněně, a to ve formě úmyslu, neboť si byl jako dlouholetý státní zástupce vědom, že požadované informace nesouvisejí s jeho činností, není oprávněn je vyžadovat, a přesto takto jednal.

Kárný senát proto shledal kárně obviněného vinným, neboť všechny znaky skutkové podstaty kárného provinění shledal naplněnými.

Při úvahách o kárném opatření kárný soud, jenž není vázán kárným návrhem, přihlédl k sebereflexi kárně obviněného, který se ke skutku doznal, jasně se vyjádřil před kárným soudem, že si je svého pochybení vědom a lituje jej. Kárný soud nemůže pominout, že pravidla výměny informací v soustavě státního zastupitelství nejsou samoúčelná, jejich porušení může vést ke zmaření, či minimálně ke ztížení cílů trestního řízení, a proto je dán nanejvýš žádoucí zájem na tom, aby informace o probíhajících řízeních uvnitř či vně soustavy státního zastupitelství nadbytečně nekolovaly, jak ostatně mimo § 8a násl. trestního řádu specifikuje i pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 10/2011 ze dne 31. 10. 2011, o informacích. Kárný soud nemůže přehlédnout povahu a závažnost spáchaného kárného provinění, kdy byly kárně obviněným požadovány informace ve věci Mostecké uhelné společnosti, o kterou, jak je obecně známo a bylo zdůrazněno i v kárném řízení, jeví značný zájem veřejnost, média a dozorový státní zástupce přijal tomu odpovídající opatření. Závažnost kárného provinění je snížena tím, že nebylo prokázáno, že by kárně obviněné chtěl předávat tyto informace mimo soustavu státního zastupitelství, samotnou žádost kárně obviněný, jakkoli ji odůvodnil, již neopakoval, na Mgr. H. nenaléhal a zůstalo u tohoto jediného setkání. Kárný soud proto nepovažuje za přiléhavé nejpřísnější opatření navrhované navrhovatelem, tedy odvolání z funkce. Důvěryhodnost kárně obviněného za zjištěných okolností sice utrpěla, ale podle názoru kárného senátu nikoli nevratným způsobem. Vycházeje z úvah o kárném opatření, kárný soud uložil za kárné provinění důtku, jež přiměřeně reflektuje okolnosti a závažnost kárného provinění.

Poučení: Proti tomu rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2013

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně kárného senátu ve věcech státních zástupců

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru