Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Tz 41/2017Rozsudek NS ze dne 09.08.2017

HeslaŘízení o stížnosti
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:8.TZ.41.2017.1
Dotčené předpisy
§ 2 odst. 5, 6 tr. ř.|§ 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.

přidejte vlastní popisek

8 Tz 41/2017-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2017 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Bláhy a soudkyň JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. K. proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, a rozhodl takto:

Podle § 268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného R. K.

Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje. Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

1. Komisařka Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územního odboru České Budějovice, Služby kriminální policie a vyšetřování usnesením ze dne 29. 9. 2016, č. j. KRPC-69791-65/TČ-2016-020172, podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájila trestní stíhání obviněného R. K. (dále jen „obviněný“) pro skutky tam blíže popsané, které právně kvalifikovala jako přečiny ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a podvodu podle § 209 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

2. Toto usnesení bylo v opise doručeno obviněnému dne 3. 10. 2016 a jeho obhájci Mgr. Adamu Smrčkovi dne 25. 10. 2016. Obviněný prostřednictvím tohoto obhájce podal proti němu stížnost, kterou státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen „státní zástupce“) usnesením ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, zamítl podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděně podanou. V jeho odůvodnění m. j. uvedl, že usnesení o zahájení trestního stíhání bylo doručeno obviněnému dne 3. 10. 2016 a jeho obhájci dne 25. 10. 2016. Protože dne 28. 10. 2016 (v pátek), kdy by jinak obviněnému končila třídenní zákonná lhůta, byl státní svátek, posunul se poslední den k podání stížnosti na pondělí dne 31. 10. 2016. Obviněný však podal prostřednictvím obhájce stížnost teprve v úterý dne 1. 11. 2016, tedy po uplynutí zákonné lhůty k podání řádného opravného prostředku.

3. Proti označenému usnesení státního zástupce podal ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona, v níž vyslovil názor, že napadeným rozhodnutím byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.

4. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti poznamenal, že ačkoliv státní zástupce správně zjistil poslední den lhůty pro podání stížnosti proti shora zmíněnému rozhodnutí policejního orgánu – pondělí dne 31. 10. 2016, při zjišťování přesného okamžiku, kdy byla stížnost podána, resp. doručena do datové schránky policejného orgánu, pochybil, když vyšel z toho, že obhájce obviněného podal stížnost teprve 1. 11. 2016. Z dokladu o doručení datové zprávy, který měl k dispozici, totiž jednoznačně vyplývá, že stížnost byla do datové schránky příjemce – Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje – dodána již v pondělí dne 31. 10. 2016; tímto dnem byla stížnost obviněného (v poslední den zákonné lhůty) doručena.

5. Zamítnutí stížnosti státním zástupcem jako podané opožděně proto nebylo důvodné. Jeho postupem došlo k porušení zákona v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného, neboť mu bylo odepřeno věcné přezkoumání jeho stížnosti. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a konečně aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

6. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen.

7. Podle § 2 odst. 5, věty první, tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.

8. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

9. Podle § 143 odst. 1 tr. ř. stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§ 137); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho zákonnému zástupci nebo obviněnému, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

10. Podle § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.

11. Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že shora zmíněná ustanovení trestního řádu v posuzované trestní věci respektována nebyla, neboť státní zástupce svým (shora citovaným) usnesením zamítl podle 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděnou stížnost, která byla ve skutečnosti podána včas. Z obsahu trestního spisu totiž vyplývá, že usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne 3. 10. 2016 a jeho obhájci, advokátu Mgr. Adamu Smrčkovi dne 25. 10. 2016. Jelikož třídenní lhůta k podání stížnosti běží v případě, je-li usnesení oznamováno jak obviněnému, tak i jeho obhájci, od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději (srov. výše citovaný § 143 odst. 1 tr. ř.), připadl konec lhůty k podání stížnosti s ohledem na § 60 odst. 3 tr. ř. na den 31. 10. 2016. Tuto okolnost sice státní zástupce správně zjistil, ale v rámci svých dalších úvah chybně vyhodnotil okamžik, kdy stížnost byla obhájcem obviněného skutečně podána.

12. Podle § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Podle § 17 odst. 4 citovaného zákona nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.

13. K tomu je vhodné poznamenat, že výše naznačený způsob doručování se netýká situace, kdy fyzická či právnická osoba takto doručuje dokument orgánu veřejné moci, nýbrž se vztahuje na opačný případ – na doručování fyzickým a právnickým osobám orgánem veřejné moci. Pro doručování datové zprávy orgánu veřejné moci (srov. § 18 zákona č. 300/2008 Sb.), ač to není v zákoně výslovně uvedeno, platí, že dodání je postaveno naroveň doručení, resp. okamžikem dodání je podání doručeno. Tento názor nalézá oporu v judikatuře (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, sp. zn. 9 Afs 28/2010; nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3518/11, III. ÚS 3036/12 a II. ÚS 3643/11; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 8 Tz 20/2014) a současně koresponduje i s vyhláškou č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, jakož i s instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 133/2012-OD-ST, kterou se upravuje jednotný postup podatelny při příjmu a ověřování datových zpráv a dokumentů v nich obsažených. Podle § 3 odst. 1, věty první, citované vyhlášky dokument v digitální podobě se považuje za dodaný veřejnoprávnímu původci, je-li dostupný podatelně. Podle § 2 odst. 7, věty druhé, citované instrukce dokument doručovaný prostřednictvím datové schránky se považuje za dodaný a doručený, jakmile podání bylo dodáno do datové schránky organizace.

14. Současně je zapotřebí uvést, že k zachování zákonné lhůty k podání stížnosti oprávněné osoby proti usnesení policejního orgánu postačí, pokud stížnost podaná proti tomuto usnesení a adresovaná příslušnému policejnímu orgánu byla včas doručena do datové schránky centrálního úložiště zřízeného na krajském ředitelství Policie České republiky, které je nadřízeným orgánem tohoto policejního orgánu, a to bez ohledu na skutečnost, zda a kdy byla následně dodána do datové schránky policejního útvaru, jehož orgán napadené usnesení vydal, nebo jestli mu byla doručena jiným způsobem (k tomu srov. rozhodnutí č. 51/2013 Sb. rozh. tr.).

15. S ohledem na shora rozvedené důvody Nejvyšší soud nejprve podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2016, č. j. ZT 571/2016-20, byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného, poté podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a konečně podle § 270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. 8. 2017

JUDr. Jan Bláha

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru