Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Tdo 964/2020Usnesení NS ze dne 30.09.2020

HeslaKrádež
Porušování domovní svobody
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:8.TDO.964.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku

§ 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

8 Tdo 964/2020-1925

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2020 o dovolání obviněného L. Š., nar. XY v XY, Slovenská republika, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kuřim, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 8 To 102/2020, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 2 T 9/2017, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. Š. odmítá.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 5. 12. 2019, č. j. 2 T 9/2017-1790, byl obviněný L. Š. (dále též jen „obviněný“, případně „dovolatel“) uznán vinným, že

1. (jednání pod bodem 3. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 21. 6. 2016 na XY ulici ve XY, okr. Žďár nad Sázavou, neoprávněně bez užití zjevného násilí vnikl do společných prostor bytového domu čp. XY, kde odcizil ke škodě M. D., nar. XY, z neuzamčené kočárkárny dětské jízdní kolo zn. Superior a z neuzamčené chodby u sklepních kójí dámské jízdní kolo zn. Felt obě v celkové hodnotě nejméně 22 500 Kč a následně ke škodě S. v. d. XY, XY, IČ XY, po rozbití skleněné výplně bezpečnostní schránky z ní odcizil klíč od vstupních a bočních dveří do domu v hodnotě 150 Kč a poškozením skleněné výplně jim způsobil další škodu ve výši 10 Kč, a další škodu způsobil obstaráváním klíčů

2. (jednání pod bodem 7. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 28. 7. 2016 na ulici XY v XY, okr. Blansko, po překonání uzamčení zadních vstupních dveří neoprávněně vnikl do bytového domu čp. XY, kde po vypáčení dveří kočárkárny odcizil jízdní kolo zn. Author, čímž poškozené M. L., nar. XY, způsobil škodu ve výši nejméně 7 650 Kč a poškozenému S. v. j. XY XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY XY, XY XY, IČ XY, způsobil škodu poškozením dveří ve výši nejméně 1 270 Kč,

3. (jednání pod bodem 9. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 17. 8. 2016 v dopoledních hodinách na ulici XY ve XY, okr. Žďár nad Sázavou, po vypáčení vstupních dveří neoprávněně vnikl do sklepních prostor bytového domu čp. XY, kde nezjištěným způsobem překonal uzamčené dveře do chodby vedoucí mimo jiné i ke sklepní místnosti poškozeného M. Z., nar. XY, odkud k jeho škodě odcizil pánské jízdní kolo nezjištěné značky v hodnotě nejméně 4 250 Kč a poškozením zámku dveří mu způsobil další škodu ve výši nejméně 70 Kč,

4. (jednání pod bodem 10. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

v době od 13:00 hodin dne 17. 8. 2016 do 07:15 hodin dne 18. 8. 2016 na XY ve XY, okr. Žďár nad Sázavou, po vypáčení bočních dveří neoprávněně vnikl do sklepních místností bytového domu čp. XY, kde po překonání uzamčení neoprávněně vnikl do sklepní místnosti M. M., nar. XY, odkud mu odcizil lahve s různými značkami destilátů a vína, plechovky s limonádou, stelivo pro kočky, tablety do myčky, konzervy s vepřovým masem, vrtačku nezjištěné značky v kufru s příslušenstvím, přímočarou pilu nezjištěné značky a sady vrtáků vše v celkové hodnotě nejméně 6 010 Kč,

5. (jednání pod bodem 11. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 25. 8. 2016 na ulici XY v XY, okr. Brno-venkov, neoprávněně vnikl do společných prostor bytového domu čp. XY, kde po vypáčení dveří uzamčených petlicí s visacím zámkem vniknul do sklepní kóje J. C., nar. XY, odkud jí odcizil dámské kolečkové brusle nezjištěné značky v hodnotě nejméně 1 650 Kč a poškozením petlice jí způsobil další škodu ve výši nejméně 160 Kč,

6. (jednání pod bodem 12. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 2. 9. 2016 v obci XY, okr. Havlíčkův Brod, neoprávněně vnikl do společných prostorů bytového domu čp. XY, kde prošel ke sklepní kóji manželů D. S., nar. XY, a M. S., nar. XY, odkud po vypáčení dveří k jejich škodě odcizil pánské jízdní kolo zn. Giant v hodnotě nejméně 28 950 Kč a dámské jízdní kolo zn. Focus v hodnotě nejméně 21 150 Kč a poškozením dveří jim způsobil škodu ve výši nejméně 140 Kč,

7. (jednání pod bodem 13. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 13. 9. 2016 v době od 12:00 hodin do 17:30 hodin na ulici XY v XY, neoprávněně nezajištěnými dveřmi vstoupil do suterénu bytového domu čp. XY, kde prošel ke sklepní kóji K. K., nar. XY, ze které po překonání dveří uzamčených visacím zámkem odcizil k jeho škodě, kromě tohoto zámku, lahve s různými značkami alkoholu, vrtačku zn. Narex, vrtačku zn. Black&Decker a plastový kufr s nářadím, vše v celkové hodnotě nejméně 4 680 Kč,

8. (jednání pod bodem 14. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

v době od 21:00 hodin dne 15. 9. 2016 do 05:30 hodin dne 16. 9. 2016 na ulici XY v XY, okr. Třebíč, neoprávněně vnikl do společných prostor bytového domu čp. XY a sušárny, odkud po překonání uzavřených dveří odcizil krosové jízdní kolo zn. Leader Fox s příslušenstvím, čímž způsobil R. B., nar. XY, škodu v celkové výši nejméně 15 550 Kč,

9. (jednání pod bodem 15. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

v době od 19:00 hodin dne 11. 9. 2016 do 09:00 hodin dne 17. 9. 2016 na XY v XY, neoprávněně vnikl do suterénu bytového domu čp. XY, kde po vypáčení petlice dveří vnikl do sklepní kóje P. D., nar. XY, odkud k jeho škodě odcizil křovinořez zn. Oleomac a vrtací kladivo zn. OK, vše v celkové výši nejméně 4 210 Kč a poškozením zařízení mu způsobil další škodu ve výši nejméně 120 Kč,

10. (jednání pod bodem 16. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

v době od 20:00 hodin dne 7. 9. 2016 do 09:00 hodin dne 18. 9. 2016 v obci XY, okr. Žďár nad Sázavou, po překonání vstupních dveří neoprávněně vnikl do suterénu bytového domu čp. XY, kde z kolárny odcizil jízdní kola zn. Merida, zn. Pells a zn. Superior, čímž způsobil J. J., nar. XY, škodu v celkové výši nejméně 33 800 Kč,

11. (jednání pod bodem 17. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

v době od 20:00 hodin dne 22. 9. 2016 do 08:30 hodin dne 26. 9. 2016 na ulici XY v XY, okr. Třebíč, po překonání uzamčených vstupních dveří neoprávněně vnikl do bytového domu čp. XY, kde se vloupal do sklepní kóje P. P., nar. XY, odkud odcizil 20 kilogramových sklenic medu, čímž mu způsobil škodu ve výši nejméně 2 400 Kč,

12. (jednání pod bodem 19. obžaloby a rozsudku z 29. 5. 2018)

dne 3. 10. 2016 kolem 13:00 hod. na XY v XY, okr. Hodonín, neoprávněně vnikl do bytového domu čp. XY, kde po překonání uzamčených vstupních dveří neoprávněně vnikl do sklepní kóje A. A., nar. XY, odkud k její škodě odcizil potraviny, zejména cukr, fazole, sirupy a rostlinné oleje, v celkové hodnotě nejméně 679 Kč,

a tímto jednáním ad 1. - 19. způsobil škodu - odcizením ve výši 154 899 Kč a

- poškozením ve výši 500 Kč.

2. Takto popsané jednání obviněného soud prvního stupně právně kvalifikoval jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku a jako přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to mu podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3,5 (tři a půl) roku, pro jehož výkon jej zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou, a podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 90 Kč (celkově 9 000 Kč), přičemž podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by ve stanovené době nebyl peněžitý trest vykonán, stanovil náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců. Následně soud rozhodl podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. o uplatněných nárocích celé řady poškozených fyzických i právnických osob na náhradu škody. Dalším výrokem nalézací soud podle § 226 písm. c) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby ze 7 skutků, v nichž obžaloba spatřovala dílčí útoky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že by tyto dílčí skutky spáchal obviněný. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. soud odkázal příslušné poškozené s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

3. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání. Z jeho podnětu Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 8 To 102/2020, podle § 258 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu odnětí svobody. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, pro jehož výkon jej zařadil podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

4. Pro úplnost je vhodné připomenout, že se jednalo již o druhá rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu v této trestní věci. Prvním rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 5. 2018, č. j. 2 T 9/2017-1557, byl obviněný L. Š. uznán vinným jednáním popsaným ve skutkové větě výroku, skládajícím se z celkem 19 dílčích skutků. Toto jednání soud prvního stupně právně kvalifikoval jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a jako přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to mu podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3,5 (tři a půl) roku, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, kdy se jednalo o dlouhý seznam věcí (většinou různého nářadí) vyjmenovaných pod body A. – D. Nakonec soud prvního stupně rozhodl podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody.

5. Proti právě zmíněnému (prvému) rozsudku podal obviněný odvolání směřující do všech jeho výroků. To samé učinil také státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou, jenž svým podáním napadl (v neprospěch obviněného) výrok o trestu. Z jejich podnětu Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 8 To 310/2018, podle § 258 odst. 1 písm. b), c) tr. ř. zrušil napadený rozsudek nalézacího soudu v celém jeho rozsahu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného uznal vinným ze spáchání 12 dílčích skutků, které právně posoudil jako přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to mu podle § 205 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3,5 (tři a půl) roku, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 100 denních sazeb po 90 Kč (celkově 9 000 Kč), přičemž podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku pro případ, že by ve stanovené době nebyl peněžitý trest vykonán, mu vyměřil náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců. Poté podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 1, 2 tr. ř. rozhodl o náhradě škody poškozeným z předmětných 12 útoků. Následujícím výrokem soud druhého stupně podle § 226 písm. c) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby ze 7 skutků (původně odsouzených soudem prvního stupně), v nichž byly spatřovány dílčí skutky pokračujícího přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že by tyto dílčí skutky spáchal obviněný. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. odkázal příslušné poškozené s jejich nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

6. Obviněný nesouhlasil ani s prvním rozhodnutím odvolacího soudu a napadl jej dovoláním. Na jeho základě Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. (tj. že bylo porušeno právo dovolatele na obhajobu) podle § 265k odst. 1 tr. ř. obě rozhodnutí nižších soudů zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

7. Ve věci tak následovala další rozhodnutí nalézacího i odvolacího soudu, citovaná v úvodních pasážích tohoto usnesení. Obviněný se však ani s druhým rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu prostřednictvím svého obhájce JUDr. Miloše Jirmana dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

8. Svou první výhradu dovolatel vznesl proti zjištěné výši škody, způsobené posuzovanou trestnou činností. Poukázal na skutečnost, že někteří svědci, opětovně vyslechnutí nalézacím soudem, specifikovali údaje o pořizovacích cenách, stáří a rozsahu užívání odcizených jízdních kol. Na základě toho ostře nesouhlasil s jejich oceněním, k němuž dospěl Ing. Vladimír Zadina v jeho odborném vyjádření. Obviněný namítal, že hodnota předmětných kol musela být mnohem nižší. Zdůraznil, že cenu odcizených věcí a tím i výši škody bylo potřeba zcela nepochybně zjistit. Pokud však z opakovaných výpovědí svědků vyplynula zcela evidentní nesprávnost ocenění učiněného v odborném vyjádření, nebylo možno dospět k právním závěrům o vzniku škody, resp. její výši. Proto dovolatel opakovaně navrhoval výslech zpracovatele odborného vyjádření. S tím se odvolací soud vypořádal zcela nelogicky, když poukázal na průběh hlavního líčení ze dne 20. 2. 2017, avšak extrémní nesoulad mezi obsahem výpovědí poškozených a oceněním jízdních kol vyplynul až z jejich výpovědí konaných u hlavních líčení v roce 2019. Nelze ani opomenout, že obviněnému je kladeno za vinu odcizení mimo jiné i sedmi jízdních kol. Bylo-li u dvou z nich zjištěno zcela chybné ocenění, lze předpokládat, že tomu tak bylo i u ostatních, a v takovém případě by byla disproporce ohledně výše způsobené škody pro právní závěry naprosto zásadní.

9. Dovolatel znovu poukázal i na fakt, že soud prvního stupně nepostupoval důsledně v souladu s § 2 odst. 6 tr. ř. Neexistuje totiž žádný přímý důkaz a nejsou k dispozici žádné výsledky z operativně technických prostředků, které by jej ztotožňovaly s pachatelem na konkrétních místech. Je-li zdůrazňována hodnota kamerových záznamů, pak tyto neprokazují nic jiného, než že auto obviněného projelo danými obcemi. Přitom z pouhé přítomnosti jeho vozidla v obci nelze dovodit, že by se právě on dopustil trestného činu, když se zde mohl vyskytovat z různých důvodů, které ve své výpovědi popisoval. Navíc z těchto záznamů většinou nevyplývá, že by vozidlo řídil on sám. Ani dobu záznamu nelze jednoznačně přiřadit k době spáchání trestné činnosti, neboť poškození nebyli zpravidla schopni upřesnit, kdy ke vloupání do jejich sklepních prostor došlo. Doba vloupání tak byla následně přiřazována k termínu, ve kterém bylo vozidlo obviněného v obci zaznamenáno. Obhajoba rovněž opakovaně požadovala, aby bylo vysvětleno, jakým způsobem byly technické prostředky – chemické stopy použity a zda jimi lze spolehlivě usvědčit osobu, proti níž byly užity. Jediný v tomto ohledu provedený důkaz, tj. výslech L. K. považoval dovolatel za nedostatečný a domáhal se výslechu osob z Útvaru zvláštních činností, které tuto činnost fakticky vykonaly. Zůstalo tedy neobjasněno, zda se lze na zmíněné prostředky spolehnout a jakým způsobem mohou být chemické stopy přeneseny. Nadto se jedná pouze o podpůrný důkaz, který sám o sobě nemůže vést k usvědčení pachatele.

10. V neposlední řadě dovolatel připomněl, že trestní řízení proti němu vedené bylo pravomocně skončeno až po třech letech a sedmi měsících. V této souvislosti odkázal na čl. 6 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách i čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, které zaručují právo každého, aby jeho věc byla projednána nezávislým a nestranným soudem v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. Toto právo obviněného bylo (bez jakéhokoliv jeho přičinění) v trestním řízení porušeno, což mělo na jeho osobu fatální důsledky. Proto v závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 8 To 102/2020, a odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

11. Dovolání obviněného bylo v souladu s ustanovením § 265h odst. 2 tr. ř. dne 4. 9. 2020 doručeno v opise Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Případné vyjádření některého ze zde činných státních zástupců však Nejvyšší soud neměl ke dni svého rozhodnutí k dispozici.

12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. přípustné. Bylo učiněno osobou oprávněnou, tedy obviněným prostřednictvím obhájce, jak ukládá § 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., a to v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném podle § 265e odst. 1, 2 tr. ř. Splňuje také obsahové náležitosti předepsané v § 265f odst. 1 tr. ř.

13. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., posoudil Nejvyšší soud dále otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

14. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Vedle těchto vad lze vytýkat též nesprávné zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Již ze samotné dikce tohoto zákonného ustanovení je zřejmé, že opravňuje Nejvyšší soud k přezkoumání otázek hmotně právních (ať již práva trestního či jiných právních odvětví) nikoliv však procesních. Proto v jeho rámci v zásadě nelze napadat proces dokazování jako celek ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na to ani rozporovat skutková zjištění, která soudy obou stupňů na základě provedeného dokazování učinily. Z nich je dovolací soud naopak povinen vycházet a pouze v jejich rámci může zvažovat právní posouzení skutku. V opačném by totiž suploval činnost soudu druhého stupně (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, III. ÚS 282/03, II. ÚS 651/02 aj.). V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. ř.) a stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. ř.).

15. Z právě popsaného zákonného rozsahu uplatněného dovolacího důvodu je patrné, že námitky obviněného jej nemohou svým obsahem naplnit. Evidentně totiž nesměřují proti hmotněprávnímu posouzení jeho jednání v té podobě, jak je zjistily oba soudy nižších stupňů. Ve skutečnosti jsou zaměřeny primárně proti učiněným skutkovým závěrům, popřípadě způsobu hodnocení provedených důkazů s tím, že jejich jediným cílem je nastínit vlastní verzi dovolatele o průběhu skutkového děje, tedy konkrétně že se předmětných skutků vůbec nedopustil, případně že byla nesprávně stanovena výše způsobené škody. Dovolání je ovšem mimořádným opravným prostředkem, které po vyčerpání řádných opravných prostředků, umožňuje již jen omezený přezkum napadených rozhodnutí. Z tohoto důvodu není Nejvyšší soud v dovolacím řízení povolán k revizi skutkových zjištění a jejich případných vad, a to na základě žádného ze zákonem taxativně vymezených dovolacích důvodu zakotvených v § 265b tr. ř. Ze skutkového stavu ustáleného soudy nižších instancí je proto povinen striktně vycházet a pouze v jeho rámci posuzovat námitky dotýkající se otázek hmotného práva. Směřují-li výhrady obviněného proti skutkovým zjištěním, je Nejvyšší soud oprávněn a ve své podstatě i povinen tyto odmítnout, aniž by se jimi jakkoliv zabýval po věcné stránce.

16. Je ovšem vhodné doplnit, že zásah do skutkových zjištění je možno i v dovolacím řízení mimořádně a zcela výjimečně připustit, a to v případě tzv. extrémního rozporu mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními soudů, jehož důsledkem je porušení základních principů spravedlivého procesu. Ani Nejvyšší soud totiž nemůže ignorovat stav, kdy nesprávnou realizací důkazního řízení dojde k zásahu ústavně garantovaných práv a svobod obviněného. K tomu srov. např. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikované pod č. 40/2014 Sb.

17. Dovolatel vytýkal extrémní rozpor pouze ve vztahu ke zjištěné částce způsobené škody. Ten měl podle jeho názoru vyvstat až v obnoveném hlavním líčení (tj. po zrušení původních rozhodnutí Nejvyšším soudem), kdy se měly závěry odborného vyjádření o hodnotě odcizených věcí (z roku 2016) dostat do příkrého nesouladu s novými informacemi z úst některých poškozených (z roku 2019), jimiž měli specifikovat údaje o stáří, pořizovacích cenách a rozsahu užívání dvou jízdních kol. K tomu je nutno poznamenat, že ve skutečnosti se o žádné nové a převratné informace, způsobilé zvrátit výsledky provedeného ocenění, nejednalo. Z odborného vyjádření na č. l. 319 – 333 spisu vyplývá, že jeho zpracovatel Ing. Vladimír Zadina z údajů o stáří předmětných jízdních kol vycházel (v jednom případě dokonce uváděl starší datum pořízení než obhajoba), kalkuloval také s jejich vybavením či případným poškozením a z logiky věci též určitým opotřebením. Opětovným výslechem svědků koncem roku 2019 tak nemohlo dojít k jakémukoliv zpochybnění výsledků odborného vyjádření, natož aby se v tomto směru projevil byť jen náznak extrémního rozporu. Lze tedy uzavřít, že výše způsobené škody byla zjištěna ústavně konformním způsobem.

18. Další výhrady obviněného zpochybňující výpovědní hodnotu ostatních provedených důkazů (zejména kamerových záznamů a užití chemické látky) jsou všem ve věci činným soudům známy již od počátku tohoto trestního řízení. Proto se jimi opakovaně zabývaly a vždy se s nimi uspokojivě vyrovnaly. Zcela správně přitom poukazovaly zejména na provázanost jednotlivých důkazů, které nelze pojímat izolovaně, jak to na svou obhajobu činí dovolatel. Nejvyšší soud nemá, co by k danému tématu více doplnil, proto považuje za dostačující v podrobnostech odkázat např. na strany 11 až 12 napadeného rozsudku odvolacího soudu, kde je této problematice věnována značná pozornost.

19. Poslední námitka obviněného se týkala průtahů trestního řízení. Rovněž její charakter je procesní a nikoliv hmotněprávní, a tudíž ji nelze podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Je možno ji hodnotit pouze z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces, což deklaroval i sám dovolatel. Nejvyšší soud je však toho názoru, že doba přibližně tří a půl roku není nikterak nepřiměřená, zejména s ohledem na rozsah posuzované trestné činnosti, tj. více skutků a z toho plynoucí nutnost vyslechnout vyšší počet poškozených. Hlavním důvodem prodloužení řízení bylo bezpochyby zrušení původních rozhodnutí soudů nižších stupňů Nejvyšším soudem, to se ovšem stalo právě ve snaze zachovat právo obviněného na spravedlivý proces, konkrétně umožnit mu plně realizovat své ústavně zaručené právo na obhajobu. Jednalo se tedy o rozhodnutí učiněné ve prospěch jeho základních práv. Proto ani v době trvání předmětného trestního řízení nelze spatřovat zásah do základních principů spravedlivého procesu ve smyslu ústavního pořádku České republiky nebo mezinárodních smluv.

20. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.] dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Proto ani nepostupoval podle § 265i odst. 3 tr. ř. a nepřezkoumával napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející. Přitom je nutné uvést, že takový aplikační postup nezasáhl do základních práv dovolatele, a tudíž není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 180/03 a sp. zn. I. ÚS 55/04, v nichž tento soud vyslovil výhrady k extenzivnímu výkladu § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. ze strany Nejvyššího soudu.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. 9. 2020

JUDr. Jan Bláha

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru