Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

12 Ksz 10/2019 - 127Rozhodnutí NSS ze dne 19.02.2020

Způsob rozhodnutíuznání viny
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Prejudikatura

13 Kss 13/2011 - 169

11 Kss 6/2017 - 30

12 Ksz 6/2012 - 105

12 Ksz 6/2019 - 110

12 Ksz 13/2014 - 71

12 Ks...

více

přidejte vlastní popisek

12 Ksz 10/2019 - 127

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., zástupce předsedy senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Marka Bodláka, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Daniely Kovářové a prof. JUDr. PhDr. Miloše Večeři, CSc. při ústním jednání dne 19. 2. 2020 ve věci návrhu krajského státního zástupce v Ostravě, se sídlem se sídlem Na Hradbách 21, Ostrava, ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. 2 SPR 269/2019, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. Martina Pavelky, státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě, zast. obhájcem Mgr. Jiřím Čaplou., advokátem se sídlem Poštovní 1794/17, Ostrava,

takto:

I.
Mgr. Martin Pavelka, nar. X, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě,
bytem X,

se podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů

uznává vinným, že

A. jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě v rozporu s povinností při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů, stanovenou v § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byl dlouhodobě nečinný při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, a jednalo se o dílčí útoky ukončené do 25. 7. 2018, tedy do data doručení návrhu na zahájení kárného řízení kárně obviněnému, skončeného rozhodnutím Nejvyššího právního soudu ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018 – 69, a to konkrétně:

1) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4875/2017 v období od 13. 11. 2017 do 6. 2. 2018, tedy po dobu 2 měsíců a 3 týdnů, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství dle § 8 odst. 2 tr. řádu od dvou bank [původně bod 11. písm. a) návrhu],

2) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4560/2017 v období od 2. 2. 2018 do 26. 4. 2018, tedy po dobu více než 2 měsíců a 3 týdnů, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání úkonů právní pomoci ve Slovenské republice [původně bod 27. písm. a) návrhu],

3) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4423/2017 [původně bod 28. písm. a) a b) návrhu] a) v období od 16. 6. 2017 do 7. 9. 2017, tedy po dobu více než 2 měsíce a 3 týdny, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu,

b) v období od 26. 9. 2017 do 28. 12. 2017, tedy po dobu 3 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu,

4) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4370/2016 (původně bod 30. návrhu) a) v období od 4. 10. 2016 do 16. 10. 2017, tedy po dobu více než 1 roku, nerozhodl o stížnosti poškozené proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu, ačkoliv bylo vydání usnesení urgováno poškozenou, když rozhodl až usnesením datovaným 13. 10. 2017, předaným kanceláři k vypravení 16. 10. 2017, tak, že podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadené usnesení zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl,

b) v období od 3. 1. 2018 do 24. 4. 2018, tedy po dobu 3 měsíců a 3 týdnů byl nečinný, když nereagoval na předložení spisu policejním orgánem po předchozí domluvě k posouzení dalšího postupu a až poté, co mu dne 20. 4. 2018 udělila náměstkyně okresního státního zástupce Mgr. Monika Oborilová podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství závazný pokyn věc zpracovat do 24. 4. 2018, dne 24. 4. 2018 udělil policejnímu orgánu pokyn k vypracování znaleckého posudku z oboru kriminalistika, odvětví písmoznalectví,

B. jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě v rozporu s povinností při výkonu své funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů, stanovenou v § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, byl dlouhodobě nečinný při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, a to konkrétně:

1) ve věci vedené pod sp. zn. 12 ZN 4989/2015 v období od 10. 2. 2017 do 20. 2. 2019, tedy po dobu více než 2 let, nerozhodl o stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 6. 2. 2017, a to ani poté, kdy mu dne 21. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství pokyn, aby stížnost vyřídil v termínu do 1. 2. 2019, když o stížnosti rozhodl až usnesením ze dne 20. 2. 2019 tak, že napadené usnesení policejního orgánu zrušil dle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu a uložil mu o věci znovu jednat a rozhodnout (původně bod 1. návrhu),

2) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 5196/2016 v období od 8. 2. 2017 do 25. 2. 2019, tedy po dobu více než 2 let, nerozhodl o stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 5 tr. řádu ze dne 1. 2. 2017, a to ani poté, kdy mu dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby stížnost vyřídil v termínu do 6. 2. 2019, když o stížnosti rozhodl až usnesením dne 25. 2. 2019 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou (původně bod 2. návrhu),

3) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4685/2016 v období od 24. 1. 2017 do 1. 3. 2019, tedy po dobu více než 2 let a 1 měsíce, nerozhodl o stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 5 tr. řádu, a to ani poté, kdy mu dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby stížnost vyřídil v termínu do 18. 2. 2019, když o stížnosti rozhodl až usnesením dne 1. 3. 2019 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou (původně bod 3. návrhu),

4) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4602/2016 v období od 2. 5. 2017 do 13. 3. 2019, tedy po dobu více než 1 roku a 10 měsíců, nerozhodl o podání města Kamenický Šenov k posouzení, zda na místo přestupku nejde o podezření z trestného činu, když rozhodl až pokynem policejnímu orgánu předaným k vypravení kanceláři 13. 3. 2019 tak, že věc předal policejnímu orgánu s pokynem vést nadále trestní řízení (původně bod 4. návrhu),

5) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZT 41/2018 v období od 17. 4. 2018 do 8. 8. 2018, tedy po dobu 3 měsíců a 3 týdnů, nerozhodl o stížnosti obviněné proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu ze dne 29. 3. 2018, když o stížnosti rozhodl až usnesením předaným k vypravení kanceláři 8. 8. 2018 tak, že napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl (původně bod 5. návrhu),

6) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZT 51/2018 v období od 30. 7. 2018 do 9. 11. 2018, tedy po dobu více než 3 měsíců, nerozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu ze dne 9. 5. 2018, když o stížnosti rozhodl až usnesením ze dne 9. 11. 2018 tak, že napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl (původně bod 6. návrhu),

7) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZT 102/2018 v období od 18. 10. 2018 do 16. 1. 2019, tedy po dobu takřka 3 měsíců, nerozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu ze dne 24. 9. 2018, když rozhodl až usnesením předaným k vypravení kanceláři dne 16. 1. 2019, tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou (původně bod 7. návrhu),

8) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZT 7/2019 v období od 18. 2. 2019 do 10. 7. 2019, tedy po dobu 4 měsíců a 3 týdnů, nerozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu ze dne 8. 2. 2019, když rozhodl až usnesením ze dne 10. 7. 2019 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou (původně bod 8. návrhu),

9) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZT 26/2019 v období od 10. 4. 2019 do 12. 7. 2019, tedy po dobu více než 3 měsíce, nerozhodl o stížnosti obviněné proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. řádu ze dne 18. 3. 2019, když o stížnosti rozhodl až usnesením ze dne 12. 7. 2019 tak, že napadené usnesení podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl (původně bod 9. návrhu),

10) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4874/2017 (původně bod 10. návrhu)

a) v období od 6. 9. 2018 do 3. 12. 2018, tedy po dobu takřka 3 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství dle § 8 odst. 2 tr. řádu od dvou bank, ačkoliv byl navíc 31. 10. 2018 policejním orgánem na nutnost vyžádání informací opět upozorněn,

b) v období od 1. 7. 2019 do 8. 10. 2019, tedy po dobu více než 3 měsíců, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k vyžádání úkonů mezinárodní právní pomoci ve Španělsku, ačkoliv byl navíc policejním orgánem 5. 8. 2019 na potřebu rozhodnutí o této žádosti znovu upozorněn a ačkoliv sám v rámci prověrky spisu 23. 8. 2019 toto označil za potřebný úkon, přičemž jeho nečinnost byla ukončena až postoupením věci z důvodu věcné příslušnosti státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě,

11) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4875/2017 v období od 14. 9. 2018 do 4. 3. 2019, tedy po dobu 5 měsíců a 2 týdny, nerozhodl o stížnosti poškozené proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu ze dne 6. 9. 2018, a to ani poté, kdy mu dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk závazný pokyn, aby stížnost vyřídil (bez uvedení nového termínu), když o stížnosti rozhodl až usnesením dne 4. 3. 2019 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. řádu zamítl jako nedůvodnou [původně bod 11. písm. b) návrhu],

12) v období od 29. 8. 2018 do 23. 1. 2019, tedy po dobu 4 měsíců a 3 týdnů, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k podání návrhu k prohlídce jiných prostor a pozemků dle § 83a odst. 1 tr. řádu, a takto byl nečinný i přesto, že z návrhů policejního orgánu na prodloužení lhůty na skončení prověřování ze dne 8. 10. 2018 a 10. 12. 2018 vyplývalo, že policejní orgán vyčkává jen na soudní příkaz, a zároveň policejní orgán v obou návrzích upozornil, že podnět byl doručen na státní zastupitelství dne 29. 8. 2018, přičemž dne 11. 1. 2019 uložila státnímu zástupci náměstkyně okresního státního zástupce Mgr. Monika Oborilová zpracovat návrh k vydání příkazu do 17. 1. 2019, přičemž ani tento závazný pokyn však státní zástupce nesplnil a návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků zpracoval až dne 23. 1. 2019 ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4980/2017 [původně bod 12. písm. a) návrhu],

13) ve věci vedené pod sp. zn. 10 ZN 4296/2015 v období od 13. 6. 2018 do 1. 3. 2019, tedy po dobu více než 8 měsíců, nereagoval na doručení pravomocného odsuzujícího rozsudku z Polské republiky v převzaté trestní věci a nezabezpečil jeho postoupení policejnímu orgánu k vydání konečného rozhodnutí ve věci, a to ani poté, kdy mu dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě Mgr. Petr Vaněk závazný pokyn, aby rozhodl o ukončení dočasného upuštění od některých úkonů trestního řízení a zaslal polské rozhodnutí policejnímu orgánu k vydání konečného rozhodnutí v termínu do 15. 2. 2019 (původně bod 13. návrhu),

14) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4371/2018 v období od 10. 9. 2018 do 13. 3. 2019, tedy po dobu 6 měsíců, nerozhodl o stížnosti poškozeného proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu, když o ní rozhodl až usnesením předaným kanceláři k vypravení dne 13. 3. 2019, a to tak, že napadené usnesení zrušil dle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu a uložil mu o věci znovu jednat a rozhodnout (původně bod 14. návrhu),

15) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4524/2018 v období od 25. 10. 2018 do 22. 3. 2019, tedy po dobu 5 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu o předání trestní věci do Polské republiky, přestože byl na nečinnost dotazován poškozeným 26. 2. 2019 a 4. 3. 2019, když až dne 22. 3. 2019 vydal usnesení dle § 108 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci o dočasném upuštění od některých úkonů trestního řízení a zároveň zpracoval žádost o převzetí věci do Polské republiky (původně bod 15. návrhu),

16) ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1588/2017 v období od 20. 10. 2017 do 31. 1. 2019, tedy po dobu více než 1 roku a 3 měsíců, nikterak nereagoval na poznatek státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku o podezření ze spáchání trestného činu, a to ani poté, kdy mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk závazný pokyn, aby poznatek postoupil policejnímu orgánu v termínu ihned, když poznatek postoupil policejnímu orgánu až 31. 1. 2019 (původně bod 16. návrhu),

17) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4557/2018 v období od 17. 10. 2018 do 30. 4. 2019, tedy po dobu více než 6 měsíců, nerozhodl o žádosti policejního orgánu o vyžádání právní pomoci ve Slovenské republice, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 3. 12. 2018, 4. 2. 2019 a 4. 4. 2019 upozorněn, že policejní orgán vyčkává s dalšími úkony na výsledek mezinárodní právní pomoci, když o žádosti policejního orgánu rozhodl až 30. 4. 2019 vydáním evropského vyšetřovacího příkazu (původně bod 17. návrhu),

18) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4678/2018 v období od 22. 2. 2019 do 21. 5. 2019, tedy po dobu 3 měsíců, nerozhodl o žádosti policejního orgánu o podání návrhu na vydání příkazu k zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle § 88a odst. 1 tr. řádu, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 15. 3. 2019 a 14. 5. 2019 upozorněn, že policejní orgán vyčkává s dalšími úkony mj. na vyřízení žádosti o podání návrhu, když návrh vypracoval až dne 21. 5. 2019 (původně bod 18. návrhu),

19) ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1516/2018 v období od 10. 9. 2018 do 8. 7. 2019, tedy po dobu 10 měsíců, tedy po uplynutí dvouměsíční lhůty dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství, nevyřídil tři trestní oznámení, přestože byl na průtahy 28. 3. 2019 upozorněn Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, přičemž věc vyřídil postoupením podání k prověření policejnímu orgánu a podatele o tom vyrozuměl (původně bod 19. návrhu),

20) ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1309/2016 v období od 8. 6. 2017 do 28. 2. 2019, tedy po dobu více než 1 roku a 8 měsíců, tedy po uplynutí dvouměsíční lhůty dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství, nevyřídil podání oznamovatele, které směřovalo proti postupu policejního orgánu před zahájením trestního řízení, a to ani poté, kdy mu dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk závazný pokyn, aby věc vyřídil v termínu do 1. 2. 2019, věc vyřídil až 28. 2. 2019 vydáním pokynu policejnímu orgánu k zahájení úkonů trestního řízení a vyrozuměním podatele (původně bod 20. návrhu),

21) ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1294/2017 v období od 7. 8. 2018 do 31. 1. 2019, tedy po dobu více než 5 měsíců a 3 týdnů, tedy po uplynutí dvouměsíční lhůty dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství, nijak nevyřídil e-mailové podání, které směřovalo proti postupu policejního orgánu před zahájením trestního řízení, a to ani poté, kdy mu dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk závazný pokyn, aby vyzval podatele k odstranění vad podání, včetně odpovídajícího poučení, v termínu do 25. 1. 2019, když podatele vyzval k odstranění vad podání až dne 31. 1. 2019 (původně bod 21. návrhu),

22) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4758/2018 v období od 13. 11. 2018 do 5. 6. 2019, tedy po dobu 6 měsíců a 3 týdnů, nerozhodl o žádosti policejního orgánu o vyžádání právní pomoci v Hongkongu, když o žádosti policejního orgánu rozhodl až dne 5. 6. 2019 tak, že ji neakceptoval pro zjevnou bezúspěšnost a spis policejnímu orgánu vrátil (původně bod 22. návrhu),

23) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4028/2019 v období od 20. 3. 2019 do 1. 7. 2019, tedy po dobu více než 3 měsíců, nerozhodl o žádosti policejního orgánu o vyžádání úkonů právní pomoci v Polsku, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 9. 5. 2019 a 14. 5. 2019 upozorněn, že policejní orgán vyčkává na rozhodnutí o mezinárodní právní pomoci, když o žádosti policejního orgánu rozhodl až 1. 7. 2019 tak, že ji jako nadbytečnou neakceptoval a spis policejnímu orgánu vrátil (původně bod 23. návrhu),

24) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4355/2018 [původně bod 24. písm. a) a b) návrhu] a) v období od 20. 12. 2018 do 2. 4. 2019, tedy po dobu 3 měsíců a 2 týdnů, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání údajů z centrální evidence účtů, přičemž byl podáními ze dnů 5. 3. 2019 a 29. 3. 2019 a telefonicky 21. 1. 2019 a 12. 3. 2019 urgován, a dále na totéž znovu upozorněn 22. 3. 2019 Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, přičemž údaje z centrální evidence účtů vyžádal až dne 2. 4. 2019,

b) v období od 20. 12. 2018 do 19. 3. 2019, tedy po dobu 3 měsíců, nerozhodl o podání poškozené ze dne 13. 12. 2018, které bylo v části žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu stran délky trestního řízení a v části žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu při odepření práva nahlédnutí do spisu podle § 65 odst. 2 tr. řádu, přestože je státní zástupce povinen přezkoumat závažnost důvodů odepření nahlédnutí do spisu podle § 65 odst. 2 tr. řádu „urychleně“ a žádost dle § 157a odst. 1 tr. řádu musí státní zástupce vyřídit „neprodleně“, přičemž podání bylo vyřízeno až 19. 3. 2019 a to i v návaznosti na stížnost poškozené na průtahy státního zástupce v řízení,

25) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4025/2018 (původně bod 25. návrhu) a) v období od 15. 10. 2018 do 26. 3. 2019, tedy po dobu více než 5 měsíců, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k podání žádosti o předchozí souhlasu soudce podle § 8 odst. 5 tr. řádu k poskytnutí údajů podléhajících poštovnímu tajemství, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 1. 10. 2018, 30. 11. 2018, 4. 1. 2019 a 11. 2. 2019 k podání žádosti urgován, když návrh zpracoval až dne 26. 3. 2019,

b) v období od 4. 1. 2019 do 3. 9. 2019, tedy po dobu 8 měsíců, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k vyžádání právní pomoci do Bulharské republiky, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 11. 2. 2019 a 7. 5. 2019 opětovně upozorněn na potřebu zpracování žádosti, kdy evropský vyšetřovací příkaz zpracoval až 3. 9. 2019,

26) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4681/2017 (původně bod 26. návrhu) a) v období od 9. 3. 2018 do 8. 7. 2019, tedy po dobu 1 roku a 4 měsíců, v rozporu s § 16a odst. 5 a 6 zákona o státním zastupitelství v dvouměsíční lhůtě nevyřídil podání poškozeného obsahující návrh na provedení důkazů, přestože na to byl upozorněn 26. 3. 2019 Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, když podáním se zabýval a podatele o tom vyrozuměl až dne 8. 7. 2019,

b) v období od 7. 11. 2017 do 5. 3. 2019, tedy po dobu 1 roku a 4 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k předání trestní věci do Slovenské republiky, a to ani poté, kdy mu 26. 6. 2018 uložila náměstkyně okresního státního zástupce Mgr. Monika Oborilová zmíněné zpracovat do 4. 7. 2018 a ani poté, co mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě Mgr. Petr Vaněk pokyn, že má buď věc předat na Slovensko anebo vydat evropský vyšetřovací příkaz na výslech podezřelého a zmíněné vyřídit do 22. 2. 2019, když tyto závazné pokyny nerespektoval a až 5. 3. 2019 vrátil spisový matriál policejnímu orgánu s tím, aby tento prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce ověřil, zda se podezřelý skutečně zdržuje ve Slovenské republice a na jaké adrese s tím, že v případě pozitivního zjištění bude věc předána na Slovensko,

c) v období od 29. 3. 2019 do 13. 8. 2019, tedy po dobu více než 4 měsíců, nerozhodl o opětovném návrhu policejního orgánu k předání trestní věci do Slovenské republiky, kterou vypracoval až 13. 8. 2019,

27) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4560/2017 v období od 17. 10. 2018 do 12. 8. 2019, tedy po dobu téměř 10 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání úkonů právní pomoci ve Slovenské republice, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 29. 11. 2018, 5. 3. 2019 a 4. 2. 2019 opětovně upozorněn a zároveň byl upozorněn na totéž 25. 3. 2019 Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, přičemž nečinnost ukončil zpracováním evropského vyšetřovacího příkazu [původně bod 27. písm. b) návrhu],

28) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4423/2017 [původně bod 28. písm. c), d), e) a f) návrhu] a) v období od 4. 4. 2018 do 22. 2. 2019, tedy po dobu více než 10 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání údajů od finančního úřadu podle § 8 odst. 2 tr. řádu, přičemž byl podáními policejního orgánu ze dnů 31. 5. 2018, 31. 8. 2018, 1. 11. 2018 a 3. 1. 2019 opětovně upozorněn a zároveň byl upozorněn na totéž 12. 2. 2019 Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě,

b) v období od 9. 4. 2018 do 13. 9. 2018, tedy po dobu více než 5 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání úkonů právní pomoci ve Slovenské republice, byť byl na potřebu jejich zajištění upozorněn podáním policejního orgánu ze dne 31. 8. 2018, když návrh zpracoval až 13. 9. 2018, byť tak v rozporu s § 374 a násl. zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci, neučinil formou evropského vyšetřovacího příkazu, ale prostou žádostí o právní pomoc,

c) v období od 24. 9. 2018 do 26. 2. 2019, tedy po dobu 5 měsíců, nenapravil své předešlé pochybení při vyžádání úkonů právní pomoci ve Slovenské republice, když poté co mu dne 24. 9. 2018 bylo doručeno stanovisko Okresní prokuratury Banská Bystrica, že žádost o právní pomoc vrací bez vyřízení, jelikož Česká republika dne 16. 8. 2018 transponovala směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU z 3. 4. 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, a proto musí být žádost o právní pomoc zaslaná formou evropského vyšetřovacího příkazu na Krajskou prokuraturu Banská Bystrica, a dne 8. 10. 2018 bylo doručeno stejné stanovisko i ohledně druhé žádosti ze strany Krajské prokuratury Bratislava, že právní pomoc byla vrácena bez vyřízení, zůstal nečinný, ačkoliv byl navíc na nečinnost 12. 2. 2019 upozorněn Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, vypracoval evropské vyšetřovací příkazy až dne 26. 2. 2019,

d) v období od 29. 4. 2019 do 28. 8. 2019, tedy po dobu téměř 4 měsíců, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k vyžádání úkonů právní pomoci v Polské republice formou evropského vyšetřovacího příkazu,

29) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4654/2017 v období od 1. 8. 2018 do 25. 3. 2019, tedy po dobu více než 7 měsíců a 3 týdnů, nepostoupil výsledky právní pomoci z Polské republiky policejnímu orgánu, když pokyn k jejich postoupení vydal až dne 25. 3. 2019,

ačkoliv byl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 10. 2018, č. j. 12 Ksz 4/2018 - 69, pod bodem 3. písm. b) potrestán za kárné provinění spočívající v nečinnosti za období od 27. 9. 2017 do 1. 3. 2018 při zpracování žádosti o právní pomoc do Polské republiky, jejíž výsledek nyní nepostoupil (původně bod 29. návrhu),

30) ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1383/2018 v období od 27. 6. 2018 do 6. 12. 2018, tedy po dobu více než 5 měsíců, nevyřídil ve dvouměsíční lhůtě dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství podání oznamovatele, které směřovalo proti postupu policejního orgánu o založení věci, a to přestože mu byla 12. 11. 2018 a 15. 11. 2018 doručena podání oznamovatele žádající sdělení stavu řízení a stěžující si na průtahy státního zástupce, když věc vyřídil až dne 6. 12. 2018 vydáním pokynu policejnímu orgánu k zahájení úkonů trestního řízení a vyrozuměním podatele (původně bod 31. návrhu),

31) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4408/2018 v období od 5. 12. 2018 do 5. 4. 2019, tedy po dobu 4 měsíců, nerozhodl o stížnosti poškozené proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu, když o stížnosti rozhodl až usnesením ze dne 3. 4. 2019, předaným kanceláři k vypravení 5. 4. 2019 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodnou zamítl (původně bod 32. návrhu),

32) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4759/2018 v období od 25. 3. 2019 do 24. 6. 2019, tedy po dobu 3 měsíců, nerozhodl o stížnosti poškozené proti usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu, když o ní rozhodl až usnesením ze dne 24. 6. 2019 tak, že podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu napadené usnesení zrušil a policejnímu orgánu uložil, aby o věci znovu jednal (původně bod 33. návrhu),

33) ve věci vedené pod sp. zn. 13 ZN 1625/2018 v období od 12. 2. 2019 do 2. 8. 2019, tedy po dobu více než 5 měsíců, nevyřídil ve dvouměsíční lhůtě dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství podání oznamovatele, které směřovalo proti postupu policejního orgánu o založení věci, když věc vyřídil až dne 2. 8. 2019 přezkoumáním věci se závěrem, že postup policejního orgánu byl správný, a vyrozuměním podatele (původně bod 34. návrhu),

34) ve věci vedené pod sp. zn. 10 ZN 4632/2018 v období od 25. 4. 2019 do 30. 8. 2019, tedy po dobu více než 4 měsíců, nerozhodl o usnesení Magistrátu města Ostravy, jako přestupkového orgánu, o předání věci orgánu činnému v trestním řízení, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, když věc vyřídil až dne 30. 8. 2019 vyrozuměním a vrácením spisu k projednání přestupku, neboť nebylo shledáno důvodným podezření ze spáchání trestného činu (původně bod 35. návrhu),

35) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZT 79/2018 v období od 7. 5. 2019 do 5. 9. 2019, tedy po dobu téměř 4 měsíců, nerozhodl o žádosti společnosti Trust Pay a.s. o zrušení zajištění finančních prostředků ve výši 120 800 Kč na účtu u banky, o které je státní zástupce povinen rozhodnout podle § 79f odst. 2 tr. řádu neodkladně, přičemž jeho nečinnost byla ukončena až okamžikem, kdy Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, celou věc postoupil z důvodu věcné příslušnosti Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě, přičemž na možnou změnu věcné příslušnosti byl upozorněn kárně obviněný policejním orgánem již 19. 6. 2019 a znovu 25. 7. 2019 (původně bod 36. návrhu),

36) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4050/2019 v období od 30. 5. 2019 do 10. 9. 2019, tedy po dobu více než 3 měsíců, nevyřídil ve dvouměsíční lhůtě dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství podání oznamovatele, které směřovalo proti postupu policejního orgánu při odložení věci, přičemž věc přezkoumal a podatele vyrozuměl až na základě upozornění od Mgr. Ladislava Hradila, pověřeného řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, ze dne 2. 9. 2019 (původně bod 37. návrhu),

37) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4169/2019 v období od 31. 5. 2019 do 13. 9. 2019, tedy po dobu více než 3 měsíců, nerozhodl o žádosti policejního orgánu na vyžádání úkonů právní pomoci v Nizozemsku formou evropského vyšetřovacího příkazu, a tento zpracoval až na základě upozornění od Mgr. Ladislava Hradila, pověřeného řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, ze dne 2. 9. 2019 (původně bod 38. návrhu),

38) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 5010/2017 v období od 13. 6. 2019 do 13. 9. 2019, tedy po dobu 3 měsíců, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k vyžádání úkonů právní pomoci v Bulharsku formou evropského vyšetřovacího příkazu, byť byl na potřebu jeho zajištění upozorněn podáními policejního orgánu doručených 18. 6. 2019 a 28. 8. 2019, a tento zpracoval až na základě upozornění od Mgr. Ladislava Hradila, pověřeného řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě, ze dne 2. 9. 2019 (původně bod 39. návrhu),

39) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4260/2019 (původně bod 40. návrhu) a) v období od 21. 5. 2019 do 18. 9. 2019, tedy po dobu téměř 4 měsíců, nerozhodl o návrhu policejního orgánu k vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu, a takto byl nečinný i přesto, že policejní orgán vyřízení této žádosti 25. 6. 2019 písemně urgoval a v návrzích na prodloužení lhůty ke skončení prověřování z 3. 7. 2019 a 16. 8. 2019 na potřebu jejich vyžádání znovu upozornil,

b) v období od 22. 5. 2019 do 18. 9. 2019, tedy po dobu téměř 4 měsíců, nerozhodl o podnětu policejního orgánu k zajištění předchozího souhlasu soudce s vyžádáním informací podléhajících mlčenlivosti u zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 5 tr. řádu, a takto byl nečinný i přesto, že policejní orgán vyřízení této žádosti 25. 6. 2019 písemně urgoval a v návrzích na prodloužení lhůty ke skončení prověřování z 3. 7. 2019 a 16. 8. 2019 na potřebu jejich vyžádání znovu upozornil,

40) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4821/2018 (původně bod 41. návrhu) a) v období od 8. 7. 2019 do 17. 9. 2019, tedy po dobu více než 2 měsíců, nepředložil soudu k rozhodnutí podle § 146a odst. 2 tr. řádu stížnost společnosti JACKODESIGN a.s. proti usnesení policejního orgánu, kterým bylo zajištěno podle § 79a odst. 1 tr. řádu celkem 6 motorových vozidel, 5 strojů na výrobu žaluzií a válcovací trať, ačkoliv byl povinen stížnost předložit soudu s urgentním urychlením, neboť soud je povinen o stížnosti rozhodnout podle § 146a odst. 1, 2 tr. řádu ve lhůtě zpravidla 5 dnů od uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám, a ačkoliv byl na svou nečinnost upozorněn 9. 9. 2019 a 16. 9. 2019 Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě,

b) v období od 10. 4. 2019 do 20. 9. 2019, tedy po dobu více než 5 měsíců, nerozhodl o žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu stran délky trestního řízení, přestože státní zástupce je povinen žádost dle § 157a odst. 1 tr. řádu vyřídit „neprodleně“, a ačkoliv byl na svou nečinnost upozorněn 9. 9. 2019 a 16. 9. 2019 Mgr. Ladislavem Hradilem, pověřeným řízením Okresního státního zastupitelství v Ostravě,

tedy

zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství,

čímž spáchal

kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

a za to se mu ukládá

podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 24 (dvaceti čtyř) měsíců.

II.

Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se kárně obviněný Mgr. Martin Pavelka

zprošťuje

kárného obvinění, v části

která mu kladla za vinu, že

jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě nepostupoval při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, bez zbytečných průtahů, přičemž konkrétně:

1) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4980/2017 byl nečinný v období od 25. 3. 2019 do 9. 7. 2019, když poté, co mu po provedeném vnitřním dohledu vzhledem k dosavadním průtahům a pasivitě při výkonu dozoru vykonávaném nad trestním řízením zahájeném již dne 11. 12. 2017, když dosud neprovedl ani jednu prověrku věci, uložil okresní státní zástupce z pověření závazným pokynem dne 25. 3. 2019 podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství zpracovat nejpozději při dalším prodloužení lhůty prověřování v termínu nejpozději do 20. 5. 2019 prověrku věci a záznam o prověrce spisu, tento závazný pokyn nerespektoval a ignoroval, dne 16. 5. 2019 pouze opět pasivně prodloužil lhůtu policejnímu orgánu k dalšímu prověřování do 11. 7. 2019 a prověrku věci provedl až ve dnech 9. a 10. 7. 2019 [původně bod 12. písm. b) návrhu],

2) ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4355/2018 [původně bod 24. písm. c) a d) návrhu] a) byl nečinný v období nejméně od 22. 3. 2019 do 11. 7. 2019, tedy po dobu 3 měsíců a 3 týdnů, neboť poté, co z důvodu, že podání Mgr. Ing. P. S. ze dne 26. 2. 2019 doručené dne 5. 3. 2019 bylo kromě stížnosti na průtahy státního zástupce dle § 16b zákona o státním zastupitelství vyhodnoceno z části i jako další žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 tr. řádu, a proto mu byl dne 22. 3. 2019 okresním stáním zástupcem z pověření podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložen závazný pokyn toto podání neprodleně vyřídit a vyrozumět podatele i stran tohoto podání v souladu s § 157a odst. 1 tr. řádu, kdy je státní zástupce povinen žádost podle § 157a odst. 1 tr. řádu vyřídit „neprodleně“, tento pokyn zcela ignoroval, takže mu následně byl okresním státním zástupcem z pověření dne 10. 4. 2019 opětovně udělen pokyn uvedené splnit ihned, přičemž ignoroval i tento pokyn a žádost přezkoumal a vyřídil až dne 11. 7. 2019,

b) byl nečinný v období od 22. 3. 2019 do 10. 7. 2019, tedy po dobu více než 3 měsíců, neboť poté, co mu po provedeném vnitřním dohledu vzhledem k dosavadním průtahům a pasivitě při výkonu dozoru vykonávaném nad trestním řízením zahájeném již dne 18. 5. 2018, jelikož dosud neprovedl ani jednu prověrku věci, uložil okresní státní zástupce z pověření závazným pokynem dne 22. 3. 2019 podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství zpracovat nejpozději do 8. 4. 2019 prověrku věci a záznam o prověrce spisu, tento závazný pokyn nerespektoval a ignoroval, takže mu následně byl okresním státním zástupcem z pověření dne 10. 4. 2019 opětovně udělen pokyn uvedené splnit ihned, ovšem i tento pokyn ignoroval a prověrku věci provedl až ve dnech 10. a 11. 7. 2019,

čímž mělspáchat

kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

protože

tyto skutky nejsou kárným proviněním.

Odůvodnění:

I. Kárné obvinění

[1] V návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 17. 12. 2019 kárný navrhovatel uvedl, že kárně obviněný byl dlouhodobě nečinný při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování na Okresním státním zastupitelství v Ostravě (dále také „OSZ v Ostravě“). Jednalo se o 59 průtahů ve 41 věcech. Původní číslování bodů návrhu je uvedeno ve skutkové větě tohoto rozhodnutí. Po proběhlém dokazování byly některé dílčí útoky zpřesněny oproti kárnému návrhu, jak bude podrobněji rozvedeno dále.

[2] Úvodem kárný navrhovatel uvedl, že průtahy v jednotlivých trestních věcech byly zjištěny realizací vnitřní dohledové činnosti okresního státního zástupce z pověření, Mgr. Ladislava Hradila, který vykonával veškerá oprávnění vedoucího státního zástupce u OSZ v Ostravě na základě opatření krajské státní zástupkyně v Ostravě ze dne 16. 1. 2019 s účinností od 1. 2. 2019. Jednalo se o reakci na specifickou situaci, která nastala po odvolání okresní státní zástupkyně v Ostravě JUDr. Kornasové, která se proti tomuto odvolání brání žalobou ve správním soudnictví. Následně zanikla i funkce krajské státní zástupkyni v Ostravě. Pověření Mgr. Ladislava Hradila bylo proto opakovaně prodlouženo krajským státním zástupcem z pověření a následně již i řádně jmenovaným krajským státním zástupcem opatřeními ze dnů 11. 6. 2019 a 12. 11. 2019. Pro shodné průtahy podal Mgr. Ladislav Hradil na kárně obviněného postupně dva návrhy na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti, a to s daty 24. 7. 2019 a 18. 10. 2019. Z důvodů pochybností sdělených Nejvyšším správním soudem ohledně oprávnění Mgr. Ladislava Hradila podat návrh na zahájení kárného řízení, podal z důvodu jistoty kárný navrhovatel obsahově totožný návrh znovu.

[3] Pokud by soud dospěl k závěru, že k podání návrhu na zahájení kárného řízení podle § 9 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále jen „zákon o kárném řízení“) jsou pouze osoby taxativně uvedené v § 8 odst. 5 téhož zákona, pak nemohla tzv. subjektivní lhůta pro podání návrhu na zahájení kárného řízení započít dříve, než podáním prvního návrhu na zahájení kárného řízení ze strany okresního státního zástupce z pověření, tudíž nikoli dříve než 24. 7. 2019, neboť dané průtahy byly zjištěny jím realizovanou vnitřní dohledovou činností. Subjektivní lhůta stávajícího kárného navrhovatele pro podání návrhu na zahájení kárného řízení je proto zachována. Vzhledem k dílčím útokům pokračujícího kárného provinění a okamžiku jejich dokonání je rovněž zachována i objektivní lhůta pro podání návrhu na zahájení kárného řízení.

[4] Průtahy blíže konkretizované ve výrokové části návrhu na zahájení kárného řízení, jsou naprosto evidentní a prokazatelné z obsahu dozorových spisů. Z nich vyplývají jednoznačně časové okamžiky, kdy byly kárně obviněnému jako dozorovému státnímu zástupci předloženy věci k dalšímu vyřízení, jakož i absence jeho jakékoli další aktivity při rozhodování, do okamžiku vyřízení daných podání či stížností, v řadě trestních věcí realizovaných až na podkladě pokynu jeho nadřízených.

[5] Z § 2 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“) vyplývá, že státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý, odborný a účinný, a dle § 24 odst. 1 téhož zákona je státní zástupce při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví. Zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Tyto povinnosti však kárně obviněný naprosto ignoroval. Navíc došlo v důsledku jeho nečinnosti k prodlužování celkové délky trestního řízení, a to v rozporu se zákonem stanovenou zásadou rychlosti uvedenou v § 2 tr. řádu.

[6] Průtahy ve věcech vyřizovaných kárně obviněným dosáhly intenzity kárného provinění, tak jak ji vymezila kárná judikatura. Většina věcí se týkala nevyřízení věcí zapsaných do rejstříku ZN, které nevyřídil kárně obviněný ve dvouměsíční lhůtě stanovené kárnou judikaturou, eventuálně u podání osob vně orgánů činných v trestním řízení ve dvouměsíční lhůtě dle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství. V některých případech šlo navíc o úkony, u nichž je lhůta pro vyřízení dána přímo zákonem, případně šlo o základní a stěžejní podání obviněných, mezi které náleží i rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Zejména se jednalo o rozhodnutí o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání [body 5), 6), 7), 8) a 9) návrhu], o kterých měl kárně obviněný rozhodnout maximálně do dvou týdnů, přičemž tuto lhůtu výrazně a nedůvodně překročil. Za zvláštní případy kárný navrhovatel považuje průtahy popsané v bodech 24) písm. b) a c), či 36). U nich trestní řád uvádí pro vyřízení lhůtu „urychleně“ pro přezkoumání důvodů odepření nahlédnutí do spisu v § 65 odst. 2 tr. řádu, lhůtu „neprodleně“ u přezkoumání dle § 157a odst. 1 tr. řádu a lhůtu „neodkladně“ v případě žádosti o zrušení zajištění dle § 79 písm. f) odst. 1 tr. řádu. Byť jde o neurčité právní pojmy, lze je vykládat tak, že je nutno úkon učinit bez zbytečného odkladu, jakmile je to možné. Státní zástupce tedy může a musí vyřídit věci urgentnějšího charakteru, kde běží krátké propadné lhůty, jako například věci vazební, a poté vyřídit ihned tyto věci bez zbytečného odkladu. Maximálně by mělo jít o lhůtu v řádu dnů. Přesto kárně obviněný překročil při vyřizování těchto podání dokonce i obecné lhůty pro vyřízení věcí.

[7] U značné části skutků nejen že kárně obviněný nerozhodl v přiměřené lhůtě, ale navíc zcela ignoroval a nerespektoval skutečnost, že mu bylo uloženo po vnitřní kontrole úkon provést závazným pokynem někoho z nadřízených – náměstkyní, náměstkem anebo okresním státním zástupcem z pověření. Státní zástupce je povinen pokyny udělené svými nadřízenými dle § 12e zákona o státním zastupitelství splnit a může je odmítnout jen, jsou-li zcela zjevně nezákonné. V těchto případech kárně obviněný pokyny neodmítl splnit, ani to neměl v úmyslu, jen je nesplnil, resp. nesplnil včas v termínech, které mu byly uloženy.

[8] Pokyny v rámci vnitřního dohledu nemusí být ukládány jen při zjevné nezákonnosti postupu dozorového státního zástupce, neboť takové omezení z § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství nevyplývá. Vedoucí státní zástupce či jím pověřený státní zástupce tak může zasahovat do způsobu vyřizování věcí i v případech, kdy považuje dosavadní dozor podřízeného státního zástupce za nejspíše chybný či nevhodný (bod 144 odůvodnění rozhodnutí NSS ze dne 27. 5. 2019, čj. 12 Ksz 7/2018-160, ve věci S.B. I.). Tak se stalo i v případech skutků popsaných pod body 12) písm. b) a 24) písm. d) kárného návrhu. V nich vedoucí státní zástupce dospěl k závěru, vzhledem k průtahům ve věcech a pasivitě při výkonu dozoru, že policejní orgán a především státní zástupce ve věci tápe, a proto by měl věc analyzovat v rámci prověrky spisu. Kárně obviněný však tyto pokyny, jakož i další pokyny popsané v jednotlivých skutcích ignoroval. Neplnění pokynů nadřízeného okresního státního zástupce, byť z pověření, je nutno považovat za znevažování jeho řídící role a znevažování principů subordinace. Z kárné judikatury vyplývá povinnost provádět prověrky, pokud to vyplývá ze zákona, z interního závazného předpisu nebo je to státnímu zástupci uloženo závazným pokynem nadřízeného státního zástupce.

[9] Pokud jde o nečinnost státního zástupce vůči podnětům či návrhům policejního orgánu, jako např. žádostem o mezinárodní právní pomoc, pak nečinnost je spatřována v tom, že státní zástupce nerozhodl nijak, nikoliv v tom, že státní zástupce návrhu či podnětu měl vyhovět.

[10] Kárně obviněný tak zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů dle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Taktéž ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta mohla být v očích odborné i laické veřejnosti, zejména obviněných, podatelů a policejního orgánu, snížena jeho otáleními při vyřizování úkonů v jednotlivých trestních věcech. Jednalo se o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, neboť kárně obviněný věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn.

[11] Ačkoliv byl kárně obviněný jmenován státním zástupcem v roce 2005, již v roce 2009 mu byla udělena první výtka podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství za průtahy v jedné věci. Následně mu v letech 2011 až 2018 bylo uloženo celkem 7 výtek za další průtahy a jednou za nevhodné vyjadřování. Dále byl rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 9. 10. 2018, čj. 12 Ksz 4/2018 - 69 (dále jako „rozhodnutí ve věci M. P. I“) již za průtahy v souvislosti s výkonem funkce státního zástupce postižen a to snížením platu o 10 % na dobu 6 měsíců. Kárný senát mj. velmi pozitivně v daném řízení hodnotil sebereflexi, kterou kárně obviněný prezentoval v průběhu kárného řízení, jakož i jeho ujištění, že si uvědomil příčiny svého otálení při vyřizování agendy a intenzivně se je snaží i formou odborné pomoci eliminovat. Jak je však zřejmé z průtahů v nynější věci, žádná sebereflexe se u kárně obviněného reálně neprojevila ani nenastala. Jednalo se o pouhé sliby, bez jeho jakékoli snahy o odstranění příčin jím zapříčiněných průtahů. Zejména je třeba poukázat na jeho průtahy v trestní věci popsané pod bodem 29) nynějšího kárného návrhu. Ačkoliv byl totiž za svůj postup v dané věci rozhodnutím ve věci Martina Pavelky I postižen za kárné provinění spočívající mj. v nečinnosti za období od 27. 9. 2017 do 1. 3. 2018 při zpracování žádosti o právní pomoc do Polska, přesto se v totožné trestní věci dopustil dalších zcela zbytečných průtahů v období od 1. 8. 2018 do 25. 3. 2019, kdy nepostoupil výsledky právní pomoci z Polska příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

[12] Kárně obviněný se průtahů dopouštěl i během kárného řízení vedeného proti jeho osobě, jedná se o trvalý a neměnný stav, který vede k tomu, že kárně obviněný není schopen adekvátně a v souladu se zákonem realizovat řádně dozor v trestních věcech jemu přidělených a činit úkony státního zástupce v zákonných či požadovaných lhůtách. Jeho další setrvání ve funkci státního zástupce by již ohrožovalo důvěryhodnost celé soustavy státního zastupitelství. S ohledem na uvedené navrhl kárný navrhovatel, aby bylo jako kárné opatření uloženo odvolání z funkce.

II. Obhajoba kárně obviněného

[13] Kárně obviněný se ke kárnému obvinění vyjádřil písemně, v rámci svého výslechu, v dalším průběhu ústního jednání a v rámci závěrečné řeči.

[14] V prvé řadě odkázal na svá dvě vyjádření ve věci sp. zn. 12 Ksz 6/2019. Připomenul, že se doznává ke spáchání skutků popsaných v kárné žalobě. Věří, že časové údaje odpovídají spisům a o průtahy se jednalo. Teprve po 17 letech se na OSZ v Ostravě cítí opravdu dobře a to jak v důsledku změn ve vedení OSZ v Ostravě, tak i KSZ v Ostravě. Uvolnila se extrémně napjatá situace a konečně začal řešit své nedodělky. Mnohem více si v hospodářské trestné činnosti věří a chce ji dělat i nadále a profesně v ní růst. Je přesvědčen, že to dokáže dělat dobře.

[15] Průtahy byly způsobeny zejména tím, že s agendou hospodářské kriminality nebyl původně vnitřně smířený, podvědomě se jí bránil a všechny těžké věci odkládal. Přednostně dělal věci lehčí. Nyní však již nelehkou agendu přijímá a snaží se jí stále více porozumět.

[16] Ačkoliv mu bylo v minulosti uloženo několik výtek za průtahy, po nepoměrně významnější část doby výkonu funkce státního zástupce vykonával svou funkci řádně. Hodnocení kárného navrhovatele tak je příliš přísné a navržené kárné opatření nepřiměřeně přísné. Podstatná část pochybení souvisí se zásadním nárůstem složitosti jednotlivých trestních věcí na úseku hospodářských trestných činů. Již v návaznosti na předchozí kárné řízení se pokoušel dělat věci výrazně lépe, byť připouští, že se mu to ne vždy zdařilo. Nápad jeho nových věcí nebyl nikdy ani částečně redukován, díky čemuž byl ve spojení s nakumulovanými staršími věcmi objem jeho agendy skutečně enormní. Vše bylo umocněno i stálým dohledem ze strany nadřízených, což mělo vliv i na jeho psychickou pohodu. Došlo tak k řetězení jeho pracovních problémů, které vedly k aktuálně probíhajícímu kárnému řízení. Všechny tyto okolnosti by měly být zváženy při ukládání kárného opatření.

[17] Kárně obviněný také poukázal na to, že podle jeho názoru mohlo dojít k uplynutí subjektivní lhůty k podání kárného návrhu podle § 9 odst. 1 zákona o kárném řízení. Kárný navrhovatel se dozvěděl o všech relevantních skutečnostech zakládajících kárné provinění již vnitřními dohledovými prověrkami ze strany okresního státního zástupce z pověření. Zaměstnavatelem kárně obviněného je KSZ v Ostravě, které jedná i svými nižšími složkami svým jménem a na svou odpovědnost. Alespoň zčásti by tedy mělo být kárné řízení zastaveno.

[18] Pokud jde o jeho vyjádření ve věci sp. zn. 12 Ksz 6/2019, pak ve vyjádření ze září 2019 uvedl, stejně jako nyní, že nesporuje samotné průtahy. Nesouhlasil s tím, že by ignoroval pokyny náměstků. Tyto plnil, naopak je uvítal, pokud mu určovaly, co se kterou věcí dělat. Pokud je plnil opožděně, pak to bylo z důvodu nutnosti průběžně vyřizovat i další agendu. Nevěděl o tom, že by měl rozhodovat o stížnostech proti usnesením o zahájení trestního stíhání ve lhůtě maximálně 2 týdnů. O této lhůtě mu nebylo nic známo. Vycházel tedy ze standardní lhůty 3 měsíců v agendě ZT. Nejvýznamnějším důvodem průtahů bylo zavedení dohledu ze strany KSZ v Ostravě v některých věcech v období května a června 2018. V důsledku toho musely být pravidelně podávány informace KSZ v Ostravě, což kárně obviněného dále zatížilo. Obhajobou v kárném řízení z roku 2018 také ztratil dost času a energie. V té době byla též velmi nedobrá atmosféra na OSZ v Ostravě, které bylo pod masivním tlakem KSZ v Ostravě. Neustále probíhaly dohledové prověrky a hledaly se všude chyby. Šlo o práci pod dlouhodobým časovým tlakem, která vedla až k jeho paralýze, v jejímž důsledku se nebyl schopen rozhodovat, kde a s čím začít. Lehko to pak vedlo k chybám, jako například ve věci uvedené v kárném návrhu pod bodem 28. písm. d), neboť přehlédl, že od 16. 8. 2018 měl vyžadovat mezinárodní právní pomoc v rámci EU prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu. V případě bodu 29. byly doručené výsledky právní pomoci z Polska v dozorovém spise založeny tak, že nebyly ihned viditelné, a proto zapomněl, že přišly. Naštěstí došlo ke změnám ve vedení OSZ v Ostravě i KSZ v Ostravě. S Mgr. Hradilem se v na začátku roku 2019 domluvil, že vyřídí staré průtahy, byť ohledně nich bude muset být podán kárný návrh. Na této vizi usilovně od února 2019 pracoval, byť to bylo velmi těžké, neboť nakupené práce bylo skutečně hodně. Postupně získává i jistotu v oblasti hospodářské kriminality. Od února 2019 začal vyřizovat staré nedodělky a většinu práce již udělal. Bohužel nelze vše, co se vyvíjelo špatným směrem přibližně 10 let napravit za půl roku, včetně časem získaných špatných pracovních návyků. Za tím účelem vyhledal i odbornou pomoc psychologů.

[19] Ve vyjádření k věci vedené původně pod sp. zn. 12 Ksz 9/2019 (později sloučené s věcí 12 Ksz 6/2019) se vyjádřil v prosinci 2019 tak, že se opět doznal k jednotlivým průtahům. U části skutků se jedná ještě o průtahy ze staré doby. U věci uvedené v nynějším kárném návrhu pod bodem 36. návrhu uvedl, že neměl žádné zkušenosti s rozhodováním o zajištěných finančních prostředcích a nevěděl jak věc pojmout, což vyústilo v její dočasné „odložení“ na příhodnější dobu. Jakmile ho policejní orgán vyrozuměl o tom, že věc předává z důvodu věcné příslušnosti na krajské ředitelství, měl věc již za v podstatě vyřízenou, neboť věc stačilo postoupit na KSZ v Ostravě, což byla již drobnost, na kterou se však nedostalo. Obdobně neměl žádnou zkušenost se zajištěním ve věci nyní uvedené v bodě 41. návrhu a dostatečně si neuvědomil, že je nutno jednat skutečně rychle. Poté, co mu bylo uloženo zajistit spisový materiál, nebyl nečinný, ale standardním pokynem kanceláři vyžádal spis od policejního orgánu, kdy splnění pokynu i písemně urgoval. Jakmile spisový materiál vyžádal 16. 9. 2019 telefonicky, hned následujícího dne jej předložil soudu. U dílčích útoků uvedených pod body 34. až 42. nynějšího kárného návrhu došlo k průtahům během prázdninového období a těsně po něm, přičemž měl od 13. 7. do 28. 7. a od 4. 9. do 8. 9. 2019 řádnou dovolenou. Doba před dovolenou a po ní je samozřejmě dobou extrémní zátěže, kdy se urgentně řeší věci, které nepočkají, a na ostatní se zpravidla nedostane. Je přesvědčen, že cesta, kterou nastoupil je správná a je schopný a ochotný být dobrým státním zástupcem. S krizovým koučem si stanovil krizový scénář a pracovní rozvrh, který je trvale udržitelný do budoucna. Není však možné pracovat na 120% prakticky celý rok.

[20] V rámci svého výslechu dále uvedl, že z předchozího kárného řízení si poučení vzal. Styl jeho práce se změnil. Část skutků je již staršího data, neboť se udály již v době předchozího rozhodování. U novějších hrálo roli i to, že se snažil vyřešit věci starší. Hořely pak všechny termíny a bylo těžké stanovit jednotlivé priority. Po předchozím kárném řízení si na chvíli vydechnul, protože pro něj bylo dosti stresující. Od ledna 2019 však začal dávat věci dohromady. Neměl žádnou úlevu v nápadu a zároveň musel vyřizovat velké množství starých věcí. O úlevu ani nežádal, nepřišlo by mu tu korektní vůči kolegům. Trvalo mu to déle, než čekal, a přibližně v červnu se mu podařilo většinu věcí ukončit. Následně hrály určitou roli i dovolené. V současné době je naprostá většina věcí v pořádku a věci stíhá vyřizovat v požadovaných lhůtách. Navázal užší spolupráci s kolegou Mgr. F., který hospodářskou kriminalitu dělá již dlouho a pomáhá mu, aby se v ní zorientoval. Věci si již více hlídá, vytváří si seznamy toho, co a kdy má dělat.

[21] Mgr. F. a JUDr. F. mají stejnou agendu jako on a obdobné zatížení. Stíhají ji vyřizovat, nicméně hospodářskou kriminalitu dělají dlouhou dobu. Hospodářskou kriminalitu začal dělat na základě žádosti tehdejší okresní státní zástupkyně, jako jeden z tehdy služebně nejstarších. Přibližně dva roky agendu nezvládal, ale nyní se v ní již docela orientuje.

[22] Problémy s průtahy měl i v době, kdy dělal obecnou kriminalitu, ale to bylo způsobeno tím, že tam byl velmi vysoký nápad věcí. Uznal, že obecně je organizace práce jeho velkou slabinou. Proto si nově zavedl pomůcky, které mu pomáhají lhůty hlídat. Původně si vedl jen přehled obžalob, které má podat, ale nyní si hlídá i další lhůty.

[23] Dále uvedl, že pracuje i přesčas. Má představu, že měsíčně měl v minulosti běžně 10 až 20 hodin práce přesčas. Takto pracoval od začátku výkonu funkce státního zástupce. Je si vědom, že je pomalejší, než někteří jiní státní zástupci. Na začátku agendu hospodářské kriminality podcenil, neboť v důsledku toho, že měl nižší nápad, měl najednou pocit, že může chodit dříve domů. Nicméně fakticky ty složitější věci odsouval. Mgr. F. a JUDr. F. většinou zvládají práci v rámci jejich běžné pracovní doby, i když JUDr. F. je někdy v práci i přesčas. V současné době je v práci měsíčně asi 10 hodin přesčas.

[24] Přibližně od roku 2016 na sobě pociťoval známky vyhoření. Začal proto navštěvovat psychologa, absolvoval také kurz týkající se prokrastinace. I nadále se snaží vyhledávat odbornou pomoc.

[25] K bodu 29) kárného návrhu, stejně jako ve svém písemném vyjádření, uvedl, že výsledky právní pomoci z Polska byly ve spise založeny, ale on si toho nevšiml. I když ho tedy policejní orgán upozorňoval na čekání na tuto právní pomoc, on se domníval, že stále ještě výsledek nepřišel. Na stole měl 20 i 30 věcí najednou a lehce nějakou věc přehlédl. Věci měl rychleji odevzdávat kanceláři, aby neztratil přehled.

[26] V závěrečném slovu poukázal na to, že si myslí, že u něj šance na zlepšení je, což ukázal tím, že v říjnu roku 2019 byl schopen být bez jakýchkoliv průtahů. Situaci chce řešit. Zvažuje dlouhodobou nemocenskou z důvodu vyhoření, případně i domluvu o přechodu na obecnou kriminalitu, kterou dělal po většinu doby výkonu funkce. Pokud by to ani nadále nešlo, pak by neplýtval časem kárného senátu (což uvedl již ve vyjádření k návrhu vedenému původně pod sp. zn. 12 Ksz 9/2019).

III. Skutková zjištění soudu

[27] Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti.

[28] Kárně obviněný byl v letech 1999 až 2002 advokátním koncipientem. Následně byl přibližně 7 měsíců exekutorským koncipientem. V soustavě státního zastupitelství působí od 2. 5. 2003, kdy nastoupil jako právní čekatel s místem výkonu práce u OSZ v Ostravě. Dne 5. 11. 2004 složil závěrečnou zkoušku. Dne 30. 12. 2004 byl jmenován státním zástupcem a ke dni 3. 2. 2005 byl přidělen k Okresnímu státnímu zastupitelství v Ostravě. V současné době je jeho specializací hospodářská a majetková trestná činnost.

[29] Dne 12. 11. 2009 mu byla udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství výtka za průtah při vyřizování podnětu oznamovatele v délce 9 měsíců.

[30] Dne 14. 2. 2011 byla kárně obviněnému udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě výtka za průtahy v 9 věcech, z nichž některé dosahovaly i řádu několika měsíců.

[31] Dne 6. 6. 2013 mu byla udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě výtka za průtahy v 16 věcech, některé i v řádech několika měsíců.

[32] Dne 12. 5. 2014 mu byla udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě výtka za několikadenní nedodržení interních lhůt pro podání obžaloby v jedné věci.

[33] Dne 20. 3. 2015 mu byla okresní státní zástupkyní v Ostravě udělena výtka za průtahy v 10 věcech, které se často pohybovaly v řádech desítek dnů. Okresní státní zástupkyně vycházela z toho, že věci v běžné agendě mají být vyřizovány do 1 měsíce, ve vazebních věcech do 5 pracovních dnů a do 14 dnů v případě zpracování návrhu na podání obžaloby.

[34] Dne 2. 7. 2015 byla kárně obviněnému udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě výtka a to za průtah spočívající ve vyřízení stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání za dva měsíce, přičemž podle výtky měla být vyřízena nejpozději do 1 měsíce.

[35] Dne 27. 4. 2018 mu byla udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě výtka za nevhodné vyjádření.

[36] Dne 24. 5. 2018 mu byla udělena okresní státní zástupkyní v Ostravě výtka za průtahy ve 3 věcech, které se se blížily jednomu roku.

[37] Dne 31. 5. 2018 mu byla udělena výtka krajskou státní zástupkyní v Ostravě za to, že nesplnil svou informační povinnost vyplývající z plánu hlavních úkolů KSZ v Ostravě týkající se povinnosti průběžně informovat o trestních věcech starších 1 roku v přípravném řízení. Tato výtka však byla podle shodného tvrzení účastníků později zrušena správními soudy.

[38] Rozhodnutím ve věci M. P. I, byl kárně obviněný shledán vinným kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství a to za 11 průtahů v 9 věcech, které se pohybovaly v řádech měsíců. Za to mu bylo uloženo kárné opatření spočívající ve snížení platu o 10 % na 6 měsíců. V rámci polehčujících okolností soud tehdy hodnotil následující skutečnosti: „Na straně druhé vzal kárný senát v úvahu doznání kárně obviněného, jeho upřímnou lítost a dosavadní kárnou bezúhonnost. Dále je třeba velmi pozitivně hodnotit sebereflexi, kterou státní zástupce projevil nejen v celém průběhu kárného řízení, ale především tím, že si uvědomil příčiny svého otálení při vyřizování agendy a intenzivně se je snaží i formou odborné pomoci eliminovat. Ve prospěch kárně obviněného dále svědčí svědectví jeho nadřízené Mgr. M. O., která ho i přes sklony dopouštět se průtahů hodnotí jako nadprůměrného státního zástupce s dobrými pracovními výsledky, přátelskou povahou a kladnými charakterovými vlastnostmi. Ve stejném duchu vyznívá také pracovní hodnocení kárně obviněného ze dne 4. 10. 2018, které vyhotovila okresní státní zástupkyně v Ostravě. Kárně obviněný je tedy dobrý státní zástupce, jehož dosud jediným nedostatkem je odkládání pracovních úkolů, jemuž se snaží aktivně čelit.“ Ze spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. 12 Ksz 4/2018 vyplývá, že kárně obviněnému byl doručen tehdejší návrh na zahájení kárného řízení 25. 7. 2018.

[39] V rámci svého výslechu uvedl Mgr. Ladislav Hradil, že kárně obviněný je lidsky sympatický člověk, který je mezi kolegy relativně oblíben. Když ho o cokoliv požádají, snaží se jim vyjít vstříc, spíše není schopen říci „ne“. Ve vztahu k policejním orgánům není arogantní ani povýšenecký. Policisté ho však nerespektují.

[40] Pokud jde o zatížení kárně obviněného, pak z přehledu nápadu, výslechu kárně obviněného a výslechu Mgr. Ladislava Hradila vyplynulo, že shodnou agendu s kárně obviněným, tedy hospodářskou kriminalitu, mají Mgr. M. F. a JUDr. H. F. Pokud jde o rozdělování nápadu v přípravném řízení trestním ve stadiu prověřování, pak se nápad rozděluje kombinací dvou systémů. Jednak se nápad rozděluje individuálně podle specializací přidělením odpovědnou osobou (vedoucí státní zástupce, náměstek) a jednak vedle toho jsou všichni státní zástupci zařazení také do tzv. „automatu“, dle kterého je automaticky z podatelny přidělováno po 5 věcech neznámých pachatelů bagatelní obecné kriminality každému státnímu zástupci. To činilo v roce 2019 u každého státního zástupce přítomného celý rok v práci 160 věcí. U přibližně 90 % těchto věcí dochází k odložení věci z důvodu, že se nepodařilo zjistit pachatele. Tedy i u tří státních zástupců se specializací na hospodářskou kriminalitu z celkového nápadu věcí v ZN tvoří 160 věcí tyto bagatelní věci obecné kriminality neznámých pachatelů. Mgr. Pavelka tak měl přiděleno v rámci specializace na hospodářskou trestnou činnost v roce 2019 v rámci nápadu 103 věcí k dozoru v prověřování, Mgr. F. 99 a JUDr. F. 104.

[41] Ze předložených tabulek nápadu vyplývají u těchto státních zástupců následující údaje.

2018 ZN celkem ZT celkem ZK účast u soudu

(půldny)

Mgr. Pavelka 298 23 2 102

Mgr. F. 288 21 1 90

Mgr. F. 265 18 2 51 (úvazek 0,875 a 4

měsíce v pracovní neschopnosti)

2019 ZN celkem ZT celkem ZK účast u soudu
(půldny)

Mgr. Pavelka 295 39 24 103

Mgr. F. 312 44 23 94

Mgr. F. 308 43 23 91 (úvazek 0,9)

[42] Z předložených tabulek vyřízených věcí vyplývají následující údaje:

2018 ZN celkem ZT celkem ZK

Mgr. Pavelka 292 18 3

Mgr. F. 307 26 1

(úvazek 0,875 a 4 287 21 2 měsíce v pracovní

neschopnosti)

2019 ZN celkem ZT celkem ZK

Mgr. Pavelka 303 36 22

Mgr. F. 299 35 19

Mgr. F. 294 42 19 (úvazek 0,875)

[43] Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, jako svědek k věci uvedl, že poprvé se s kárně obviněným pracovně setkal v souvislosti s věcí řešenou pod bodem 28). Byla mu předložena zpráva pro KSZ v Ostravě. V ní však bylo nepravdivě uvedeno, že věc trvá tak dlouho, protože se čeká na výsledek právní pomoci ze Slovenska. Ve skutečnosti byl ale kárně obviněný slovenskými orgány již informován, že právní pomoc na základě původní žádosti neposkytnou, neboť je třeba postupovat podle pravidel pro evropský vyšetřovací příkaz. Problém s ním tedy nebyl jen ohledně průtahů, ale i v tom, že byl připraven uvádět jeho, ale i ostatní státní zástupce v omyl. U všech věcí, které mu byly předloženy k podpisu, proto udělal vnitřní dohled a sepsal o tom záznam. Průtahy měl v zásadě v každé věci, kde měl učinit něco jiného, než prodloužit lhůtu policejnímu orgánu. Omezoval svůj dozor na psaní obžalob, případně návrhů na potrestání a prosté prodlužování lhůty. Prověrky nedělal ani tam, kde je ze zákona činit má, ani tam kde by to bylo více než vhodné. V mnoha věcech vůbec nevěděl, kam má věc směřovat. Nechával konat policejní orgán v zásadě bez jakéhokoliv dozoru a jen čekal, s čím policejní orgán přijde. Kárně obviněný měl ke dni 18. 10. 2019, tedy kde dni podání druhého kárného návrhu Mgr. Ladislavem Hradilem, snad všechny věci v pořádku. Podle databáze ISYZ byl den před jednáním kárného senátu opět v prodlení s vyřizováním věcí, byť to není schopen potvrdit jednoznačně, neboť neviděl samotné spisy. Kárně obviněný sice v minulosti pracoval přesčas, ale bez výsledku. Zatížení státních zástupců OSZ v Ostravě patří v rámci KSZ v Ostravě mezi vyšší, přibližně na druhém či třetím místě. To však neplatí pro agendu hospodářské trestné činnosti, u které je zatížení státních zástupců na OSZ v Ostravě s touto specializací skutečně nízké a musejí agendu zvládat bez komplikací. Kárně obviněnému sám nabízel, že s ním může věci hospodářské kriminality konzultovat. Dělá to však velmi zřídka, zpravidla až při podání obžaloby, když něčemu nerozumí, přičemž svědek z toho poznává, že kárně obviněný řádně nevykonával dozor, včetně přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání. Byly tam i některé obtížnější věci, které by si konzultaci zasloužily. Tyto věci pak konzultovat měl a to buď s ním nebo s někým jiným. Dopouštěl se však průtahů i v naprosto banálních věcech, které lze řešit za dvě minuty, například postoupení výsledku mezinárodní právní pomoci policejnímu orgánu. Neumí si organizovat práci a tyto rychlé věci vyřídit tak, aby příslušné spisy již neměl v kanceláři a měl díky tomu přehled o důležitých věcech. Ostatní státní zástupci na OSZ v Ostravě průtahy nemají. Pokud jde o dohledy vykonávané ze strany KSZ v Ostravě u kárně obviněného, tak šlo o věci starší jednoho roku. Jednalo se však pouze o podání stručné zprávy. Pokud by byl ve věcech vykonáván dozor a dělány prověrky, tak by to pro kárně obviněného vůbec žádnou zátěž nepředstavovalo, protože by stačilo zaslat krátký přípis a k němu přiložit záznam o provedené prověrce spisu. Kárně obviněný však často o dozorovaných věcech vlastně nic nevěděl a tudíž ho psaní zpráv zatěžovalo. S kárně obviněným řešil i možnost přechodu zpět na obecnou kriminalitu. Když mu ale ukázal, jaký by měl nápad v obecné kriminalitě, kárně obviněný projevil přání zůstat raději u hospodářské kriminality. Na kárně obviněného se snažil všelijak působit. Po dobrém i po zlém, ale nic nepomáhalo. Kárně obviněný nemá žádnou energii. Sám průtahy odevzdaně přiznává. I když pod tlakem kárných návrhů svou práci zrychlil, stále se nejednalo ani o základní rychlost, se kterou musí státní zástupce věci vyřizovat. Ačkoliv se snaží zjevně pracovat na hranici svých kapacit, není schopen práci vykonávat včas. Navíc má silné podezření, že kárně obviněný tráví čas v práci sledováním internetu a sociálních sítí. Domnívá se, že kárně obviněný není objektivně schopen vykonávat svou funkci v nejméně požadovatelném standardu. Policistům doporučil, aby ho výslovně urgovali, pokud u něj dochází k průtahům. Nicméně ani na výslovné urgence často nereaguje. Vzal si dovolenou na cestu do Benátek i v době, kdy viděl, že je některé průtahové věci urgentně řešit a byl na to Mgr. Hradilem upozorněn. Navíc ji neměl ani v plánu dovolených. Odjel na ni a urgentní úkony neudělal, přestože byl svědkem upozorněn, že v takové situaci nevidí jinou cestu, než na něj podat další kárnou žalobu, ve které však bude již navrhováno odvolání z funkce. Věc musel nakonec Mgr. Hradil udělat namísto kárně obviněného sám [jednalo se o bod 36) návrhu]. Navíc v jeho kanceláři našel pracovní plán, v němž byl mimo jiné bod, že internetu a facebooku se může věnovat maximálně půl hodiny po obědě. Jak to asi muselo vypadat v době, kdy necítil takový tlak na svoji osobu. Také mu v létě doporučoval, aby si nebral dovolenou na dva týdny v kuse. Na jeho místě by se domluvil v rámci rodiny a ty dva týdny by raději věnoval vyřešení starých věcí. Mgr. Hradil zvažoval i to, že by kárně obviněnému poskytl určitou dočasnou úlevu, pokud by kárně obviněný přišel s konkrétním řešením situace. Obecně se ale domnívá, že úlevy kvůli neschopnosti jednoho ze státních zástupců jsou těžko odůvodnitelné vůči ostatním. Mgr. Hradil uvedl, že nevěří tomu, že by se situace u kárně obviněného do budoucna mohla zlepšit. Nepovedlo se to jemu ani nikomu z jeho předchůdců.

[44] K výslechu Mgr. Ladislava Hradila kárně obviněný uvedl, že zpracování prověrek ve věcech, kde se dříve prověrky nedělaly je dosti pracné, klidně i dva dny. Nicméně zjistil, že prověrky svůj význam skutečně mají, protože je pak schopen navést policejní orgán, jak ve věci dále postupovat. Je to však rozdíl oproti obecné kriminalitě, kde to nebylo třeba. Nebavili se ani o tom, že by přešel na čistě obecnou kriminalitu, ale pouze o variantě, že by se mu hospodářská kriminalita pouze částečně snížila a navýšila by se mu obecná kriminalita, což by pro něj řešení skutečně nebylo. Pokud jde o krátkodobou dovolenou, tak ta sice nebyla v plánu dovolených, ale krátkodobé dovolené se do něj nedávají. Cestu do Benátek s manželkou měl již plánovanou dlouhou dobu předem a zaplacenou.

[45] V níže uvedených věcech vedených u OSZ v Ostravě, jež byly přiděleny k výkonu dozoru kárně obviněnému, zjistil soud následující.

12 ZN 4989/2015 (bod 1. návrhu)

[46] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, územní odbor SKPV, Oddělení hospodářské kriminality, zahájila 11. 11. 2015 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku, neboť podezřelí měli jako zaměstnanci zavázat společnost PROMET CZECH s.r.o. ke koupi zboží za cenu vyšší, než která odpovídá ceně tržní v místě a čase obvyklé, čímž měli způsobit společnosti škodu ve výši min. 420 000 Kč.

[47] Dne 6. 2. 2017 policejní orgán věc odložil podle § 159a tr. ř., neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě vyřídit věc jinak, proti čemuž podala poškozená společnost stížnost. Ta byla předložena 10. 2. 2017 OSZ v Ostravě.

[48] Zápisem na předkládacím přípisu policejního orgánu mu 21. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby stížnost vyřídil v termínu do 1. 2. 2019.

[49] Dne 20. 2. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že napadené usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesení je dostatečně odůvodněno.

[50] Dne 5. 4. 2019 se kárně obviněný vyjádřil k průtahům ve věci tak, že v době přidělení věci v únoru 2017 panovala obecná averze k jeho spisům hospodářského referátu, které byly jednotlivým státním zástupcům přerozdělovány k dalšímu zpracování. Tomuto přístupu bohužel také podlehl a spis nevyřizoval, protože neměl chuť řešit zdánlivě problémovou věc. Bohužel nebyl z ničí strany urgován, a proto dostaly přednost živé věci nebo jinak pilné. Přibližně po roce spis jako ostudný a průšvihový schoval do skříně, protože nevěděl, jak jej má řešit bez negativních důsledků. Až v lednu 2019 našel odvahu jej spolu s dalšími předložit náměstkovi OSZ v Ostravě k uložení pokynů k vyřízení. Spis se po celou dobu nacházel u něj v kanceláři.

[51] Dne 9. 4. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, závažné průtahy ve věci.

6 ZN 5196/2016 (bod 2. návrhu)

[52] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, obvodní oddělení Slezská Ostrava, zahájila 6. 12. 2016 podle § 158 odst. 3 tr. ř úkony trestního řízení pro přečin pomluva a poškození cizích práv podle § 184 odst. 1, 2 a § 181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, neboť neznámý pachatel podal jménem jiného insolvenční návrh na údajného dlužníka společnost INTERMOS, spol. s r. o., ačkoli tento nemá žádné pohledávky a se subjekty, kterými byl podán insolvenční návrh, nikdy neobchodovala, čímž byla poškozené způsobena újma na jejích právech a nevyčíslená majetková újma. Policejní orgán věc 1. 2. 2017 usnesením odložil podle § 159a odst. 5 tr. ř., neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání.

[53] Dne 8. 2. 2017 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost poškozeného proti usnesení policejního orgánu.

[54] Zápisem na předkládacím přípisu policejního orgánu mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby stížnost vyřídil v termínu do 6. 2. 2019.

[55] Dne 25. 2. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že ji zamítl jako nedůvodnou. Usnesení je přiměřeně podrobně odůvodněno.

[56] Dne 8. 7. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, závažné průtahy ve věci.

6 ZN 4685/2016 (bod 3. návrhu)

[57] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, územní odbor SKPV, 1. oddělení obecné kriminality Střed, zahájila 15. 7. 2016 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, neboť neustanovený pachatel nezaplatil v době splatnosti fakturu za provedené dílo, přičemž následně zaplatil pouze 150 000 Kč, čímž poškozenému vznikla škoda ve výši 363 563 Kč. Policejní orgán věc 3. 1. 2017 usnesením odložil podle § 159a odst. 5 tr. ř., neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání.

[58] Dne 24. 1. 2017 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost poškozeného proti usnesení policejního orgánu a dne 31. 1. 2017 bylo doručeno její odůvodnění.

[59] Zápisem na předkládacím přípisu policejního orgánu mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby stížnost vyřídil v termínu do 18. 2. 2019.

[60] Dne 1. 3. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že ji zamítl jako nedůvodnou. Usnesení je přiměřeně podrobně odůvodněno.

[61] Dne 8. 7. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, závažné průtahy ve věci.

6 ZN 4602/2016 (bod 4. návrhu)

[62] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, obvodní oddělení Ostrava Poruba 1, zahájila 22. 6. 2016 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku, neboť neznámý pachatel prodal poškozenému padělek mobilního telefonu zn. Samsung v úmyslu obohatit se, čímž uvedl druhého v omyl nebo zamlčel podstatné skutečnosti a způsobil poškozenému škodu ve výši 6 000 Kč.

[63] Dne 21. 2. 2017 odevzdal policejní orgán věc k projednání přestupku podle § 159a odst. 1 písm. a) tr. ř.

[64] Dne 2. 5. 2017 byl doručen na OSZ v Ostravě podnět komise pro projednání přestupků Městského úřadu Kamenický Šenov ke zvážení, zda skutečně jednání podezřelého nenaplňuje znaky přečinu.

[65] Dne 8. 3. 2019 posoudil kárně obviněný podnětu tak, že ve věci je stále dáno podezření z přečinu podvodu a dal proto policejnímu orgánu pokyn nadále vést trestní řízení. Pokyn je řádně odůvodněn. Zároveň vyrozuměl o tomto svém postupu město Kamenický Šenov. Kanceláři dal pokyn k vypravení těchto podání 13. 3. 2019.

6 ZT 41/2018 (bod 5. návrhu)

[66] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Oddělení hospodářské kriminality, zahájila 29. 3. 2018 podle § 160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání obviněné pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 alinea 3 tr. zákoníku, neboť obviněná v postavení statutárního orgánu obchodní společnosti učinila konkrétní kroky ke zmaření uspokojení pohledávek věřitelů, tedy změnila, zničila, poškodila, učinila neupotřebitelnými nebo zatajila účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač k tomu byla podle zákona povinna.

[67] Dne 17. 4. 2018 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost proti usnesení policejního orgánu.

[68] Dne 30. 7. 2018 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že napadené usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl, přičemž rozhodnutí předal kanceláři k vypravení 8. 8. 2018. Usnesení je řádně odůvodněno.

[69] Trestní věc byla později odložena, neboť nešlo o podezření z přečinu a věc nebylo na místě vyřídit jinak.

6 ZT 51/2018 (bod 6. návrhu)

[70] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 9. 5. 2018 podle § 160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání obviněného pro trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku, neboť obviněný odebral zboží uvedené na vystavených fakturách, zboží použil v rámci své podnikatelské činnosti, ale faktury již nezaplatil a zboží si přisvojil, čímž způsobil škodu ve výši 92 225 Kč.

[71] Dne 30. 7. 2018 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost proti usnesení policejního orgánu.

[72] Dne 9. 11. 2018 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že napadené usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Usnesení je řádně odůvodněno.

[73] Ve věci bylo později znovu zahájeno trestní stíhání obviněného a byla na něj podána obžaloba.

6 ZT 102/2018 (bod 7. návrhu)

[74] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality, zahájila 24. 9. 2018 podle § 160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání obviněného pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, neboť obviněný měl pod příslibem zprostředkování finanční investice od zahraničního investora vylákat a převzít od poškozeného finanční hotovost, přičemž žádnou investici neměl v úmyslu poškozenému zprostředkovat a finanční prostředky použil pro svou potřebu, čímž způsobil škodu ve výši 4 834 605 Kč.

[75] Dne 18. 10. 2018 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu.

[76] Dne 13. 11. 2018 zaslal policejní orgán na OSZ v Ostravě odůvodnění stížnosti obviněného vypracované jedním ze zvolených obhájců proti usnesení policejního orgánu.

[77] Dne 14. 1. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že ji zamítl jako nedůvodnou, přičemž rozhodnutí předal kanceláři k vypravení 16. 1. 2019. Usnesení je řádně odůvodněno.

[78] Ve věci byla později podána obžaloba.

6 ZT 7/2019 (bod 8. návrhu)

[79] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 8. 2. 2019 podle § 160 odst. 1 tr. ř. úkony trestního stíhání obviněného pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 2 alinea 1 tr. zákoníku, neboť uvedl a následně doložil vědomě nepravdivou skutečnost o řádném svolání valné hromady, čímž uvedl notáře v omyl a ten na základě nepravdivé informace vyhotovil notářský zápis, v rámci kterého byl jednatel společnosti odvolán. Následně Krajskému soudu v Ostravě doručil návrh na zápis změn zapsaných v obchodním rejstříku.

[80] Dne 18. 2. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu.

[81] Dne 4. 7. 2019 požádal kárně obviněný o prodloužení lhůty ke zpracování návrhu na podání obžaloby, příp. meritorního rozhodnutí, s čímž byl vysloven souhlas.

[82] Dne 10. 7. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že ji zamítl jako nedůvodnou. Usnesení je řádně odůvodněno.

[83] Dne 11. 7. 2019 byla podána ve věci obžaloba. Obžalovaný byl později Okresním soudem v Ostravě obžaloby zproštěn, proti čemuž bylo kárně obviněným podáno odvolání v neprospěch obžalovaného.

6 ZT 26/2019 (bod 9. návrhu)

[84] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 18. 3. 2019 podle § 160 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání obviněného pro trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 tr. zákoníku, neboť obviněná jako jediná jednatelka obchodní společnosti odmítla poskytnout pravdivé informace ohledně majetku této společnosti, čímž porušila povinnost v insolvenčním řízení.

[85] Dne 10. 4. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost obviněné proti usnesení policejního orgánu.

[86] Dne 12. 7. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že napadené usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl, přičemž rozhodnutí předal téhož dne kanceláři k vypravení. Usnesení je řádně odůvodněno.

[87] Později bylo trestní stíhání zahájeno znovu a byla podána obžaloba, na jejímž základě Okresní soud v Ostravě vydal trestní příkaz, který nabyl právní moci.

6 ZN 4874/2017 (bod 10. návrhu)

[88] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 8. 11. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť obviněná jako zplnomocněná zástupkyně jediného jednatele obchodní společnosti zaevidovala do účetnictví fiktivní faktury, čímž mohla způsobit škodu českému státu ve výši 1 402 128 Kč.

[89] Dne 6. 9. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu k vyžádání informací podléhající bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu od bank Česká spořitelna, a. s. a Fio banka, a. s.

[90] Dne 31. 10. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 8. 2. 2019, čemuž kárně obviněný 3. 12. 2018 vyhověl. V rámci návrhu bylo upozorněno, že zbývá provést vyžádání informací podléhající bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu ze strany OSZ v Ostravě.

[91] Dne 3. 12. 2019 kárně obviněný požádal obě banky o informace podléhající bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu.

6 ZN 4875/2017 (bod 11. návrhu)

[92] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 8. 11. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a pro trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť obviněný jako jednatel společnosti objednal stěhovací a jeřábnické práce, ač si byl vědom, že na to na uhrazení těchto služeb nemá dostatek finančních prostředků. Uhradil jen část a tím způsobil poškozené škodu ve výši 289 286 Kč.

[93] Dne 13. 11. 2017 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu k vyžádání informací podléhající bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu od bank Komerční banka a. s. a MONETA Money bank, a. s.

[94] Dne 5. 1. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě zpráva o stavu prověřování podle § 159 odst. 2 tr. řádu s předpokladem skončení vyšetřování do 8. 3. 2019. S tím kárně obviněný 6. 2. 2019 souhlasil. V rámci zprávy o stavu prověřování bylo upozorněno, že zbývá provést vyžádání informací podléhající bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 tr. řádu ze strany OSZ v Ostravě, přičemž policejní orgán neví, zda bylo požádáno.

[95] Dne 6. 2. 2018 kárně obviněný požádal banky o informace podléhající bankovnímu tajemství.

[96] Dne 6. 9. 2018 rozhodl policejní orgán o odložení trestní věci podle § 159a odst. 1 tr. řádu, neboť podle něj nešlo o podezření z trestného činu a věc nebylo na místě vyřídit jinak.

[97] Dne 14. 9. 2018 byla doručena na OSZ v Ostravě stížnost proti usnesení policejního orgánu.

[98] Zápisem na předkládacím přípisu policejního orgánu mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby stížnost vyřídil ve lhůtě (bez bližšího upřesnění).

[99] O stížnosti rozhodl kárně obviněný 4. 3. 2019 tak, že ji zamítl jako nedůvodnou. Zároveň však uvedl, že v je na místě zabývat se namísto trestného činu podvodu trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, k čemuž vydal téhož dne policejnímu orgánu pokyn. Usnesení je řádně odůvodněno.

[100] Dne 10. 7. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, v rámci vnitřního dohledu zjištění závažných průtahů popsaných shora.

6 ZN 4980/2017 (bod 12. návrhu)

[101] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 11. 12. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku, neboť neznámý pachatel nabízel a prodával zařízení, jež má odstraněnou ochranu danou výrobcem a vlastníkem autorských práv, čímž byla poškozené obchodní společnosti způsobena újma.

[102] Dne 29. 8. 2018 byl doručen OSZ v Ostravě podnět policejního orgánu na podání návrhu k vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků podle § 83a odst. 1 tr. řádu.

[103] Dne 8. 10. 2018 navrhl policejní orgán prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu, v němž upozornil, že vyčkává na vyřízení podnětu k prohlídce jiných prostor a pozemků doručeného 29. 8. 2018.

[104] Stejně tak 10. 12. 2018 navrhl policejní orgán opětovné prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu, v němž znovu upozornil, že vyčkává na vyřízení podnětu k prohlídce jiných prostor a pozemků doručeného 29. 8. 2018.

[105] Dne 11. 1. 2019 uložila kárně obviněnému náměstkyně okresního státního zástupce Mgr. Monika Oborilová věc zpracovat ve lhůtě do 17. 1. 2019 a podat zprávu KSZ v Ostravě.

[106] Kárně obviněný reagoval 23. 1. 2019 tak, že souhlasil s prodloužením lhůty ke skončení prověřování do 11. 3. 2019. Zároveň 23. 1. 2019 navrhl Okresnímu soudu v Ostravě vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků. Tomuto návrhu soud 25. 1. 2019 vyhověl.

[107] Dne 25. 3. 2019 sepsal Mgr. Ladislav Hradil pověřený řízením OSZ v Ostravě záznam o vnitřním dohledu. V něm rekapituloval dosavadní průběh trestního řízení. Uvedl, že kárně obviněný dosud nesplnil pokyn náměstkyně okresního státního zástupce podat zprávu KSZ v Ostravě. Uložil mu proto zpracovat tuto zprávu do 25. 3. 2019, ten to učinil do 22. 3. 2019, ale bylo třeba ji dále doplnit a opravit. Závěrem konstatoval průtahy na straně kárně obviněného a uložil mu nejpozději při dalším prodloužení lhůty ke skončení prověřování, tj. do 20. 5. 2019 vykonat prověrku věci a zpracovat o tom podrobný záznam, přičemž měl svými pokyny vést důsledně policejní orgán ke skončení věci.

[108] Dne 10. 5. 2019 požádal policejní orgán o prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu, přičemž uvedl informace k aktuálnímu stavu trestního řízení, včetně uvedení úkonů, které ještě hodlá provést. Navrhl prodloužení lhůty do 11. 7. 2019.

[109] Přípisem ze dne 15. 5. 2019 požádal kárně obviněný policejní orgán a předložení spisového materiálu k provedení prověrky a zároveň souhlasil s prodloužením lhůty ke skončení prověřování do 11. 7. 2019. Dne 22. 5. 2019 policejní orgán žádosti vyhověl a předložil spis k provedení prověrky.

[110] Kárně obviněný provedl prověrku od 9. do 10. 7., o čemž sepsal záznam dne 10. 7. 2019. Tento záznam byl též předložen KSZ v Ostravě.

10 ZN 4296/2015 (bod 13. návrhu)

[111] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Obvodní oddělení Ostrava Poruba 1, zahájila 21. 3. 2015 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, neboť neznámý pachatel po předchozím přestříhání pletiva plotu a poškození visacího zámku skladištního hangáru odcizil 32 ks kol především z lehkých slitin s pneumatikami a plechových kol s pneumatikami o různých rozměrech, čímž vznikla poškozené škoda ve výši celkem 252 000 Kč.

[112] V průběhu prověřování postupně došlo k ustavení konkrétních podezřelých, občanů Polska. Na základě podnětu policejního orgánu požádal kárně obviněný 22. 4. 2016 příslušnou polskou prokuraturu o převzetí trestní věci. Téhož dne podle § 108 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále jen „zákon o mezinárodní justiční spolupráci“), dočasně upustil od některých úkonů trestního řízení. Přípisem doručeným 20. 2. 2017 polská prokuratura informovala, že věc převzala a zahájila trestní stíhání.

[113] Dne 13. 6. 2018 byl doručen OSZ v Ostravě pravomocný rozsudek z Polské republiky odsuzující podezřelé.

[114] Dne 22. 1. 2019 uložil kárně obviněnému náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn ukončit dočasné upuštění od některých úkonů trestního řízení a zaslal rozhodnutí policejnímu orgánu k vydání konečného rozhodnutí v termínu do 15. 2. 2019.

[115] Dne 1. 3. 2019 kárně obviněný rozhodl tak, že se končí dočasné upuštění od některých úkonů trestního řízení podle § 108 odst. 4 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci. Téhož dne uložil policejnímu orgánu pokyn k vydání meritorního rozhodnutí ve věci.

[116] Dne 10. 7. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, v rámci vnitřního dohledu zjištění závažných průtahů popsaných shora.

6 ZN 4371/2018 (bod 14. návrhu)

[117] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 25. 5. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku, trestného činu neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 5 písm. b) tr. zákoníku a trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, neboť neznámý pachatel se neoprávněně zmocnil programového vybavení, software a počítačové databáze s úmyslem získat neoprávněný prospěch na úkor jejich vlastníka, dále získal neoprávněný přístup k počítačovému systému s úmyslem získat neoprávněný prospěch na úkor jeho vlastníka, a dále neoprávněně zasáhl do autorských práv k autorskému dílo a databázi, čímž získal pro sebe neoprávněný prospěch a způsobil vlastníku škodu velkého rozsahu.

[118] Dne 24. 8. 2018 policejní orgán věc odložil podle § 159a odst. 1 tr. ř., neboť ve věci nešlo o podezření z trestného činu a nebylo na místě vyřídit věc jinak, proti čemuž podal poškozený stížnost. Ta byla předložena 10. 9. 2018 OSZ v Ostravě.

[119] Dne 7. 3. 2019 rozhodl kárně obviněný o stížnosti proti usnesení policejního orgánu tak, že usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl, přičemž rozhodnutí předal kanceláři k vypravení 13. 3. 2019. Usnesení je řádně odůvodněno a obsahuje pokyny policejnímu orgánu k dalšímu postupu ve věci.

[120] Dne 9. 4. 2019 konstatoval v rámci vnitřního dohledu Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, zjištění závažných průtahů popsaných shora. Uložil kárně obviněnému, aby stanovil policejnímu orgánu lhůtu ke splnění pokynů a ukončení prověřování.

[121] Věc byla později znovu odložena podle § 159a odst. 1 tr. ř.

6 ZN 4524/2018 (bod 15. návrhu)

[122] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 30. 7. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 2 tr. zákoníku, neboť podezřelý nabízel zboží označené ochrannou známkou Hotair, k níž přísluší práva jinému, čímž neoprávněně užíval obchodní firmu nebo označení s ní zaměnitelné a způsobil poškozenému újmu.

[123] Dne 25. 10. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na předání trestního řízení do Polska, protože podezřelý je polským občanem.

[124] Dne 26. 2. 2019 byl kárně obviněný dotazován poškozeným na stav věci s upozorněním, že policejní orgán navrhl předání věci do Polska již v říjnu 2018. Kárně obviněný dne 28. 2. 2019 odpověděl, že po splnění formálních náležitostí bude věc v nejbližší době předána do Polska. Dne 4. 3. 2019 byl kárně obviněný opětovně dotazován poškozeným na stav věci s tím, že poukazoval na obecnost předchozí odpovědi a dlouhou dobu, po kterou státní zastupitelství věc řeší, a dožadoval se konkrétních informací.

[125] Dne 22. 3. 2019 kárně obviněný zažádal o převzetí věci polskou prokuraturu a téhož dne podle § 108 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci dočasně upustil od některých úkonů trestního řízení. O tom zároveň vyrozuměl poškozeného.

[126] Dne 25. 3. 2019 konstatoval v rámci vnitřního dohledu Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, zjištění závažných průtahů popsaných shora.

13 ZN 1588/2017 (bod 16. návrhu)

[127] Dne 20. 10. 2017 byl doručen na OSZ v Ostravě poznatek státní zástupkyně OSZ ve Frýdku-Místku o podezření na spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku, o němž se dozvěděla v rámci jiné trestní věci. K přípisu byly připojeny přílohy, které uvedené podezření dokládaly.

[128] Dne 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením OSZ Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby kárně obviněný ihned postoupil poznatek k vyhodnocení policejnímu orgánu.

[129] Kárně obviněný poznatek postoupil policejnímu orgánu 31. 1. 2019 jednoduchým přípisem. Policejní orgán později věc postoupil oblastnímu inspektorátu práce.

[130] Dne 10. 7. 2019 konstatoval v rámci vnitřního dohledu Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, zjištění závažných průtahů popsaných shora.

6 ZN 4557/2018 (bod 17. návrhu)

[131] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 8. 8. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. řádu úkony trestního řízení pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku, neboť obviněný jako jediný jednatel a společník obchodní společnosti nepředal insolvenčnímu správci účetnictví, nevyhotovil účetní závěrky za r. 2016 a 2017, neučinil ničeho k obnovení průkaznosti účetnictví, čímž ohrozil dosažení účelu insolvenčního řízení.

[132] Dne 17. 10. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu k podání žádosti o poskytnutí právní pomoci ve Slovenské republice spočívající ve výslechu podezřelého.

[133] Dne 3. 12. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 8. 2. 2019, čemuž kárně obviněný 6. 12. 2018 vyhověl. V rámci návrhu bylo upozorněno, že policejní orgán vyčkává s dalšími úkony na výsledek mezinárodní právní pomoci. Policejní orgán opětovně požádal o prodloužení lhůty ke skončení prověřování 4. 2. 2019 a 4. 4. 2019 a to se stejným odůvodněním. Kárně obviněný vždy jen prodloužil lhůtu ke skončení prověřování.

[134] Dne 30. 4. 2019 vydal kárně obviněný evropský vyšetřovací příkaz, kterým vyžádal právní pomoc ze Slovenska. Její výsledek byl doručen OSZ v Ostravě 16. 7. 2019.

[135] Věc byla později odložena.

6 ZN 4678/2018 (bod 18. návrhu)

[136] Celní správa České republiky, Generální ředitelství cel, odbor Pátrání Ostrava, oddělení Odhalování celních podvodů, zahájila 21. 9. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku, neboť podezřelý nabízel zboží (obuv a oděvy) označené mj. ochrannou známkou Adidas, k níž přísluší práva jinému, čímž způsobil poškozenému újmu.

[137] Dne 22. 2. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě žádost policejního orgánu o podání návrhu na vydání příkazu ke sdělení údajů o telekomunikačním provozu týkající se e-mailových adres podezřelého.

[138] Dne 15. 3. 2019 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 21. 5. 2019. V rámci návrhu bylo upozorněno, že policejní orgán vyčkává s dalšími úkony mj. na vyřízení žádosti o podání návrhu na vydání příkazu ke sdělení údajů o telekomunikačním provozu. Na to kárně obviněný nereagoval. Policejní orgán opětovně požádal o prodloužení lhůty ke skončení prověřování 14. 5. 2019 a to se stejným odůvodněním. S prodloužením lhůty kárně obviněný 21. 5. 2019 souhlasil.

[139] Dne 21. 5. 2019 kárně obviněný zpracoval návrh na vydání příkazu ke zjištění a sdělení údajů o telekomunikačním provozu, čemuž bylo soudkyní Okresního soudu v Ostravě dne 22. 5. 2019 vyhověno.

13 ZN 1516/2018 (bod 19. návrhu)

[140] Dne 10. 9. 2018 byly doručeny na OSZ v Ostravě trestní oznámení J. T., která zaslal původně Okresnímu soudu v Ostravě.

[141] Dne 28. 3. 2019 Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, provedl ve věci vnitřní dohled, o čemž učinil záznam. Konstatoval průtahy ve věci. Současně kárně obviněnému uložil bezodkladně vyřídit podání a vyrozumět podatele o přijatých opatřeních.

[142] Dne 8. 7. 2019 kárně obviněný postoupil jednoduchým přípisem trestní oznámení oznamovatele J. T. policejnímu orgánu k prověření. Následujícího dne vyrozuměl o tomto postupu oznamovatele.

13 ZN 1309/2016 (bod 20. návrhu)

[143] Dne 2. 6. 2016 bylo na OSZ v Ostravě doručeno trestní oznámení R. K. Dne 6. 6. 2016 kárně obviněný postoupil věc policejnímu orgánu k prověření možného spáchání trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku a současně o postupu informoval podatele.

[144] Dne 10. 8. 2016 policejní orgán trestní oznámení založil, neboť neshledal žádné skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

[145] Podáním ze dne 7. 12. 2016 požádal oznamovatel o přezkoumání správnosti a zákonnosti postupu policejního orgánu. Kárně obviněný vyžádal 13. 12. 2016 od policejního orgánu spisový materiál za účelem přezkoumání jeho postupu. Policejní orgán jej však informoval, že spisový materiál byl postoupen Okresnímu soudu v Ostravě v civilní věci. Policejní orgán předložil spisový materiál OSZ v Ostravě 8. 6. 2017.

[146] Zápisem na přípisu policejního orgánu mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, aby věc vyhodnotil v termínu do 1. 2. 2019.

[147] Dne 28. 2. 2019 kárně obviněný uložil policejnímu orgánu vydat záznam o zahájení úkonů trestního řízení a zahájit prověřování pro podezření z trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku a uložil provedení konkrétních úkonů. Současně informoval oznamovatele o postupu ve věci.

13 ZN 1294/2017 (bod 21. návrhu)

[148] Dne 15. 5. 2016 bylo na OSZ v Ostravě doručeno trestní oznámení, které kárně obviněný 6. 6. 2016 postoupil policejnímu orgánu k prověření a současně o postupu informoval podatele.

[149] Dne 25. 8. 2017 policejní orgán dospěl k závěru, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a to i s ohledem na neukončené občanské soudní řízení, a nebyly proto dány důvody k zahájení úkonů trestního řízení.

[150] Dne 7. 8. 2018 bylo OSZ v Ostravě doručeno postoupení stížnosti proti postupu policejního orgánu, když podle oznamovatele mělo dojít k novým skutečnostem v civilním řízení.

[151] Zápisem na předkládacím přípisu policejního orgánu mu 22. 1. 2019 uložil náměstek pověřený řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petr Vaněk pokyn, vyzval podatele k odstranění vady spočívající v chybějícím elektronickém podpisu v termínu do 25. 1. 2019.

[152] Dne 31. 1. 2019 kárně obviněný vyzval oznamovatele k odstranění vad podání spočívajících v chybějícím elektronickém podpisu.

[153] Následně dne 20. 2. 2019 vrátil policejnímu orgánu spisový materiál s tím, že o věci nebylo věcně rozhodováno, neboť nebyla odstraněna vada podání.

[154] Dne 10. 7. 2019 konstatoval v rámci vnitřního dohledu Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, zjištění průtahů popsaných shora.

6 ZN 4758/2018 (bod 22. návrhu)

[155] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 23. 10. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, neboť neznámý pachatel nezjištěným způsobem narušil e-mailovou komunikaci dvou obchodních společností, vytvořil a zaregistroval napodobeniny jejich e-mailových adres a přes ně oznámil změnu čísla bankovního účtu, na který směřoval doplatek faktury, čímž způsobil škodu ve výši 37 200 USD/826 584 Kč.

[156] Dne 13. 11. 2018 byla policejním orgánem doručena na OSZ v Ostravě žádost policejního orgánu o zajištění právní pomoci v Hongkongu.

[157] Dne 14. 12. 2018 byla doručena na OSZ v Ostravě zpráva o stavu prověřování podle § 159 odst. 2 tr. řádu s předpokladem skončení vyšetřování do 23. 2. 2019. S tím kárně obviněný 17. 12. 2019 souhlasil. V rámci zprávy o stavu prověřování bylo upozorněno, že zbývá provést požadovanou právní pomoc v Hongkongu.

[158] Dne 17. 5. 2019 kárně obviněný požádal prostřednictvím e-mailu o konzultaci ve věci mezinárodní právní pomoci nebo předání věci Nejvyšší státní zastupitelství. Odpověď byla poskytnuta 23. 5. 2019. Ačkoliv by tedy po tuto dobu kárně obviněný nečinný nebyl, jednalo se pouze o velmi krátký časový úsek, který neměl žádný zásadní vliv na celkovou dobu průtahu. Kárný senát proto konstatoval nečinnost v celém vytýkaném období.

[159] Dne 5. 6. 2019 kárně obviněný sdělil policejnímu orgánu, že nevyhovuje jeho žádosti o zajištění právní pomoci v Hongkongu, neboť by tento postup téměř jistě nevedl ke zjištění pachatele ani k případnému zajištění výnosu z trestné činnosti, a stanovil lhůtu ke skončení prověřování nejpozději do 5. 8. 2019.

[160] Dne 25. 6. 2019 Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, informoval poškozeného o stavu věci a k jeho stížnosti na vyřizování věci konstatoval, že kárně se obviněný dopustil průtahů ve věci.

6 ZN 4028/2019 (bod 23. návrhu)

[161] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 14. 1. 2019 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť obviněná jako jediná jednatelka a společnice obchodní společnosti, stejně jako společnost sama, neoprávněně uplatnily nárok na odpočet daně z přijatých plnění, čímž mohly způsobit České republice škodu ve výši 2 601 643 Kč.

[162] Dne 20. 3. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě žádost policejního orgánu o vyžádání informací prostřednictvím mezinárodní spolupráce do Polska týkající se polské obchodní společnosti.

[163] Dne 9. 5. 2019 se policejní orgán žádal o sdělení, zda byla mezinárodní právní pomoc vyžádána, a žádal o vrácení zapůjčeného spisu.

[164] Dne 10. 5. 2019 policejní orgán zaslal návrh na vyžádání údajů z centrální evidence účtů ohledně dvou subjektů.

[165] Dne 14. 5. 2019 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 15. 7. 2019. V rámci návrhu bylo upozorněno, že policejní orgán žádal OSZ v Ostravě o zajištění mezinárodní právní pomoci.

[166] Dne 1. 7. 2019 kárně obviněný sdělil policejnímu orgánu, že v této fázi řízení nebude o mezinárodní právní pomoc žádat, když požadované údaje lze zjistit jinými postupy, zejména prostřednictvím Odboru mezinárodní policejní spolupráce. Zároveň prodloužil lhůtu ke skončení prověřování do 15. 9. 2019 a vrátil spisový materiál policejnímu orgánu zpět.

6 ZN 4355/2018 (bod 24. návrhu)

[167] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 18. 5. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, neboť podezřelá uzavřela s obchodní společností formou notářského zápisu uznání dluhu s doložkou přímé vykonatelnosti na částku 3 300 000 Kč s ujednaným úrokem ve výši 60 000 Kč a na částku 1 150 000 Kč s ujednaným úrokem ve výši 30 000 Kč. Obě zápůjčky měly být použity k navýšení cash flow obchodní společnosti a reexportu léčiv této společnosti z ČR do jiných států, avšak k tomu zápůjčky použity nebyly a po smluveném datu nebyly splaceny, čímž poškozenou uvedla v omyl a způsobila značnou škodu ve výši 4 540 000 Kč.

[168] Dne 1. 10. 2018 policejní orgán zamítl poškozenému nahlédnutí do trestního spisu, neboť by jeho seznámením se shromážděnými podklady mohla být snížena věrohodnost jeho předpokládané svědecké výpovědi.

[169] Dne 20. 12. 2018 policejní orgán předložil kárně obviněnému žádost zástupce poškozené o přezkoumání postupu policejního orgánu vzhledem k neúměrné délce přípravného řízení a neodůvodněnému odmítnutí nahlédnutí do spisu. Téhož dne podal policejní orgán návrh na vyžádání údajů z centrální evidence účtů.

[170] Dne 5. 3. 2019 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 15. 6. 2019. V rámci návrhu bylo upozorněno, že 18. 12. 2018 byl předložen spisový materiál za účelem přezkoumání postupu policejního orgánu. Dále zvýrazněně policejní orgán vznesl dotaz, zda bylo vyhověno jeho návrhu na vyžádání údajů z centrální evidence účtů, jejíž vyřízení telefonicky urgoval již 21. 1. 2019. Kárně obviněný 8. 4. 2019 vyhověl žádosti o prodloužení lhůty, aniž by reagoval na výslovně vznesený dotaz policejního orgánu.

[171] Dne 5. 3. 2019 postoupil státní zástupce KSZ v Ostravě kárně obviněnému žádost poškozené o přezkum postupu policejního orgánu ze dne 26. 2. 2019 a stížnost na průtahy státního zástupce. Uložil kárně obviněnému, aby do 20. 3. 2019 vyrozuměl KSZ v Ostravě o učiněných opatřeních. Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, uložil kárně obviněnému vyrozumět KSZ v Ostravě již do 15. 3. 2019.

[172] Dne 19. 3. 2019 vyrozuměl kárně obviněný poškozenou o výsledku přezkumu postupu policejního orgánu. Neshledal v postupu policejního orgánu průtahy a zákonným shledal i jeho rozhodnutí odepřít poškozené právo nahlížet do trestního spisu.

[173] Dne 22. 3. 2019 sepsal Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, záznam o vnitřním dohledu. V něm rekapituloval dosavadní průběh trestního řízení. Uvedl, že kromě urgencí ze strany policejního orgánu k žádosti o vyžádání údajů z centrální evidence účtů již zachycených ve spise je v ETŘ zachycena další telefonická žádost policejního orgánu z 12. 3. 2019, přičemž kárně obviněný měl přislíbit podání žádosti do 13. 3. 2019. Dále také konstatoval, že vzhledem k tomu, že podání poškozené ze dne 26. 2. 2019 bylo i další žádostí o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu, státní zástupce jej řádně nevyřídil, protože jeho vyrozumění ze dne 19. 3. 2019 se vztahuje pouze k podání ze dne 13. 12. 2019. Závěrem konstatoval průtahy na straně kárně obviněného. Dále dospěl k závěru, že jde o skutkově a právně složitou věc, a proto má být v souladu s čl. 10 odst. 1, 2 pokynu obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 8/2009, o trestním řízení, zpracovávána prověrka spisu. Uložil kárně obviněnému, aby 1) bezodkladně vyřídil návrh policejního orgánu na vyžádání údajů z centrální evidence účtů, 2) neprodleně vyřídil podání poškozené ze dne 26. 2. 2019, neboť vyrozumění ze dne 19. 3. 2019 se jej netýká, 3) do 8. 4. 2019 vykonal prověrku věci a zpracoval o ní záznam s podrobným popisem věci a návrhem dalšího postupu.

[174] Dne 29. 3. 2019 policejní orgán opět urgoval žádost o vyžádání údajů z centrální evidence účtů.

[175] Dne 2. 4. 2019 vyžádal kárně obviněný údaje z centrální evidence účtů a zaslal je 5. 4. 2019 policejnímu orgánu k dalšímu využití.

[176] Dne 10. 4. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, nesplnění 2. a 3. bodu z jeho pokynů uvedených v bodě [173], a uložil je splnit ve lhůtě ihned.

[177] Dne 10. 7. 2019 a 11. 7. 2019 provedl kárně obviněný prověrku věci, v níž v závěru konstatoval rozsáhlé prověřování policejního orgánu a průtahy dozorujícího státního zástupce, pokud jde o vyžádání informací z centrální evidence účtů.

[178] Dne 11. 7. 2019 kárně obviněný vyrozuměl poškozenou o výsledku přezkoumání postupu policejního orgánu na základě podání ze dne 26. 2. 2019. Uvedl, že o tomto podání nebylo formálně rozhodnuto, protože vyrozumění ze dne 19. 3. 2019 odkazuje ve své hlavičce pouze na podání datované dnem 13. 12. 2018. Protože však šlo o obsahově shodná podání, odkázal kárně obviněný v plném rozsahu na výsledek přezkoumání ze dne 19. 3. 2019. S těmito závěry kárně obviněného se kárný senát ztotožnil.

[179] Věc byla usnesením policejního orgánu ze dne 14. 8. 2019 odložena podle § 159a odst. 1, neboť podle něj nešlo o podezření z trestného činu a věc nebylo na místě vyřídit jinak. Stížnost proti tomuto usnesení kárně obviněný zamítl jako nedůvodnou.

6 ZN 4654/2017 (bod 25. návrhu)

[180] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 4. 1. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku ve stádiu pokusu, kterého se měli dopustit podezřelí tím, že jako společníci společnosti převedli své podíly na osobu bulharské národnosti, následně jim a dalším třem zaměstnankyním byly předloženy nové pracovní smlouvy, ve kterých jim byla navýšena mzda, která však nebyla nikomu z nich vyplacena, načež všichni zrušili pracovní smlouvy a podali insolvenční návrh a na úřadu práce podali žádost o uspokojení mzdových nároků, které jim nebyly uhrazeny.

[181] Dne 15. 10. 2018 byl na státní zastupitelství doručen návrh k postupu dle § 8 odst. 5 tr. řádu k vyžádání souhlasu soudu k poskytnutí údajů podléhajícím poštovnímu tajemství.

[182] Ve dnech 1. 10. 2018, 30. 11. 2018 a 11. 2. 2019 byly doručeny na OSZ v Ostravě návrhy policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu. V nich bylo mimo další uvedeno, že se vyčkává na doručení zprávy od České pošty a. s., přičemž v jednotlivých návrzích byla tato žádost gradována. Přípisem ze dne 4. 1. 2019 policejní orgán u státního zastupitelství kromě zaslání podnětu k vyžádání mezinárodní právní pomoci výslovně urgoval vyřízení návrhu k postupu dle § 8 odst. 5 tr. ř.

[183] Dne 26. 3. 2019 kárně obviněný vyhotovil žádost o udělení předchozího souhlasu soudce týkající se sdělení požadovaných informací od České pošty a. s., na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti. Tento souhlas byl soudem dán 2. 4. 2019.

[184] Dne 4. 1. 2019 byl OSZ v Ostravě doručen podnět policejního orgánu k vyžádání mezinárodní právní pomoci do Bulharské republiky za účelem výslechu bulharských státních občanů. Ve dnech 11. 2. 2019 a 7. 5. 2019 byly doručeny na OSZ v Ostravě návrhy policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu. V nich bylo mimo další uvedeno, že zbývá provést výslech svědků v rámci mezinárodní právní pomoci.

[185] Kárně obviněný zpracoval evropský vyšetřovací příkaz, kterým byla vyžádána mezinárodní právní pomoc v podobě výslechu bulharských občanů 3. 9. 2019.

6 ZN 4681/2017 (bod 26. návrhu)

[186] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 8. 9. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že měsíčně dokládal nepravdivé potvrzení o výdělku z důvodu výpočtu pravidelné měsíční náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem, přičemž toto zaměstnání fingoval.

[187] Dne 7. 11. 2017 byl na státní zastupitelství doručen spisový materiál k věci za účelem jejího postoupení do Slovenské republiky, jelikož bylo zjištěno, že podezřelý je slovenským občanem žijícím v Bratislavě.

[188] Dne 26. 6. 2018 bylo kárně obviněnému uloženo náměstkyní okresního státního zástupce Mgr. Monikou Oborilovou, aby ve lhůtě do 4. 7. 2018 věc vyřídil. Obdobně mu bylo dne 22. 1. 2018 uloženo náměstkem pověřeným řízením okresního státního zastupitelství Mgr. Petrem Vaňkem, aby ve lhůtě do 22. 2. 2018 věc předal do Slovenské republiky nebo vydal evropský vyšetřovací příkaz.

[189] Dne 5. 3. 2019 kárně obviněný vrátil spisový materiál policejnímu orgánu s pokynem, aby bylo prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce zjištěno, zda se podezřelý skutečně zdržuje ve Slovenské republice a na jaké adrese, s tím, že pokud bude toto ověřeno, bude věc na Slovensko předána.

[190] Dne 9. 3. 2018 bylo na státní zastupitelství doručeno podání poškozeného, ve kterém navrhoval provedení několika důkazů ke stanovení výše škody.

[191] Dne 26. 3. 2019 provedl Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, vnitřní dohled, ve kterém konstatoval, že v rozporu s § 16a odst. 5 a 6 zákona o státním zastupitelství nevyřídil kárně obviněný návrh na provedení důkazů a ve dvouměsíční lhůtě nevyrozuměl podatele. Dal proto pokyn kárně obviněnému, aby bezodkladně vyřídil a vyrozuměl poškozeného o přijatých opatřeních.

[192] Přípisem ze dne 8. 7. 2019 vyrozuměl kárně obviněný poškozeného, že věc bude společně s návrhy na provedení důkazů předána příslušné slovenské prokuratuře.

[193] Dne 29. 3. 2019 byl doručen nový návrh policejního orgánu k předání trestního řízení na Slovensko, poté co policejní orgán splnil pokyn kárně obviněného ze dne 5. 3. 2019 a ověřil, že podezřelý je hlášen k trvalému pobytu na Slovensku a přebírá si tam poštu, byť žije i v Maďarsku.

[194] KSZ v Ostravě se dotazovalo přípisem doručeným 14. 6. 2019, zda věc již byla předána na Slovensko, po podání zprávy uložilo podat informaci nejpozději do 19. 8. 2019.

[195] Kárně obviněný sepsal 13. 8. 2019 žádost o převzetí věci Okresnou prokuratúrou Bratislava V a téhož dne vydal usnesení podle § 108 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci, jímž dočasně upustil od některých úkonů trestního řízení. O tom vyrozuměl i poškozeného.

6 ZN 4560/2017 (bod 27. návrhu)

[196] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, zahájila 2. 8. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 254 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu porušení povinností v insolvenčním řízení dle § 225 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že jako předseda správní rady a generální ředitel společnosti měl uvést nepravdivé údaje v účetních knihách zaúčtováním fiktivních pohledávek, přičemž následně označil tyto pohledávky za nedobytné, čímž odůvodnil úpadek společnosti a podal insolvenční návrh, a přes opakované výzvy neposkytl insolvenčnímu správci potřebnou součinnost.

[197] Dne 2. 2. 2018 byl na státní zastupitelství doručen návrh policejního orgánu na vyžádání právní pomoci na Slovensko za účelem provedení výslechu svědka a převzetí faktur.

[198] Dne 27. 3. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty k prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 2. 6. 2019, čemuž kárně obviněný 29. 3. 2018 vyhověl. V rámci návrhu bylo mimo další uvedeno, že se vyčkává na provedení právní pomoci ze Slovenské republiky.

[199] Dne 26. 4. 2018 vyhotovil kárně obviněný žádost o právní pomoc na Slovensko.

[200] Dne 17. 10. 2018 byl na státní zastupitelství doručen další návrh policejního orgánu na vyžádání právní pomoci na Slovensko spočívající ve sdělení údajů k bankovnímu účtu.

[201] Dne 29. 11. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty k prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 2. 2. 2019. V rámci návrhu bylo mimo další uvedeno, že se vyčkává na provedení právní pomoci ze Slovenské republiky. Obdobná žádost o prodloužení lhůty ke skončení prověřování byla doručena i 4. 2. 2019. Dne 5. 3. 2019 byla doručena žádost policejního orgánu o sdělení, jak byla vyřízena žádost o poskytnutí právní pomoci. Na tyto dvě poslední podání reagoval kárně obviněný tak, že 25. 3. 2019 lhůtu ke skončení prověřování prodloužil do 2. 6. 2019 a zároveň sdělil, že evropský vyšetřovací příkaz dosud nebyl vydán.

[202] Dne 25. 3. 2019 provedl Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, vnitřní dohled, v návaznosti na něj dal pokyn kárně obviněnému, aby bezodkladně vyřídil návrh policejního orgánu k vyžádání právní pomoci.

[203] Žádostí ze dne 5. 4. 2019 a ze dne 3. 6. 2019 požádal policejní orgán o prodloužení lhůty k prověřování, ve které bylo mimo další opět uvedeno, že se vyčkává na provedení právní pomoci ze Slovenské republiky. Zároveň 24. 4. 2019 kárně obviněný provedl prověrku věci, v níž došel též k závěru, že do 10. 5. 2019 má být vydán evropský vyšetřovací příkaz.

[204] Kárně obviněný zpracoval evropský vyšetřovací příkaz až 12. 8. 2019.

6 ZN 4423/2017 (bod 28. návrhu)

[205] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, zahájila 16. 6. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že jako jednatel společnosti do daňového přiznání k dani z přidané hodnoty nezahrnul nákupy zboží z jiného členského státu, které následně bylo prodáno, a neodvedl tak daň z přidané hodnoty, čímž měl způsobit škodu českému státu ve výši 4 840 922 Kč.

[206] Dne 16. 6. 2017 byl kárně obviněnému doručen návrh policejního orgánu na postup dle § 8 odst. 2 tr. řádu, tedy na vyžádání údajů podléhající bankovnímu tajemství k účtům vedeným u všech bankovních ústavů působících v České republice ve vztahu ke konkrétním osobám.

[207] O tomto návrhu kárně obviněný rozhodl 7. 9. 2017 tak, že mu vyhověl.

[208] Dne 26. 9. 2017 byl na OSZ v Ostravě doručen návrh policejního orgánu na postup dle § 8 odst. 2 tr. ř., tedy na vyžádání údajů podléhající bankovnímu tajemství k účtu vedenému u jedné banky ve vztahu ke konkrétní osobě, u které došlo vzhledem k písařské chybě k chybě v uvedení IČO, kvůli čemu příslušná banka požadovala novou žádost.

[209] O tomto návrhu kárně obviněný rozhodl 28. 12. 2017 tak, že mu vyhověl.

[210] Dne 4. 4. 2018 byl na státní zastupitelství doručen návrh policejního orgánu na postup dle § 8 odst. 2 tr. ř., tedy na vyžádání údajů podléhající mlčenlivosti správce daně ve vztahu ke konkrétnímu subjektu.

[211] Dne 31. 5. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 31. 8. 2018. V rámci návrhu bylo mj. uvedeno, že se vyčkává na doručení zprávy od správce daně. Obsahově shodný návrh byl doručen 31. 8. 2018. Obdobné žádosti byly doručeny i dne 1. 11. 2018 a 3. 1. 2019.

[212] Dne 12. 2. 2019 provedl Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, vnitřní dohled, ve kterém dal kárně obviněnému mj. pokyn, aby bezodkladně vyžádal požadované údaje od správce daně.

[213] Jednoduchou žádost správci daně kárně obviněný zpracoval dne 22. 2. 2019.

[214] Žádostí doručenou na OSZ v Ostravě 9. 4. 2018 navrhl policejní orgán provedení dožádání úkonů právní pomoci ve Slovenské republice a to zajištění listin, výslech svědků a vyžádání informací od správce daně.

[215] Dne 31. 8. 2018 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 31. 10. 2018. V rámci návrhu bylo mj. uvedeno, že se vyčkává na provedení úkonů mezinárodní právní pomoci.

[216] Žádosti o právní pomoc adresované okresním státním prokuraturám v Banské Bystrici a pro Bratislavu I vyhotovil kárně obviněný dne 13. 9. 2018, a to prostými přípisy. V nich se odkázal na čl. 28 smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, uveřejněné pod č. 209/1993 Sb., a čl. 3 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních, uveřejněné pod č. 550/1992 Sb.

[217] Dne 24. 9. 2018 byla na státní zastupitelství doručena odpověď z Okresní prokuratury Banská Bystrica, dle které žádost o právní pomoc měla být podána formou evropského vyšetřovacího příkazu Krajské prokuratuře Banská Bystrica neboť Česká republika transponovala 16. 8. 2018 směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. 4. 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech. Proto nebyla žádost vyřízena. Obdobná odpověď byla doručena na státní zastupitelství i dne 8. 10. 2018 od Krajské prokuratury Bratislava navíc s informací, že s ohledem na místní příslušnost je žádost nutné zaslat na Krajskou prokuraturu v Nitře.

[218] Dne 24. 10. 2018 vyhotovil kárně obviněný záznam o prověrce věci, který byl později zaslán na KSZ v Ostravě, ve kterém uvedl, že je nutné vyčkat výsledků právní pomoci na Slovensku, aniž by uvedl, že v mezidobí byly žádosti vráceny jako nevyřízené.

[219] Dne 1. 11. 2018 byla na státní zastupitelství doručena žádost o prodloužení lhůty k prověřování, ve které bylo mimo další uvedeno, že se vyčkává na provedení právní pomoci ze Slovenské republiky. S tímto prodloužením kárně obviněný souhlasil 5. 11. 2018. Dne 3. 1. 2019 byla na státní zastupitelství doručena žádost o prodloužení lhůty k prověřování, ve které bylo mimo další uvedeno, že se vyčkává na provedení právní pomoci ze Slovenské republiky. S tímto prodloužením kárně obviněný souhlasil přípisem 27. 2. 2019, ve kterém rovněž uvedl, že dosud nebyla doručena právní pomoc ze Slovenska.

[220] Dne 12. 2. 2019 provedl Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, vnitřní dohled. V něm mimo jiné poukázal na to, že informace v záznamu o prověrce spisu ze dne 24. 10. 2018 neodpovídají skutečnosti. Dále dal kárně obviněnému mj. pokyn, aby bezodkladně vydal evropské vyšetřovací příkazy a zaslal je na Slovensko.

[221] Evropské vyšetřovací příkazy kárně obviněný zpracoval 26. 2. 2019 a nechal je zaslat na Krajskou prokuraturu Nitra a Krajskou prokuraturu Banská Bystrica.

[222] Dne 8. 3. 2019 byla na státní zastupitelství od Krajské prokuratury Banská Bystrica doručena žádost o doplnění evropského vyšetřovacího příkazu, bez kterého nebude možné evropský vyšetřovací příkaz provést. Dne 1. 4. 2019 byl na státní zastupitelství doručen přípis Krajské prokuratury Banská Bystrica s informací o vrácení vyšetřovacího příkazu, jelikož nedošlo k doplnění požadovaných informací. Dne 20. 5. 2019 byly na státní zastupitelství výsledky evropského vyšetřovacího příkazu ze strany Krajské prokuratury Nitra.

[223] Dne 29. 4. 2019 byl na státní zastupitelství doručen podnět policejního orgánu k vyžádání mezinárodní právní pomoci do Polské republiky spočívající ve výslechu svědků, prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu.

[224] Dne 16. 7. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě zpráva o stavu prověřování podle § 159 odst. 2 tr. řádu s předpokladem skončení vyšetřování do 1. 9. 2019. V rámci zprávy o stavu prověřování bylo upozorněno, že zbývá vyčkat výsledku evropského vyšetřovacího příkazu do Polska. Dne 20. 8. 2018 byl doručen přípis KSZ v Ostravě, kterým si dohledová státní zástupkyně dovoluje připomenout zaslání kopie evropského vyšetřovacího příkazu do Polska.

[225] Kárně obviněný vyhotovil evropský vyšetřovací příkaz do Polska 28. 8. 2019.

6 ZN 4654/2017 (bod 29. návrhu)

[226] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality, zahájila 1. 9. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že převedl finanční prostředky pocházející z blíže neustanovené trestné činnosti spáchané mimo Českou republiku.

[227] Rozhodnutím ve věci M. P. I byl kárně obviněný pod bodem 3. uznán vinným průtahy v této věci spočívajícími v tom, že: „ve věci vedené pod sp. zn. 6 ZN 4654/2017 a) v období od 27. 9. 2017 do 30. 1. 2018 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 26. 9. 2017, č. j. KRPT-192751-12/TČ-2017-070781, na vyžádání informací podléhajících bankovnímu tajemství podle § 8 odst. 2 trestního řádu, ačkoliv dne 5. 12. 2017 obdržel návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty prověřování, ve kterém se uvádí, že zbývá provést tento úkon, b) v období od 27. 9. 2017 do 1. 3. 2018 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 26. 9. 2017, č. j. KRPT-192751-13/TČ-2017-070781, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky, ačkoliv dne 5. 12. 2017 obdržel návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty prověřování, ve kterém se uvádí, že zbývá provést tento úkon, přičemž tak učinil až na základě písemného pokynu náměstkyně okresní státní zástupkyně k vyřízení věci, který mu byl udělen dne 27. 2. 2018,“

[228] Na základě žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polska ze dne 1. 3. 2018, uvedené pod bodem 3. písm. b) rozhodnutí ve věci M. P. I, byla doručena 1. 8. 2018 odpověď z Polské republiky.

[229] Dne 1. 10. 2018 byl na státní zastupitelství doručen návrh na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu, ve kterém bylo uvedeno, že se čeká na požadovanou odpověď z Polska. Obdobný návrh byl doručen následně dne 27. 11. 2019 a 28. 1. 2019.

[230] Dne 25. 3. 2019 vyhověl kárně obviněný návrhu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování do 31. 5. 2019 a dal pokyn kanceláři postoupit výsledky dožádání z Polska policejnímu orgánu. Obojí učinil jednoduchým přípisem.

6 ZN 4370/2016 (bod 30. návrhu)

[231] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, zahájila 22. 4. 2016 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měla dopustit podezřelá tím, že v rozporu se zněním kupní smlouvy nevyplatila poškozeným částku 500 000 Kč a tuto si ponechala.

[232] Usnesením ze dne 22. 9. 2016 policejní orgán trestní věc odložil dle § 159a odst. 1 tr. ř., neboť ve věci nešlo o podezření ze zločinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak. Proti tomuto usnesení podala 28. 9. 2016 poškozená stížnost a navrhovala zrušení uvedeného usnesení. Stížnost byla OSZ v Ostravě doručena 4. 10. 2016.

[233] Dne 21. 9. 2017 byla na státní zastupitelství doručena urgence poškozené k vydání rozhodnutí o podané stížnosti.

[234] O stížnosti kárně obviněný rozhodl usnesením ze dne 13. 10. 2017 a to tak, že usnesení o odložení věci zrušil a uložil, aby věc byla znovu projednána. Usnesení bylo předáno kanceláři k opsání 16. 10. 2017.

[235] Dne 3. 1. 2018 byl na státní zastupitelství doručen policejním orgánem spis, přičemž v průvodním dopise bylo uvedeno, že je zasílán po předchozí domluvě k posouzení dalšího postupu. Dne 5. 2. 2018 kárně obviněný vyhotovil souhlas s prodloužením lhůty ke skončení prověřování.

[236] Pokynem ze dne 20. 4. 2018 náměstkyně okresního státního zástupce Mgr. Monika Oborilová kárně obviněnému uložila zpracovat věc do 24. 4. 2018.

[237] Dne 24. 4. 2018 kárně obviněný zaslal policejnímu orgánu pokyny k doplnění prověřování, konkrétně, aby vypracoval znalecký posudek.

13 ZN 1383/2018 (bod 31. návrhu) (později připojen ke spisu 6 ZN 4050/2019 – bod 37. návrhu)

[238] Dne 27. 6. 2018 bylo na státní zastupitelství doručena žádost oznamovatele o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a tr. ř. proti založení trestního oznámení, neboť podle něj nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

[239] Dne 12. 11. 2018 byla na státní zastupitelství doručena žádost oznamovatele, ve které požádal o vyrozumění o stavu řízení. Dne 15. 11. 2018 byla na státní zastupitelství doručena žádost oznamovatele o odstranění průtahů v řízení.

[240] Dne 6. 12. 2018 vyhotovil kárně obviněný vyrozumění žadatele, kterým přisvědčil oznamovateli a uvedl, že uloží policejnímu orgánu, aby doplnil svá šetření. Vyrozumění bylo řádně odůvodněno. Téhož dne policejnímu orgánu uložil, aby zahájil úkony trestního řízení a následně doplnil prověřování.

6 ZN 4408/2018 (bod 32. návrhu)

[241] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 6. 6. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měla dopustit podezřelá tím, že kromě přepravních služeb vzniklých na základě zasilatelských smluv fakturovala poškozené i neuskutečněné cesty, čímž měla být poškozené způsobena škoda ve výši 2 305 639 Kč.

[242] Usnesením ze dne 28. 11. 2018 policejní orgán odložil věc dle § 159a odst. 1 tr. řádu, neboť ve věci nejde o podezření ze spáchání trestného činu a věc není na místě vyřídit jinak.

[243] Dne 5. 12. 2018 byla na státní zastupitelství doručena stížnost poškozené proti danému usnesení.

[244] Dne 15. 3. 2019 bylo na státní zastupitelství doručeno doplnění trestního oznámení, ve kterém byly doplněny nové skutečnosti, které by měly odůvodňovat trestnou činnost podezřelého.

[245] Dne 5. 4. 2019 dal kárně obviněný pokyn kanceláři k vypravení usnesení ze dne 3. 4. 2019, kterým zamítl podanou stížnost jako nedůvodnou. V usnesení zároveň uvedl, že pokud jde o skutečnosti uvedené v podání ze dne 15. 3. 2019, nechá je policejnímu orgánu prověřit. Téhož dne skutečně doplnění trestního oznámení předal policejnímu orgánu a uložil mu, aby zahájil úkony trestního řízení.

6 ZN 4759/2018 (bod 33. návrhu)

[246] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 23. 10. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3, tr. zákoníku dílem dokonaného a dílem ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit podezřelá tím, že jako předsedkyně spolku uzavřela pracovní smlouvu sama se sebou se základní měsíční mzdou 50 000 Kč a po 16 dnech si nechala vystavit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a následně si nárokovala dávku nemocenského pojištění, která jí byla vyplacena, a dávku peněžité pomoci v mateřství, která ji vyplacena nebyla.

[247] Usnesením ze dne 12. 3. 2019 policejní orgán trestní věc odložil dle § 159a odst. 1 tr. řádu.

[248] Dne 25. 3. 2019 byla na státní zastupitelství doručena stížnost poškozené proti danému usnesení, která byla následně 27. 3. 2019 odůvodněna.

[249] Usnesením ze dne 24. 6. 2019 kárně obviněný rozhodl o stížnosti tak, že napadené usnesení zrušil a uložil policejnímu orgánu, aby věc byla znovu projednána, a jaké má opatřit další důkazy. Rozhodnutí je řádně odůvodněno.

13 ZN 1625/2018 (bod 34. návrhu)

[250] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, založila 29. 1. 2019 věc, kterou řešila na základě trestního oznámení ze dne 5. 11. 2019, jelikož dospěla k závěru, že nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.

[251] Oznamovatel s tímto postupem nesouhlasil a dne 12. 2. 2019 byl kárně obviněnému předložen jeho návrh na přezkum postupu policejního orgánu. Kárně obviněný si téhož dne vyžádal předložení spisového materiálu, který mu byl doručen dne 14. 2. 2019.

[252] Dne 2. 8. 2019 vyhotovil kárně obviněný vyrozumění oznamovateli, o tom, že postup policejního orgánu byl správný. Přezkoumání je přiměřeně odůvodněno.

10 ZN 4632/2018 (bod 35. návrhu)

[253] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 7. 11. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že měl provozovat přepravu osob motorovým vozidlem, na kterém byla vyobrazena loga, která jsou chráněna ochrannou známkou a vystupoval jako jednatel poškozené společnosti, za kterou podepsal rámcovou smlouvu o přepravě, čímž mohl poškodit dobré poškozené jméno společnosti.

[254] Dne 11. 12. 2018 byla tato věc odevzdána podle § 159a odst. 1 tr. řádu policejním orgánem Magistrátu města Ostravy k projednání přestupku.

[255] Dne 25. 4. 2019 bylo na státní zastupitelství doručeno oznámení o usnesení (a v kopii i dané usnesení), kterým byla věc předána zpět státnímu zastupitelství, neboť Magistrát města Ostravy se domníval, že byl spáchán trestný čin.

[256] Kárně obviněný na toto oznámení reagoval přípisem ze dne 30. 8. 2019, a to tak, že vrátil věc správnímu orgánu, neboť dospěl k závěru, že se nejednalo o trestný čin s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe. Přípis je přiměřeně odůvodněn.

6 ZT 79/2018 (bod 36. návrhu)

[257] Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, rozhodla dne 13. 7. 2018 podle § 79a odst. 1 tr. řádu o zajištění peněžních prostředků na účtu, jehož majitelem je společnost Trust Pay a. s., v celkové výši 321 600 Kč na čtyřech různých účtech, jelikož vznikly výnosem z trestné činnosti.

[258] Dne 7. 5. 2019 byla OSZ v Ostravě doručena žádost společnosti Trust Pay a. s. ze dne 29. 4. 2019 podle § 79f tr. řádu o zrušení zajištění finančních prostředků ve výši 120 800 Kč na jednom z účtů a zároveň žádost o poskytnutí stavu věci. Žádost o zrušení zajištění odůvodnila doložením pohybů peněz, z nichž by mělo vyplývat, že tyto sporné platby nebyly předmětem zajištění, neboť nebyly na zajištěný účet vůbec přijaty nebo z něj již byly vybrány a jsou tak zjištěny prostředky jiných klientů.

[259] Dne 19. 6. 2019 byl na státní zastupitelství doručen přípis policejního orgánu (Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality), o tom, že je z důvodu spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1 odst 3, odst 4 písm. b) tr. zákoníku (a jiných trestných činů) dána věcná příslušnost pole § 17 odst. 1 tr. řádu a v rámci policie je tudíž dána věcná příslušnost Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, a proto postoupil věc příslušnému policejnímu orgánu.

[260] Dne 25. 7. 2019 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu (Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor analytiky a kybernetické kriminality) na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 25. 9. 2019. V rámci návrhu byla uvedena doslovně kvalifikace trestného činu jako zvlášť závažného zločinu (a jiných).

[261] Přípisem ze dne 5. 9. 2019 postoupil Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, spis KSZ v Ostravě jako věcně příslušnému státnímu zastupitelství. Krajské státní zastupitelství upozornil na to, že je nutné rozhodnout o žádosti o zrušení zajištění finančních prostředků ze dne 29. 4. 2019.

6 ZN 4050/2019 (bod 37. návrhu)

[262] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 5. 2. 2019 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že na střední škole užívali žáci a učitelé e-learningový jazykový program, který je tvořen přepisem jazykových učebnic, k čemuž však nebyla opatřena potřebná licenční oprávnění.

[263] Usnesením ze dne 28. 5. 2019 policejní orgán trestní věc odložil dle § 159a odst. 1 tr. řádu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není n místě věc vyřídit jinak.

[264] Oznamovatel požádal o přezkum tohoto rozhodnutí. Žádost o přezkum byla na státní zastupitelství doručena 30. 5. 2019.

[265] Dne 2. 9. 2019 Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, dal kárně obviněnému pokyn, aby žádost bezodkladně, nejpozději do 10. 9. 2019 vyřídil.

[266] Kárně obviněný na žádost reagoval přípisem ze dne 10. 9. 2019, ve kterém oznamovateli sdělil, že s postupem policejního orgánu souhlasí a zároveň poznamenal, že oznamovatel není poškozeným, proto mu nepřísluší právo žádat o přezkoumání postupu policejního orgánu.

[267] S vyhodnocením věci kárně obviněným se neztotožnilo KSZ v Ostravě, které pokynem ze dne 23. 10. 2019 podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložilo OSZ v Ostravě doplnit prověřování v dané trestní věci.

6 ZN 4169/2019 (bod 38. návrhu)

[268] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 5. 4. 2019 podle § 158 odst. 3 tr. řádu úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že si jako jednatel společnosti neoprávněně uplatnil nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, do přiznání k dani z přidané hodnoty záměrně zahrnul fiktivní zdanitelné plnění a takto zkrátil vlastní daňovou povinnost v rozsahu 1 261 438 Kč.

[269] Na OSZ v Ostravě byla dne 31. 5. 2019 doručena žádost policejního orgánu o vyžádání mezinárodní právní pomoci spočívající v provedení výslechu v Nizozemsku.

[270] Dne 1. 7. 2019 byla doručena na OSZ v Ostravě zpráva o stavu prověřování podle § 159 odst. 2 tr. řádu s předpokladem skončení vyšetřování do 5. 10. 2019. S tím kárně obviněný 8. 7. 2019 souhlasil. V rámci zprávy o stavu prověřování bylo upozorněno, že zbývá vyčkat výsledku vyžádání mezinárodní právní pomoci do Nizozemska. Dne 2. 9. 2019 dostal kárně obviněný od Mgr. Ladislava Hradila, pověřeného řízením OSZ v Ostravě, pokyn, aby žádost o výslech z Nizozemska nejpozději do 10. 9. 2019 vyřídil.

[271] Kárně obviněný vypracoval evropský vyšetřovací příkaz s žádosti o výslech v Nizozemsku 13. 9. 2019.

6 ZN 5010/2017 (bod 39. návrhu)

[272] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, služba kriminální policie a vyšetřování, zahájila 21. 12. 2017 podle § 158 odst. 3 tr. řádu úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že se s poškozeným na bitcoinové burze domluvil na nákupu bitcoinů v hodnotě 6 200 EUR, následně poškozenému zaslal údajný výpis z účtu a údajné potvrzení o převedení požadované sumy a poškozený následně potvrdil převod, aniž by k převodu peněz fakticky došlo.

[273] Na státní zastupitelství byl dne 13. 6. 2019 doručen podnět k vyžádání mezinárodní právní pomoci do Bulharska spočívající ve výslechu svědka.

[274] Dne 18. 6. 2019 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty k prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 20. 9. 2019, přičemž kárně obviněný ji 20. 6. 2019 prodloužil, avšak pouze do 20. 8. 2019. V rámci návrhu bylo upozorněno, že zbývá vyčkat realizace evropského vyšetřovacího příkazu. Obdobně požádal policejní orgán o prodloužení lhůty ke skončení prověřování dne 28. 8. 2019, přičemž v něm opět bylo upozorněno na podanou žádost o mezinárodní právní pomoc. Dne 2. 9. 2019 Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, kárně obviněnému uložil bezodkladně vyřídit žádost.

[275] Kárně obviněný sepsal návrh na vydání evropského vyšetřovacího příkazu dne 13. 9. 2019.

6 ZN 4260/2019 (bod 40. návrhu)

[276] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 16. 5. 2019 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý tím, že v soudním řízení, ve kterém se domáhal zaplacení ceny za převod obchodního podílu, opakovaně uváděl, že nevěděl o podpisu dodatku smlouvy, a proto se domníval, že dodatek uzavřen nebyl, a tím, že svým zaměstnancům srazil, ale neodvedl daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

[277] Na státní zastupitelství byla dne 21. 5. 2019 doručena žádost policejního orgánu o vyžádání informací získaných při správě daní postupem podle § 8 odst. 2 tr. řádu. Dne 22. 5. 2019 byl na státní zastupitelství doručen podnět policejního orgánu k zajištění předchozího souhlasu soudce s vyžádáním informací u zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 5 tr. řádu.

[278] Dne 25. 6. 2019 byla policejním orgánem doručena žádost o vyjádření, zda a v jakém rozsahu bylo vyhověno podnětům ze dnů 21. 5. 2019 a 22. 5. 2019. Dne 3. 7. 2019 požádal policejní orgán o prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování. V žádosti poukázal i na to, že na své podněty ani urgenci neobdržel žádnou odpověď.

[279] Kárně obviněný dne 5. 8. 2019 s prodloužením lhůty ke skončení prověřování souhlasil a požádal o zaslání konceptu spisového materiálu v souvislosti s návrhem policejního orgánu k zajištění předchozího souhlasu soudce k vyžádání informací u zdravotní pojišťovny. Spis mu byl téhož dne předložen.

[280] Dne 16. 8. 2019 požádal policejní orgán opět o prodloužení lhůty ke skončení prověřování. V této žádosti policejní orgán znovu připomenul výše nevyřízené žádosti, včetně upozornění, že byl již předložen spis. Kárně obviněný s prodloužením lhůty ke skončení prověřování souhlasil 18. 9. 2019.

[281] Žádostí ze dne 13. 9. 2019, předanou kanceláři k vypravení 18. 9. 2019, požádal správce daně o informace požadované policejním orgánem. Podáním ze dne 13. 9. 2019, předaným kanceláři k vypravení 18. 9. 2019 odpověděl kárně obviněný policejnímu orgánu, že jeho podnětu ze dne 22. 5. 2019 týkajícím se informací od zdravotní pojišťovny nemůže být vyhověno, jelikož daná zdravotní pojišťovna sdělila, že u dané společnosti neeviduje dluh na pojistném na veřejném zdravotním pojištění.

[282] Dne 20. 9. 2019 konstatoval Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, závažné průtahy ve věci.

[283] Se závěrem kárně obviněného, že nelze vyžádat informace od zdravotní pojišťovny, policejní orgán nesouhlasil a svou žádost 15. 10. 2019 zopakoval.

6 ZN 4821/2019 (bod 41. návrhu)

[284] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, oddělení hospodářské kriminality, zahájila 19. 11. 2018 podle § 158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, kterého se měla dopustit podezřelá tím, že přestože měla zaplatit částku představující dlužnou úplatu za převod obchodního podílu ve společnosti a tuto nezaplatila, jako jediný společník převedla obchodní podíl v dané společnosti na jinou osobu, čímž byla způsobena újma a ohrožena dobytnost pohledávky.

[285] Dne 2. 4. 2019 byla na státní zastupitelství doručena žádost poškozené o přezkoumání postupu policejního orgánu z důvodu nepřiměřené délky prověřování. Kárně obviněný za účelem přezkoumání postupu policejního orgánu vyžádal spisový materiál, který obdržel 10. 4. 2019.

[286] Dne 28. 6. 2019 policejní orgán vydal, po předchozím souhlasu kárně obviněného z 26. 6. 2019, usnesení, kterým zajistil šest automobilů, pět strojů na výrobu žaluzií a válcovací trať.

[287] Dne 8. 7. 2019 byla na státní zastupitelství doručena stížnost JACKODESIGN a.s., tedy osoby, které byly některé věci zajištěny, proti posledně uvedenému usnesení.

[288] Dne 16. 8. 2019 byl doručen na OSZ v Ostravě návrh policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování podle § 159 odst. 3 tr. řádu do 19. 11. 2019, čemuž kárně obviněný 24. 9. 2019 vyhověl. V rámci návrhu bylo upozorněno, že OSZ v Ostravě byla zaslána stížnost proti usnesení o zajištění movitých věcí, přičemž spisový materiál byl státnímu zástupci předložen již v dubnu 2019.

[289] Dne 4. 9. 2019 vrátil kárně obviněný policejnímu orgánu spis doručený 10. 4. 2019 a požádal o neprodlené doručení aktualizovaného spisového materiálu k předložení okresnímu soudu k rozhodnutí o stížnosti proti zajištění.

[290] Dne 9. 9. 2019 sepsal Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, záznam o vnitřním dohledu. V něm rekapituloval dosavadní průběh trestního řízení. Uvedl, že ve věci dochází k závažným průtahům, neboť dosud nebyla přezkoumána stížnost na průtahy z 10. 4. 2019 a nedošlo k předložení stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zajištění věci. Uložil kárně obviněnému pokyn, aby okamžitě zajistil spisový materiál a předložil jej soudu k rozhodnutí o stížnosti proti zajištění movitých věcí a uložil mu, aby neprodleně vyřídil podání poškozené, kterým se domáhala odstranění průtahů.

[291] Dne 16. 9. 2019 uložil Mgr. Ladislav Hradil, pověřený řízením OSZ v Ostravě, kárně obviněnému pokyn, aby předložil soudu spis ten samý den. Téhož dne kárně obviněný urgoval u policejního orgánu požadovaný spis, načež jej společně se stížností předložil soudu k rozhodnutí 17. 9. 2019.

[292] Usnesení o zajištění věcí soud dne 18. 9. 2019 zrušil a věc vrátil policejnímu orgánu k novému jednání a rozhodnutí.

[293] Kárně obviněný přípisem ze dne 20. 9. 2019 vyrozuměl o přezkoumání postupu policejního orgánu poškozeného, přičemž dospěl k závěru, že v postupu policejního orgánu nedošlo k zaviněným průtahům. Stručně zrekapituloval předmět prověřované trestné činnosti a závěrem uvedl, že věc je poměrně skutkově náročná, ale policejní orgán postupuje řádně.

6 ZN 4874/2017 (bod 42. návrhu)

[294] Údaje k zahájení trestního řízení byly uvedeny již shora pod bodem [88], neboť jde o stejné trestní řízení, jako v bodě 10. návrhu.

[295] Na státní zastupitelství byl 1. 7. 2019 doručen podnět policejního orgánu k vyžádání mezinárodní právní pomoci ve Španělsku, a to konkrétně výslech dvou svědků.

[296] Dne 5. 8. 2019 požádal policejní orgán o prodloužení lhůty ke skončení prověřování do 8. 11. 2019 a uvedl, že zbývá provést výslech ze Španělska.

[297] Kárně obviněný souhlasil s prodloužením lhůty dne 23. 8. 2019. Stejného dne provedl kárně obviněný prověrku spisu, ve které mimo jiné rekapituloval, že policejní orgán požádal o vydání evropského vyšetřovacího příkazu do Španělska a uvedené sám vyhodnotil jako jediný plánovaný úkon pro další průběh prověřování.

[298] KSZ v Ostravě dne 4. 9. 2019 doručilo na státní zastupitelství přípis, kterým vyzvalo, aby bylo KSZ informováno o vypracování evropského vyšetřovacího příkazu.

[299] Přípisem ze dne 20. 9. 2019 policejní orgán informoval o postoupení věci věcně a místně příslušnému Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje. V přiloženém postoupení uvedl, že s ohledem na to, že bylo zjištěno, že trestnou činnost téže osoby za další zdaňovací období řeší již Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, je dáno v nyní prošetřované věci podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.

[300] Přípisem doručeným 4. 10. 2019 žádalo KSZ v Ostravě o informaci, zda byl evropský vyšetřovací příkaz vypracován, případně kdy.

[301] Dne 8. 10. 2019 postoupil kárně obviněný věc KSZ v Ostravě jako věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství.

IV. Právní a skutkové závěry soudu

IV.A Lhůta pro podání návrhu na zahájení kárného řízení

[302] V prvé řadě se soud musel zabývat námitkou, že kárný navrhovatel nepodal návrh v subjektivní lhůtě dle § 9 odst. 1 zákona o kárném řízení. Podle něj platí, že Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění.

[303] Dle nezpochybněného tvrzení kárného navrhovatele se o skutcích vymezených v kárném návrhu dozvěděl až v souvislosti s kárnými návrhy podanými Mgr. Ladislavem Hradilem, který byl pověřen v plném rozsahu činnosti výkonem funkce okresního státního zástupce v Ostravě. Tyto návrhy byly podany ve dnech 24. 7. 2019 (věc 12 Ksz 6/2019) a 18. 10. 2019 (věc 12 Ksz 9/2019, sloučená s věci 12 Ksz 6/2019). Kárně obviněný však dovozoval, že by se měla odvíjet již od okamžiku, kdy se Mgr. Ladislav Hradil dozvěděl o rozhodných skutečnostech.

[304] S tímto názorem kárně obviněného nelze souhlasit. Judikatura kárných senátů dospěla k závěru, že subjektivní lhůta pro podání kárného návrhu zpravidla běží každému z potenciálních kárných navrhovatelů samostatně, nikoli od okamžiku, kdy se o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu, dozvěděl první z nich (viz usnesení NSS ze dne 10. 5. 2012, čj. 13 Kss 13/2011-169, a ze dne 5. 10. 2017, čj. 11 Kss 6/2017-30). Výjimkou by byla situace, pokud by jednotliví potenciální kární navrhovatelé o podstatě jednání, pro které byl později podán kárný návrh, věděli, postupně se o jednotlivých aspektech věci informovali a předávali si podklady. Tím by totiž docházelo k účelovému prodlužování subjektivní lhůty k podání kárného návrhu (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, čj. 12 Ksz 6/2012 - 105). Tím spíše tyto závěry musí platit v situaci, kdy Mgr. Ladislav Hradil ani kárným navrhovatelem nebyl. Nejvyšší správní soud totiž v rozhodnutí ze dne 18. 12. 2019, čj. 12 Ksz 6/2019 - 110 (dále jen „rozhodnutí ve věci M. P. II“) dospěl k závěru, že osoba, která byla pověřena v plném rozsahu činnosti výkonem funkce okresního státního zástupce, není navrhovatelem, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení. Nelze tedy vůbec přihlížet k tomu, kdy se o rozhodných okolnostech dozvěděl Mgr. Ladislav Hradil, neboť ten ani nebyl oprávněn návrh na zahájení kárného řízení podat.

[305] Na Mgr. Ladislava Hradila nelze nahlížet ani jako na osobu, která by byla jen někdo, kdo jedná jménem kárného navrhovatele z toho důvodu, že zaměstnavatelem kárně obviněného je KSZ v Ostravě. V bodě 35 rozhodnutí ve věci Martina Pavelky kárný senát mj. poukázal na to, že aktuální judikatura Ústavního soudu dospívá k závěru, že kárné řízení má veřejnoprávní povahu a kárný žalobce vystupuje vůči kárně obviněnému ve vrchnostenském postavení (nález pléna Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09, nález Ústavního soudu ze dne 8. 11. 2016, sp. zn. II. ÚS 2490/15). V kárném řízení tedy převažuje veřejnoprávní povaha postavení kárného navrhovatele a to i s ohledem na to, že kárný návrh mohou podat i osoby, které vůči kárně obviněnému vůbec nemohou být považovány za nadřízeného ve smyslu soukromoprávních předpisů. To, zda je zaměstnavatelem kárně obviněného KSZ v Ostravě tedy na věci nic nemění.

[306] Ani ze spisů není zřejmé, že by se kdokoliv z oprávněných kárných navrhovatelů dozvěděl o jednání kárně obviněného dříve, než Mgr. Ladislav Hradil podal kárné návrhy. Nic takového ostatně netvrdí ani kárně obviněný.

[307] Kárný senát tedy uzavřel, že návrh byl podán ohledně všech dílčích útoků v subjektivní lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se kárný navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění.

IV.B Obecná východiska posouzení průtahů jako kárného provinění státního zástupce a přerušení skutku návrhem na zahájení kárného řízení

[308] Podle § 2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství platí, že státní zastupitelství při výkonu své působnosti dbá, aby každý jeho postup byl v souladu se zákonem, rychlý, odborný a účinný. Podle § 24 odst. 1 téhož zákona platí, že státní zástupce je při výkonu své funkce povinen odpovědně plnit své úkoly a respektovat zásady, které zákon pro činnost státního zastupitelství stanoví. Zejména je povinen postupovat odborně, svědomitě, odpovědně, nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů. Stejně tak podle § 2 odst. 4 věty druhé tr. řádu platí, že orgány činné v trestním řízení musí trestní věci projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Lze poukázat i na to, že součástí práva na spravedlivý proces je i vyřízení věci v přiměřené lhůtě (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

[309] Podle § 28 zákona o státním zastupitelství Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce.

[310] Rozhodovací praxe kárného senátu ve věcech státních zástupců však dovodila, že s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu lze dovozovat kárnou odpovědnost v případě porušení povinností vyřizovat věci v přiměřené lhůtě jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství. V případě průtahů považoval soud za kárné provinění jen delší nečinnost, při níž státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Újmou je samozřejmě míněno i to, že i ostatní věci mohly být zpracovány v souladu se zákonem, odborně a účinně. Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě 3 měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě 2 měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM (rozhodnutí NSS ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014-71, a na něj navazující konstantní rozhodovací praxe – k jejímu shrnutí viz například bod 33 rozhodnutí ze dne 29. 5. 2018, čj. 12 Ksz 1/2018 - 55). Obdobnou povahu má lhůta podle § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství, podle nějž Po přezkoumání důvodnosti podání je státní zastupitelství povinno o způsobu vyřízení vyrozumět nejpozději do 2 měsíců od doručení podání nebo jeho vrácení vyšším státním zastupitelstvím toho, kdo je učinil; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, pokud v jejím průběhu nelze získat podklady potřebné pro vyřízení podání, o tom je potřeba toho, kdo podání učinil, písemně vyrozumět. Uvedené ustanovení dopadá na ty úkony státního zastupitelství, které nejsou činěny podle tr. řádu, byť často s trestním řízením souvisí.

[311] Lhůty popsané v předchozím bodě byly stanoveny zpravidla jako maximální, zohledňující i větší zatížení státních zástupců v projednávaných věcech. V tomto směru lze poukázat například na rozhodnutí NSS ze dne 20. 3. 2018, čj. 12 Ksz 11/2017-57, týkající se státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, kde byla konstatována výrazná zatíženost tohoto státního zastupitelství.

[312] Nejvyšší správní soud připouští, že samozřejmě nelze vyloučit, že v mimořádných případech by se ukázalo, že tyto lhůty jsou i přes veškerou snahu státních zástupců příliš krátké s ohledem na jejich mimořádné zatížení. Na takovou situaci by ukazovalo zejména to, pokud by lhůty nebyli schopni stíhat ani další státní zástupci daného státního zastupitelství, nebo pouze za cenu dlouhodobé přesčasové práce. S určitým objemem práce přesčas však musí státní zástupce počítat již jen z toho důvodu, že mu je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas, nejde-li o práci přesčas konanou v noci a v den pracovního klidu. Stejně tak si lze představit, že k překročení těchto lhůt může výjimečně dojít, pokud půjde o zatíženějšího státního zástupce a před koncem těchto lhůt bude muset neočekávaně vyřídit věci, které nesnesou odkladu (například úkony související se zadržením a návrhem na vzetí do vazby). V takovém případě by nicméně měl přistoupit k vyřízení dočasně odložených věcí bezprostředně, jakmile pomine nutnost učinit ty úkony, které nesnesly odkladu. Překročení lhůt by se v takovém případě tedy mělo pohybovat v řádu dnů (k těmto závěrům viz rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, čj. 12 Ksz 8/2018-146, ve věci R. K.).

[313] Výjimku tvoří samozřejmě úkony, u kterých je lhůta dána přímo zákonem, případně ve fázi vyšetřování základní a stěžejní podání obviněných. Mezi tato rozhodnutí náleží i rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání (rozhodnutí NSS ze dne 21. 3. 2017, čj. 12 Ksz 8/2016 - 81). Na posouzení usnesení o zahájení trestního stíhání závisí opodstatněnost samotného vedení trestního stíhání, spojeného například i s možností vzetí do vazby. V těchto případech jsou lhůty pro vyřízení věci státním zástupcem ještě výrazně kratší. O stěžejních podáních má být rozhodnuto během lhůty stanovené zákonem, a pokud stanovena není, pak během několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech). Kárný senát souhlasí s kárným navrhovatelem, že obdobnou povahu pak mají další urgentní úkony, u kterých zákon předpokládá bezodkladné vyřízení bez ohledu na to, ke které fázi trestního řízení se vztahují. Lze mezi ně řadit i ty, u kterých stanoví trestní řád lhůtu „neprodleně“ (například vyřízení žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu podle § 157a tr. řádu), „neodkladně“ (například rozhodnutí o žádosti o zrušení nebo omezení zajištění podle § 79f odst. 2 tr. řádu) nebo „urychleně“ (v případě přezkoumání důvodů, pro které odepřel policejní orgán právo nahlédnout do spisů podle § 65 odst. 2 tr. řádu).

[314] V případě předání stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce nebo policejního orgánu soudu ve věcech uvedených v § 146a tr. řádu jde o lhůtu danou zákonem. Uvedené ustanovení totiž požaduje, aby soud rozhodl zpravidla do pěti dnů po uplynutí lhůty k podání stížnosti všem oprávněným osobám. Státní zástupce tedy musí předat soudu tyto stížnosti tak, aby o nich soud mohl stihnout včas rozhodnout. Pro státního zástupce většinou nebude představovat samotné předání žádosti časově nijak náročný úkon. Musí pouze posoudit, kdy uplynula lhůta k podání stížnosti poslední z oprávněných osob. Oproti tomu soud musí posoudit věc meritorně. Měl by tak mít delší čas na posouzení věci, než má státní zástupce na její předání. Lze proto požadovat, aby státní zástupce předal věc soudu týž den nebo den následující poté, co uplynou oprávněným osobám lhůty k podání stížnosti a policejní orgán mu stížnost předal. V případě rozhodování ve věcech zajištění majetku je také třeba poukázat na shora citovaný § 4 odst. 2 tr. řádu, který požaduje vyřizovat věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku, s největším urychlením, stejně jako u věcí vazebních.

[315] Judikatura kárných senátů ve věcech státních zástupců dochází dlouhodobě k závěru, že průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, pokud se jich kárně obviněný dopouští v blízké časové souvislosti a zároveň jimi porušuje své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, rozhodnutí NSS jako soudu kárného ze dne 14. 9. 2010, čj. 13 Kss 2/2010-87, nebo ze dne 9. 3. 2015, čj. 12 Ksz 13/2014-71, a na ně navazující judikatura – k jejímu shrnutí viz např. bod 74 rozhodnutí ve věci Martina Pavelky I).

[316] Podle § 25 zákona o kárném řízení Nestanoví-li tento zákon jinak nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení trestního řádu. Podle § 12 odst. 11 tr. řádu Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek. Tyto závěry se uplatní i ve vymezení kárného provinění (viz např. rozhodnutí NSS ze dne 10. 11. 2015, čj. 12 Ksz 2/2015-78). Důsledkem je též to, že ačkoli pokračující kárný delikt tvoří z hlediska hmotného práva jeden skutek, z procesního hlediska dřívější pravomocné rozhodnutí o jednom z útoků takového skutku netvoří překážku věci rozsouzené a nezakládá důvod pro zastavení kárného řízení.

[317] Kárně obviněný byl kárně stíhán již v řízení vedeném pod sp. zn. 12 Ksz 4/2018. Jak bylo uvedeno shora v bodě [38], tehdejší návrh na zahájení kárného řízení mu byl doručen 25. 7. 2018. S ohledem na to bylo třeba považovat ty dílčí útoky pokračujícího kárného provinění spáchané před tímto datem za jeden skutek a ostatní dílčí útoky za skutek druhý. Soud proto oproti kárnému návrhu kvalifikoval jednání jako dva skutky.

IV.C Oprávnění státního zástupce, který byl pověřen v plném rozsahu činnosti výkonem funkce okresního státního zástupce, udělovat pokyny podle zákona o státním
zastupitelství

[318] V několika dílčích útocích bylo kárně obviněnému vytýkáno, že neuposlechl pokynu podle § 12e zákona o státním zastupitelství uděleného Mgr. Ladislavem Hradilem, okresním státním zástupcem z pověření.

[319] V rozhodnutí ve věci M. P. II se Nejvyšší správní soud jako soud kárný sice primárně zabýval otázkou, zda osoba, která byla pověřena v plném rozsahu činnosti výkonem funkce okresního státního zástupce, může být kárným navrhovatelem, ale učinil obecnější závěry k možnosti oprávněním osoby pověřené výkonem funkce vedoucího státního zástupce. Vyšel zejména z toho, že podání návrhu na zahájené kárného řízení je výkonem veřejnoprávního oprávnění vedoucího státního zástupce (viz bod 35 rozhodnutí). Dále v bodě 23 mimo jiné uvedl: „Je také třeba mít na vědomí, že ačkoliv se podle § 18 odst. 6 zákona o státním zastupitelství pracovní poměr státních zástupců řídí zákoníkem práce, pokud tento zákon nestanoví jinak, proces ustanovování vedoucích státních zástupců, jakož i jejich odvolávání se děje ve sféře práva veřejného (k tomu viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2012, čj. 1 As 51/2012 - 242, č. 2703/2012 Sb. NSS). Stejně je proto třeba pohlížet i na případné pověřování kohokoliv stejným rozsahem práv a povinností, jako má vedoucí státní zástupce. O případném využití pracovněprávních předpisů lze proto uvažovat jen výjimečně, nebude-li to v rozporu s veřejnoprávní regulací výkonu funkce státního zástupce. Pro pověření k výkonu funkce vedoucího státního zástupce, pokud má obstát, by tedy měla existovat zřejmá zákonná pravomoc.“

[320] Je tedy třeba rozlišovat případné soukromoprávní úkony činěné státním zástupcem pověřeným výkonem funkce vedoucího státního zástupce a veřejnoprávní. Pokud jde o soukromoprávní rozsah jeho oprávnění, soud jej v tuto chvíli řešit nepotřebuje, a proto jej ponechává stranou. Pokud jde o veřejnoprávní rozsah, pak s ohledem na čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle nějž Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (obdobně čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky), je třeba trvat na tom, že veřejnoprávní pravomoci může vykonávat jen ten, kdo je k tomu zákonem zmocněn.

[321] Podle § 12c zákona o státním zastupitelství Dohled je výkonem oprávnění stanovených tímto zákonem k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství. Podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Postup nejblíže nižších státních zastupitelství může sjednocovat i pokyny vztahujícími se na více věcí určitého druhu. Odstavce 2 a 3 téhož zákona upravují postup pro případ nesouhlasu nižšího státního zastupitelství s uděleným pokynem a odejmutí vyřízení věci nadřízeným státním zastupitelstvím. Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 22. 10. 2019, čj. 12 Ksz 2/2019 - 101, ve věci Soni Bednářové II, dovodil, že pokyn nejblíže vyššího státního zastupitelství zavazuje nejblíže nižší státní zastupitelství, nikoliv přímo dozorového státního zástupce. Podle § 12e zákona o státním zastupitelství platí, že (1) Vedoucí státní zástupce je oprávněn vykonávat dohled nad postupem státních zástupců a vyšších úředníků působících u státního zastupitelství, v jehož čele stojí, a dávat jim pokyny k postupu při vyřizování věcí v příslušnosti tohoto státního zastupitelství. Postup státních zástupců a vyšších úředníků může sjednocovat i pokyny vztahujícími se na více věcí určitého druhu. Výkonem těchto oprávnění či některých z nich může pověřit jiného státního zástupce. (2) Státní zástupci jsou povinni řídit se pokyny vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce, s výjimkou pokynu, který je v konkrétní věci v rozporu se zákonem. Pokud byl pokyn vydán ústně, státní zástupce, který pokyn vydal, jej na žádost státního zástupce, kterému je pokyn adresován, potvrdí písemně. (3) Odmítne-li státní zástupce z důvodu podle odstavce 2 pokyn splnit, sdělí neprodleně důvody odmítnutí písemně státnímu zástupci, který pokyn vydal. Pokud ten na pokynu trvá, předloží věc neprodleně se svým stanoviskem vedoucímu státnímu zástupci. Vedoucí státní zástupce je oprávněn pokyn zrušit, a pokud tak neučiní, vyřídí věc státní zástupce, který pokyn vydal. Vydal-li pokyn vedoucí státní zástupce, vyřídí věc sám. (4) V jednání před soudem není státní zástupce vázán pokynem vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce v případě, že v průběhu jednání dojde ke změně důkazní situace.

[322] Ze shora uvedeného je zřejmé, že pokyny udělované v rámci dohledu podle zákona o státním zastupitelství nelze považovat za pokyny soukromoprávní povahy, tedy za pokyny zaměstnavatele podle zákoníku práce. Jde totiž o značně ucelená pravidla, která se uplatňují nejen vůči státním zástupcům, ale i vůči státním zastupitelstvím. Tyto pokyny jsou navzájem provázané a dochází jimi i k ovlivňování výkonu veřejnoprávní pravomoci konkrétního státního zástupce v trestním řízení, zejména při výkonu dozoru nad přípravným řízení, jež trestní řád svěřuje nikoliv státnímu zastupitelství, ale státnímu zástupci (§ 174 odst. 1 tr. řádu). Jak také vyplývá z § 12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství, tato pravomoc není svěřena jakémukoliv nadřízenému státního zástupce (například vedoucímu odboru), ale pouze vedoucímu státnímu zástupci, případně tomu státnímu zástupci, kterého tím vedoucí státní zástupce pověří. Pokyny vedoucího státního zástupce jednotlivým státním zástupcům podle § 12e zákona o státním zastupitelství je proto třeba považovat za veřejnoprávní akty.

[323] Dávat pokyny jednotlivým státním zástupcům podle § 12e zákona o státním zastupitelství může pouze vedoucí státní zástupce. Není sporu o tom, že Mgr. Ladislav Hradil vedoucím státním zástupcem nebyl. Výkonem této funkce byl pouze dočasně pověřen a to krajským státním zástupcem, případně státním zástupcem, který byl výkonem funkce krajského státního zástupce pověřen (v podrobnostech viz bod 2 rozhodnutí ve věci M. P. II). Zákon o státním zastupitelství však takovou možnost neupravuje. Jedná se tedy o funkci, kterou zákon o státním zastupitelství vůbec nezná a s jejím výkonem proto nelze spojovat ani pravomoc udílet pokyny státním zástupcům podle § 12e zákona o státním zastupitelství.

[324] To však neznamená, že by se muselo od těchto pokynů zcela odhlížet. Nelze je pouze považovat za právně závazné pokyny ve smyslu § 12e zákona o státním zastupitelství. Dokládají nicméně to, že kárně obviněný byl na svou nečinnost opětovně další osobou upozorněn. Zvyšují tak míru jeho zavinění, neboť často ani na toto upozornění kárně obviněný v přiměřené době nereagoval.

[325] Jiná je však situace u náměstků vedoucího státního zástupce. Podle § 8 odst. 2 zákona o státním zastupitelství Vedoucího státního zástupce zastupuje jeho náměstek nebo náměstci v pořadí a v rozsahu jím stanoveném. Ti jej tak mohou v době, kdy je vedoucí státní zástupce nepřítomen nebo se jeho funkce uvolnila, zastupovat i při výkonu veřejnoprávních oprávnění (v podrobnostech viz body 18, 21 a 36 rozhodnutí ve věci M. P. II).

[326] Pokud tedy kárný návrh poukazoval na to, že kárně obviněný neuposlechl pokynů náměstků okresního státního zástupce, neměl kárný senát žádný důvod, aby na tyto pokyny nenahlížel jako na pokyny podle § 12e zákona o státním zastupitelství. Kárný navrhovatel však v jejich neuposlechnutí nespatřoval samostatné kárné provinění, ale poukazoval na ně jen v souvislosti s celkovou délkou průtahu. S tímto náhledem se soud ztotožňuje. Kárné provinění totiž primárně spočívalo v nezákonné nečinnosti kárně obviněného a pokyn pouze ukládal tuto primární nezákonnost odstranit. Kárně obviněný však takovou povinnost měl i bez existence pokynu. Neuposlechnutí pokynu v takové situaci proto může představovat jen zvýšení závažnosti porušování primární povinnosti postupovat bez zbytečných průtahů.

[327] Jiná by byla samozřejmě situace, kdy by sice ještě neuplynuly zákonné nebo přiměřené lhůty pro vyřízení věcí a vedoucí státní zástupce nebo jím pověřený státní zástupce by státnímu zástupci uložil vyřídit věc v určité lhůtě. V takovém případě by totiž nezákonná nečinnost státního zástupce započala již okamžikem marného uplynutí lhůty určené vedoucím státním zástupcem.

IV.D Dílčí útoky, které jsou kárným proviněním

[328] Všechny dílčí útoky vymezené ve skutkové větě rozhodnutí, kterým byl kárně obviněný uznán vinným (výrok I.), překročily hranice průtahů, které naplňují skutkovou podstatu kárného provinění.

[329] Většina dílčích útoků obou skutků překročila obecné lhůty dvou či tří měsíců, dovozené judikaturou kárného senátu nebo stanovené v § 16a odst. 6 zákona o státním zastupitelství (viz bod [310]). Jedná se o všechny dílčí útoky skutku A. a pokud jde o skutek B., pak o dílčí útoky 1) až 4), 10) až 23), 24) písm. a), c) a d), 25) až 34), 35) písm. b), 36) až 39). Ačkoliv u několika dílčích útoků šlo o relativně krátké překročení kritické lhůty, u velké části z nich se jednalo o překročení dosti výrazné. Zejména je třeba poukázat na 3 dílčí útoky skutku B. uvedenými pod body 1) až 3), ve kterých trvalo vyřízení věcí více než 2 roky. U dílčího útoku skutku A. uvedeného pod bodem 4) písm. a) a 5 dílčích útoků skutku B. uvedenými pod body 4), 16), 20), 26) písm. a) a b) trvalo vyřízení více než 1 rok. U naprosté většiny dílčích útoků je vina kárně obviněného ještě umocněna tím, že byl často opakovaně na své prodlení upozorňován policejními orgány, poškozenými či dalšími osobami, včetně Mgr. Ladislava Hradila. V tomto směru kárný senát doplnil do skutkových vět výroku tohoto rozhodnutí i ta upozornění na nečinnost, která nebyla obsažena v kárném návrhu, ale vyplynula z provedeného dokazování, [330] V ostatních případech, ve kterých byl kárně obviněný uznán vinným, se jednalo o překročení lhůt u urgentních úkonů, které musí být učiněny v řádu dnů (viz shora bod [313]). V případě skutku B. a dílčích útoků 5) až 9) se jednalo o stížnosti obviněného proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu. O nich mělo být rozhodnuto v řádu dnů či 1 týdne (maximálně 2 týdnů ve výjimečných případech). Namísto toho o nich bylo rozhodnuto ve lhůtě 3 měsíců až téměř 5 měsíců. Ve stejných lhůtách mělo být rozhodováno u dílčích útoků skutku B) uvedených pod bodem 24) písm. b) (přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu stran délky trestního řízení a přezkoumání postupu policejního orgánu při odepření práva nahlédnutí do spisu podle § 65 odst. 2 tr. řádu), kde bylo rozhodnuto až po 3 měsících; pod bodem 35) písm. a) (žádost o zrušení zajištění finančních prostředků), která byla vyřízena až téměř po 4 měsících a to nikoliv jím, ale Mgr. Ladislavem Hradilem; a pod bodem 40) písm. b) (přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu stran délky trestního řízení), kdy rozhodl až více než po 5 měsících.

[331] U dílčího útoku pod bodem 40) písm. a) měl předložit soudu k rozhodnutí podle § 146a odst. 2 tr. řádu stížnost osoby, jíž byl zajištěn majetek, soudu týž den nebo den následující poté, co uplynuly lhůty oprávněným osobám lhůty k podání stížnosti a policejní orgán mu stížnost předložil. Přesto ji však vyřídil až více jak 2 měsíce poté, co mu ji policejní orgán předložil. V mezidobí si sice vyžadoval spis policejního orgánu, nicméně tak učinil až přibližně po 1,5 měsíci a předložení spisu důsledně neurgoval, dokud mu to neuložil Mgr. Ladislav Hradil.

[332] U mnoha dílčích útoků je závažnost průtahů ve věcech umocněná dále tím, že kárně obviněný navíc kromě porušení přiměřených či zákonem stanovených lhůt k vyřízení věci porušil i lhůty dané pokyny náměstky okresního státního zástupce, kterými byl povinen se řídit v souladu s § 12e odst. 2 zákona o státním zastupitelství.

[333] Zároveň kárný senát neshledal, že by byl kárně obviněný zatížen tak, že by nebyl schopen věci plynule vyřizovat. Zřejmé to je zejména z toho, že státní zástupci se srovnatelnou agendou a srovnatelným nápadem, tedy Mgr. F. a Mgr. F., stíhají své věci vyřizovat buď zcela bez práce přesčas nebo s pouze přiměřenou prací přesčas. Nebylo ani nijak zpochybněno, že zatížení státních zástupců se specializací na hospodářskou kriminalitu na OSZ v Ostravě je oproti jiným státním zastupitelstvím podřízeným KSZ v Ostravě spíše nižší. Ani poukazy na zvýšený důraz KSZ v Ostravě na kontrolu OSZ v Ostravě zjevně neměly dopad na ostatní státní zástupce, kteří stíhali svou práci i nadále vyřizovat v požadovaných lhůtách. Případné podávání zpráv KSZ v Ostravě bylo primárně způsobeno průtahy kárně obviněného. Navíc, jak uvedl při svém výslechu Mgr. Ladislav Hradil, pokud by kárně obviněný své věci řádně sledoval, nepředstavovalo by podání krátké zprávy KSZ v Ostravě nijak časově náročný úkon.

[334] Je také zřejmé, že nemalá část věcí mohla být vyřízena velmi rychle a pouze v důsledku toho, že kárně obviněný nebyl schopen vhodně organizovat svou práci, zůstala dlouhou dobu nevyřízena. Lze poukázat například na dílčí útoky skutku B. uvedené pod body 16) – postoupení poznatku státní zástupkyně OSZ ve Frýdku-Místku policejnímu orgánu, 19) - postoupení trestních oznámení policejnímu orgánu, 29) - nepostoupení právní pomoci získané z Polska policejnímu orgánu. Nevhodná organizace práce vyplynula i z výslechu kárně obviněného, který dílčího skutku B. uvedeného pod bodem 29) uvedl, že přehlédl, že se ve spise vyžádaná právní pomoc již delší dobu nachází. K tomu by však zjevně nedošlo, pokud by spisy vracel po vyřízení podání co nejdříve kanceláři místo jejich hromadění u sebe. Tak v nich zjevně ztrácel přehled a mohl lehko přehlédnout i důležité dokumenty, které se v nich nacházely.

[335] Kárně obviněného rozhodně nemůže zbavit odpovědnosti ani to, že u několika dílčích útoků uvedl, že nevěděl, že je má vyřizovat v kratších lhůtách. Neznalost právního předpisu v zásadě neomlouvá. Výjimkou by snad mohl být pouze právní omyl, nicméně kárně obviněný je právní profesionál, který má povinnost znát lhůty, ve kterých má vyřizovat jednotlivá podání. Pokud neměl zkušenosti s určitým typem agendy, bylo jeho povinností se s ní alespoň zběžně seznámit, minimálně nahlédnutím do příslušných ustanovení trestního řádu. Jde o zcela elementární povinnost kárně obviněného jako státního zástupce.

[336] Jak bylo uvedeno již podrobně v části IV.B, skutková podstata kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství je v případě průtahů naplněna zpravidla při delší nečinnosti, při níž státní zástupce po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstřících ZN a ZM, ačkoli tak může učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy a stane se tak ve více věcech, případně u stěžejních podání jde o lhůtu určenou zákonem nebo pokud určena není, pak maximálně ve lhůtě 2 týdnů.

[337] Jak vyplývá ze shora uvedeného, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se právě o takovou situaci jednalo i v případě kárně obviněného. Shledal 56 průtahů v celkem 41 trestních věcech, které jsou uvedeny ve skutkové větě výroku I. tohoto rozhodnutí, a které tedy tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů dle § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněný tímto zaviněným jednáním ohrozil rovněž důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta mohla být v očích odborné i laické veřejnosti, zejména obviněných a policejního orgánu, snížena jeho otáleními při vyřizování úkonů v jednotlivých trestních věcech.

[338] V daném případě se jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, neboť kárně obviněný věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn. Kárně obviněný si totiž byl vědom, že v mnoha jeho věcech dochází k průtahům, na tuto skutečnost byl navíc opakovaně upozorňován. Musel si být též vědom, že jeho organizace práce vede k tomu, že není schopen mít přehled o jím vyřizovaných spisech. Kárně obviněný proto musel být srozuměn s tím, že se dopouští průtahů, porušuje své povinnosti státního zástupce a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství.

[339] S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněný skutkem uvedeným ve skutkových větách výroku I. tohoto rozhodnutí spáchal kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství.

IV.E Dílčí útoky, které nejsou kárným proviněním

[340] U dílčích útoků uvedených v návrhu pod bodem 12. písm. b). a pod bodem 24. d) měla nečinnost kárně obviněného spočívat podle kárného návrhu v tom, že v tam uvedených věcech neprovedl prověrky spisů, ačkoliv mu provádění prověrek v daných lhůtách bylo uloženo okresním státním zástupcem z pověření.

[341] Jak správně poukázal kárný navrhovatel ve svém návrhu, kárná judikatura již v minulosti dospěla k závěru, že povinnost provádět prověrku v trestní věci může plynout ze zákona, pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce, nebo z pokynu vedoucího státního zástupce podle § 12e zákona o státním zastupitelství (viz např. rozhodnutí NSS ze dne 16. 9. 2010, čj. 12 Ksz 3/2010 - 83). Ve věcech, ve kterých byla kárně obviněnému vytýkaná v důsledku neprovádění prověrek nečinnost, povinnost provádět prověrku ze zákona neplyne. Nebylo tvrzeno a prokazováno ani to, že by taková povinnost plynula z pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce. Mohla tedy plynout pouze z pokynu vedoucího státního zástupce, což bylo právě v návrhu tvrzeno.

[342] Tyto pokyny však byly uděleny Mgr. Ladislavem Hradilem jako pověřeným okresním státním zástupcem. S ohledem na závěry uvedené v části IV.C tohoto rozhodnutí však nebyl Mgr. Ladislav Hradil oprávněn udělovat pokyny podle § 12e zákona o státním zastupitelství.

[343] S ohledem na uvedené tedy neměl kárně obviněný povinnost v daných spisech prověrku provádět a tím, že jí neprovedl, se tedy nemohl dopustit tvrzené nečinnosti.

[344] Pokud jde o dílčí útok uvedený původně pod bodem 24. písm. c) návrhu, pak kárně obviněnému bylo kladeno za vinu, že byl nečinný při vyřizování podnětu Mgr. Ing. P. S.(zmocněnec poškozené) ze dne 26. 2. 2019. Jak bylo uvedeno v bodě [178], kárný senát se ztotožnil se závěrem kárně obviněného uvedeným v jeho vyrozumění poškozené ze dne 11. 7. 2019, že obsahově bylo toto podání vyřízeno již vyrozuměním poškozené ze dne 19. 3. 2019. Pochybení kárně obviněného tak mohlo spočívat jen v tom, že v přípisu ze dne 19. 3. 2019 výslovně neuvedl, že jím vyřizuje nejen podání ze dne 13. 12. 2018, ale zároveň i obsahově totožné podání ze dne 26. 2. 2019. Ostatně ani kárný navrhovatel nespatřuje v takovém vyřízení věci jakékoliv pochybení. Lze vyjít navíc i z toho, že ani poškozená netrvala na tom, aby jí bylo ještě formálně samostatně odpovídáno na podání ze dne 26. 2. 2019. Ačkoliv totiž vyřízení podání ze dne 13. 12. 2018 urgovala, po odpovědi kárně obviněného ze dne 19. 3. 2019, již další odpověď nepožadovala.

[345] Pokud vůbec lze shledat pochybení v postupu kárně obviněného, pak je v ryze formální rovině a nemůže dosáhnout intenzity kárného provinění.

[346] S ohledem na závěry uvedené shora pak nelze pochybení spatřovat ani v tom, že nesplnil pokyn Mgr. Ladislava Hradila podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství k výslovnému vyřízení podání ze dne 26. 2. 2019. Mgr. Ladislav Hradil totiž nebyl oprávněn takový pokyn udělit.

[347] Na všechna tato jednání je zapotřebí z hlediska kárného práva procesního nahlížet jako na samostatné skutky, jak vyplývá z § 12 odst. 12 tr. řádu za použití § 25 zákona o kárném řízení. Proto byl kárně obviněný kárného obvinění zproštěn ve vztahu k těmto dílčím útokům uvedeným ve výroku II. rozhodnutí kárného senátu, které podle navrhovatele společně s dalšími útoky popsanými v kárném návrhu tvořily z hmotně právního hlediska součást jednoho skutku a jednoho kárného provinění.

V. Uložení kárného opatření

[348] V prvé řadě se kárný senát musel zabývat některými právními otázkami souvisejícími s ukládaným kárným opatřením.

[349] Jak již bylo uvedeno v bodech [316] a [317] s ohledem na subsidiární použití § 12 odst. 11 tr. řádu, bylo třeba ty dílčí útoky pokračujícího kárného provinění spáchané před datem doručení kárného návrhu kárně obviněnému ve věci sp. zn. 12 Ksz 4/2018 považovat za jeden skutek a ostatní dílčí útoky za skutek druhý. Pokud však jde o první skutek, označený písm. A., pak jde z pohledu hmotného práva o součást skutku (pokračujícího kárného deliktu), za jehož dílčí útoky byl již kárně obviněný postižen rozhodnutím ve věci M. P. I. Taková situace se řeší v trestním právu hmotném tak, že soud zruší dřívější výrok o vině a trestu a rozhodne znovu o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu a o společném trestu za pokračující trestný čin (§ 45 tr. zákoníku). Nicméně vzhledem k tomu, že podle § 25 zákona o kárném řízení se subsidiárně uplatní pouze trestní řád, není tato úprava na kárné řízení aplikovatelná.

[350] Ačkoliv trestní zákoník není možné aplikovat přímo, neznamená to, že by nemohly být užity určité principy z něj vyplývající.

[351] Kárný senát si je vědom, že kárné řízení ve věcech soudců a státních zástupců není řízením o trestním obvinění ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ale řízením disciplinárním a náleží tedy do civilní větve čl. 6 citované úmluvy. Důvodem je mj. i to, že za porušení povinností může být uložena pouze sankce měnící podmínky právního vztahu mezi kárně obviněným a státem či tento právní vztah ukončující a nejde tedy z povahy věci o sankce trestní, nýbrž disciplinární (viz body 45. až 55. nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 33/09, ve věci návrhu na zrušení ustanovení o nepřípustnosti odvolání v kárném řízení). Disciplinární delikty jsou pak součástí správního trestání (viz např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2008, čj. 2 As 34/2006 - 73, č. 1546/2008 Sb. NSS nebo bod 65 usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2015, čj. 4 Afs 210/2014-57). I u souběhu správních deliktů judikatura Nejvyššího správního soudu dovodila, že se uplatní absorpční zásada, i v těch případech, kdy to zákonná úprava výslovně nestanoví (viz například rozsudky Nejvyššího správního soudu rozsudku ze dne 22. 9. 2005, čj. 6 As 57/2004 - 54, č. 772/2006 Sb. NSS, nebo ze dne 31. 10. 2008, čj. 5 Afs 9/2008 - 328, č. 1767/2009 Sb. NSS). Lze ostatně vyjít i jen z relativně jednoduché úvahy, že pachatel by neměl být potrestán odlišně, ať je s ním vedeno jedno řízení nebo několik řízení, neboť jde o okolnost zpravidla na něm nezávislou.

[352] Je proto třeba dojít k závěru, že pokud bude v předchozím kárném řízení kárně obviněný uznán vinným kárným proviněním, přičemž bude později shledán vinným dalšími skutky spáchanými před doručením předchozího kárného návrhu (včetně dílčích útoků pokračujícího kárného provinění), je na místě aplikovat zejména zásadu absorpční a některé další principy ukládání trestu. V takovém případě také nebude možné, aby se vůči kárně obviněnému uplatnila možnost uložení kárného opatření snížení platu ve výměře až na dobu 2 let, kterou lze v souladu s § 30 odst. 2 písm. b) zákona o státním zastupitelství užít jen tehdy, pokud jde o opětovné kárné provinění.

[353] Kárný senát by tedy měl u dílčích útoků pokračujícího kárného provinění nebo u jiného kárného provinění, které bylo spácháno před doručením dřívějšího návrhu na zahájení kárného řízení, provést posouzení, jaké kárné opatření a případně v jaké výměře by bylo na místě, pokud by byly všechny skutky posuzovány v jednom řízení. Podle toho by měl následně zohlednit již uložené kárné opatření při rozhodování o novém kárném opatření tak, aby nové kárné opatření ve spojení s původním kárným opatřením pokud možno odpovídalo kárnému opatření, které by bylo uloženo v jednom řízení. V této situaci si lze také představit, že kárný senát dospěje i k závěru, že již původně uložené kárné opatření je dostačující, a proto pokud jde o další skutky, postačí již jen projednání kárného provinění (§ 30 odst. 2 zákona o státním zastupitelství).

[354] Kárný senát si je zároveň vědom toho, že ne vždy půjde tohoto cíle dosáhnout. Například závažnost nově zjištěných skutků bude tak vysoká, že by to odůvodňovalo uložení kárného opatření odvolání z funkce a z povahy věci tak již nepůjde uvažovat o jakémkoliv zohlednění předchozího kárného opatření.

[355] Nicméně pokud jde o nyní projednávanou věc, kárně obviněnému byla kladena za vinu jen menšina průtahů, kterých se dopustil před doručením prvního návrhu na zahájení kárného řízení. Většina průtahů se vztahuje k období po tomto datu. S ohledem na dále uvedené úvahy dospěl kárný senát k závěru, že je na místě uložit kárné opatření snížení platu v maximální možné výměře, i pokud by posuzoval pouze ty průtahy, ke kterým docházelo po doručení prvního návrhu na zahájení kárného řízení. Nemusel proto aplikovat shora vymezené zásady, pokud jde o ty průtahy, ke kterým došlo do doby doručení prvního kárného návrhu.

[356] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněného.

[357] Pokud jde o závažnost kárného provinění, ta je značná. Jednak se jedná o zavinění ve formě nepřímého úmyslu. Zejména je však zcela enormní rozsah průtahů a to jak co do jejich objemu, tak co do značné délky mnohých z nich. Jak také bylo již uvedeno, závažnost umocňuje to, že na existenci velké části průtahů byl upozorňován, a přesto nedošlo k jejich bezprostřednímu odstranění. U některých úkonů navíc nesplnil ani lhůty dané mu závazným pokynem náměstků okresního státního zástupce. K velkému rozsahu průtahů došlo i stěžejních (urgentních) úkonů, u kterých jsou průtahy považovány za závažnější. U kárně obviněného by také šlo očekávat, s ohledem na mimořádný rozsah průtahů, i zcela nadstandardní snahu průtahy odstranit. Ačkoliv mu jistě nelze bránit v čerpání dovolené, kárný senát by považoval za samozřejmé, že na ni neodjede minimálně do doby, než odstraní ty průtahy, které se týkají urgentních úkonů, případně pokud mu bylo výslovně uloženo jejich odstranění. Místo toho nechal vyřízení věci, u které docházelo k průtahům v urgentní věci na Mgr. Ladislavu Hradilovi [u dílčího útoku skutku B. uvedeného pod bodem 35)]. Nelze přehlédnout ani opakování průtahů ve věci, kde byl již za dřívější průtahy potrestán. Soud musel též jako k přitěžující okolnosti přihlédnout k recidivě kárně obviněného s ohledem na předchozí postihy za průtahy spočívající v opakovaných výtkách za způsobené průtahy a zejména s ohledem na jeho postižení rozhodnutím ve věci M. P. I.

[358] Dále kárný senát přihlédl k osobě kárně obviněného. Jak bylo uvedeno v bodě [39], v rámci OSZ v Ostravě se chová kolegiálně a vůči policejním orgánům slušně. Odborně však není hodnocen nijak kladně, naopak podle Mgr. Ladislava Hradila na svou práci nestačí.

[359] Pokud jde o okolnosti svědčící ve prospěch kárně obviněného, kárný senát vzal v úvahu jeho doznání, jakož i lítost nad tím, že k průtahům došlo. Přihlédl pak i k tomu, že z provedených důkazů, ani z tvrzení kárného navrhovatele, nevyplývá, že by průtahy zaviněné kárně obviněným měly v nějaké věci zásadní dopady na její vyřešení nebo jiné závažné dopady. Dále zohlednil i to, že původ velkého objemu průtahů souvisel s přechodem kárně obviněného z agendy obecné kriminality na hospodářskou kriminalitu. Ačkoliv se v rozhodné době choval kárně obviněný nesprávně, lze s ním souhlasit, že se po svém prvním kárném postižení pokusil napravit svá přechozí pochybení i za cenu přesčasové práce. Průtahy se mu nakonec podařilo na podzim roku 2019 odstranit. Je pak alespoň částečně omluvitelné, pokud i u některých nových věcí došlo k průtahům v důsledku toho, že vyřizoval přednostně věci starší.

[360] Při úvaze o druhu kárného opatření bylo s ohledem na závažnost kárného opatření možno uvažovat pouze o dvou opatřeních a to o odvolání z funkce a o snížení platu. Nejvyšší správní soud jako soud kárný velmi silně zvažoval kárným navrhovatelem požadované opatření, tedy odvolání z funkce. Tomuto opatření by svědčil zejména skutečně mimořádný rozsah průtahů i pochybnosti kárného senátu o tom, zda lze do budoucna uvažovat o tom, že bude kárně obviněný schopen zvládat vyřizovat věci bez průtahů. Nakonec se kárný senát rozhodl dát kárně obviněnému poslední šanci dokázat, že je schopen výkon funkce státního zástupce zvládat. Zejména k tomu přispělo to, že průtahy neměly zásadní dopady a byly způsobeny i nakumulováním velkého počtu nedodělků z období ještě před podáním prvního kárného návrhu, které pak vedly k tomu, že kárně obviněný nebyl schopen zvládat vyřizovat bez průtahů zároveň novou agendu a zároveň starší nedodělky. Nakonec se mu také jeho zvýšeným úsilím podařilo všechny průtahy odstranit. S ohledem na to se kárný senát rozhodl pro kárné opatření snížení platu. Předesílá však, že pokud kárně obviněný zcela zásadním způsobem nezmění organizaci své práci a její efektivitu, lze očekávat, že k průtahům bude docházet i nadále. O tom, že k tomu může skutečně docházet, svědčí pochybnosti vyslovené Mgr. Ladislavem Hradilem, zda kárně obviněný opět průtahy nemá. Soud pro takový případ předesílá, že si nedovede představit jiné kárné opatření než odvolání z funkce a připomíná kárně obviněnému, že sám avizoval, že v takovém případě by se sám funkce státního zástupce vzdal, aby kárný senát znovu nezatěžoval.

[361] Pokud jde o výměru kárného opatření snížení platu, pak je v prvé řadě třeba poukázat na to, že jde o opakované kárné provinění, kterého se kárně obviněný dopustil v době před zahlazením kárného postihu (to nastává po uplynutí 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření – viz § 24 zákona o kárném řízení). S ohledem na to lze uložit v souladu s § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství snížení platu až o 30% na dobu nejdéle 2 let. Vzhledem k tomu, že kárný senát velmi vážně zvažoval i uložení kárného opatření spočívajícího v odvolání z funkce, považoval za nezbytné, aby výše kárného opatření spočívajícího ve snížení platu měla dostatečně výraznou represivní i výchovnou funkci, která bude odrážet velmi vysokou závažnost kárného provinění, kterého se kárně obviněný dopustil. Zvolil proto nejvyšší možnou výměru daného kárného opatření, která má odrážet i to, že jde již skutečně o poslední možnost pro kárně obviněného, aby prokázal, že je schopen funkci státního zástupce zastávat.

VI. Závěr

[362] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustil skutky popsanými ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění uložil kárně obviněnému podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 2 let. Ohledně tří dílčích útoků jej pak kárného obvinění zprostil, neboť se nejednalo o kárná provinění.

[363] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. února 2020

JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.


předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru