Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

8 Tdo 500/2017Usnesení NS ze dne 24.05.2017

HeslaHodnocení důkazů
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:8.TDO.500.2017.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 2 odst. 5,6 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

8 Tdo 500/2017-27

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 5. 2017 o dovolání obviněného P. M., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 6 To 199/2016, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 T 19/2014, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. M. odmítá.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 1 T 19/2014, byl obviněný P. M. uznán vinným jednak zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku [ad body 2) až 9)], dílem podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [ad body 2) a 3)], jednak přečinem porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Za to a za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, pro který byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 4 T 206/2013, pravomocným dnem 10. 6. 2014, byl podle § 205 odst. 4 tr. zákoníku, § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. 4 T 206/2013, pravomocného dne 10. 6. 2014, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Naproti tomu byl obviněný podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem pro skutek, ve kterém byly spatřovány dílčí útoky pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, dílem podle § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, jednak dílčí útoky pokračujícího přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, 2 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a jednak dílčí útoky pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný. V dalším bylo rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněného J. A., jakož i nárocích poškozených na náhradu škody (§ 228 odst. 1, § 229 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. ř.).

2. Citovaný rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný P. M. odvoláním, které zaměřil proti jeho odsuzující části. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 6 To 199/2016, bylo toto odvolání podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.

3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný označené trestné činnosti dopustil tím, že se spoluobviněným J. A. společně po předchozí vzájemné dohodě:

1) v době od 20:00 hodin dne 19. 3. 2013 do 11:00 hodin dne 20. 3. 2013 v Ú. n. L., ul. H. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci a srozuměni se skutečností, že svým jednáním poruší domovní svobodu jiné osoby, vnikli po vyšplhání do výšky 400 cm po hromosvodu bytového domu na balkón náležící k bytu číslo ... v užívání poškozených J. Č., a J. Č., napadený balkón prohledali a odcizili zde ke škodě jmenovaných poškozených z hrnce s jídlem 4 vařené papriky plněné masem v celkové hodnotě nejméně 100 Kč (4x 25 Kč),

2) v přesné nezjištěné době od 16. 6. 2013 do 14:25 hodin dne 17. 6. 2013 v době nouzového stavu vyhlášeného pro Ústecký kraj dne 2. 6. 2013 rozhodnutím vlády České republiky číslo 140/2013 Sb., který byl zrušen dne 28. 6. 2013 ve 24:00 hodin rozhodnutím vlády České republiky č. 172/2013 Sb. ze dne 19. 6. 2013, v Ú. n. L., ul. J. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po vypáčení zámku uzamčených dveří pomocí šroubováku na balkón mezi pátým a šestým nadzemním podlažím bytového domu a odcizili odtud ke škodě poškozené I. S., pánské triko Lacoste modré barvy v hodnotě 120 Kč, pánské triko s nápisem Australia v hodnotě 120 Kč a pánské triko tmavé barvy bez nápisu v hodnotě 120 Kč, takže tímto svým jednáním jí způsobili škodu na odcizených věcech v celkové výši 360 Kč a škodu poškozením ve výši 400 Kč,

3) v době od ranních hodin dne 22. 6. 2013 do 19:30 hodin dne 23. 6. 2013 v době nouzového stavu vyhlášeného pro Ústecký kraj dne 2. 6. 2013 rozhodnutím vlády České republiky číslo 140/2013 Sb., který byl zrušen dne 28. 6. 2013 ve 24:00 hodin rozhodnutím vlády České republiky č. 172/2013 Sb., dne 19. 6. 2013 v Ú. n. L., ul. K. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po vypáčeni zámku uzamčených dveří pomoci šroubováku na balkón v mezipatře mezi čtvrtým a pátým nadzemním podlažím bytového domu a odcizili odtud ke škodě poškozeného P. P., 2x džíny modré barvy v hodnotě 1.350 Kč, 1x modré tričko s límečkem v hodnotě 180 Kč, spací pytel zn. Mumie v hodnotě 400 Kč, 2x dámské pracovní tričko černé barvy s nápisem Divolt v hodnotě 100 Kč (2x 50 Kč), takže mu tímto svým jednáním způsobili škodu na odcizených věcech v celkové výši nejméně 2 030 Kč, a dále způsobili Společenství Kmochova 3173/38, 3174/40. 3175/42 v Ústí nad Labem, se sídlem Kmochova 3174/40, Ústí nad Labem, IČ: 25436562, škodu poškozením ve výši 1 000 Kč,

4) v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách dne 1. 7. 2013 do 7:45 hodin dne 2. 7. 2013 v Ú. n. L., ul. K. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po překonání zaslepeného otvoru pro umístění kliky pomocí šroubováku na balkón v mezipatře mezi nultým a prvním nadzemním podlažím bytového domu a odcizili odtud ke škodě poškozené M. K., 3x džíny v hodnotě 2 750 Kč,

5) v přesně nezjištěné době ve večerních hodinách dne 1. 7. 2013 do 7:45 hodin dne 2. 7. 2013 v Ú. n. L., ul. K. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po překonání zaslepeného otvoru pro umístění kliky pomocí šroubováku na balkón v mezipatře mezi třetím a čtvrtým nadzemním podlažím bytového domu a odcizili odtud ke škodě poškozené H. V., pánské džíny modré barvy v hodnotě 600 Kč, tepláky černé barvy v hodnotě 100 Kč, dámskou mikinu Fishbone s kapucí v hodnotě 600 Kč, 4 pánské trenýrky v celkové hodnotě 100 Kč a 4 páry pánských ponožek v celkové hodnotě 80 Kč, takže jí tímto svým jednáním způsobili škodu na odcizených věcech v celkové výši nejméně 1 480 Kč,

6) dne 2. 7. 2013 v čase od 03:30 hodin do 6:00 hodin v Ú. n. L., ul. K. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po překonání zaslepeného otvoru pro umístění kliky pomocí šroubováku na balkón v mezipatře mezi nultým a prvním nadzemním podlažím bytového domu a odcizili odtud ke škodě poškozené P. J., dámskou mikinu ED Hardy černé barvy s potiskem motýla oranžovo-žluto-zelené barvy na zádech v hodnotě nejméně 1 430 Kč a poškozením kliky včetně zámku ve výši 1 000 Kč,

7) dne 15. 7. 2013 v čase okolo 03:00 hodin v Ú. n. L., ul. J. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po vypáčení uzamčeného zámku plastových dveří pomocí šroubováku na balkón v mezipatře mezi prvním a druhým nadzemním podlažím bytového domu a odcizili odtud ke škodě poškozeného T. P., 2 prostěradla oranžové barvy v hodnotě 1 100 Kč, 2 povlečení na deku a polštář šedé a bílé barvy v hodnotě 1 850 Kč, 2 prošívané podložky na postel PriceStar v hodnotě 930 Kč, takže mu tímto svým jednáním způsobili škodu na odcizených věcech v celkové výši nejméně 3 890 Kč a dále škodu poškozením kliky ve výši 500 Kč,

8) dne 30. 7. 2013 v čase okolo 23:55 hodin v Ú. n. L., ul. Š. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci vnikli po vyšplhání po hromosvodu do výšky 210 cm na zábradlí mezibalkónu v prvním nadzemním podlaží bytového domu, pomocí šroubováku roztrhli síť proti holubům, sáhli do prostoru mezibalkónu a odcizili odtud ke škodě poškozeného M. V., dámskou hedvábnou halenku bílé barvy v hodnotě 350 Kč, dámský pletený vlněný svetr bílé barvy zdobený barevnými proužky v hodnotě 560 Kč a 2 dámská trička bílé barvy v hodnotě 420 Kč, takže mu tímto svým jednáním způsobili škodu na odcizených věcech v celkové výši nejméně 1 330 Kč a poškozením sítě proti holubům ve výši 500 Kč,

9) v přesně nezjištěné době od 1. 8. 2013 do 03:50 hodin dne 2. 8. 2013 v Ú. n. L., ul. D. h. č. ..., v úmyslu odcizit cizí věci a srozuměni se skutečností, že svým jednáním poruší domovní svobodu jiné osoby, vnikli po vyšplhání po hromosvodu do výšky 210 cm na balkón bytu číslo 1 v užívání poškozené L. H., a odcizili odtud ke škodě jmenované poškozené mikinu Nord Blanc fialové barvy v hodnotě 840 Kč a dětskou šusťákovou bundu Lewro modré barvy v hodnotě 850 Kč, takže jí tímto svým jednáním způsobili škodu na odcizených věcech v celkové výši nejméně 1 690 Kč,

a obviněný P. M. se jednání pod bodem 2) až 9) dopustil přes skutečnost, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 5. 2013, sp. zn. 6 T 86/2013, právní moc dne 28. 5. 2013, odsouzen pro spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 9 měsíců, podmíněně odloženému na zkušební dobu v trvání 18 měsíců.

II. Dovolání a vyjádření k němu

4. Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 6 To 199/2016, podal obviněný P. M. prostřednictvím své obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání, v němž odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítl, že dovolání směřuje proti výroku, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 1 T 19/2014. Měl za to, že citovaný rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

5. Obviněný nesouhlasil se závěrem krajského soudu, že bylo prokázáno, že se jednání popsaného ve skutkové větě výroku o vině dopustil. Trestnou činnost popřel a jeho vina byla postavena na jediném důkazu, a to výpovědi spoluobviněného J. A., který jej za pachatele sice označil, ovšem nebyl schopen podrobně popsat jednotlivé dílčí útoky. Ve výpovědi učiněné pouhých několik měsíců po spáchání trestné činnosti toliko obecně uvedl, že on hlídal a obviněný lezl na balkony, z nichž něco odcizoval. Navíc nelze přehlédnout, že se doznal i ke skutku, který s ohledem na svůj pobyt v zahraničí nemohl spáchat. Obviněný uzavřel, že skutkový stav věci nebyl zjištěn bez důvodných pochybností.

6. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 7. 2016, sp. zn. 6 To 199/2016, a rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 1 T 19/2014, a věc Okresnímu soudu v Ústí nad Labem přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Současně požádal o odklad výkonu dovoláním napadeného rozhodnutí.

7. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že Nejvyšší státní zastupitelství se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.

III. Přípustnost dovolání

8. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle § 265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu § 265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

IV. Důvodnost dovolání

9. Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvody uvedené v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Odvolání obviněného bylo zamítnuto poté, co odvolací soud na jeho podkladě meritorně přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání je v tomto případě možné podat, jen byl-li v řízení napadenému usnesení odvolacího soudu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. V souladu s touto podmínkou obviněný odkázal na důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

10. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Výklad tohoto ustanovení v kontextu dalších důvodů dovolání obsažených v ustanovení § 265b tr. ř. standardně vychází z úvahy, že dovolání je opravným prostředkem mimořádným a odpovídají tomu i zákonem stanovené podmínky rozhodování o něm. Dovolání je zákonem určeno k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., není (a ani nemůže být) další instancí přezkoumávající skutkový stav v celé šíři. Procesněprávní úprava řízení před soudem prvního stupně a posléze před soudem odvolacím poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby se skutkovou stránkou věci nemusel (a vzhledem k právní úpravě rozhodování o dovolání ani neměl) zabývat Nejvyšší soud v řízení o dovolání.

11. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotněprávních. Proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, eventuálně soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotněprávní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

12. Nejvyšší soud však připouští, že se zásada, s níž jako dovolací soud přistupuje k hodnocení skutkových námitek, nemusí uplatnit bezvýhradně, a to v případě zjištění, že nesprávná realizace důkazního řízení má za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení zásadních požadavků spravedlivého procesu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu se rozhodování o mimořádném opravném prostředku nemůže ocitnout mimo rámec ochrany základních práv jednotlivce a tato ústavně garantovaná práva musí být respektována (a chráněna) též v řízení o všech opravných prostředcích (k tomu viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2004, sp. zn. I. ÚS 125/04, ze dne 18. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 55/04, ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, stanovisko pléna ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14). Ústavní soud vymezil taktéž zobecňující podmínky, za jejichž splnění má nesprávná realizace důkazního řízení za následek porušení základních práv a svobod ve smyslu dotčení postulátů spravedlivého procesu. Podle Ústavního soudu tak lze vyčlenit případy důkazů opomenutých, případy důkazů získaných, a tudíž posléze i použitých v rozporu s procesními předpisy a konečně případy svévolného hodnocení důkazů provedeného bez jakéhokoliv akceptovatelného racionálního logického základu (k tomu např. nálezy Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2004, sp. zn. III. ÚS 177/04, ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. IV. ÚS 570/03, aj.).

13. Pochybení podřaditelná pod shora zmíněné vady dovolací soud v projednávané věci neshledal. Nezjistil žádný, natožpak extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Obviněný P. M. je z jednání popsaného ve skutkové větě výroku o vině v rozsudku nalézacího soudu usvědčován výpovědí spoluobviněného J. A. (č. listu 432 až 433 ve spojení s č. listu 14 až 18) podporovanou výpovědí svědka nstržm. R. S. (č. listu 385 až 386) a korespondující s úředními záznamy Policie České republiky, s protokoly o ohledání míst činů a s výpověďmi jednotlivých poškozených. Spoluobviněný J. A. v hlavním líčení konaném dne 1. 9. 2015 uvedl, že vzhledem k tomu, že si již přesně nepamatuje, jak se jednání, jež je mu kladeno za vinu, odehrálo, odkazuje na svou výpověď z přípravného řízení, přičemž současně potvrdil, že výpovědi poškozených, s nimiž se seznámil, odpovídají průběhu skutkového děje. Z jeho výpovědi z přípravného řízení – z protokolu o výslechu obviněného ze dne 22. 11. 2013 – jenž byl v hlavním líčení podle § 207 odst. 2 tr. ř. přečten, vyplynulo, že si na dílčí útoky podrobně nepamatuje, že je ale všechny spáchal s obviněným P. M., a to v lokalitách S. T. a D. Spoluobviněný sdělil, že mu jednotlivé krádeže, kterých se dopouštěl výlučně se jmenovaným obviněným, splývají, že však probíhaly tak, že on hlídal pod balkony a obviněný z nich odcizoval věci, tj. povětšinou oblečení. Vysvětlil, že skutečnost, že dílčí útoky není schopen s ohledem na jejich mnohost vzájemně odlišit, se projevila v jeho prvotním doznání k útoku, který vzhledem ke svému pobytu na zahraniční dovolené nemohl spáchat. Výpověď spoluobviněného J. A. je zcela v souladu s výpovědí svědka nstržm. R. S., policisty, který spoluobviněného zadržel na místě činu [viz útok pod bodem 9) výroku o vině]. Zmíněný svědek uvedl, že mu spoluobviněný sdělil, že oblečení, jež měl při sobě, odcizil s obviněným P. M. z balkonu, a to tak, že on hlídal ve křoví a obviněný mu je podával. V daných souvislostech jistě nelze odhlédnout ani od výpovědi samotného obviněného P. M., z níž vyplývá, že se sice v přípravném řízení k trestné činnosti doznal, že to však stejně jako spoluobviněný J. A. učinil na nátlak Policie České republiky. Pravdivost tvrzení obviněného ohledně jakéhokoliv nátlaku ze strany policejních orgánů byla vyvrácena výpověďmi svědků pprap. R. H. (č. listu 451), por. Bc. J. M. (č. listu 452), nprap. J. G. (č. listu 453), nprap. V. V. (č. listu 454) a nprap. P. W. (č. listu 455) a spoluobviněný J. A., jehož výslechu v přípravném řízení byl přítomen jeho obhájce, slova obviněného také nepotvrdil.

14. V podrobnostech lze poukázat na odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů (str. 12 rozsudku nalézacího soudu, str. 6 a 7 usnesení odvolacího soudu), z nichž vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů. Je zjevné, že soudy postupovaly při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6 tr. ř. a učinily skutková zjištění, která řádně zdůvodnily. Důkazy hodnotily podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu, a v odůvodnění rozhodnutí v souladu s požadavky § 125 odst. 1 tr. ř. vyložily, jak se vypořádaly s obhajobou obviněného a proč jí neuvěřily. Není úkolem Nejvyššího soudu coby soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy nižších stupňů hodnotily provedené důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů a že své hodnotící závěry jasně a logicky vysvětlily. To, že způsob hodnocení provedených důkazů nekoresponduje s představami dovolatele, není dovolacím důvodem a samo o sobě závěr o porušení zásad spravedlivého procesu a o nezbytnosti zásahu Nejvyššího soudu neopodstatňuje.

15. Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení § 265b tr. ř., a proto je podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

16. Nejvyšší soud nerozhodoval o návrhu obviněného na odklad výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno. Obviněný není osobou oprávněnou k podání takového návrhu, proto bylo jeho podání hodnoceno jako podnět k takovému postupu, čemuž nic nebrání. Předsedkyně senátu soudu prvního stupně však spis s příslušným návrhem nepředložila a předsedkyně senátu Nejvyššího soudu důvody pro případný postup podle § 265o odst. 1 tr. ř. neshledala.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 5. 2017

JUDr. Věra Kůrková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru