Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Kss 8/2018 - 199Rozhodnutí NSS ze dne 15.04.2019

Způsob rozhodnutíuznání viny - schválení dohody
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Prejudikatura

11 Kss 7/2018 - 207

13 Kss 5/2018 - 71

13 Kss 6/2014 - 138

13 Kss 2/2014 - 74


přidejte vlastní popisek

11 Kss 8/2018 - 199

ROZHODNUTÍ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D. a Mgr. Lukáše Trojana projednal v ústním jednání dne 15. 4. 2019 kárný návrh ze dne 28. 11. 2018 kárného navrhovatele: předseda Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Tomáš Gargulák, sídlem Svatováclavská 568, Uherské Hradiště, proti kárně obviněné: Mgr. Ilona Miklová, soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti, za přítomnosti jejího obhájce: JUDr. Jaroslav Brož, advokát, sídlem Marie Steyskalové 62, Brno, a rozhodl

takto:

I.

Podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,

se zastavuje

řízení o kárně odpovědnosti kárně obviněné,

Mgr. Ilony Miklové

nar. X,

soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti,

pro skutky spočívající v tom,

že

jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušila své povinnosti vyplývající § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů,

ve věcech (dle původního číslování kárného návrhu)

a) (1) sp. zn. 11 C 217/2013 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 25. 11. 2016, vyhotovila a vypravila účastníkům řízení až 27. 3. 2017, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost předsedou soudu prodloužena do 23. 2. 2017,

b) (2) sp. zn. 211 C 66/2013 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 31. 3. 2017, vyhotovila a vypravila účastníkům řízení až 31. 10. 2017, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost předsedou soudu prodloužena do 29. 6. 2017,

c) (3) sp. zn. 11 C 217/2014 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 23. 3. 2016, vyhotovila a vypravila účastníkům řízení až 7. 7. 2016, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost předsedou soudu prodloužena do 21. 6. 2016, a

d) (5) sp. zn. 211 C 28/2014 tím, že rozsudek v této věci, vyhlášený 29. 7. 2016, vyhotovila a vypravila účastníkům řízení až 29. 11. 2016, přitom překročila i lhůtu, která jí byla na její žádost předsedou soudu prodloužena do 27. 10. 2016,

a dále pro skutek spočívající v tom,

že

e) jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušovala své povinnosti podle § 6 a § 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, čímž způsobila v období od 20. 11. 2014 do 30. 11. 2017 a od 1. 6. 2018 do 4. 6. 2018 nedůvodné průtahy v dále uvedených věcech, označených pořadovými čísly dle kárného návrhu, vedených u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 6) 14 C 22/2011, 7) 103 C 58/2012, 8) 14 C 45/2012, 9) 11 C 38/2013, 10) 11 C 53/2013, 11) 11 C 151/2013, 12) 11 C 206/2013, 13) 11 C 217/2013, 14) 11 C 211/2013, 15) 11 C 9/2013, 16) 11 C 26/2013, 17) 11 C 42/2013, 18) 11 C 46/2013, 19) 11 C 65/2013, 20) 4 C 158/2014, 21) 11 C 14/2014, 22) 11 C 265/2014, 23) 11 C 47/2014, 24) 11 C 217/2014, 25) 11 C 273/2014, 26) 11 C 33/2014, 27) 11 C 75/2014, 28) 11 C 20/2014, 29) 211 C 28/2014, 30) 211 C 54/2014, 31) 211 C 97/2014, 32) 11 C 247/2014, 36) 11 C 170/2015, 37) 11 C 23/2015, 38) 11 C 25/2015, 40) 11 C 84/2015, 43) 11 C 110/2015, 44) 11 C 112/2015, 48) 11 C 332/2015, 49) 11 C 348/2015, 52) 11 C 372/2015, 53) 11 C 385/2015, 54) 11 C 262/2015, 57) 11 C 221/2015, 58) 11 C 378/2016, 61) 11 C 311/2016, 62) 11 C 309/2016, 67) 11 C 373/2016, 68) 11 C 219/2016, 69) 11 C 163/2016, 71) 11 C 4/2016, 72) 11 C 67/2016, 73) 11 C 202/2016, 75) 11 C 224/2016 a 76) 11 C 226/2016,

protože

kárný navrhovatel vzal v této části svůj kárný návrh zpět.

II.

Podle § 314r odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, na návrh kárného navrhovatele

se schvaluje dohoda ovině a kárném opatření,

která byla uzavřena v sídle Nejvyššího správního soudu dne 15. 4. 2019 mezi kárným navrhovatelem, předsedou Okresního soudu v Uherském Hradišti, Mgr. Tomášem Gargulákem a kárně obviněnou soudkyní Okresního soudu v Uherském Hradišti Mgr. Ilonou Miklovou, za účasti jejího obhájce JUDr. Jaroslava Brože, advokáta,

a

Mgr. Ilona Miklová,

nar. X,

soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti,

se uznává vinnou

podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,

že

a) jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti porušila ustanovení § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí, když ve věci sp. zn. 11 C 273/2014 rozsudek vyhlásila dne 18. 5. 2018, lhůta k jeho vyhotovení a vypravení byla prodloužena do 16. 8. 2018, avšak vyhotovila ho až dne 1. 10. 2018,

a dále

že

b) porušováním svých povinností vyplývajících z § 100 odst. 1 občanského soudního řádu, ve spojení s § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, způsobila v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018 nedůvodné průtahy v níže uvedených věcech označených pořadovými čísly dle zúženého kárného návrhu (v závorce označených čísly původního kárného návrhu), vedených u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn.

1) (33) 11 C 205/2015 v období od 1. 12. 2017 do 14. 3. 2018, 2) (34) 11 C 235/2015 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 3) (35) 11 C 158/2015 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018, 4) (39) 11 C 65/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018, 5) (41) 11 C 92/2015 v období od 10. 1. 2018 do 29. 5. 2018, 6) (42) 11 C 101/2015 v období od 1. 12. 2017 do 27. 3. 2018, 7) (45) 11 C 270/2015 v období od 1. 12. 2017 do 15. 5. 2018, 8) (46) 11 C 284/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018, 9) (47) 11 C 300/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018, 10) (50) 11 C 368/2015 v období od 1. 12. 2017 do 17. 5. 2018, 11) (51) 11 C 371/2015 v období od 1. 12. 2017 do 1. 3. 2018, 12) (55) 11 C 251/2015 v období od 1. 12. 2017 do 29. 5. 2018, 13) (56) 11 C 237/2015 v období od 4. 12. 2017 do 29. 5. 2018, 14) (59) 11 C 380/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 15) (60) 11 C 397/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 16) (63) 11 C 320/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 17) (64) 11 C 321/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 18) (65) 11 C 327/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 19) (66) 11 C 371/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 20) (70) 11 C 137/2016 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 21) (74) 11 C 221/2016 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018, 22) (77) 11 C 8/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018,

23) (78) 11 C 15/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018, 24) (80) 11 C 43/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 25) (81) 11 C 44/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018, 26) (82) 11 C 45/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018, 27) (83) 11 C 50/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 28) (84) 11 C 60/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, 29) (85) 11 C 111/2017 v období od 1. 12. 2017 do 9. 5. 2018, 30) (86) 11 C 112/2017 v období od 1. 12. 2017 do 28. 5. 2018 a 31) (87) 11 C 109/2017 v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018,

tedy

zaviněně porušila povinnosti soudkyně a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.

Tím spáchala kárná provinění

podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích

a za ně se jí ukládá

kárné opatření

snížení platu o 10 % na dobu 12 měsíců

podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích.

Odůvodnění:

I. Průběh kárného řízení

[1] Předseda Okresního soudu v Uherském Hradišti (dále též „navrhovatel“) podal dne 28. 11. 2018 podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“), k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudkyni tohoto soudu Mgr. Iloně Miklové (dále též „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“). Obvinil ji ve smyslu § 86 a 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, z toho, že ve věcech označených v návrhu pořadovými čísly 1. – 5. nevyhotovila a neodeslala účastníkům řízení rozsudky v zákonné lhůtě třiceti dnů od jejich vyhlášení, případně ve lhůtě prodloužené předsedou či místopředsedou soudu, jak jí ukládal § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Tato provinění označil navrhovatel za o to závažnější, že ve všech uvedených věcech byla lhůta soudkyni prodloužena až na maximální možnou dobu 90 dnů od vyhlášení rozsudku, přesto nebyla schopna ji dodržet. Za druhově totéž provinění již přitom byla postižena výtkou ze dne 25. 6. 2018 sp. zn. Spr. 637/2018. Ve věcech označených v návrhu pořadovými čísly 6. – 87. v období od 20. 11. 2014 do 4. 6. 2018 pak nečinila včas úkony, které by směřovaly k vyřízení věci, přičemž mnohdy šlo o úkony jednoduché (např. výzva k zaplacení soudního poplatku), tedy dopustila se průtahů v řízeních. I v tomto případě se tak stalo navzdory dřívější výtce, udělené za obdobné jednání, ze dne 31. 3. 2017 sp. zn. Spr. 178/2017, přičemž v některých spisech, v nichž jí předseda soudu tehdy vytkl průtahy, nadále nečinila úkony, případně činila jen úkony formální, jež nesměřovaly k vyřízení věci. Tímto jednáním soudkyně podle navrhovatele zaviněně porušila své povinnosti, a ohrozila tak důvěru ve spravedlivé a odborné rozhodování soudu. Kárný navrhovatel navrhl za tato kárná provinění opatření spočívající v odvolání z funkce soudkyně.

[2] Předseda senátu nechal obratem zaslat kárný návrh kárně obviněné na vědomí a k vyjádření. Veřejné ústní jednání již počátkem ledna 2019 nařídil na pondělí 18. 3. 2019.

[3] Kárně obviněná průběžně zasílala kárnému soudu dílčí vyjádření (datovaná 28. 12. 2018, 4. 2. 2019, 18. 2. 2019 a 1. 3. 2019). Teprve v pořadí třetím vyjádření ze dne 18. 2. 2019 vznesla námitku prekluze (nedodržení šestiměsíční subjektivní lhůty dle § 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.) u celé řady vytýkaných průtahů v řízení. Předseda senátu proto vyzval kárného navrhovatele, aby ještě před ústním jednáním zaujal jednoznačné písemné stanovisko k zachování lhůt pro vznesení kárného návrhu u jednotlivých vytýkaných průtahů, aby svůj návrh případně zúžil na ty tvrzené průtahy, v nichž byla podle jeho přesvědčení lhůta pro kárný postih zachována, a u nich aby jednoznačně upřesnil, od kdy do kdy kárně obviněné soudkyni vytýká nečinnost, eventuálně aby případně ve světle vyjádření kárně obviněné soudkyně a po zaujetí stanoviska k němu zvážil svůj návrh na kárné opatření, byť jím kárný soud vázán není. Konečně jej předseda senátu vyzval, aby se vyjádřil, zda by z jeho strany byl prostor pro uzavření „dohody o vině a kárném opatření“ s odkazem na usnesení jiného kárného senátu ze dne 17. 1. 2019 č. j. 13 Kss 5/2018-71, podle nějž na základě § 25 zákona č. 7/2002 Sb. lze v již zahájeném řízení o kárné odpovědnosti soudců přiměřeně použít právní úpravy institutu dohody o vině a trestu (kárném opatření) podle § 314o a násl. trestního řádu. Uvedená výzva byla zaslána na vědomí i kárně obviněné.

[4] Dne 28. 2. 2019 kárný soud obdržel sdělení kárně obviněné prostřednictvím jejího obhájce, jehož si nově zvolila, že je připravena k uzavření dohody o vině a kárném opatření, neboť uznává, že byly spáchány skutky, pro které je kárně stíhána v rozsahu kárného návrhu, a akceptuje uložení spravedlivého kárného opatření, za které považuje snížení platu o 10 % na dobu jednoho roku. Dne 5. 3. 2019 pak kárný soud obdržel sdělení kárného navrhovatele, že je ochoten akceptovat podnět k uzavření dohody o vině a kárném opatření a požádal o časový prostor k uzavření takové dohody. Z tohoto důvodu požádal též o odročení nařízeného jednání ve věci.

[5] V reakci na tato sdělení předseda senátu přeložil již nařízené jednání kárného soudu na den 15. 4. 2019. Protože to obě strany shodně navrhly a nebyly zde prima facie jiné překážky, které by sjednání takové dohody vylučovaly, stanovil předseda senátu kárnému navrhovateli usnesením ze 7. 3. 2019 lhůtu k podání návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření do 1. 4. 2019. Poskytl stranám též poučení k povaze, resp. k základním podmínkám pro schválení případné dohody o vině a kárném opatření. Soud může takovouto dohodu schválit jen, je-li v souladu se zákonem, včetně skutečností, k nimž musí soud přihlédnout z úřední povinnosti, tj. mimo jiné s podmínkou zachování subjektivní a objektivní lhůty pro kárné provinění a s podmínkou, že nebude porušen zákaz dvojího postihu za totéž jednání. Dohoda o vině a trestu tedy nemůže obsahovat skutek, který by byl prekludován (ve smyslu překročení lhůt pro zahájení kárného řízení), ani skutek, za který již byla kárně obviněná postižena výtkami, jež mají účinky věci rozhodnuté (jinak by byl porušen zákaz dalšího postihu za totéž jednání, non bis in idem).

[6] Dne 29. 3. 2019, respektive 1. 4. 2019, obdržel kárný soud zúžení kárného návrhu, jímž kárný navrhovatel omezil předmět kárného řízení na dva skutky:

1. vyhotovení a vypravení rozsudku po lhůtě stanovené v § 158 odst. 4 o. s. ř. a prodloužené v maximální možné míře ve věci dle původního číslování č. 4 (sp. zn. 11 C 273/2014)

2. na průtahy v řízení v období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018 v celkem 31 spisech, dle původního číslování věci č. 33 – 35, 39, 41, 42, 45 – 47, 50, 51, 55, 56, 59, 60, 63 – 66, 70, 74, 77, 78 a 80 – 87, nově označené jako věci č. 1 – 31.

[7] Za tyto skutky, v nichž spatřuje kárné provinění, navrhl kárný navrhovatel uložit kárně obviněné kárné opatření spočívající ve snížení platu o 5 % na dobu 5 měsíců. Kárný navrhovatel dále uvedl, že takto zúžený kárný návrh je podkladem dohody o vině a trestu. Zároveň navrhovatel zároveň kárnému soudu analogicky podle § 175b odst. 1 trestního řádu navrhl schválení dohody o vině a trestu uzavřené dne 25. 3. 2019 v sídle Okresního soudu v Uherském Hradišti, v níž kárně obviněná prohlásila, že spáchala skutky vymezené v zúžení kárného návrhu, a dohodla se s kárným navrhovatelem na uložení kárného opatření v podobě snížení platu o 5 % na dobu 5 měsíců.

[8] Na jednání kárného soudu konaném dne 15. 4. 2019 kárný soud poté, co vyslechl návrh, provedl výslech kárně obviněné (§ 314q odst. 5 trestního řádu), a poté, co předseda senátu podal stručnou zprávu o dosavadním průběhu řízení a konstatoval podstatný obsah spisu, v neveřejné poradě dospěl k závěru, že nelze schválit předloženou dohodu o vině a kárném opatření ve smyslu § 314r odst. 2 trestního řádu. Podle přiměřeně aplikovaného § 314r odst. 3 trestního řádu oznámil ústy předsedy senátu stranám své výhrady, jež spočívaly v tom, že navržené kárné opatření je natolik mírné, že zcela zjevně neodpovídá závažnosti kárného provinění, a je tudíž nepřiměřené. Kárný soud nicméně podle citovaného ustanovení umožnil stranám, aby navrhly nové znění dohody o vině a kárném opatření, a za tímto účelem přerušil na nezbytně nutnou dobu své jednání. Poté pokračoval v jednání, přičemž navrhovatel předložil novou dohodu o vině a kárném opatření uzavřenou během přerušení jednání v sídle Nejvyššího správního soudu, v níž strany při jinak nezměněném obsahu dohodly kárné opatření ve formě snížení platu o 10 % na dobu 12 měsíců, a navrhl její schválení.

[9] Kárný senát po přerušení jednání k poradě ústy svého předsedy stranám oznámil, že proti nově předložené dohodě o vině a kárném opatření výhrady nemá. Předseda kárného senátu proto uzavřel, že dokazování se pro nadbytečnost provádět nebude (§ 314q odst. 5 trestního řádu).

II. Hodnocení kárného soudu

K výroku I o zastavení řízení

[10] Vzhledem k tomu, že kárný navrhovatel svůj původní návrh podáním ze dne 22. 3. 2019 zúžil, čímž – jak potvrdil na jednání – vzal kárný návrh ve zbývajícím rozsahu zpět, kárný soud podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. zastavil kárné řízení pro čtyři skutky, původně označené pořadovými čísly 1, 2, 3 a 5, spočívající v tom, že kárně obviněná jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušila své povinnosti vyplývající § 158 odst. 4 o. s. ř., ve spojení s § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., tím, že vyhlášené rozsudky v uvedených věcech vyhotovila a vypravila účastníkům řízení až poté, co uplynula zákonná lhůta, která jí nadto byla na její žádost předsedou, resp. místopředsedou soudu prodloužena na maximální zákonem připuštěnou dobu (tedy třicetidenní lhůta, prodloužitelná maximálně o dalších 60 dnů).

[11] Kárný soud ze stejného důvodu zastavil řízení i pro další skutek spočívající v tom, že kárně obviněná jako soudkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti zaviněně porušovala své povinnosti podle § 6 a § 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, čímž způsobila v období od 20. 11. 2014 do 30. 11. 2017 a od 1. 6. 2018 do 4. 6. 2018 nedůvodné průtahy v desítkách věcí, v původním návrhu označených čísly 6 – 32, 36 – 38, 40, 43, 44, 48, 49, 52 – 54, 57, 58, 61, 62, 67 – 69, 71 – 73, 75, 76 a 79. Kárný senát, s odkazem na své rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018-207 ze dne 21. 1. 2019, odstavce 47 – 50, připomíná, že průtahy v řízení pojímá jako jeden skutek vymezený obdobím, v němž se soudce nečinnosti dopouštěl. Z původního kárného návrhu vyplývalo, že průtahy v řízeních ve věcech č. 6 – 87 byly vymezeny obdobím od 20. 11. 2014 (tento počátek tvrzené nečinnosti byl uveden u věci č. 22 sp. zn. 11 C 265/2014) do 4. 6. 2018 (tento konec tvrzené nečinnosti byl uveden u věci č. 8 sp. zn. 14 C 45/2012). Tím, že kárný navrhovatel svůj návrh zúžil, pokud jde o průtahy v řízení, na období od 1. 12. 2017 do 31. 5. 2018, je zřejmé, že bylo nutno kárné řízení o tomto skutku, v rozsahu překračujícím zúžený návrh, tj. pro období od 20. 11. 2014 do 30. 11. 2017 a od 1. 6. 2018 do 4. 6. 2018, zastavit pro zpětvzetí.

K výroku II o schválení dohody o vině a kárném opatření

[12] Kárný soud považuje možnost uzavřít dohodu o vině a kárném opatření za vhodné vyústění kárného řízení, protože jde o projev žádoucí sebereflexe nejen na straně kárně obviněného soudce, ale i na straně kárného navrhovatele, je-li předsedou soudu, u nějž soudce působí. Zejména jsou-li předmětem kárného návrhu průtahy v řízení, podílí se na nich kromě soudce v různé míře pravidelně i podmínky a organizace práce, které soudcům vedení soudu vytváří a garantuje (byť samozřejmě soudcovo zavinění musí být nadevší pochybnost prokázáno). Obě strany jsou tak již v procesu sjednávání dohody aktivně vtaženy do řešení jejich společného problému. Předpokladem účinného a dlouhodobě udržitelného řešení je i „manažerská práce“ se soudcem ze strany vedení soudu tak, aby v budoucnu byl schopen svou práci efektivněji organizovat, samozřejmě v míře slučitelné s postavením nezávislého soudce. Schopnost vzájemné otevřené komunikace předurčuje úspěch takového řešení, sjednání dohody o vině a kárném opatření je pak toho příslibem.

[13] Jak již bylo výše zmíněno, kárný soud na jednání oznámil stranám podle § 314r odst. 3 trestního řádu svou výhradu k původně předložené dohodě o vině a kárném opatření.

[14] Nutno zdůraznit, že výhrada vůči dohodnutému kárnému opatření byla vůči této dohodě výhradou jedinou. V ostatních ohledech předložená dohoda zákonným požadavkům vyhovovala – skutkové předpoklady, z nichž dohoda vycházela, odpovídaly obsahu spisu, po zúžení kárného návrhu zde nedocházelo ani ke střetu se zákazem dvojího postihu téhož jednání (předmětem dohody nebyly skutky, které byly předmětem předchozích výtek ze strany vedení Okresního soudu v Uherském Hradišti), ani k postihu za skutky, kde by již uplynula prekluzivní lhůta pro podání kárného návrhu (o ty kárný navrhovatel svůj návrh zúžil).

[15] Jediným problémem se tedy z pohledu kárného soudu stala otázka přiměřenosti dohodnutého kárného opatření, které vyhodnotil jako zjevně nepřiměřeně mírné. Vycházel přitom z § 314r odst. 2 trestního řádu, podle nějž „soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska … druhu a výše navrženého trestu“. Z dosavadní kárné judikatury vyplývá, že právní úprava dohody o vině a trestu musí být aplikována přiměřeně a jejím schválením by neměl být popřen smysl a účel kárného řízení (usnesení ze dne 17. 1. 2019 č. j. 13 Kss 5/2018 - 71, odst. [15]).

[16] Kárný soud pochopitelně zohlednil sebereflexi kárně obviněné a její náhled na kárná provinění, sjednané kárné opatření však bylo i při této úvaze ve zjevném nepoměru k jejich závažnosti. Je třeba si uvědomit, že kárné řízení má několik rovin. Jednou je vyvození individuální odpovědnosti, přičemž cílem kárného řízení je jak represe, tj. postižení soudce za jeho protiprávní jednání, tak i prevence, tedy snaha předejít tomuto jednání u konkrétního soudce v budoucnu. Druhou rovinu představuje soudcův služební poměr, z něhož plyne odpovědnost soudce vůči státu, že bude usilovat, aby svou funkci vykonával zodpovědně a způsobem odpovídajícím tomu, jak je platově hodnocena a jakou prestiž svému nositeli přináší. Třetí rovina spočívá v zajištění práva účastníků řízení, v nichž kárně obviněný vystupuje v roli soudce, na spravedlivý proces včetně práva na rozhodnutí v přiměřené lhůtě a bez průtahů. Konečně čtvrtou rovinou je prevence obecná, tj. výchovné působení na společnost, resp. na ostatní příslušníky soudcovského stavu. S tím souvisí i otázka zajištění určité minimální kvality moci soudní jakožto jedné ze tří mocí ve státě vedle moci zákonodárné a výkonné. Jak již dříve uvedl kárný soud, „základním smyslem kárného řízení je mimo jiné ochrana integrity soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. … Funkce soudce představuje v profesním i mimoprofesním působení pozici ústavního činitele, u které je naprosto nezbytné vyžadovat co nejpřísnější plnění zákonných povinností, které jsou s výkonem této funkce spojeny“ (rozhodnutí kárného soudu ze dne 18. 2. 2015 č. j. 13 Kss 6/2014 - 138).

[17] Uvedené účely kárného řízení a z nich zejména ten poslední nemohla předložená dohoda o vině a kárném opatření naplnit. Původně sjednané kárné opatření mohlo svou zjevnou mírností vyvolat na straně veřejnosti spekulace (byť třeba i neoprávněné), že kárný navrhovatel obětoval zájem na přiměřeném postihu kárně obviněné tomu, aby se vyhnul zátěži, kterou by pro něj představovalo odpovědné dopracování kárného návrhu a jeho obhájení před kárným soudem, nebo že k iniciaci, resp. dovršení kárného postihu deliktního jednání na svém soudu přistoupil jen „na oko“, aby toliko formálně splnil svou povinnost, resp. aby se sám vyhnul případné kárné odpovědnosti funkcionáře soudu. Schválení takovéto dohody o vině a trestu (kárném opatření) by víru veřejnosti v integritu soudcovského sboru a v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů mohlo významně oslabit.

[18] Nutno zdůraznit, že průtahy v řízení nejsou žádným „kavalírským deliktem“, na nějž by měl kárný soud pohlížet shovívavě. Právě naopak, jedná-li se o větší počet věcí, v nichž soudce není schopen či ochoten činit úkony v přiměřené době, svědčí to přinejmenším o jeho snížené schopnosti nadále zastávat soudcovskou funkci. Na právní postavení stran a jejich důvěru v soudní rozhodování může mít takovéto systematické porušování soudcovských povinností drtivější dopad než například ojedinělý morální poklesek v soudcově osobním životě, neboť se týká vlastního účelu existence soudní moci, tj. dávat v reálném čase průchod spravedlnosti. Výstižně se říká, že pozdě poskytnutá spravedlnost se rovná odmítnutí spravedlnosti (justice delayed is justice denied).

[19] V daném případě se kárně obviněná dopustila dvou kárných provinění ve vícečinném souběhu, přičemž první z nich – porušení povinnosti stanovené v § 158 odst. 4 o. s. ř. – je typově velmi závažné. Jak rekapituloval kárný soud v rozhodnutí č. j. 13 Kss 3/2018-176 z 30. 1. 2019 ve věci jiného soudce z Okresního soudu v Uherském Hradišti, s odkazem např. na rozhodnutí ze dne 14. 5. 2014, č. j. 13 Kss 2/2014-74 nebo ze dne 25. 4. 2018 č. j. 13 Kss 7/2017-68 i rozhodnutí ze dne 5. 12. 2018 č. j. 13 Kss 4/2018-84, „jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit.“. Druhé kárné provinění je závažné svou četností a rozsahem. Za druhově tatáž provinění byla přitom soudkyně již v minulosti postižena dvěma výtkami. Kárné opatření při dolní hranici (na úrovni 6,9 %) zákonného rozpětí se proto za těchto okolností jevilo jako zjevně nepřiměřené.

[20] Jelikož nová dohoda o vině a kárném opatření, kterou strany uzavřely v sídle Nejvyššího správního soudu po oznámení výhrad kárného senátu během přerušení jednání, vyhovovala i v tomto posledním ohledu zákonným kritériím (dohodnuté kárné opatření je na úrovni jedné třetiny zákonné sazby, což – s přihlédnutím k postoji kárně obviněné, jež vše uznala a projevila lítost a snahu o nápravu situace ve svém oddělení – odpovídá závažnosti kárných provinění), kárný soud tuto novou verzi dohody schválil a rozhodl o vině a kárném opatření v souladu s ní.

Poučení:Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.

V Brně dne 15. dubna 2019

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.


předseda kárného senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru