Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

11 Kss 6/2020 - 195Rozhodnutí NSS ze dne 22.03.2021

Způsob rozhodnutíčástečně zastaveno
VěcKárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Prejudikatura

13 Kss 10/2011 - 82

13 Kss 1/2014 - 121

13 Kss 6/2019 - 367


přidejte vlastní popisek

11 Kss 6/2020 - 195

ROZHODNUTÍ

Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D. a Mgr. Lukáše Trojana projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 3. 2021 ve věci návrhu kárné navrhovatelky: předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Andrea Lomozová, sídlem Hybernská 106/18, Praha 1, na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 7. 9. 2020, došlém kárnému soudu dne 10. 9. 2020, včetně jeho doplnění ze dne 30. 9. 2020, došlého kárnému soudu dne 2. 10. 2020, a zpětvzetí ze dne 18. 2. 2021, došlém kárnému soudu téhož dne, proti kárně obviněné: Mgr. Šárka Malíková Petříčková, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5, s obhájcem JUDr. Filipem Seifertem, MBA, advokátem, sídlem Na Florenci 1332/23, Praha 1, a rozhodl

takto:

I.

Podle § 14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů,

se zastavuje

řízení o kárně odpovědnosti kárně obviněné

Mgr. Šárky Malíkové Petříčkové

nar. X,

soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5,

pro skutky spočívající v tom,

že

jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 zaviněně porušila své povinnosti vyplývající z § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, a s § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů tím, že

1) ve věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 133/2019 a 28 C 11/2020, 28 C 159/2019 a 28 C 141/2017 pozměnila výslednou podobu protokolů oproti diktovanému znění zaznamenanému v diktafonovém záznamu v jednací síni (skutky označené v doplnění kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020 pořadovými čísly 4, 5, 7 a 8),

2) ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 67/2016 zfalšovala úřední záznam datovaný dnem 22. 10. 2018 na zakrytí své nečinnosti (skutek označený v doplnění kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020 pořadovým číslem 9),

a dále pro skutek spočívající v tom,

že

3) jako soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 zaviněně porušila své povinnosti vyplývající z § 156 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 214/2015 způsobila průtah tím, že zmařila jednání, které se mělo konat dne 7. 5. 2020, a nedodržela lhůtu k vyhlášení rozsudku, neboť jednání skončila dne 29. 6. 2020 a rozsudek vyhlásila dne 14. 7. 2020 (skutek označený v doplnění kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020 pořadovým číslem 21),

protože

kárná navrhovatelka vzala v této části svůj kárný návrh zpět.

II.

Podle § 314p odst. 3 písm. f) ve spojení s § 314r odst. 2 a 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,

se odmítá

návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření, která byla uzavřena v Praze dne 12. 2. 2021 mezi kárnou navrhovatelkou, předsedkyní Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Andreou Lomozovou, a kárně obviněnou soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 5 Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou.

III.

Ve smyslu § 314r odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, přiměřeně aplikovaného v kárném řízení dle § 25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárný soud poskytuje stranám kárného řízení

lhůtu jeden měsíc

od doručení tohoto rozhodnutí k případnému předložení nového znění dohody o vině a kárném opatření, zohledňujícího výhrady kárného soudu vyjádřené v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Průběh kárného řízení

[1] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále též „navrhovatelka“) podala dne 10. 9. 2020 podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“) k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudkyni tohoto soudu Mgr. Šárce Malíkové Petříčkové (dále též „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“). Návrh byl datován dnem 7. 9. 2020. Obvinila ji ve smyslu § 86 a 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), z toho, že pozměnila výslednou podobu protokol oproti diktovanému znění zaznamenanému v diktafonovém záznamu v jednací síni. Konkrétně ve věcech sp. zn. 28 C 408/2013, 28 C 331/2015, 28 C 171/2017, 28 C 133/2019, 28 C 11/2020, 28 C 456/2019 soudkyně upravila výroky rozsudků, ve věcech 28 C 159/2019, 28 C 141/2017 došlo k odchylkám v protokolech při rozhodování o smíru, ve věci 28 C 67/2016 soudkyně zfalšovala úřední záznam datovaný dnem 22. 10. 2018 na zakrytí své nečinnosti, minimálně ve věcech 28 C 185/2017, 28 C 332/2015, 28 C 57/2018, 28 C 232/2018, 28 C 192/2018, 28 C 56/2016, 28 C 79/2012, 28 C 20/2018 a 28 C 302/2018 změnila celé pasáže v protokolu včetně toho, že upravila výslechy svědků, znalce a účastníků, ve věci 28 C 340/2019 způsobila průtahy při předávání protokolu zástupcům účastníků a ve věci 28 C 214/2015 způsobila průtah tím, že zmařila jednání, které se mělo konat dne 7. 5. 2020, a nedodržela lhůtu k vyhlášení rozsudku. V tom navrhovatelka spatřuje porušení povinností soudkyně vyplývajících z § 40 a § 156 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), § 21 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, a § 79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, tedy kárné provinění ve smyslu § 87 zákona o soudech a soudcích. S ohledem na závažnost kárného provinění navrhovatelka navrhla, aby bylo soudkyni uloženo kárné opatření v podobě snížení platu o 30 % na dobu jednoho roku. O těchto pochybeních se navrhovatelka dozvěděla při mimořádné kontrole, která proběhla od 11. 3. 2020 do 21. 5. 2020.

[2] Předseda kárného senátu navrhovatelku dne 11. 9. 2020 vyzval k odstranění vad návrhu, který nebyl s ohledem na formulaci skutkové věty projednatelný.

[3] Dne 2. 10. 2020 obdržel kárný soud od navrhovatelky doplnění návrhu ze dne 30. 9. 2020 vymezující 21 skutků (v podrobnostech viz níže). Skutky č. 1 – 8 a 10 – 20, jejichž podstatou byly změny v protokolech oproti diktafonovému záznamu, navrhovatelka vymezila prostřednictvím textů protokolů o jednání s vyznačenými změnami. Skutek č. 9 popsala navrhovatelka tak, že soudkyně zfalšovala úřední záznam, aby zakryla svoji nečinnost v řízení sp. zn. 28 C 67/2016. Skutek č. 21 měl spočívat (zjednodušeně řečeno) v tom, že kárně obviněná ve věci sp. zn. 28 C 214/2015 zmařila jednání, neboť na ně nepředvolala svědkyni, a tím způsobila průtah v řízení, a nedodržela lhůtu k vyhlášení rozsudku. Navrhovatelka uvedla, že subjektivní lhůta k podání kárného návrhu počala běžet po dokončení mimořádné kontroly, tedy dne 21. 5. 2020. Do té doby zaměstnanci soudu přepisovali diktafonové záznamy s vyznačováním změn a probíhala fyzická kontrola spisů. Objektivní lhůta je zachována.

[4] Navrhovatelka též zaslala spisy Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 28 C 11/2020, 28 C 456/2016, 28 C 159/2019, 28 C 141/2017, 28 C 67/2016, 28 C 57/2018, 28 C 192/2018 a 28 C 302/2018, ověřené kopie podstatných částí zbývajících spisů, k nimž se vztahoval kárný návrh, a flashdisc s nahrávkami diktafonových záznamů.

[5] Kárně obviněná soudkyně ve svém obsáhlém vyjádření ke kárnému návrhu doručeném dne 7. 12. 2020 na jedné straně učinila nesporným, že došlo ke změnám výsledného obsahu protokolů oproti záznamu v diktafonu tak, jak jsou vymezeny v kárném návrhu, na straně druhé vznesla celou řadu námitek, zejména (ve stručnosti) že nedošlo k odstranění vad návrhu, že rozšíření návrhu je novým návrhem, že je opožděný a že není důvodný, neboť úprava protokolů je zákonným postupem a nedošlo k jejich obsahovým změnám. Současně kárnému soudu sdělila, že probíhají jednání o uzavření dohody o vině a kárném opatření.

[6] Dne 18. 2. 2021 zaslala navrhovatelka kárnému soudu dohodu o vině a kárném opatření, kterou dne 12. 2. 2021 uzavřela s kárně obviněnou, a navrhla její schválení. V dohodě kárně obviněná zjednodušeně řečeno uznala vinu v případě skutků č. 1, 2, 3, 6 a 10 – 20 (číslováno dle kárného návrhu a jeho doplnění ze dne 30. 9. 2020). Strany se dohodly na kárném opatření spočívajícím ve snížení platu o 10 % na dobu 6 měsíců.

[7] Kárná navrhovatelka současně vzala zpět kárný návrh v rozsahu skutků týkajících se řízení sp. zn. 28 C 133/2019, 28 C 11/2020, 28 C 159/2019, 28 C 141/2017, 28 C 67/2016 a 28 C 214/2015 (v kárném návrhu a jeho doplnění ze dne 30. 9. 2020 to odpovídá skutkům č. 4, 5, 7, 8, 9 a 21). Kárný soud proto v tomto rozsahu výrokem I tohoto rozhodnutí zastavil řízení [§ 14 písm. a) kárného zákona].

II. Výhrady k dohodě o vině a kárném opatření

[8] Předseda senátu kárného soudu v souladu s § 314p odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, aplikovaného přiměřeně na základě § 25 kárného zákona, nařídil předběžné projednání návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření v neveřejném zasedání. Na něm pak kárný soud rozhodl podle § 314p odst. 3 písm. f) trestního řádu o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření, a to z důvodu předvídaného v § 314r odst. 2 trestního řádu, podle něhož soud dohodu o vině a trestu neschválí, je-li nesprávná nebo nepřiměřená z hlediska souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo z hlediska druhu a výše navrženého trestu, případně ochranného opatření, nebo nesprávná z hlediska rozsahu a způsobu náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení, anebo zjistí-li, že došlo k závažnému porušení práv obviněného při sjednávání dohody o vině a trestu.

[9] S ohledem na námitky kárně obviněné soudkyně, vznesené ještě před uzavřením dohody o vině a kárném opatření, kárný soud v prvé řadě uvádí, že doplnění kárného návrhu ze dne 2. 10. 2020 považuje ve vztahu k úpravám protokolů (dle doplnění kárného návrhu skutky č. 1, 2, 3, 6, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18) pouze za upřesnění (odstranění vad) původního kárného návrhu, nikoli za nový kárný návrh. Původní návrh sice vymezoval kárné provinění týkající se změn textů protokolů velmi obecně (pouze slovy „pozměnila výslednou podobu protokolů“, respektive „upravila výroky“) – což bylo také důvodem, proč předseda kárného senátu vyzval navrhovatelku k odstranění vad návrhu – avšak způsobem, který již umožňoval identifikovat skutky, v nichž navrhovatelka spatřovala kárné provinění, jako určité události, respektive jednání (projevy vůle) kárně obviněné ve vnějším světě (k vymezení pojmu „skutek“ srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 17. července 2002 sp. zn. II. ÚS 143/02, U 21/21 SbNU 261). Doplnění návrhu ze dne 2. 10. 2020 popis skutků spočívajících v úpravách protokolů oproti diktafonovému záznamu pouze upřesnilo tak, aby je nebylo možné zaměnit s jinými, avšak nikoli způsobem, který by narušil totožnost těchto skutků.

[10] Ostatně lze konstatovat, že kárně obviněná uzavřením dohody o vině a kárném opatření od svých původních výhrad k prvotnímu znění návrhu a jeho následnému doplnění ustoupila.

[11] Ve dvou případech však doplnění kárného návrhu zahrnovalo popis jednání, které původní návrh neobsahoval.

[12] Zaprvé, skutek č. 19 spočíval dle doplnění návrhu v úpravách protokolu o jednání ze dne 3. 2. 2020 ve věci sp. zn. 28 C 34/2015. Tato spisová značka není ve skutkové větě původního kárného návrhu vůbec zmíněna, pouze v odůvodnění návrhu je v části nazvané „Zjištění z mimořádné kontroly“ uvedeno, že „ve věci 28 C 34/2015 – protokol ze dne 3. 2. 2020 soudkyně upravovala oproti diktovanému znění i výpověď znalce tak, že některé věty jsou vkládány, jiné vypouštěny. Na místě je rovněž upozornit na to, že v době do doby úprav a uzamčení dokumentu do protokolu nahlížel (dne 9. 3. 2020) pan P. V. z informačního oddělení, který mohl stranám protokol poskytnout v nadiktovaném znění.“

[13] Zadruhé, v případě skutku č. 20 navrhovatelka ve skutkové větě původního kárného návrhu uváděla pouze, že ve věci sp. zn. 28 C 340/2019 kárně obviněná způsobila průtahy při předávání protokolu zástupcům účastníků. V odůvodnění k tomu doplnila, že „soudkyně poskytuje stranám protokoly s průtahy: ve věci 28 C 340/2019 jednání proběhlo dne 7. 1. 2020. Soudkyně žalobkyni poučila podle § 118a o. s. ř. a uložila jí, aby doplnila tvrzení ve lhůtě 30 dnů od jednání. Zástupci stran požádali o protokol, protokol jim byl zaslán až 21. 2. 2020, tedy v době, kdy lhůta k doplnění tvrzení marně proběhla. Protokol z jednání byl přitom přepsán již 8. 1. 2020. Je třeba poukázat na to, že soudkyně znění poučení oproti diktafonovému záznamu zčásti přeformulovala. Uložila tak straně povinnost, kterou bylo obtížné splnit, když nebyl protokol stranám doručen v přiměřené lhůtě. Navíc povinnost byla v konečné verzi protokolu jinak formulována, než při diktátu v jednací síni.“ Naproti tomu v doplnění návrhu navrhovatelka soudkyni vytýkala opravu protokolu z jednání ze dne 7. 1. 2020 (včetně výzvy a poučení dle § 118a občanského soudního řádu). Dohoda o vině a kárném opatření se pak oproti doplnění kárného návrhu vztahuje pouze na změnu usnesení s výzvou a poučením podle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, původně žalovaný průtah s předáváním protokolu vůbec nezmiňuje.

[14] Kárný soud připomíná, že i v kárném řízení se plně uplatní zásada obžalovací (srov. například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 23. 4. 2014 č. j. 13 Kss 1/2014-121, věc Nefová). Podle § 9 odst. 2 kárného zákona musí návrh na zahájení kárného řízení obsahovat popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení. Tento popis však musí být součástí návrhu výroku kárného soudu, nikoli jeho odůvodnění. V tomto směru lze přiměřeně odkázat na § 177 písm. c) trestního řádu, podle něhož musí být popis skutku obsažen v žalobním návrhu (nikoli jeho odůvodnění), přičemž soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu (§ 220 odst. 1 trestního řádu).

[15] Z uvedeného vyplývá, že skutek č. 19 a část skutku 20 se staly předmětem kárného řízení až v okamžiku podání doplnění kárného návrhu, tedy dne 2. 10. 2020. Kárný soud se proto musel zabývat tím, zda i ve vztahu k nim byla zachována šestiměsíční subjektivní lhůta k podání návrhu (§ 9 odst. 1 kárného zákona). Jak již bylo uvedeno, kontrola spisů kárně obviněné soudkyně proběhla v období od 11. 3. 2020 do 21. 5. 2020. Pokud by se navrhovatelka o tvrzených kárných proviněních ve věcech 28 C 34/2015 a 28 C 340/2019 dozvěděla v prvních třech týdnech kontroly (od 11. 3. 2020 do 1. 4. 2020), byl by návrh na zahájení kárného řízení ve vztahu k těmto skutkům podán opožděně. Zachování lhůty zatím nelze ověřit, neboť z důkazů, které navrhovatelka doposud předložila, nevyplývá, kdy byla prováděna kontrola v jednotlivých spisech. Pokud v tomto směru navrhovatelka svá tvrzení nepodloží dostatečnými důkazy, bude nutné v souladu se zásadou in dubio pro reo považovat návrh v tomto rozsahu opožděný a zastavit řízení podle § 14 písm. a) kárného zákona.

[16] Dalším důvodem, který brání schválení dohody o vině a kárném opatření v podobě, v jaké ji předložila navrhovatelka, je, že většinu změn protokolů, které dohoda zahrnuje, nelze považovat za kárné provinění. Podle § 87 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Následek v podobě narušení důstojnosti soudcovské funkce nebo ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů je znakem skutkové podstaty kárného provinění, z vymezení kárného provinění tedy musí vyplývat, že tento následek nastal a v čem spočíval.

[17] V dohodě o vině a kárném opatření je následek změn protokolů u skutků č. 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 (v doplnění kárného návrhu, tedy dle původního číslování, jehož se kárný soud bude pro přehlednost držet, to odpovídá skutkům č. 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18 a 19) vymezen jako změna výpovědí svědků (znalců) „v takovém rozsahu, že se nejednalo o opravu chyby v psaní či jinou zřejmou nesprávnost“. To však nelze považovat za postačující. Dohoda chybně vychází z předpokladu, že každý zásah do protokolu, který není opravou chyby v psaní či jiné zřejmé nesprávnosti ve smyslu § 164 občanského soudního řádu, je kárným proviněním. Avšak jak vyplývá z rozhodnutí kárného soudu ze dne 14. 7. 2020 č. j. 13 Kss 6/2019-367, věc Sotolář, na které odkazovala navrhovatelka i kárně obviněná, kárným proviněním jsou pouze obsahové změny protokolů o jednání. Z původního kárného návrhu, jeho doplnění ani z dohody o vině a kárném opatření však nevyplývá, že by soudkyně opravami protokolů měnila obsah svědeckých výpovědí či jiných úkonů učiněných při jednání (převracela či posouvala význam zaznamenaného, resp. diktovaného), či jinak snižovala důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Nic takového, tj. zda a jak došlo i k obsahové změně zaznamenaného diktátu, kárná navrhovatelka konkrétně neuvádí, pouze u některých skutků hovoří souhrnně „o drobných významových posunech, které však pro účastníky mohou mít zásadní význam“ (což je bez bližšího vysvětlení hodnocení vnitřně rozporné), jinde, že soudkyně „mění drobně význam“; zvýrazněno kárným soudem.

[18] Kárný soud jen namátkou poznamenává, že některé výroky byly do konceptů protokolů vkládány či naopak z nich odstraňovány, není však zřejmé, zda nešlo jen o obsahově neutrální přesuny v rámci textu, navíc když nešlo o doslovný přepis záznamu jednání (autentických a doslovných výpovědí), nýbrž o přepis diktátu soudkyně zprostředkující to, co na jednání zaznělo. Obsahový posun by mohla naznačovat např. změna textu „měl konflikt s žalobcem“ na „měl mít konflikt s žalobcem“, či „zastal se kolegyně“ na „měl se zastat kolegyně“, ani u těchto příkladů však kárná navrhovatelka možný obsahový posun (tj. následek) nehodnotí, a pokud ano, pak že jde o změny drobné, což ovšem indikuje nízkou, popř. zanedbatelnou intenzitu způsobeného následku.

[19] Kárný soud nezastírá, že podrobnou revizi a úpravu přepisu diktafonových záznamů z jednání (jejich kompletní „přepracování“, jak je patrno z vyznačení změn předestřených navrhovatelkou) považuje za naprosto zbytečné plýtvání drahocenným časem, který by soudkyně jinak mohla věnovat činnostem, jež tvoří jádro soudcovské činnosti a (na rozdíl od protokolace) vyžadují její odbornost a zkušenosti, dále za riskantní jednání, jímž se pohybuje při hranici kárného provinění, a konečně také také za jednání způsobilé vyvolat podezření z manipulace s protokoly a ztěžující kontrolu ze strany účastníků řízení, zejména pokud k nim docházelo s velkou časovou prodlevou. Jestliže však nedošlo ke změně jejich obsahu ve smyslu výše uvedeném, lze zásahy kárně obviněné do protokolů považovat sice za krajně nevhodné (na úrovni drobných nedostatků v práci řešitelných podle § 88a zákona o soudech a soudcích), nemůže je však kárný soud však bez dalšího hodnotit jako kárné provinění.

[20] Naproti tomu změny ve znění výroků rozsudků v písemném vyhotovení protokolu oproti znění vyhlášenému při jednání (to se týká skutků č. 1, 2 a 3) považovat za kárné provinění lze. Výrok je závaznou částí rozsudku, která autoritativně určuje výsledek soudního řízení, soud je jím od chvíle jeho vyhlášení vázán (§ 156 odst. 3 občanského soudního řádu). Proto nelze připustit, aby byl jeho obsah následně jakkoli měněn (shodně srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 9. 11. 2011 č. j. 13 Kss 10/2011-82, věc Šindlerová), ledaže by šlo o změny odpovídající svou povahou opravám zřejmých chyb a nesprávností ve smyslu § 164 občanského soudního řádu, které by musely být jinak (po písemném vyhotovení rozsudku) provedeny opravným usnesením. Pro výroky usnesení to platí přiměřeně (§ 167 odst. 2 občanského soudního řádu).

[21] Výjimkou je úprava výroku I rozsudku ve věci sp. zn. 28 C 456/2019 (skutek č. 6 dle doplnění kárného návrhu, v dohodě skutek č. 4) z původního znění: „Manželství manžela P. Ch., narozeného X, a manželky I. Ch., rozené P., narozené X, uzavřené dne X před Národním výborem pro Prahu 8, se rozvádí.“ na: „Manželství manžela P. Ch., narozeného X, a manželky I. Ch., rozené P., narozené X, uzavřené dne X před Obvodním národním výborem Praha 8, se rozvádí.“ (rozdíly podtrženy). Tuto změnu nelze považovat za kárné provinění, nýbrž za typickou opravu zjevné nesprávnosti (v označení orgánu, před kterým bylo rozváděné manželství uzavřeno) ve smyslu § 164 občanského soudního řádu.

[22] Kromě již uvedených výhrad dále kárný soud konstatuje, že dohoda o vině a kárném opatření nevyčerpala celý předmět kárného řízení. To by samo o sobě nebylo překážkou jejího schválení, neboť prohlášení obviněného o tom, že spáchal skutek, pro který je stíhán a který je předmětem dohody o vině a trestu, ve smyslu § 175a odst. 6 písm. e) trestního řádu lze učinit pouze ve vztahu k některému z vícera skutků, pro něž je vedeno řízení [KURSOVÁ, J. In DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl (§ 1 až § 179h). Cit. dle ASPI, § 175a, bod 26]. Avšak s ohledem na to, že navrhovatelka společně s podáním návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření vzala část kárného návrhu zpět, a na poněkud matoucí vymezení všech skutků, které jsou předmětem kárného řízení, nemá nyní kárný soud jasno v tom, zda má být o těchto „přebývajících“ skutcích nadále vedeno standardní kárné řízení (neboť navrhovatelka na jejich projednání trvá a kárně obviněná ve vztahu k nim odmítá uzavřít dohodu), nebo navrhovatelka pouze opomněla vzít i v tomto rozsahu kárný návrh zpět, či zda strany řízení opomněly tyto skutky zahrnout do dohody o vině a kárném opatření.

[23] Konkrétně se posledně uvedené týká těchto skutků (číslování původní dle doplnění kárného návrhu):

a) v případech skutků č. 1, 2 a 3 dohoda o vině a kárném opatření zahrnuje pouze změny výroků rozsudku, avšak původní návrh kárně obviněné vytýkal, i to, že „pozměnila výslednou podobu protokolů“, a doplnění kárného návrhu označovalo změny v textu protokolu i na jiných místech než ve výroku rozsudku,

b) v případě skutku č. 6 (č. 4 v dohodě o vině a kárném opatření) navrhovatelka v doplnění kárného návrhu označila změny v textu protokolu (výpověď účastníků řízení, závěrečné poznámky), avšak dohoda se vztahuje pouze na změnu výroku rozsudku,

c) v případě skutku č. 20 (č. 15 v dohodě o vině a kárném provinění) navrhovatelka soudkyni původně vytýkala průtahy při předávání protokolu zástupcům účastníků řízení, v doplnění kárného návrhu k tomu přidala úpravy protokolů (na řadě míst – přednes zástupce účastníka řízení, označení prováděných listinných důkazů, usnesení podle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, usnesení o odročení jednání), dohoda se však vztahuje pouze na změnu usnesení dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu.

[24] Pro výše uvedené skutečnosti je třeba označit dohodu o vině a kárném opatření za nesprávnou (§ 314r odst. 2 trestního řádu ve spojení s § 25 kárného zákona). Kárný soud proto výrokem II tohoto rozhodnutí návrh na schválení dohody o vině a kárném opatření odmítl.

[25] Důvody pro rozhodnutí o odmítnutí návrhu na schválení dohody o vině a kárném opatření jsou současně ve smyslu § 314r odst. 3 trestního řádu výhradami k dohodě, jež tímto kárný soud sděluje kárné navrhovatelce a kárně obviněné. Strany kárného řízení tak mohou se zohledněním těchto výhrad navrhnout kárnému soudu nové znění dohody o vině a kárném opatření. K tomu jim kárný soud poskytuje lhůtu jednoho měsíce (výrok III rozhodnutí), jinak bude kárný soud pokračovat ve „standardním“ kárném řízení dle kárného zákona a trestního řádu.

[26] V této souvislosti kárný soud kárnou navrhovatelku vyzývá, aby jednoznačně sdělila, zda trvá na projednání skutků, resp. jejich částí, jež byly obsaženy v původním návrhu ve spojení s jeho doplněním a které nebyly zahrnuty do dohody o vině a kárném provinění (resp. nebudou zahrnuty do případné nové dohody o vině a kárném provinění) a nebyly vzaty zpět – viz výše odstavce [22] a [23]. Pokud tomu tak není, nechť je zahrne do případné budoucí dohody, anebo vezme návrh i v tomto rozsahu zpět tak, aby byl zcela vyčerpán. V dalších podáních týkající se této věci nechť strany pro přehlednost a jednoznačnou identifikaci skutků, které byly, jsou či zůstanou předmětem řízení, zachovávají číslování skutků z doplnění kárného návrhu ze dne 30. 9. 2020.

Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.

V Brně dne 22. března 2021

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.


předseda kárného senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru