Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 Ksz 11/2012 - 84Rozhodnutí NSS ze dne 04.03.2013

Způsob rozhodnutíuznání viny
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců

přidejte vlastní popisek

12 Ksz 11/2012 - 84

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání dne 4. 3. 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně JUDr. Jana Engelmanna, a přísedících JUDr. Jiřího Hajdy, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph.D., návrh vrchní státní zástupkyně v Praze ze dne 8. 8. 2012, sp. zn. 9 SPR 69/2012-37, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce JUDr. P. P., státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze, a rozhodl

takto:

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,

JUDr. P. P., státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze,

je vinna, ž e

v postavení státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze vykonávající od 18. 1. 2011 do 12. 12. 2011 ve smyslu § 174 trestního řádu dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci vedené u Vrchního státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 7 VZN 1502/2011 v rozporu s § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ukládajícím státnímu zástupci při výkonu funkce plnit úkoly odpovědně, zejména postupovat svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů,

nereagovala na skutečnost, že policejní orgán nerespektoval její pokyn ze dne 19. 1. 2011 k předložení spisu, v rozporu s písemným pokynem svého bezprostředního nadřízeného vedoucího oddělení nepřezkoumala záznam policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení, neprovedla prověrku spisu a nepodala informaci o nápadu věci vrchnímu státnímu zástupci v Praze, ani Nejvyššímu státnímu zastupitelství, následně pak nereagovala na nečinnost policejního orgánu, který nepodal po uplynutí lhůty k prověřování dle § 159 odst. 1 písm. c) trestního řádu dne 2. 7. 2011 písemné zdůvodnění dle § 159 odst. 2 trestního řádu ani nepředložil žádnou jinou informaci o aktuálním stavu prověřování, sama pak v rozporu s článkem 7 a 10 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy, takovou informaci nevyžadovala ani neprovedla prověrku spisového materiálu, ač trestní řízení v dané věci bylo vedeno pro podezření ze zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku s předpokládanou škodou převyšující 150 milionů Kč, přičemž na základě následné prověrky spisového materiálu konstatoval dne 17. 1. 2012 dozorový zástupce, jemuž byla věc nově přidělena, neodůvodněné průtahy v dosavadním postupu policejního orgánu,

tedy

zaviněně porušila povinnosti státního zástupce,

tím spáchala

kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

Za to se jí ukládá

kárné opatření podle § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, snížení platu o 10 % na dobu 12 měsíců, počínaje prvním dnem měsíce následujícího po dni právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce ze dne 8. 8. 2012 (k Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému doručeným dne 9. 8. 2012), č. j. 9 SPR 69/2012-37 (dále též jen „kárný návrh“), klade vrchní státní zástupkyně v Praze kárně obviněné státní zástupkyni za vinu odpovědnost za kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o státním zastupitelství“), za to, že „jako státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze, vykonávající od 18. 1. 2011 do 12. 12. 2011 ve smyslu § 174 trestního řádu dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci vedené u Vrchního státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 7 VZN 1502/2011, nereagovala na nerespektování svého pokynu ze dne 19. 1. 2011 k předložení spisu policejním orgánem a v rozporu s písemným pokynem svého bezprostředního nadřízeného vedoucího oddělení nepřezkoumala záznam policejního orgánu o zahájení úkonů trestního řízení, neprovedla prověrku spisu a nepodala informaci o nápadu věci vrchnímu státnímu zástupci v Praze ani Nejvyššímu státnímu zastupitelství, následně pak nereagovala na nečinnost policejního orgánu, který nepodal po uplynutí lhůty k prověřování dle § 159 odst. 1 písm. c) trestního řádu dne 2. 7. 2011 písemné zdůvodnění dle § 159 odst. 2 trestního řádu ani nepředložil žádnou jinou informaci o aktuálním stavu prověřování, sama pak v rozporu s článkem 7 a 10 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy, takovou informaci nevyžadovala ani neprovedla prověrku spisového materiálu, ač trestní řízení v dané věci bylo vedeno pro podezření ze zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku s předpokládanou škodou převyšující 150 milionů Kč, přičemž na základě následné prověrky spisového materiálu konstatoval dne 17. 1. 2012 dozorový zástupce, jemuž byla věc nově přidělena, neodůvodněné průtahy v dosavadním postupu policejního orgánu“.

Podle odůvodnění návrhu byl záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu sepsaný dne 3. 1. 2011 pod ČTS: OKFK-1-1/TČ-2011-200203 policejním orgánem Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky ve věci podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku s předpokládanou škodou převyšující 150 miliónů Kč na vylákání nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty jednáním konkrétně popsaným v záznamu, doručen na Vrchní státní zastupitelství v Praze dne 17. 1. 2011, věc je vedena pod sp. zn. 7 VZN 1502/2011. Vedoucí oddělení kriminality na finančních trzích tohoto odboru kárně obviněné věc přidělil a uložil písemným pokynem, aby vyžádala policejní spis, provedla prověrku a přezkoumala záznam o zahájení úkonů trestního Pokračování

12 Ksz 11/2012 - 85

řízení, zpracovala o tom záznam, a aby do 14 dnů podala zprávu o nápadu věci vrchnímu státnímu zástupci v Praze a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Kárně obviněná svým dopisem ze dne 19. 1. 2011, č. j. 7 VZN 1502/2011-5 vyžádala od policejního orgánu kompletní spisový materiál za účelem přezkoumání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a stanovení dalšího postupu prověřování s lhůtou do 25. 1. 2011. V této lhůtě spis ani jakékoli vysvětlení od policejního orgánu neobdržela, na situaci nereagovala, přitom spis měla stále u sebe až do 23. 11. 2011. Ve věci sama žádné opatření neprováděla, ani nereagovala na doručení dvou zpráv finančních úřadů ze dne 28. 6. 2011 a 8. 7. 2011, které nepředala policejnímu orgánu k založení do jeho spisu. Od policejního orgánu neobdržela ani písemné zdůvodnění neskončení prověřování dle §159 odst. 2 trestního řádu, ani jinou informaci o jeho aktuálním stavu.

Ředitelka odboru vrchního státního zastupitelství dne 12. 12. 2011 rozhodla o tom, že ve věci sp. zn. 7 VZN 1502/2011 bude vykonávat dozor jiný státní zástupce, který následně provedenou prověrkou zjistil průtahy v postupu policejního orgánu. Selhání kárně obviněné a nečinnost policejního orgánu konstatovala dohledová prověrka Nejvyššího státního zastupitelství provedená dne 31. 1. 2012, pod sp. zn. 8 NZN 242/2011 a následující upozornění prvního náměstka nejvyššího státního zástupce ze dne 10. 2. 2012, sp. zn. 8 NZN 242/2011, adresované pověřenému vrchnímu státnímu zástupci v Praze a doručené mu dne 13. 2. 2012.

Pochybení kárně obviněné projednal tehdy pověřený vrchní státní zástupce v Praze s kárně obviněnou ústně, takový postup však podle navrhovatelky nezakládá překážku věci rozhodnuté; navrhovatelka jej hodnotí jako nedostačující z hlediska adekvátnosti sankce. Navrhovatelka konstatovala, že již v minulosti byly kárně obviněné uděleny výtky za obdobné nedostatky v její činnosti, a to neformálně ústním projednáním, tak i písemnými výtkami podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, ze dne 2. 4. 2008, sp. zn. 9 SPR 102/2008, ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. 9 SPR 68/2010.

Navrhovatelka spatřuje v pochybení kárně obviněné porušení povinností státního zástupce: jednak shledává rozpor s § 12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství, neboť nesplnila pokyn svého bezprostředního nadřízeného, dále rovněž rozpor s článkem 7 a 10 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009, o trestním řízení, rozpor s článkem 1 odst. 1 písm. e), odst. 4 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 1/2010, o informacích, v úhrnu se jedná o porušení § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství; skutková podstata kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství byla podle navrhovatelky naplněna.

Navrhovatelka navrhla kárné opatření podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství, snížení platu ve výši 10 % na dobu 12 měsíců.

Kárně obviněná se ke kárnému návrhu písemně nevyjádřila.

Kárný soud návrh projednal v ústním jednání dne 4. 3. 2012 za účasti navrhovatelky a kárně obviněné, přitom shledal, že jsou splněny podmínky, za nichž může přikročit k meritornímu projednání návrhu.

Kárný návrh podala osoba k tomu oprávněná podle § 8 odst. 5 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též jen „zákon o řízení“).

K vytýkanému jednání mělo dojít v období od 19. 1. 2011 do 12. 12. 2011. Kárný návrh byl podán v dvouleté lhůtě podle § 29 zákona o státním zastupitelství, tím spíše v tříleté lhůtě podle § 9 odst. 1 zákona o řízení.

V ústním jednání kárně obviněná namítla, že kárný návrh nebyl podán v zákonem stanovené subjektivní lhůtě, a že je ve věci dána překážka res iudicata, neboť pochybení s ní projednal pověřený vrchní státní zástupce JUDr. S. M. v období po 24. 1. 2012. K tomu kárně obviněná kárnému soudu předložila výstupy z informačního systému ISYZ, dokumentující pohyb spisu sp. zn. 7 VZN 1502/2011 a sdělení JUDr. S. M. kárnému soudu z 1. 3. 2013.

Podle názoru kárného soudu je subjektivní šestiměsíční lhůta zachována; počala běžet dnem, kdy se navrhovatel, popřípadě v projednávané věci nadřízené nejvyšší státní zastupitelství, dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Kárný soud k posouzení této otázky vycházel z dokazování provedeného výtahem spisu sp. zn. 7 VZN 1502/2011, informací pro vrchního státního zástupce v Praze JUDr. V. R. ze dne 30. 4. 2012, č. j. 9 SPR 69/2012-21 s připojeným konceptem kárného návrhu, záznamy o pohybu spisu 7 VZN 1502/2011 v období 19. 1. 2011 do 22. 2. 2012 a sdělením JUDr. S. M. kárnému soudu ze dne 1. 3. 2013.

Z dokazování vyplynulo, že dne 9. 12. 2011 JUDr. Z. K., ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství, emailem kontaktoval Mgr. S. B., ředitelku odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze s tím, že 8. 12. 2011 byl z odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu ze dne 3. 1. 2011, z podacího razítka však je zřejmé, že tento záznam byl na Vrchní státní zastupitelství v Praze doručen 17. 1. 2011, věc je vedena pod sp. zn. 7 VZN 1502/2011. Tato věc však doposud nebyla evidována na odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Nejvyššího státního zastupitelství, nebyla podána ani informace o nápadu této věci. JUDr. Z. K. současně upozornil, že prověřování věci probíhá již více než 11 měsíců. Dne 12. 12. 2011 rozhodla ředitelka odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze Mgr. S. B., že v trestní věci sp. zn. 7 VZN 1502/2011, v níž vykonávala doposud dozor kárně obviněná JUDr. P. P., bude s účinností od 12. 12. 2011 vykonávat dozor státní zástupce odboru JUDr. V. T. Ředitelka odboru závažné hospodářské a finanční kriminality následně dne 13. 12. 2011 JUDr. K. odpověděla, že skutečně nebyla na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně odeslána informace o nápadu věci, pochybení s kárně obviněnou projednala, tato věc se již nebude opakovat. Nejvyšší státní zastupitelství vykonalo nad postupem kárně obviněné dohled vedený pod sp. zn. 8 NZN 242/2011, výsledek dohledové prověrky sdělil vrchnímu státnímu zástupci v Praze (funkcí byl tehdy pověřen JUDr. S. M.) v dopise z 10. 2. 2012 I. náměstek nejvyššího státního zástupce, dopis byl JUDr. M. doručen dne 13. 2. 2012. I. náměstek nejvyššího státního zástupce v dopise rekapituluje zjištění, která vycházejí ze skutečností zřejmých z tehdejšího stavu dozorového spisu 7 VZN 1502/2011 shrnutých v záznamu o dohledové prověrce z 31. 1. 2012, č. j. 8 NZN 242/2011-24 (ten konstatoval pochybení kárně obviněné v podstatě v rozsahu, jenž byl převzat do kárného návrhu). Z provedeného dokazování kárný soud zjistil, že o rozsahu pochybení kárně obviněné byli informováni I. náměstek nejvyššího státního zástupce JUDr. S. nejpozději dnem 10. 2. 2012 a pověřený vrchní státní zástupce v Praze dne 13. 2. 2012 (do té doby nebyl proveden tzv. vnitřní dohled). Podle konceptu kárného návrhu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 9 SPR 69/2012-23, kladl totožná pochybení kárně obviněné za vinu již JUDr. V. R., tehdy vrchní státní zástupce v Praze, k realizaci kárné pravomoci nedošlo pro personální změnu ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Pokračování

12 Ksz 11/2012 - 86

V případě kárně obviněné věděli o rozhodných okolnostech kárného provinění pověřený vrchní státní zástupce v Praze a nejvyšší státní zástupce (není přitom rozhodující, že o těchto okolnostech byl přímo informován I. náměstek tj. zástupce nejvyššího státního zástupce). Z dokazování nevyplývá, že pověřený vrchní státní zástupce v Praze věděl o okolnostech kárného provinění dříve. Z listiny o pohybu dozorového spisu sp. zn. 7 VZN 1502/2011 je zřejmé, že u záznamu ze dne 24. 1. 2012 je připojena položka „VSZ“, to však z hlediska počátku běhu subjektivní lhůty nemá vypovídající hodnotu, tedy zejména, zda pověřený vrchní státní zástupce měl spis k dispozici, zda se s jeho obsahem seznámil a jaké závěry přijal; ani JUDr. S. M. (tehdy pověřený vrchní státní zástupce v Praze) ve sdělení kárnému soudu ze dne 1. 3. 2013, které předložila kárně obviněná u ústního jednání, netvrdí nic na podporu tvrzení kárně obviněné, že již 24. 1. 2012 se vrchní státní zástupce dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání kárného návrhu (§ 9 odst. 1 zákona o řízení). Zůstává tak pouze pokyn JUDr. M. na dopise I. náměstka nejvyššího státního zástupce (z 10. 2. 2012) předložit mu spis a přípis ze dne 17. 2. 2012, sp. zn. 7 VZN 1502/2011, 2 VZM 108/2011, kdy pověřený vrchní státního zástupce v reakci na dopis ze dne 10. 2. 2012 sděluje I. náměstkovi nejvyššího státního zástupce, že seznámil kárně obviněnou se zjištěními v nich uvedenými a jednotlivá pochybení s ní projednal. Otázka vědomí o rozhodných okolnostech kárného provinění ve vztahu k pověřenému vrchnímu státnímu zástupci v Praze podle názoru kárného soudu zůstala nezpochybněna a kárný soud má za prokázané, že se tak s určitostí stalo 13. 2. 2012.

Nejvyšší správní soud jako soud kárný v rozhodnutí č. j. 12 Ksz 6/2012-105, ze dne 12. 9. 2012, dostupném na www.nssoud.cz, k zachování subjektivní lhůty pro podání kárného návrhu vyslovil, že kárný návrh musí být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se příslušný orgán státní správy státního zastupitelství dozví o rozhodných skutečnostech. Zachování subjektivní lhůty k podání kárného návrhu přitom nelze odvíjet - za situace, kdy postupně několika orgánům státní správy státního zastupitelství oprávněným podat kárný návrh podle § 13i zákona o státním zastupitelství byly nepochybně známy okolnosti kárného provinění, výlučně od okamžiku, kdy se o těchto okolnostech dozvěděl poslední, většinou v postavení navrhovatele. Orgány státní správy státního zastupitelství příslušné podat návrh, které mají všechny relevantní informace k podání návrhu, si je nemohou předávat mezi sebou a odsouvat počátek běhu šestiměsíční subjektivní lhůty k podání kárného návrhu teoreticky až na hranici dvouleté objektivní lhůty podle § 29 zákona o státním zastupitelství. Kritiku tohoto postupu už kárný soud v citovaném rozhodnutí provedl a hlásí se k ní i v posuzované věci.

Kárný soud proto považuje za začátek běhu subjektivní lhůty den 10. 2. 2012, kdy pochybení kárně obviněné konstatoval I. náměstek nejvyššího státního zástupce v dopise adresovaném pověřenému vrchnímu státnímu zástupci v Praze. Kárný návrh musel být proto podán soudu do 10. 8. 2012, návrh byl soudu doručen 9. 8. 2012, šestiměsíční subjektivní lhůta byla zachována.

Kárnému řízení rovněž nebrání ústní projednání pochybení kárně obviněné pověřeným vrchním státním zástupcem, na které odkazuje ve zmíněném dopisu I. náměstkovi nejvyššího státního zástupce ze dne 17. 2. 2012 sp. zn. 7 VZN 1502/2011, neboť se nejedná o formu řešení pochybení státního zástupce předvídanou předpisy o kárné odpovědnosti státních zástupců (oproti písemné výtce udělené podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, jež představuje překážku věci rozhodnuté, srov. rozhodnutí č. j. 12 Ksz 1/2008-97 ze dne 15. 10. 2009, dostupné na www.nssoud.cz, ta však ve vztahu k jednání kladenému za vinu kárně obviněné udělena nebyla).

Z hlediska skutkového bylo třeba v řízení prokázat, že se kárně obviněná, které byl přidělen k dozoru spis sp. zn. 7 VZN 1502/2011, dopustila vytýkaných forem nečinnosti: nereagovala na to, že orgán policie nepředložil k její žádosti spis, nepřezkoumala záznam o zahájení úkonů trestního řízení, neprovedla prověrku spisu a nepodala informaci o nápadu věci vrchnímu státnímu zástupci ani nejvyššímu státnímu zástupci. Po uplynutí lhůty k prověřování (šest měsíců podle § 159 odst. 1 písm. c) tr. řádu) nereagovala na nečinnost policejního orgánu, který nepodal patřičné písemné zdůvodnění podle § 159 odst. 2 trestního řádu, nevyžadovala informaci o stavu prověřování a neprovedla prověrku spisového materiálu. Tyto skutečnosti kárný soud zjistil z části dozorového spisu sp. zn. 7 VZN 1502/2011, na jehož přídělovém listu je uveden příslušný pokyn vedoucího oddělení k vyžádání spisu, přezkoumání záznamu, provedení prověrky a vyhotovení záznamu o prověrce včetně informace o nápadu věci spolu s termíny. Jednalo se o podezření ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku podobné povinné platby podle § 240 odst. 1,3 trestního zákoníku (jednání mělo znaky tzv. karuselového podvodu při vyplacení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, škoda měla činit nejméně 150 mil. Kč). Spis byl kárně obviněné přidělen 18. 1. 2011, 19. 1. 2011 kárně obviněná vyžádala u Policie České republiky kompletní spisový materiál se lhůtou do 25. 1. 2011. Fotokopie části dozorového spisu předložená soudu pak obsahuje až list č. 98, na němž je záznam, že dne 8. 12. 2011 byl na Nejvyšší státní zastupitelství na jeho žádost faxován „záznam o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 3. 1. 2011“, neboť ve věci nebyla podána tzv. nápadová zpráva, na čl. 99 je založeno opatření ředitelky odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, kterým ve věci 7 VZN 1502/2011 určila jako dozorujícího státního zástupce namísto kárně obviněné JUDr. V. T. Tento státní zástupce den 17. 1. 2012 ve vztahu k postupu policejního orgánu konstatoval neodůvodněné průtahy. Z předložené části spisu není patrno, že kárně obviněná splnila alespoň některé z uvedených povinností, jejichž nedodržení je jí kárným návrhem kladeno za vinu.

Zjištěný skutkový stav potvrzuje jednání, které navrhovatelka kárně obviněné vytýká a nevzbuzuje žádné pochybnosti, kárně obviněná u ústního jednání uvedená pochybení přiznala. Kárný soud je proto názoru, že skutek kladený kárně obviněné za vinu se stal a dopustila se jej kárně obviněná.

Kárným proviněním je podle § 28 zákona o státním zastupitelství zaviněné porušení povinností státního zástupce.

Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 8/2009 o trestním řízení (jde o pokyny vydávané podle § 12 odst. 1 zákona o státním zastupitelství k sjednocení a usměrnění postupu státních zástupců) v čl. 7 státnímu zástupci ukládá, aby v závažných věcech pravidelně prověřoval stav přípravného řízení, v čl. 10 odst. 1 stanoví, že prověrky spisových materiálů policejního orgánu provede státní zástupce ve věcech skutkově, důkazně či právně složitých zpravidla nejméně jedenkrát za dva měsíce.

Pokyn obecné povahy č. 1/2010 o informacích účinný v době, kdy k vytýkanému jednání došlo, ukládal v čl. 1 odst. 1 písm. e) bezodkladně informovat Nejvyšší státní zastupitelství o trestných činech, u nichž dozor vykonává vrchní státní zastupitelství (od 15. 11. 2011 nahrazen pokynem č. 10/2011 o informacích, v čl. 1 již není uveden výraz „bezodkladně“).

Kárně obviněné také udělil výslovné pokyny pro postup v této věci její nadřízený vedoucí oddělení. Podle § 12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství jsou státní zástupci povinni se řídit pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v rozporu se zákonem.

Pokračování

12 Ksz 11/2012 - 87

Podle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství je státní zástupce při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví; zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů.

Kárně obviněná svou nečinností ve formách shora uvedených a popsaných ve skutkové větě rozhodnutí trvající po období téměř jednoho roku porušila řadu uvedených povinností státního zástupce, počínaje nerespektováním pokynu nadřízeného, přes interní akty sjednocující postupy státních zástupců až k porušení základních zásad postupu státního zástupce v přípravném řízení (§ 157 trestního řádu v odst. 1 ukládá státnímu zástupci a policejnímu orgánu, aby organizovali svou činnost tak, aby účinně přispívali k včasnosti a důvodnosti trestního stíhání). V úhrnu pak vytýkanou nečinností došlo k porušení základního ustanovení § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství upravujícího stěžejní povinnosti státního zástupce při výkonu funkce ve směru svědomitosti, odpovědnosti a včasnosti.

Jednáním kárně obviněné byla skutková podstata kárného deliktu naplněna, neboť téměř rok trvající nečinnost při dozoru nad prověřováním závažné trestné činnosti ohrozila objekt chráněný touto skutkovou podstatou, tzn. řádný výkon funkce státního zástupce a důvěru v činnost státního zastupitelství a odbornost jeho postupu. Jako dlouholetá stání zástupkyně si musela být svých povinností vědoma, proto i složka zavinění je zde nepochybně dána.

Při úvaze o kárném opatření byl kárný senát veden závažností zjištěného pochybení, nečinnost byla dlouhodobá; přikročil proto k uložení přísného opatření snížení platu ve výši 1/3 rozpětí (10 %) na maximální možnou dobu jednoho roku. Takové opatření představuje velmi významný finanční postih kárně obviněné. Přitom přihlédl i ke skutečnosti, že se v minulosti při výkonu funkce kárně obviněná určitých pochybení nevyvarovala, jak o tom svědčí výtky udělené v roce 2008 a 2010 (kárný soud přitom ovšem akcentuje zejména výtku z roku 2010, neboť ukládá-li čl. VI bod č. 4 zákona č. 314/2008 Sb., že pro zahlazení kárného opatření uloženého před 1. 10. 2008 nelze aplikovat lhůtu § 24 zákona o řízení v délce 5 let, pak nejspíše není ani možné v roce 2013 významně přihlížet k výtce udělené před 1. 10. 2008). Kárně obviněná neuvedla nic, co by pro úvahu o kárném opatření mohlo přinést zmírňující pohled kárného senátu, a kárný senát v průběhu řízení nezjistil žádné podstatné okolnosti, které by mohly náhled na závažnost kárného provinění ovlivnit.

Poučení: Proti tomu rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. března 2013

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně kárného senátu ve věcech státních zástupců

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru